Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice

Kritéria a pokyny k očkování dle CDC.gov a CDC.europa.eu

Hlavní odlišnost je postoj k nemocným, kteří již prodělali onemocnění COVID19. Text CDC na adrese https://www.cdc.gov/vaccines/covid-19/info-by-product/clinical-considerations.html uvádí:

V odstavci s nadpisem „Vaccination of persons with a SARS-CoV-2 infection or exposure ..“ pododstavec „Persons with a current or prior history of SARS-CoV-2 infection“ je uvedeno

Data from clinical trials indicate that mRNA COVID-19 vaccines are safe in persons with evidence of a prior SARS-CoV-2 infection. Vaccination should be offered to persons regardless of history of prior symptomatic or asymptomatic SARS-CoV-2 infection. Viral testing to assess for acute SARS-CoV-2 infection or serologic testing to assess for prior infection solely for the purposes of vaccine decision-making is not recommended.

Anamnézu týkající se předchozí infekce tedy nepovažuji za významnou prp vhodnost provedené vakcinace.

V přiloženém souboru ohledně strategio vakcinace a určování priorit a pořadí při vakcinace obvytelstva v EU a UK z konce prosince 2020 též není zmíněno odsouvání vakcinace nemocných s již prodělaným onemocněním na pozdější období.

https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/covid-19-vaccination-and-prioritisation-strategies-eueea

Zde se uvádí v oddíle: Practical considerations

People with previous COVID-19 infection were not excluded from Phase 3 trials, and there is no current evidence of harm or absence of efficacy. As the exact duration of natural immunity from COVID-19 infection is currently unknown, at this stage it is advisable not to exclude people with previous COVID-19 infection from vaccination. Nevertheless, these aspects need to be followed up and updated according to the emerging evidence.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Návrh kritérií pro očkování v ČR

Dle České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP

KOHO NEOČKOVAT

  1. Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti (potvrzené PCR testem), pokud byly stanoveny a detekovány specifické IgG/IgA protilátky v období více než 3 měsíce po onemocnění.
  2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a to a nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.

KOHO OČKOVAT

U seniorů nad 75 let preferujeme jednoznačně očkování (pokud neprodělali prokazatelně coronavirovou infekci viz bod 1) bez dalšího zkoumání zdravotního stavu kromě případné aktuálně probíhající jakékoliv
infekce viz bod 2).

Osoby s imunosupresí, s autoimunnitními onemocněními (RS, Crohn atd), alergiky, mladistvé atd. viz podrobněji ve stanovisku odborné společnosti v příloze.

Rubriky
• genetika • incidence, mortalita, statistické analýzy • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Varianty SARS-CoV-2 – aktuální zpráva WHO

Onemocnění COVID-19 mělo a má významný vliv na lidské zdraví na globální úrovni, postihlo velké množství lidí, způsobilo závažná onemocnění spojená s dlouhodobými zdravotními dopady, zapříčinilo úmrtí a nadměrnou úmrtnost především mezi lidmi vysokého věku a zranitelnými jedinci, přerušilo poskytování běžné zdravotnické péče, narušilo cestování, obchod, vzdělávání a další společenské aktivity a v širším kontextu mělo negativní vliv na fyzické a duševní zdraví.

D614G

Mutace genu kódující tzv. spike protein se objevila již na přelomu ledna a února 2020 a během několika měsíců nahradila původní kmen SARS-CoV-2 nalezený v Číně, a v období června 2020 již tvořila tato varianta globálně dominující formu viru. Studie prokázaly, že je tato varianta více infekční a snadněji se šíří. Na druhou stranu nezpůsobuje více závažná onemocnění, nemá vliv na efektivitu laboratorního testování, léčbu, vakcinaci a nevyžaduje odlišná preventivní opatření.

Cluster 5

Varianta nalezená v Dánsku v srpnu a září 2020 u norků chovaných na farmách, která byla později přenesena i na člověka, dostala označení Cluster 5. Jednalo se o kombinaci do té doby nepopsaných mutací. U této formy panovaly obavy, že by mohla mít vliv na snížení imunitní ochrany po prodělané infekci nebo očkování. Studie v tomto směru ještě probíhají. Dánské úřady identifikovaly doposud pouze 12 případů nákaz člověka a nezdá se, že by se tato forma výrazně šířila.

