Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Návrh kritérií pro očkování v ČR

Dle České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP

KOHO NEOČKOVAT

  1. Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti (potvrzené PCR testem), pokud byly stanoveny a detekovány specifické IgG/IgA protilátky v období více než 3 měsíce po onemocnění.
  2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a to a nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.

KOHO OČKOVAT

U seniorů nad 75 let preferujeme jednoznačně očkování (pokud neprodělali prokazatelně coronavirovou infekci viz bod 1) bez dalšího zkoumání zdravotního stavu kromě případné aktuálně probíhající jakékoliv
infekce viz bod 2).

Osoby s imunosupresí, s autoimunnitními onemocněními (RS, Crohn atd), alergiky, mladistvé atd. viz podrobněji ve stanovisku odborné společnosti v příloze.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Odběr vzorku pro test RT-PCR ve Švédsku

Na základě osobní zkušenosti popisuji odběr vzorku pro RT-PCR vyšetření prováděný vyšetřovanou osobou, ve Švédsku, v kraji Västerbotten.

Na mnoha místech je možné si bezplatně vyzvednete odběrový set, nebo set pro nemocného vyzvedne kdokoli jiný. Tento set s skláddá z odběrové štětičky ve zkumavce, z malého čtverce buničiny a pouzdra, ve kterém je malé zkumavka s roztokem. K tomu dostanete návod buď v angličtině (viz přiložný pdf návod) nebo ve švédštině .

Na velmi jednoduchých webových stránkách – https://direkttest.se/ se dvěma tlačítku registruj odebraný vzorek a přečti si výsledek a pdf návodem v elektronické formě pak odebraný vzorek zaregistrujete. K registraci i k následnému zobrazení výsledku je využíván mobilní telefon a aplikace Mobil Bank ID. Tato aplikace a ověřovací procedura je navázána na Vaše rodné číslo a bankovní účet.

Tedy klient nemusí absolvovat žádné fronty v rozestupech a dlouhé čekání. Nejsou též nutní zdravotníci ve skafandrech, kteří jen celou směnu zastrkují špejle do nosu či úst. A v těchto skafandrech vypisují identifikační údaje, čtou OP a případně vyřizují platby. Odpadá tak riziko infekce jak pro čekající – Vaše sousedy ve frontě, tak pro zdravotníky, náklady na mzdu zdravotníků i na čas náročné pořizování záznamu. Odpadají tak i chyby z únavy při odběru či chybně zapsaný email nebo mobilní telefon.

Také lze předpokládat, že člověk odebírající vzorek sám sobě, vše provádí pečlivěji, beze spěchu, únavy a stressu z dlouhého čekání. Vzorek se odebírá z nosohltanu a současně se štětička ještě namáčí do slin na dodané buničině. Poté se ihned vata na konci odběrové sondy dává do média ve zkumavce. Ta se uzavře do dvojitého sáčku s plastikovými zipy

Pro zjištění výsledku kontrolujete sms a pro vytištění použijete stejnou webovou stránku a stejnou aplikaci pro ověření identity. Výsledek pak můžete stáhnout jako pdf dokument ve švédštině či angličtině.

V červenci jsem absolvoval jako samoplátce též odběr na téměř prázdném letišti Václava Havla,. Byli jsem tehdy ve frontě pouze tři, čekací doba byla 45 minut a nejvíce času pro pracovníky laboratoře zabralo vyplňování a platba. Jistě byl celodenní pobyt v skafandru pro pracovníky laboratoř velmi namáhavý a při srovnání se samoodběrem v podstatě zbytečný. Švédská možnost samoodběru je mnohem jednodušší, levnější a pro klienty mnohem příjemnější. Pokud si ani po přečtění návodu není klient jisté postupem, je na youtube několik verzí videí o celém postupu.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Rizika COVID19

Motto:

63 letý muž s léčenou hypertenzí pocítí přetrvávající bolest na hrudi. Z obavy před nákazou nejde k lékaři. Třetí den dochází k  prudkému zhoršení dechu a záchranka ho odveze do nemocnice. Zde se zjistí rozsáhlý infarkt myokardu a COVID pozitivita a muž umírá.

