Rubriky
• ostatní

Přehled léků využívaných experimentálně k léčbě COVID19

Na stránkách SUKL (https://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19) je ke 3.12. aktualizovaný přehled většiny léčiv, u nichž se zkoumá potenciál jejich léčby u onemocnění COVID19. Většinou se jedná o léky schválené k užití v jiné indikaci. V dokumentu jsou uvedeny i léky od jejichž používání s ve většině států upustilo /antimalarika/.

ANTIMALARIKA
Chlorochin (CQ)
Hydroxychlorochin (HCQ)
Azithromycin

JINÁ ANTIPARAZITIKA
Nitazoxanid
Niklosamid
Ivermektin

ANTIVIROTIKA
Remdesivir
Lopinavir/ritonavir
Ribavirin
Favipiravir
Umifenovir
Darunavir
Kobicistat
Baloxavir
Kamostat mesilát (CM)
Nafamostat mesilát
EIDD-2801 a EIDD-1931
Danoprevir
PF-07304814
KORTIKOSTEROIDY
PROTIZÁNĚTLIVÁ LÉČIVA
Kolchicin

INHIBITORY PROTEINKINÁZY
Ruxolitinib
Baricitinib
Opaganib (ABC294640)

JINÉ IMUNOMODULAČNÍ LÁTKY
Pirfenidon
Nintedanib
Sirolimus
Leflunomid
Akalabrutinib a ibrutinib
Selinexor
Imatinib
Masitinib
Reparixin
Apremilast
Syntetické peptidy
Solnatide
APL-9

BIOLOGICKÉ/BIOTECHNOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Tocilizumab
Sarilumab
Bevacizumab
Sargramostim
Angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2)
Anakinra
Siltuximab
Ekulizumab
Dornáza alfa
Emapalumab
IFX-1
Avdoralimab
Ravulizumab
Leronlimab
Kanakinumab
Itolizumab
Mavrilimumab
Gimsilumab
Otilimab
Lenzilumab
Pembrolizumab
Anti-spike rekombinantní monoklonální protilátky
AZD7442
Poractant alfa
Eftilagimod alfa (IMP321)
Fibrinolytika
Interferony
Kombinace antivirotik a interferonu
Lopinavir / ritonavir / interferon beta 1b / ribavirin

(Re)konvalescentní plazma
Hyperimunní imunoglobulin (H-IG) a TAK-888
Intravenózní imunoglobuliny – registrované přípravky
Vakcíny proti SARS-CoV-2
Léčba kmenovými buňkami
Antikoagulancia


RŮZNÉ

Vitamin C
Vitamin D
Raloxifen
Dapagliflozin
Kyselina acetylsalicylová (ASA)

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní

Tabulkový přehled 6 používaných a 46 zatím neschválených vakcín

Krátký článek sumarizuje ve dvou přehledných tabulkách schválené a vyvíjené vakciny a různé inciativy a sdružení sledující a podporující vývoj vakcíny proti infekci SARS CoV-2. První tabulka popisuje vakcíny, které získaly regulační povolení nebo schválení. Druhá tabulka sumarizuje vakcíny v klinických studiích fáze 1-3 a některé slibné kandidáty na vakcínu v raném vývoji.

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

O věrohodnosti dat pužívaných pro sledování epidemie COVID-10 v ČR a pro predikci dalšího vývoje

Na prosincové předvánoční schůzi České statistické společnosti (https://www.statspol.cz/o-nas/) zazněla, kromě jiných (https://www.statspol.cz/konference/mikulassky-den/) i velmi pěkná kritická přednáška Tomáše Fürsta z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a z Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN (https://www.4bin.org/). Bayesovská statistika pracuje s podmíněnými pravděpodobnostmi a dovoluje zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy, jak se objevují další relevantní skutečnosti.

