Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy

Vývoj počtu úmrtí na COVID19 v ČR a Švédsku, mortalita do února 2021 a nová opatření ve Švédsku

Nová opatření platná od 25 2:2021 ve Švédsku.

Denní počty úmrtí – dle www.platz.se, např. dne 26. února ve Švédsku s otevřenými restauracemi, volným pohybem a pouze s doporučeným nošením roušek jen ve špičce v MHD či v nemocnicích umřelo 6x méně pacientů s diagnózou COVID19 ( hodnocen 7 denní klouzavý průměr).

Celkový počet úmrtí je k 27.2.v ČR (20194) cca o více než polovinu vyšší než ve stejně velkém (dle počtu obyvatel) ale výrazně rozlehlejším Švédsku 12857 a nůžky obou křivek se nadále rozevírají. Přitom ještě 25. září 2020 byl počet obětí ve Švédsku 10 krát vyšší než v ČR, jelikož ve Švédku proběhla na jaře 2020 opravdu výrazná první vlna a rozšířila se do domů s pečovatelskou službou (nursing homes).

Předchozí příspěvky porovnávající obě země v prosinci 2020 a lednu 2021 jsou na našem webu zde:

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Jaká je účinnosti různých vládních zásahů proti šíření COVID-19 – porovnání „lockdownů“ v 41 státech

Autoři z USA (včetně Harvardu) UK (včetně Oxforduú a Cambridge a Austrálie ale též i tzv nezívislého vědce z Prahy se snažili určit výsledný efekt vládních nefarmaceutických intervencí (NPI) na šíření COVID-19 v 41 zemích během první vlny pandemie. Sutidii uveřejnli 19.2:2021 v tištěné verzi časopisu Science. Z jejich srovnání vyplývá, že některé zásahy
byly výrazně účinnější než jiné. Tato práce může poskytnout vhled do kterých oblastí veřejného je vhodné výrazněji zasahovat. Stručný přehled jejich výsledů lze nejrychleji a nejpřehledněji zjistit z následného grafu.

Zdá se, že zavírání provozoven a obchodů a zákaz shromažďování byly účinné při snižování přenosu COVID-19. Uzavření většiny nepodstatných obchodů a provozoven bylo jen o něco málo účinnější než cílené uzavření, které se dotklo pouze podniků s vysokým rizikem infekce, jako jsou bary, restaurace a noční kluby.

Autoři sice analyzovali data mezi lednem a květnem 2020 ale v diskuzi uvádějí, že školy a univerzity mohou při opětovném otevírání zavést bezpečnostní opatření, jako je zmenšení velikosti třídy. Téměř 40 000 potvrzených případů spojených s univerzitami ve Velké Británii od jejich opětovného otevření v září 2020 však ukazuje, že tento typ vzdělávacích zařízení může i přes bezpečnostní opatření hrát v přenosu stále velkou roli.

V analyzovaných parametrech nejsou obsažena opatření jako, je testování, trasování a izolace případů. Tyto zásahy by se mohly stát důležitou součástí nákladově efektivní reakce na epidemii, ale dle autorů nebylo možné získat komplexní a srovnatelné údaje o jejich provádění.

Ačkoli jsou data týkající se nošení roušek a respirátorů snadněji dostupná, je obtížné odhadnout účinek nošení masky na veřejných prostranstvích, protože v důsledku jiných NPI došlo k omezenému veřejnému životu.

Další data k metodice a výpočtu jednotlivých modelů jsou obsažena v supplementu. Na následujícím grafu je vidět jak jednotlivá opatření ovlivňují počet případů infekce a počet úmrtí.

Článek na podobné téma do autorů ze Stanfordu, USA je zde

Rubriky
• léčba, léky, ostatní

Kontraverze ohledně léčby (mortality) a prevence respiračního selhání u COVID19 při nedostatku vitamínu D

V lednu uveřejnil časopis Lancet preprint studie španělských a belgických autorů, uvádějících že podávání vitamínu D snižilo mortalitu nemocných na JIP s COVID19 a oboustrannou pneumonií o 60% oproti kontolní skupině. Následně po kritice některých recenzentů článek stáhlo a metodiku a statistické zpracování dsikutue s autory. Na serveru medscape vyšel k této situaci komentář. Předpokládá se, že v COVID-19 by vitamin D mohl snížit produkci prozánětlivých cytokinů a související syndrom akutní respirační tísně a následnou potřebu kritické péče.