Otázka: Zemřel na infarkt jako komplikaci COVID či infarkt jako takový při ischemické chorobě srdeční s COVID jako náhodným nálezem v důsledku opožděné léčby pro obavy z infekce? ?

Příběh pandemie COVID-19 je v mnoha ohledech fascinující, což se týká i obtížné předvídatelnosti všech aspektů a variability klinického průběhu. Každá nemoc včetně infekcí je poznamenána růzností geografického rozšíření, míry rizika vzniku onemocnění a jeho tíže případně úmrtností, ale u COVID 19 je rozptyl těchto parametrů extrémní a obtížně vysvětlitelný, byť se o to snaží celosvětově záplava vědců a vědeckých institucí. 

Jestliže u jiných chorob bývá  běžně geografická rozdílnost v základních parametrech v násobcích, u COVID-19 jsou tyto rozdíly v řádech. Poznání  zákonitostí podmiňujících variabilitu onemocnění má zásadní význam v boji s pandemií, protože ochranná opatření musí být pokud možno přesně cílená.  Choroba COVID-19 přitáhla celosvětovou pozornost veřejnosti jako žádná jiná a prakticky každému je známa v hrubých rysech základní charakteristika onemocnění.  Pokud jde o geografii je rozdíl ve výskytu choroby i tíži jejího průběhu obrovský. K největšímu rozšíření i úmrtnosti charakterizované počtem zemřelých na milion obyvatel dochází na kontinentech Jižní, Střední a Severní Ameriky (500-1000 Spojené státy, Mexiko, Brazílie atd) a Západní Evropy (Belgie 1012, Španělsko 767, ČR 304 – k 6. 11.), naopak podstatně méně je zatížena většina zemí Východní Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie (Ukrajina 167, Řecko 60, Egypt 65, Kenya 19, Indie 87, Japonsko 14, Thajsko 1). I v rámci těchto geografických celků s předpokládanou podobnou genetikou, demografií, kvalitou lékařské péče, chováním populace a restriktivními opatřeními  je rozdíl mezi některými zeměmi překvapivě mnohonásobný – viz Švédsko (588) – Finsko (65)– Norsko (52), nebo Peru (1044) – Uruguay (58), či Arménie (460) – Gruzie (84). 

Samozřejmě nabízí se otázka jednotné metodiky sběru dat a zvažování příčin úmrtí zda „s COVID či na COVID“, nicméně prudký nárůst úmrtí jakéhokoliv původu dnes nelze nikde utajit. Právě studium příčin těchto rozdílů je klíčem k aplikaci účinných cílených restriktivních opatření.

Pokud jde o zvážení rizik je třeba rozlišit rizika infekce jako takové, závažného průběhu a úmrtí, přičemž všechny tyto parametry se mohou měnit v čase, protože jednak virus může měnit svou agresivitu, jednak se jeho šíření i průběh onemocnění mění restriktivními opatřeními a zdokonalující se léčbou. Je snadno představitelné, že šíření ovlivňuje koncentrace populace, intenzita mezilidských kontaktů a individuální vnímavost, která je jen obtížně charakterizovatelná, přesto se choroba různě šíří a chová v jinak stejně lidnatých aglomeracích například  rovníkové Afriky, Indie a na druhé straně Spojených států a Západní Evropy bez zjevného ohledu na hygienické standardy. Z intenzity kontaktů vyplývá riziko onemocnění u zaměstnaneckých skupin, které je relativně vysoké u zdravotníků a sociálních pracovníků. Přesto je míra úmrtí ve všech zaměstnaneckých skupinách menší než 1% a zdá se, že zaměstnaneckým poměrem obecně charakterizovaná individuální aktivita je výrazným ochranným faktorem.  Pokud jde o klinický průběh z denního všeobecně dostupného zpravodajství je zjevné, že u mladých se onemocnění snadno šíří například v rámci sportovních kolektivů a společenských akcí, nicméně průběh dejme tomu do 40 let je většinou velmi lehký až bezpříznakový. Víme, že u chřipky tomu tak není.  Riziko těžšího průběhu a případně úmrtnosti vzrůstá nad 50 let, přičemž z rizikových faktorů se zvažují zejména diabetes, vysoký tlak, obezita, kardiovaskulární choroby, nádory a snížení imunity. Pozoruhodné je, že v rámci globalizace se zastoupení těchto faktorů v rozdílných teritoriích sbližuje, takže samotný jejich aritmetický souhrn řádové rozdíly  v průběhu choroby nevysvětluje.