Autor ve své přednášce odlehčeným převánočním stylem upozorňuje na stále nedostatečně definované pojmy a kategorie používané při popisu statistických dat sbíraných v průběhu epidemie COVID-19 v ČR. Kromě jiného upozorňuje na problematiku týkající se senzitivity a specificity PCR testů a na mnoho dalších možných zdrojů chyb, které pak následně zpochyňují závěry a rozhodnutí z nich vycházející. Dále upozorňuje na chybějící dostupnost zdrojových dat pro analýzu prováděnou mimo ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví a jiné problematické oblasti hodnocení při hodnocení pandemie.

Autor též uvádí jednotlivá jména vědců spolupracujících s establishmentem, kteří dle jeho názoru bez jasných důkazů vyvozují a v mediích prezentují chybné závěry, které nejsou založené na důkazech („evidence based“) a nejsou podložené věrohodnou statistickou analýzou. Chovají se nezodpovědně nejen tím, že matou veřejnost, ale diskreditují tak celou vědeckou obec.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • ostatní

Aktualizace statistické analýzy mortality připisované Covidu 19

Statistickou analýzu zveřejněnou v tomto portálu 12. Listopadu 2020 je nyní možno s pomocí novějších dat aktualizovat. Výsledky první vlny zůstávají platné. Nedošlo ani k žádné změně metodiky této analýzy.

Ve druhé vlně lze pozorovat v České Republice, Polsku a Maďarsku poměry velmi podobné první vlně západoevropských zemí.  Na Slovensku nelze z dat, která jsou k dispozici k dnešnímu datu, pozorovat žádné skutečně statisticky signifikantní jevy. Regresní koeficienty České Republiky a Maďarska se pohybují okolo 0.75. Dá se tedy vycházet z toho, že 75% úmrtí připisovaných Covidu 19 má skutečně tuto příčinu. Výrazně odlišný je regresní koeficient Polska: hodnota 2.11 (s konfidenčním intervalem <1.68,2.54>) může poukazovat na četná úmrtí zapříčiněná Covidem 19, u kterých tato příčina nebyla identifikována. Hodnoty koeficientu determinace jsou u všech těchto zemí vysoké (kolem 0.90), takže Covid 19 se jeví jako dominantní příčina nadúmrtnosti, vysvětlující 90 % jejích fluktuací.

Západoevropské země oproti tomu vykazují hodnoty nízké významnosti. Ve Švýcarsku, Španělsku, Švédsku a Nizozemí jsou hodnoty regresního koeficientu nízké, takže úmrtí připisovaná Covidu 19 pravděpodobně mají většinově jinou příčinu. V případě Švédska a Nizozemí jsou konfidenční intervaly velmi široké a koeficienty determinace nejen nízké ale i málo signifikantní, takže vliv Covidu 19 na nadúmrtnost nemůže být s určitostí rozlišen od náhody.

Rakousko a Belgie se pohybují mezi oběma skupinami, se znatelnou druhou vlnou.

Je důležité poznamenat, že procentní podíly se týkají nadúmrtnosti a ne celkové úmrtnosti. Nadúmrtnost je variabilní počet úmrtí nad (nebo pod) průměrnou úmrtností, a je nejméně o jeden řád menší než úmrtnost – typicky mezi 5 % a 7 % celkové úmrtnosti. 50 % nadúmrtnosti tedy odpovídá zhruba 3 % celkové úmrtnosti. (V případě přechodně zvýšené nadúmrtnosti může tento podíl být vyšší.)

Procentní podíly se take vztahují na šířku fluktuací nadúmrtnosti během zkoumaného období a ne k jejich absolutní velikosti. Je běžné, že nadúmrtnost má nenulový průměr. Ten může být způsoben například rostoucí populací. Celková populace větší ve zkoumaném roce (2020) než v minulých letech (2011-2019), ze kterých byla průměrná úmrtnost zjištěna, musí vést k proporcionálně větší úmrtnosti. Jiný důvod může být i stárnutí obyvatelstva.