Systematický přehled a metaanalýza z doby před COVID-19 z roku 2017, která zkoumala randomizované kontrolované studie (RCT), zahrnující více než 11 000 účastníků, prokázaly ochranné účinky denního nebo týdenního podávání vitaminu D na riziko akutní infekce dýchacích cest.

V současnosti dle serveru ClinicalTrials.gov probíhá cca 40 studií ohledně vitaminem D u nemocných s COVID-19 s různými hypotézami, včetně prevence a různých forem léčby.

Jedna studie publikovaná online loni v listopadu a zveřejněná na webu Medscape Medical News zjistila, že nedostatek vitaminu D při přijetí do nemocnice byl spojen s 3,7násobným zvýšením pravděpodobnosti úmrtí na COVID-19. Podobně jiná studie z Brazílie zveřejněná loni v prosinci zjistila, že nízké hladiny vitaminu D byly spojeny s vyšším rizikem závažné COVID-19. Vitamin D podávaný kriticky nemocným pacientům s COVID-19 však nesnížil jejich pravděpodobnost nutnosti mechanické ventilace nebo úmrtí.

V říjnu jsem na tomto serveru ohledně této problematiky zveřenili tento komentář a link na komentované hodnocení článku.(https://www.covidfakta.eu/ostatni/levna-ochrana-profylaxe-pred-covid19-zinek-a-vitamin-d/)

Rubriky
• léčba, léky, ostatní

Kolchicin nesnížil počet úmrtí nebo hospitalizací, ale u ambulantních pacientů bylo více plicních embolií

Jak rychle se mění vědecké názory a jak rozpotuplné výsledky mohou mít dvě klinické studie dokazuej tato práce. Na rozdíl od článku brazilských autorů viz zde ( https://www.covidfakta.eu/covid-a-incidence-mortalita/kolchicin-a-jeho-ucinky-u-ocvid19-klinicka-studie/) zveřejnili autoři z kandaského Montralu a z Mayo kliniky v USA data u mnohem větší studie s více než 4000 pacientů. Z hodnocení těchto dat vyplývá, že léčba COVID19 kolchicinem v rámci ambulantní péče významně nesnížila počet úmrtí nebo hospitalizací, ale současně bylo u těchto nemocných zaznamenáné více plicních embolií než u kontrolní skupiny léčené placebem. Autoři v dvojitě zaslepené studi s názvem COLchicine CORONAvirus SARS-CoV-2 (COLCORONA) po randomizaci podávali kolchicin v dávce 0,5 mg dvakrát denně po dobu prvních tří dnů a poté jednou denně) nebo placebo.

Do studie byly zařazení pacienti starší 40ti let, kteří měli alespoň jeden z dále uvedených rizikových faktorů a jejicch stave nebyl tak vážný, že vyžadoval hospitalizaci. Zařazen do studie byli pacienti s alespoň jedním z následujících vysoce rizikových kritérií: věk 70 let nebo starší, obezita (index tělesné hmotnosti 30 kg / m2 nebo více), cukrovka, nekontrolovaná hypertenze (systolický krevní tlak ≥ 150 mm Hg), známá respirační onemocnění, známé srdeční selhání, známé koronární onemocnění, horečka nejméně 38,4 ° C za posledních 48 hodin, dušnost v době prezentace, bicytopenie, pancytopenie nebo kombinace vysokého počtu neutrofilů a nízkého počtu lymfocytů.

Článek doposud neprošel recenzním řízením.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

U těch kdo prodělali COVID19 by měla stačit jen jedna dávka mRNA vakcíny

V krátkém příspěvku komentuje v British Medical Journal Jacqui Wise dva rukopisy prokazující, že u jedinců , kteří proděli COVID19 již první injekce vakcíny mRNA působí jako „booster“ a zvýší dostatečně hladinu protilátek. Tento logický přepoklad podpořili autoři z Paříže a z Baltimore daty. Současně francouzští autoři uvádí, že subjektivní obtíže po první dávce (bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů, zimnice atd.) jsou mnohem výraznější a častější u těch, kteří již nemoc prodělali.