VOC 202012/01

SARS-CoV-2 VOC 202012/01 (Variant of Concern, year 2020, month 12, variant 01) je varianta hlášená úřady ve Spojeném království 14. prosince 2020. Varianta obsahuje změny ve 23 nukleotidech a nesouvisí vývojově s formou SARS-CoV-2 tou dobou cirkulující ve Velké Británii. Kde a jak tato varianta vznikla není jasné. Původně byla objevena v jižní Anglii a během několika týdnů začala nahrazovat ostatní formy viru jak v jižní Anglii, tak v Londýně. 26. prosince byla tato varianta zaznamenána napříč Spojeným královstvím. Podle prvotních analýz se varianta VOC 202012/01 snadněji přenáší, ale způsobuje onemocnění stejné závažnosti. Jedna z forem mutací VOC 202012/01 (69/70del) má vliv na PCR diagnostiku (test prokazující přítomnost genu S), ale většina celosvětově používaných testů PCR není touto formou ovlivněna. Mutace nemá významný dopad na antigenní testování. Ke 30. prosinci 2020 byla identifikovaná přítomnost VOC 202012/01 v pěti z celkových šesti světových regionů WHO.

501Y.V2

Úřady v Jihoafrické republice ohlásily 18. prosince 2020 objev nové varianty SARS-CoV-2, která se rychle šířila ve třech provinciích. Varianta dostala označení podle mutace N501Y a nese název N501Y.V2. U varianty nalezené ve Spojeném království byla popsána sice také mutace N501Y, ale vývojová analýza virů potvrzuje, že se jedná o dvě odlišné varianty. Varianta N501Y.V2 začala v Jihoafrické republice rychle nahrazovat jiné formy viru. Byla u ní zjištěna vyšší virová nálož u nemocných.

Posouzení míry rizika

Každý virus, SARS-CoV-2 nevyjímaje, mutuje. Některé z mutací mohou přinášet zvýšenou nakažlivost viru nebo jiný průběh onemocnění. Četnost mutací je přímo úměrná počtu nákaz člověka a zvířat. Proto snížení počtu přenosů vede zároveň i ke snížení počtu mutací.

Varianta VOC 202010/01 vedla ke zvýšení reprodukčního čísla ve Velké Británii a varianta 501Y.V2 rychle nahradila jiné formy viru v Jihoafrické republice. Předběžné studie prokázaly, že je varianta 501Y.V2 spojena s vyšší virovou náloží. První poznatky dále ukazují, že tyto varianty nemají vliv na charakter klinických projevů onemocnění a jejich tíži. Přesto vyšší počet nákaz znamená i vyšší počet hospitalizací a úmrtí.

Doporučení WHO

WHO ve světle nových událostí doporučuje posílení zavedených opatření včetně epidemiologického sledování a strategického testování, trasování kontaktů, sledování ohnisek a zlepšení protiepidemických opatření k zamezení šíření koronaviru.

WHO nabádá země k systematickému sekvenování virů SARS-CoV-2 a sdílení výsledků.

Doporučení ohledně cestování

  • Lidé s potvrzenou nákazou nebo podezřením, a jejich kontakty, by neměly cestovat.
  • Osoby s jakýmikoliv příznaky onemocnění by neměly cestovat, pokud laboratorní testy nevyloučily COVID-19.
  • Osoby, které se necítí dobře, by měly cestování odložit.
  • Lidé s rizikem závažného průběhu nákazy, tj. osoby nad 60 let nebo osoby s komorbiditami (např. onemocnění srdce, rakovina, cukrovka) by měly cestování odložit.
  • Osoby žijící v oblastech, kde byla zavedena komunitní karanténní opatření, by neměly cestovat v jiných než nezbytně nutných případech.

WHO | SARS-CoV-2 Variants

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované

Vývoj počtu úmrtí na COVID19 v ČR a Švédsku, celkové mortalita a nadúmrtnost v ČR

Celkový kumulativni počet úmrtí na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová)

7 denní klouzavý průměr od 11.3 do 18.12. 2020 na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová)

7 denní klouzavý průměr denních úmrtí na/s COVID-19 v ČR od 1.3 do 16.12. 2020 zdroj dat mzcr.cz

Z grafu se nezdá, že cokoli jako první vlna existovalo (i když přesná defince termínu vlna infekce není). Jednoznačná výchylka s vlivem na celkovou mortalitu začíná mezi 38.-39- týdnem.