Další důležitá výhrada se týká zjištění, že jen určitý podíl úmrtí připisovaných Covidu 19 se zrcadlí v nadúmrtnosti. Toto zjištění platí o konkrétních týdnech. To nemůže být tedy vysvětleno případnými předčasnými úmrtími senzitivních jedinců, například během jednoho roku. Taková předčasnost by vedla k časovému posunu – jedinec by s Covidem 19 zemřel dříve než bez něho. Potom by ale nenastala korelace v jednom týdnu. Tento efekt se dá vyhodnotit jedině s pomocí kumulovaných nadúmrtí.

Výsledky lze shrnout tak, ze hypotéza druhé vlny podobně vážné jako byla vlna první není podpořena statistickými daty v případě většiny zemí, kde signifikantní první vlna nastala. V zemích Východní Evropy je oproti tomu možno pozorovat silnou podzimní vlnu, která je ve skutečnosti jejich vlnou první. To může být následkem geografické polohy nebo silných opatření v době, kdy ještě nenastaly signifikantní infekce. Země jako Rakousko (a pravděpodobně i Německo, jehož data jsou nedostatečná pro analýzu) se slabou první vlnou se nacházejí mezi oběma skupinami.

Tento úkaz by se mohl vysvětlit slabou imunizací nebo nenastalou předchozí úmrtností rizikových skupin. Nicméně, druhá vlna ještě stále pokračuje a výsledky se tedy s přibývajícími daty ještě mohou změnit.

Rubriky
• CNS • ostatní • psychika, sociologie

Dopad Covid-19 a restrikcí na duševní zdraví

Původní práce z Národního ústavu duševního zdraví, Klecany

Autoři studie, publikované v září 2020 v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, upozorňují na zhruba trojnásobný nárůst výskytu deprese a sebevražedných myšlenek v populaci a více než dvojnásobný nárůst prevalence úzkostných poruch vinou koronavirové nákazy a restriktivních opatření. Interpretují tak nálezy opakovaných průřezových průzkumů na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých občanů České republiky starších 18-ti let, provedených jak v listopadu 2017 (n=3306; 54% žen), tak v květnu 2020 (n=3021; 52% žen) s použitím diagnostického nástroje MINI jako hlavního skríninkového instrumentu.

https://www.dropbox.com/s/3s2w2pnk28h8h2t/Winkler%202020_Epi%20Covid%20CZ%2011-2017%20vs%2005-2020.pdf?dl=0

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice • psychika, sociologie

10 důležitých oblastí pro úspěšné zvládnutí pandemi COVID-19

Aktuální pandemie koronaviru staví naši společnost před obrovské výzvy, které jsou v celé řadě oblastí a směrů zcela nové a bezprecedentní. Letos v dubnu jsme vyjádřili své výhrady k prezentování nového virového onemocnění Covid-19. Učinili jsme tak jako lékaři a odborníci z různých oblastí medicíny, neboť jsme přesvědčeni, že úspěšné překonání jakékoliv pandemie, tedy i současné pandemie Covid-19, musí být vždy postaveno na komplexním, celostním přístupu ke zdraví člověka a aspektům zdravotní péče.

Apelovali jsme především na uvážlivé postupy, racionálnost, fakta a odmítali jsme akcentaci paniky, strachu a chaosu. Nyní prožíváme další fázi pandemie a jsme přesvědčeni, že je několik důležitých oblastí, které jsou pro její úspěšné potlačení důležité.

Podrobný popis a zdůvodnění podpory jednotlivých níže zmíněných oblasti je v přiloženém dokumentu.