Ameeričtí autoři, kteří se soustředili na pracovníky ve zdravotnictví potvrdili , že u těch kteří již nemoc prodělali začaly titry protilátek výrazněji a rachleji stoupat s vrcholem po 7 dnech a dosáhly vyšších titrů a neutralizace za 14 dní ve srovnání s dobrovolníky, kteří byli poprvé vystaveni spike proteinu SARS-CoV-2. Došlo tedy ke zvýšení jak vazebných, tak funkčních protilátek (neutralizační titry byly 512krát větší). K tomu došlo u zdravotnických pracovníku ať již byli symptomatičtí, či asymptomatičtí s infekcí SARS-COV-2.

Proto obě studie uzavírají analýzu dat tvrzením, že jedna dávka mRNA vakcíny by měla být dostatečná.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní

Ivermektin má výrazný anitivirový potenciál

Ivermectin je celosvětově široce používané a bezpečné anitaprazitikum, které má výrazný anitivirový potenciál a zjevně pomáhá v prevenci a terapii Covid 19. Je to levný generický lék (původně patent Merck, nyní již bez patentové ochrany), který může zbrzdit rozvoj nemocnění a může zmírnit jeho intenzitu. Lék je známý více než 40 let a  jeho objevitel dostal Nobelovu cenu. Lék byl používán masově v Africe a v Indii, kde zachránil desítky milionů životů. Nyní jej propaguje skupina renomovaných lékařů pečujících o pacienty s Covid 19 spojená v alianci FLCCC Alliance (Front line critical covid care alliance) I-MASK+ Prophylaxis & Early Outpatient Treatment Protocol | FLCCC | Frontline COVID-19 Critical Care Alliance. V EU jeho užití povolilo v této indikaci jako první stát Slovensko na konci ledna 2021. https://www.health.gov.sk/Clanok?covid-19-27-01-2021-ivermectin

Lékaři podporují očkování jako zásadní a nenahraditelné, ale než bude dostupné všem, budou lidé zbytečně umírat, zbytečně mít těžké průběhy a následky (long haulers-dlouhý covid) Proto doporučují použití I-Mask protokolu (viz web FLCCC – odkaz výše), tento protokol je již po světě používán a výsledky publikovány. Lze dohledat na inernetu.Svědectví dr. Pierra Koryho v Senátu USA:Dr. Pierre Kory addressing senate on Ivermectin 12/8/20 – YouTube

24.1.2021 NIH změnila názor na použití Ivermectinu u Covid 19, od zákazu k možnosti použití …NIH Revises Treatment Guidelines for Ivermectin for the Treatment of COVID-19

Odkaz popisující mechanizmus účinku vysvětluj dr. Moybeena Syeda zde How Ivermectin Helps Against SARS-COV-2? – YouTube

další „EXPERIMENTÁLNÍ“ léky dle SÚKL

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní

Kolchicin a jeho účinky u středního až těžkého průběhu nemoci COVID19 – klinická studie

Již mnoho desítek let používaný lék, alkaloid z cibule ocúnu podzimního (Colchicum autumnale) byl známý již starým Řekům a v současnosti je používán předevím u léčby záchvatů dny. Dle brazilských autorů je účinný i u těžších stavů onemocnění COVID19. K tomuto závěru došli v článku BMJ uveřejněného v druhé polovině ledna.

Autoři provedli dvojitě zaslepenou studii s placebem u 60 randomizovaných nemocných s středním až těžkým průběhem onemocnění. Ve 30 členné skupině léčené kolchicinem byli pacienti hospitalizovaní kratší dobu a v době hospitalizace byli též kratší dobu „na kyslíku“ ( 2 oproti 7 dnům). Zemřeli pouze 2 nemocní, oba v kontrolní skupině. Léčba kolchicinem neměla žádné závažné komplikace, jediným vedlejším účinkem byl častější průjem ve skupině léčené tímto přípravkem.

Studie probíhala v jediném centrum v Sao Paolu v Brazílii.