Kumulovaná nadúmrtnost do 45. týdne ČR srovnání 2017, 2018 a 2019 zdroj dat csu.cz

Nadúmrtnost do 45. týdne ČR odpovídá zhruba grafům na euromomo.eu

Nadúmrtnost dle týdne a faktoru z – Švédsko – zdroj euromomo.eu – vysvětlení zde (https://www.covidfakta.eu/ostatni/covid19-a-vliv-na-celkovou-mortalitu-v-evropskych-zemich/)

Lze též srovnat s grafy v ČR do 36. týdne – zde https://www.covidfakta.eu/covid-a-incidence-mortalita/umrtnost-nadumrtnost-kumulovana-nadumrtnost-v-cr-do-36-tydne-dle-dat-csu/

Rubriky
• ostatní

Přehled léků využívaných experimentálně k léčbě COVID19

Na stránkách SUKL (https://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19) je ke 3.12. aktualizovaný přehled většiny léčiv, u nichž se zkoumá potenciál jejich léčby u onemocnění COVID19. Většinou se jedná o léky schválené k užití v jiné indikaci. V dokumentu jsou uvedeny i léky od jejichž používání s ve většině států upustilo /antimalarika/.

ANTIMALARIKA
Chlorochin (CQ)
Hydroxychlorochin (HCQ)
Azithromycin

JINÁ ANTIPARAZITIKA
Nitazoxanid
Niklosamid
Ivermektin

ANTIVIROTIKA
Remdesivir
Lopinavir/ritonavir
Ribavirin
Favipiravir
Umifenovir
Darunavir
Kobicistat
Baloxavir
Kamostat mesilát (CM)
Nafamostat mesilát
EIDD-2801 a EIDD-1931
Danoprevir
PF-07304814
KORTIKOSTEROIDY
PROTIZÁNĚTLIVÁ LÉČIVA
Kolchicin

INHIBITORY PROTEINKINÁZY
Ruxolitinib
Baricitinib
Opaganib (ABC294640)

JINÉ IMUNOMODULAČNÍ LÁTKY
Pirfenidon
Nintedanib
Sirolimus
Leflunomid
Akalabrutinib a ibrutinib
Selinexor
Imatinib
Masitinib
Reparixin
Apremilast
Syntetické peptidy
Solnatide
APL-9

BIOLOGICKÉ/BIOTECHNOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Tocilizumab
Sarilumab
Bevacizumab
Sargramostim
Angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2)
Anakinra
Siltuximab
Ekulizumab
Dornáza alfa
Emapalumab
IFX-1
Avdoralimab
Ravulizumab
Leronlimab
Kanakinumab
Itolizumab
Mavrilimumab
Gimsilumab
Otilimab
Lenzilumab
Pembrolizumab
Anti-spike rekombinantní monoklonální protilátky
AZD7442
Poractant alfa
Eftilagimod alfa (IMP321)
Fibrinolytika
Interferony
Kombinace antivirotik a interferonu
Lopinavir / ritonavir / interferon beta 1b / ribavirin

(Re)konvalescentní plazma
Hyperimunní imunoglobulin (H-IG) a TAK-888
Intravenózní imunoglobuliny – registrované přípravky
Vakcíny proti SARS-CoV-2
Léčba kmenovými buňkami
Antikoagulancia


RŮZNÉ

Vitamin C
Vitamin D
Raloxifen
Dapagliflozin
Kyselina acetylsalicylová (ASA)

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Rozdělení vakcín dle typů, výhody a nevýhody u COVID19