Podpora a poděkování zdravotnickému a sociálnímu personálu a dobrovolníkům
Podpora ministra zdravotnictví a dalších kroků pro rozvolňováníPodpora cílených a individualizovaných opatření

Podpora co nejrychlejšího návratu dětí do škol

Podpora dobrovolného, nikoliv povinného testování klientů pobytových zařízení sociálních služeb

Podpora pro přesné nakládání s informacemi a jejich přesnou interpretaci

Podpora komunikační a mediální uvážlivosti, vedoucí ke zklidňování situace

Podpora vědeckým projektům, které přináší naději v boji s Covidem-19

Podpora všem občanům, kteří se potýkají s důsledky koronavirové pandemie

Podpora vyváženosti priorit

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • populárně naučné - nerecenzované

Rozbor pro a proti šíření infekce SARS-CoV2 mezi mladou zdravou částí populace

V článku z časopisu The Economist porovnávají jeho autoři lékařské a společenské argumenty autorů a signatářů dvou odborných prohlášení určených též veřejnosti.

Great Barrington Declaration (https://www.covidfakta.eu/covid-a-popularne-naucne-clanky/barringtonska-deklarace/)

John Snow Memorandum (https://www.covidfakta.eu/ostatni/rozbor-pro-a-proti-sireni-infekce-sars-cov2-mezi-mladou-zdravou-casti-populace/).

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • portály, deklarace, petice

John Snow Memorandum – musíme jednat nyní

https://www.johnsnowmemo.com

Memorandum převážně anglických vědců a lékařů má 4.11.2020 cca 4500 podpisů.

Je pojmenované dle Johna Snowa, anglického epidemiologa a jednoho ze zakladatelů moderní epidemiologie v 19. století, který vyvinul teorii přenosu cholery vodou. V roce 1854 přesvědčil úřady, aby odstranily rukojeť vodních pump a pokusily se omezit přenos cholery během vypuknutí v Londýně. Většinu svého života věnoval zlepšování veřejného zdraví.

Memorandum je reakcí na Great Barrington Declaration a vyjádřením nesouhlasu s jejími tvrzeními. (https://www.covidfakta.eu/ostatni/barringtonska-deklarace/ ). O této výzvě autoři memoranda tvrdí: “ Jedná se o nebezpečný klam nepodporovaný vědeckými důkazy“.

Autoři dále uváději v časopise The Lancet, že vzhledem k rychlému šíření v Evropě a USA je nutné zavést restrikce, které následně umožňují snížení čísla R. Poté je nutné provádět rychlou detekci lokalizovaných ohnisek a rychlou reakci prostřednictvím efektivního a komplexního vyhledávání, testování, sledování, izolace. Požadavek na cílenou ochranu nejvíce ohrožené skupiny považují za uskutečnitelný jen za cenu velkých obětí. Zdůrazňují, že vytoření „herd immunity“ je v krátkém čase velmi obtížné. Jedním z argumentů je obava o velké množství lidí, kteří budou mít po prodělané infekci bez hospitalizace na JIP sužováni chronickými obtížemi nazývanými souhrně „long COVID“. (vizd zde )

Zde je anglický text deklarace a následně ještě komentovaný podrobnější člínek z časopisu The Lancet.

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) has infected more than 35 million people globally, with more than 1 million deaths recorded by the World Health Organization as of Oct 12, 2020. As a second wave of COVID-19 affects Europe, and with winter approaching, we need clear communication about the risks posed by COVID-19 and effective strategies to combat them. Here, we share our view of the current evidence-based consensus on COVID-19.

SARS-CoV-2 spreads through contact (via larger droplets and aerosols), and longer-range transmission via aerosols, especially in conditions where ventilation is poor. Its high infectivity(1) combined with the susceptibility of unexposed populations to a new virus, creates conditions for rapid community spread. The infection fatality rate of COVID-19 is several-fold higher than that of seasonal influenza(2) and infection can lead to persisting illness, including in young, previously healthy people (ie, long COVID(3)). It is unclear how long protective immunity lasts(4) and, like other seasonal coronaviruses, SARS-CoV-2 is capable of re-infecting people who have already had the disease, but the frequency of re-infection is unknown(5). Transmission of the virus can be mitigated through physical distancing, use of face coverings, hand and respiratory hygiene, and by avoiding crowds and poorly ventilated spaces. Rapid testing, contact tracing, and isolation are also critical to controlling transmission. The World Health Organization has been advocating for these measures since early in the pandemic.