Jak vypadá konkrétní analýza těchto faktorů: Podle Italské studie jedno procento všech mnoha zemřelých byli jedinci mladší než 50 let. V Číně byl průměrný věk zemřelých 76 let. U nás je 92 – 93% zemřelých starších než 65 let,  průměrný věk v této kategorii je 78 – 79 let a tato hodnota je v celém průběhu epidemie překvapivě velmi konsistentní.

Pokud jde o další rizikové faktory  těžkého průběhu a úmrtí jsou jimi jak již bylo uvedeno diabetes mellitus (kolem 30% při těžkém průběhu), hypertenze (do 30%), cévní postižení srdce a mozku (kolem 20%) a obezita (v USA 40%), která se vyskytuje většinou v kombinaci s výše uvedenými komplikacemi a je nejčastějším rizikem u nemocných pod 60 let.  Nádory jsou ve svém úhrnu relativně menším rizikovým faktorem  samozřejmě s výjimkou konečných stádií. Ze specifických skupin z několika set registrovaných infikovaných rodiček byly vážný průběh a přenos na dítě výjimečné. Postižení dětí je téměř vždy lehké či bezpříznakové a to i u nositelů dalších chorob, jako jsou například alergie či retardace. Nemocní s chronickými zánětlivými chorobami a s tzv. sníženou imunitou v důsledku například biologické léčby výrazně zvýšené riziko nevykazují. Souběh s AIDS je daleko méně častý, než se předpokládalo. Charakteristika nemocných odpovídá ostatním pacientům s COVID-19, mortalita se podle jednotlivých studií pohybuje od 2 do  14,3%. Z nemocných po transplantaci jsou zatíženi vyšším rizikem nemocní po transplantaci ledvin, nikoliv však jater. Chronická plicní onemocnění dospělých jsou zatížena určitým rizikem, avšak vzhledem k tomu, že nejzávažnějším projevem COVID-19 je pneumonie menším, než by se očekávalo.  Kouření je rizikovým faktorem úmrtí, méně infekce jako takové. Je zřejmé, že riziko těžkého průběhu skokově narůstá při kombinaci dvou a více rizikových faktorů, jako například vysoký věk, diabetes mellitus a jeho komplikace a imobilita. Nepřímé a dosud nevyhodnocen riziko pandemie vyplývá ze změny chování společnosti. Senioři v léčebnách a azylech všeho druhu trpí deprivací (zákaz návštěv) a obavami o sebe i své rodiny, se kterými ztrácejí kontakt, což má fatální dopad na jejich vitalitu.  Vzrůstá alkoholismus i sebevražedné pokusy. Nemocní umírají doma na kardiální komplikace a mozkové mrtvice z obavy z  návštěvy zdravotnického zařízení. Klesá počet potenciálně život zachraňujících výkonů, jako orgánové transplantace a onkologická chirurgie, což je snadno dohledatelné podle statistik pojišťoven.

Co z toho plyne: Pandemie COVID-19 je objektivním problémem, který je třeba studovat systematicky a reagovat přiměřeně na základě vědeckých analýz. Nesprávně aplikovaná opatření mohou mít devastující byť v tuto chvíli neobjektivizovatelný vliv v na zdravotní stav společnosti.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Petice za „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol“

https://www.petice.com/vrame_zemi_do_normalu

Výzva Zdravého Fóra

My, níže podepsaní, se domníváme, že není možné, nadále udržovat stav, který u nás od jara panuje.

Drastické vládní kroky mají nedozírné dopady na všechny občany a zvláště nižší příjmové skupiny. Ohromné škody jsou už nyní nejen v majetkové, ale také ve společenské, rodinné, kulturní a psychické rovině všech obyvatel země. 