Celovirionové vakcíny (atenuovaná nebo usmrcená vakcína) obsahují oslabený či usmrcený patogen. Atenuované vakcíny nejsou vhodné pro lidi s imunosupresí. ( Výhody a nevýhody podrobněji https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-whole-virus-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Vektorové vakcíny (využívající replikující se nebo nereplikující se virový vektor) – neobsahují antigen, ale virus, který je zbavený části genetické informace, způsobující onemocnění. Modifikovaný virus infikuje lidské buňky a předán jim instrukce aby vytvářeli velké množství antigenu, který pak spouští imunitní reakci. Sem patří již používané vakcíny ruská vakcína Sputnik V (vektor je adenovirus typu Ad5 a Ad26) a čínská vakcína CanSino Biologics ( vektor je adenovirus typu Ad5). Čínské vakcíny od firmem Sinovac Biotech CoronaVac i Sinotec využívají atenuované viry. V posledním stádiu klinikých zkoušek je tzv. oxfordská vakcína AZD1222 od firmy Astra Zeneca (oslabený adenovirus, postihující šimpanze). Výhody a nevýhody podrobněji https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-viral-vector-based-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Proteinové vakcíny (subjednotková = „subunit“) adjuvovaná vakcína nebo vakcína na bázi viru podobných částic) – vakcíny s proteinovou subjednotkou obsahují specifické izolované proteiny z virových nebo bakteriálních patogenů. Další typy jsou polysacharidové vakcíny obsahují řetězce molekul cukru (polysacharidy) nacházející se v buněčných stěnách některých bakterií nebo konjugované subjednotkové vakcíny váží polysacharidový řetězec na nosný protein, aby se pokusily posílit imunitní odpověď. Mají minimální vedlejší učinky a jelikož neobsahují virus jsou relativně stabilní. Nevýhodou je, že mohou vyvolat pouze tvrobu protilátek a ne buněčnou imunitu, jelikož neobsahují tzv „pathogen-associated molecular patterns“. Někdy se proto podávají adjuvans stimulující imunitu a / nebo se podává druhá tzv. „booster“ dávka. (Výhody a nevýhody podrobněji: https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-protein-subunit-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

DNA, RNA vakcíny = nukleotidové vakcíny – používají část genetické informace patogenu – DNA nebo RNA, která má pokyny pro výrobu konkrétního proteinu z patogenu. Ten pak ý imunitní systém rozpozná jako antigen. Dosud nikdy nebyl tento typ vakcín použit u lidí. Jakmile je DNA nebo RNA uvnitř buňky a začne produkovat antigeny, tento se zobrazí na jejím povrchu, kde je může detekovat imunitní systém. To vyvolá reakci, která zahrnuje killer T lymfocyty, které vyhledávají a ničí infikované buňky, stejně jako B lymfocyty produkující protilátky a hellper T lymfocyty, které podporují produkci protilátek.

Výroba RNA vakcíny je snažší než DNA vakcín, jelikož část genomu je možné syntetizova chemicky ze šablony v laboratoři, bez potřeby jakýchkoli bakterií nebo buněk. RNA vakcíny kódují antigen do mRNA (messenger) či saRNA (self-amplifying RNA), které mají přechodnou životnost. Proto neexistuje žádné riziko jeho integrace s naším vlastním genetickým materiálem a tento typ je tedy i bezpečnější než DNA vakcíny. Oba typy v USA v emergency režimu schvalovaných vakcín Pfizer-BioNTech i Moderna (mRNA-1273): patří do této kategorie. (https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-nucleic-acid-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Dokument ministerstva zdravotnictví k plánovanému očkování – draft k veřejné diskuzi ze září 2020

Další informace

https://www.who.int/publications/m/item/draft-landscape-of-covid-19-candidate-vaccines

https://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmo_browse.aspx

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní

Tabulkový přehled 6 používaných a 46 zatím neschválených vakcín

Krátký článek sumarizuje ve dvou přehledných tabulkách schválené a vyvíjené vakciny a různé inciativy a sdružení sledující a podporující vývoj vakcíny proti infekci SARS CoV-2. První tabulka popisuje vakcíny, které získaly regulační povolení nebo schválení. Druhá tabulka sumarizuje vakcíny v klinických studiích fáze 1-3 a některé slibné kandidáty na vakcínu v raném vývoji.

Rubriky
• testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Možné příčiny falešně pozitivních výsledků RT-PCR testů a jejich konsekvence

V krátkém a přehledném příspěvku, publikovaném 13.10. 2020 na stránkách Americké asociace pro klinickou biochemii /aacc.org/ rozbebírá v článku s 6 citacemi S.S. Levinson důvody a příčiny falešně pozitivních výsledků testů RT-PCR. Je to téma stále častěji diskutována i v dalších článcích i na dalších webech.