Rubriky
• genetika • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Více infekční mutace koronaviru SARS-Cov2 vyskytující se častěji v ČR a na Slovensku

Kolektiv slovenských autorů popsal varianty několika podtypů koronaviru častěji cirkulujících ve střední Evropě. Jedná se nejen o podtypy B.1.1.7 popsaný v Británii a v JAR, ale nověji též o podtyp B.1.258 s delecí v oblasti genomu ∆H69/∆V70 (tato delece je společná s britskou mutací B.1.1.7), která popisuje konečnou část spike proteinu (S proteinu). Dle autorů je tato varianta podtypu B.1.258 více infekční a snáze uniká imunitnímu systému a proto ji navrhují odlišit i názvem jako B.1.258Δ.

Autoři popisují, proč je snadná záměna mezi oběma podtypy při detekci pomocí některých komerně dostupných kitů RT-qPCR, které se zaměřují jen na oblast delece 69-70, a uvádějí, že pro specifické odlišení mutace B.1.258Δ od B.1.1.7 je potřeba použít další genové markery. Nově popisovaná varianta s poměrně vysokou prevalencí (autoři odhadují nad 10 %) byla již popsána v těchto zemích: v České republice, Švédsku, na Slovensku, v Polsku, Dánsku a Rakousku. V detekovaných vzorcích byl test RT-qPCR pozitivní již při nižším čísle Ct než u jiných podtypů, což odpovídá velké virové náloži u zkoumaných subjektů a tento jev byl zaznamenán i u podtypu B.1.1.7 a jeho variant.

Odkaz na tuto práci na webu Cornellovy univerzity (preprint, který zatím neprošel standardním recenzním řízením) je z 9.2.2021 https://arxiv.org/abs/2102.04689 a text je též v příloze.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • psychika, sociologie

Existuje korelace mezi napjatostí=upjatostí a uvolněností ve společnosti a počtem úmrtí v době COVID19 pandemie?

Kolektiv psychologů z USA, Holandska a Hong-Kongu se pokusil v článku v časopise The Lancet kvantifikovat tzv. „cultural tightness“ – napjatost=upjatost neboli semknutost či sklon ke kolektivizmu a respektování autorit v rámci státu a tuto vlastnost společnosti korelovat s lepší schopností státu vyrovnat se s kolektivní hrozbou (COVID19). Naopak větší uvolněnost / rozvolněnost, menší respekt k pravidlům vyhlašovaným státem a státním autoritám, větší sklon k individualizmu v jednotlivých státech se snažil korelovat větší incidencí COVID19. Využil k tomu publikaci, která takto charakterizovat jednotlivé státy na škále od mínus 1 do plus1,5. Poté vytvořili několik modelů, dle kterých se snažili tyto proměnné korelovat a tak vztáhnout tuto vlastnost společnosti k počtu prokázaných PCR pozitivních a k počtu úmrtí v době současné pandemie.

Analýza brala v potaz i další klíčové proměnné (Covariates), které by se mohly hodnověrně ovlivňovat počet úmrtí: ekonomický rozvoj (hrubý domácí produkt na obyvatele, Světová banka, 2019), nerovnost ( Giniho koeficienty, Světová banka), hustota obyvatelstva (log počtu / km², (Světova banka, 2018), střední věk (odhad CIA na Wikipedii, 2018) , efektivita vlády (Světová banka, 2016) a procenta migrantů (populační divize OSN, 2019).

Česká republika se řadí do oblasti s vyšší hodnotou logaritmu počti COVID-19 případů a větší uvolněnosti společně s Holandskem a Bosnou Hercegovinou, Ruskem či Španělskem a Kolumbií. To je kulturně i socio-ekonomicky velmi nesourodá skupina zemí. Stejně tak další státy, kterou na grafu v těsné blízkosti – Švédsko, Irán, Singapur a Spojené arabské emiráty.

Je-li tato korelace vůbec možná a a jak je reálná nechť posoudí čtenáři tohoto zajímavého myšlenkového experimentu v přiloženém originálním textu.

Rubriky
• genetika • imunitní a hematopoetický systém

Další varianty – mutace SARS-CoV2

Zpráva úřadu pro veřejné zdraví v UK ze 14.1.2021 ohledně četnosti variant SARS-CoV2 s aktualizací k 26.1..

Podrobný popis variant a mutací je na našem webu zde

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/957504/Variant_of_Concern_VOC_202012_01_Technical_Briefing_5_England.pdf