In the initial phase of the pandemic, many countries instituted lockdowns (general population restrictions, including orders to stay at home and work from home) to slow the rapid spread of the virus. This was essential to reduce mortality(6),(7) prevent health-care services from being overwhelmed, and buy time to set up pandemic response systems to suppress transmission following lockdown. Although lockdowns have been disruptive, substantially affecting mental and physical health, and harming the economy, these effects have often been worse in countries that were not able to use the time during and after lockdown to establish effective pandemic control systems. In the absence of adequate provisions to manage the pandemic and its societal impacts, these countries have faced continuing restrictions.

This has understandably led to widespread demoralisation and diminishing trust. The arrival of a second wave and the realisation of the challenges ahead has led to renewed interest in a so-called herd immunity approach, which suggests allowing a large uncontrolled outbreak in the low-risk population while protecting the vulnerable. Proponents suggest this would lead to the development of infection-acquired population immunity in the low-risk population, which will eventually protect the vulnerable. This is a dangerous fallacy unsupported by scientific evidence.

Any pandemic management strategy relying upon immunity from natural infections for COVID-19 is flawed. Uncontrolled transmission in younger people risks significant morbidity(3) and mortality across the whole population. In addition to the human cost, this would impact the workforce as a whole and overwhelm the ability of healthcare systems to provide acute and routine care.

Furthermore, there is no evidence for lasting protective immunity to SARS-CoV-2 following natural infection(4) and the endemic transmission that would be the consequence of waning immunity would present a risk to vulnerable populations for the indefinite future. Such a strategy would not end the COVID-19 pandemic but result in recurrent epidemics, as was the case with numerous infectious diseases before the advent of vaccination. It would also place an unacceptable burden on the economy and healthcare workers, many of whom have died from COVID-19 or experienced trauma as a result of having to practise disaster medicine. Additionally, we still do not understand who might suffer from long COVID(3). Defining who is vulnerable is complex, but even if we consider those at risk of severe illness, the proportion of vulnerable people constitute as much as 30% of the population in some regions(8). Prolonged isolation of large swathes of the population is practically impossible and highly unethical. Empirical evidence from many countries shows that it is not feasible to restrict uncontrolled outbreaks to particular sections of society. Such an approach also risks further exacerbating the socioeconomic inequities and structural discriminations already laid bare by the pandemic. Special efforts to protect the most vulnerable are essential but must go hand-in-hand with multi-pronged population-level strategies.

Once again, we face rapidly accelerating increase in COVID-19 cases across much of Europe, the USA, and many other countries across the world. It is critical to act decisively and urgently. Effective measures that suppress and control transmission need to be implemented widely, and they must be supported by financial and social programmes that encourage community responses and address the inequities that have been amplified by the pandemic. Continuing restrictions will probably be required in the short term, to reduce transmission and fix ineffective pandemic response systems, in order to prevent future lockdowns. The purpose of these restrictions is to effectively suppress SARS-CoV-2 infections to low levels that allow rapid detection of localised outbreaks and rapid response through efficient and comprehensive find, test, trace, isolate, and support systems so life can return to near-normal without the need for generalised restrictions. Protecting our economies is inextricably tied to controlling COVID-19. We must protect our workforce and avoid long-term uncertainty.

Japan, Vietnam, and New Zealand, to name a few countries, have shown that robust public health responses can control transmission, allowing life to return to near-normal, and there are many such success stories. The evidence is very clear: controlling community spread of COVID-19 is the best way to protect our societies and economies until safe and effective vaccines and therapeutics arrive within the coming months.

We cannot afford distractions that undermine an effective response; it is essential that we act urgently based on the evidence.

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/