Levinsonem uváděné důvody jsou:

  • Velké množství RT-PCR testů má pouze povolení pro nouzové použití (EUA) a existuje velké množství tzv. „cross-assay variation“ mezi různými testy.
  • Testy byly rychle vyvinuty, minimálně standardizovány a neexistuje dobře známé externí hodnocení kvality program (EQA).
  • Falešně pozitivní výsledky závistí též na počtu bází – délce sondy DNA. a počtu multiplikačních cyklů. DNA sondy použité v testovacích sadách CDC rRT-PCR pro test SARS-CoV-2 mají pouze 25 bazí. Tím nesplňuji doporučení FDA pro molekulární diagnostikua virových infekcí, kde je doporučován 100 souvislých bazí.
  • Samozřejmě chybné hodnocení závisí též na tom kolik a které geny jsou hodnocené (též viz https://www.covidfakta.eu/covid-a-testovani/modifikace-protokolu-pcr-tstu-firmy-roche-laboratori-v-augsburgu/) a na technických chybách.

Velké množství testů je prováděno jako screening ne jako diagnostické vyšetření probíhajícího onemocnění. Proto je prevalence relativně nízká.

Jedním ze způsobů, jak snížit falešně pozitivní výsledky, je opakovat PCR test s použitím testu v jiném formátu (od jiného výrobce). Bohužel kvůli omezenému počtu laboratoří a též z ekonomických důvodů se rutinně neprovádí potvrzení druhým testem rRT-PCR. Je proto pravděpodobné, že při současné aktivní prevalenci onemocnění jsou pozitivní výsledky rRT-PCR u mnoha „asymptomatických“ osob falešně pozitivní. Též viz

Z hlavní negativní důsledky falešeně pozitivního testu považuje autor negativní psychologické důsledky toho, že si člověk myslí, že je nakažen, když není, ale především možnost, že některé osoby s onemocněním jiným než COVID-19, které mají falešně pozitivní nálezy, mohou být hospitalizovány s pacienty s COVID-19 a následně opravdu infikovány.

Toté téma je diskutováno v poslední době nejen v odborné tisku /viz Lancet respiratory/, ale též ve věckých rubrikách denního tisku /např. v New York Times/. Falešně pozitivní výsledky, které představují desetinny procenta jsou při masovém testování velké absolutní číslo, protože jde o podíl z velkého počtu negativně testovaných (true negative).

Na vládním webu Spojeného království (https://www.gov.uk/government/publications/gos-impact-of-false-positives-and-negatives-3-june-2020) je též podrobné stanovisko k falešně pozitivním a falešně negativním PCR testům, jejich možným příčinám a vlivu na celkovou epidemiologickou situaci a lokální lockdowny v UK z července 2020. (Paper prepared by the Government Office for Science (GOS) for the Scientific Advisory Group for Emergencies (SAGE)). To je poslední pdf k této problematice.

Autor Andrew N. Cohen, PhD z Kalifornie „False Positives in PCR Tests for COVID-19“ se tomuto tématu věnuje ve třech krátkých příspěvcích z litopadu 2020 na webu https://www.icd10monitor.com/impacts-of-false-positive-results-in-covid-19-tests a odkazuje v nich též na článek, který je v recenzním řízení.

Zajímavá je též diskuze pod webovým článkem s názvem “The false-positive PCR” problem is not a problem“, která je na stránkách australského virologa pod jeho rozborem této problematiky. Tento autor, jak již z názvu vyplývá, tvrdí, že falešně pozitivní RT-PCR výsledky sice exitují, ale v klinické praxi nepředstavují reálný problém. (https://virologydownunder.com/the-false-positive-pcr-problem-is-not-a-problem/ ). Všichní předchozí autoři jej za problém považuji.

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

O věrohodnosti dat pužívaných pro sledování epidemie COVID-10 v ČR a pro predikci dalšího vývoje

Na prosincové předvánoční schůzi České statistické společnosti (https://www.statspol.cz/o-nas/) zazněla, kromě jiných (https://www.statspol.cz/konference/mikulassky-den/) i velmi pěkná kritická přednáška Tomáše Fürsta z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a z Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN (https://www.4bin.org/). Bayesovská statistika pracuje s podmíněnými pravděpodobnostmi a dovoluje zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy, jak se objevují další relevantní skutečnosti.

Autor ve své přednášce odlehčeným převánočním stylem upozorňuje na stále nedostatečně definované pojmy a kategorie používané při popisu statistických dat sbíraných v průběhu epidemie COVID-19 v ČR. Kromě jiného upozorňuje na problematiku týkající se senzitivity a specificity PCR testů a na mnoho dalších možných zdrojů chyb, které pak následně zpochyňují závěry a rozhodnutí z nich vycházející. Dále upozorňuje na chybějící dostupnost zdrojových dat pro analýzu prováděnou mimo ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví a jiné problematické oblasti hodnocení při hodnocení pandemie.

Autor též uvádí jednotlivá jména vědců spolupracujících s establishmentem, kteří dle jeho názoru bez jasných důkazů vyvozují a v mediích prezentují chybné závěry, které nejsou založené na důkazech („evidence based“) a nejsou podložené věrohodnou statistickou analýzou. Chovají se nezodpovědně nejen tím, že matou veřejnost, ale diskreditují tak celou vědeckou obec.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Odběr vzorku pro test RT-PCR ve Švédsku

Na základě osobní zkušenosti popisuji odběr vzorku pro RT-PCR vyšetření prováděný vyšetřovanou osobou, ve Švédsku, v kraji Västerbotten.

Na mnoha místech je možné si bezplatně vyzvednete odběrový set, nebo set pro nemocného vyzvedne kdokoli jiný. Tento set s skláddá z odběrové štětičky ve zkumavce, z malého čtverce buničiny a pouzdra, ve kterém je malé zkumavka s roztokem. K tomu dostanete návod buď v angličtině (viz přiložný pdf návod) nebo ve švédštině .

Na velmi jednoduchých webových stránkách – https://direkttest.se/ se dvěma tlačítku registruj odebraný vzorek a přečti si výsledek a pdf návodem v elektronické formě pak odebraný vzorek zaregistrujete. K registraci i k následnému zobrazení výsledku je využíván mobilní telefon a aplikace Mobil Bank ID. Tato aplikace a ověřovací procedura je navázána na Vaše rodné číslo a bankovní účet.

Tedy klient nemusí absolvovat žádné fronty v rozestupech a dlouhé čekání. Nejsou též nutní zdravotníci ve skafandrech, kteří jen celou směnu zastrkují špejle do nosu či úst. A v těchto skafandrech vypisují identifikační údaje, čtou OP a případně vyřizují platby. Odpadá tak riziko infekce jak pro čekající – Vaše sousedy ve frontě, tak pro zdravotníky, náklady na mzdu zdravotníků i na čas náročné pořizování záznamu. Odpadají tak i chyby z únavy při odběru či chybně zapsaný email nebo mobilní telefon.

Také lze předpokládat, že člověk odebírající vzorek sám sobě, vše provádí pečlivěji, beze spěchu, únavy a stressu z dlouhého čekání. Vzorek se odebírá z nosohltanu a současně se štětička ještě namáčí do slin na dodané buničině. Poté se ihned vata na konci odběrové sondy dává do média ve zkumavce. Ta se uzavře do dvojitého sáčku s plastikovými zipy

Pro zjištění výsledku kontrolujete sms a pro vytištění použijete stejnou webovou stránku a stejnou aplikaci pro ověření identity. Výsledek pak můžete stáhnout jako pdf dokument ve švédštině či angličtině.

V červenci jsem absolvoval jako samoplátce též odběr na téměř prázdném letišti Václava Havla,. Byli jsem tehdy ve frontě pouze tři, čekací doba byla 45 minut a nejvíce času pro pracovníky laboratoře zabralo vyplňování a platba. Jistě byl celodenní pobyt v skafandru pro pracovníky laboratoř velmi namáhavý a při srovnání se samoodběrem v podstatě zbytečný. Švédská možnost samoodběru je mnohem jednodušší, levnější a pro klienty mnohem příjemnější. Pokud si ani po přečtění návodu není klient jisté postupem, je na youtube několik verzí videí o celém postupu.