Chaotická opatření neustálého uzavírání a rozvolňování celé země, s vidinou vakcíny, která nemusí v dohledné době (nebo dokonce nikdy) přijít, nejsou nadále možná a dlouhodobě udržitelná.

Před strategií lockdownu, jako hlavního opatření, rovněž varuje WHO.

Není možné chránit malé procento populace tak, že se zničí život všech ostatních.

Požadujeme!

1) Okamžitý návrat žáků a studentů do škol – utíká jim čas!

  • ▪ Vládní opatření se týká téměř milionu žáků ZŠ, 400.000 SŠ a 300.000 VŠ
  • ▪ Jsme jedna z mála zemí EU, kde jsou školy zavřené.
  • Opatření je škodlivé pro psychický vývoj dětí a jejich vzdělání 
  • ▪ Jako zdroj nákazy jsou školy zcela zanedbatelné, dle dat ministerstva, pouze 1,4% – 4,8% všech nákaz.
  • Pro děti není covid-19 vůbec nebezpečný
  • ▪ Opatření představuje velký zásah pro matky samoživitelky i zdravotnický personál jak v nemocnicích, tak v sociálních službách
  • ▪ Děti mohou trávit čas s prarodiči a vystavit je tak zbytečnému riziku

2) Cílenou ochranu rizikových skupin

  • ▪ Po konzultaci s lékaři vytipování rizikových osob (např. praktickými lékaři)
    Toto pokládáme za první krok k cílené ochraně – protože právě tito lidé končí primárně v nemocnicích a zaplňují jejich kapacity.  (Např. rozdělit pacienty do několika skupin podle rizikovosti – vycházet z dat a zkušenosti lékařů, aby určili, které komorbidity jsou nejrizikovější)
  • ▪ Dle počtu potenciálně rizikových osob zvolit vhodnou strategii cílené ochrany a prevence
  • Detailní návrh musí být konsensem odborníků z mnoha odvětví – ne pouze jedné úzce zaměřené skupiny vládních vědců. 
  • ▪ Tuto strategii cílené ochrany začít okamžitě uplatňovat, místo testování dalších tisíců bezpříznakových osob v neohrožené skupině.
  • Možné návrhy a inspirace:  Opatření Prof. Jiřího Berana Dále např. prohlášení Barringtonské deklarace, podepsané tisíci vědci a lékaři

3) Rozvolňování opatření a postupný návrat země do normálu

  • ▪ Aplikovat postupně – ruku v ruce s ochranou rizikových skupin obyvatel
  • Objektivní a vyvážené informování veřejnosti bez přešlapů a zbytečného strašení
  • ▪ Žádáme naprostou otevřenost všech relevantních dat, které stát v souvislostí s pandemií získává
  • ▪ Žádáme hledání a přijímání cílených a dlouhodobě udržitelných opatření, která budou fungovat i po návratu země do normálu. Virus tady bude s námi i po lockdownu.
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Smrtnost seniorů v ČR na / s COVID19 se automaticky nesníží pokud bude nízké „R“

Institucionalizovaní senioři tvoří v ČR jedno procento populace a zároveň 24 % všech zemřelých.

Dalších, asi 17 % osob (osoby starší 65 let) z populace přispívá k dalším 68 % úmrtí.

Dohromady je to 18 % populace, jež přispívá k 92-93 % všech úmrtí na COVID-19.

Obě skupiny seniorů jsou specifické v mnoha směrech a tak šíření viru mezi nimi neprobíhá standardně.

Prací s těmito skupinami je možné dosáhnout úspěchu ve snížení smrtnosti, ale nesníží se reprodukční číslo R na úrovni populace.

A obráceně platí, že snížením reprodukčního čísla v populaci jako celku se nesníží smrtnost v těchto specifických skupinách.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Čísla v pandemii, jejich význam a mediální interpretace

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – dnes jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie. Říkají tomu počet nově nakažených z minulého dne, někteří dokonce počet nemocných. Většinu lidí toto trvale rostoucí číslo děsí a zřejmě je děsit má. Panika sílí.

Ve skutečnosti je toto číslo – náš hlavní indikátor vývoje situace – naprosto nesmyslné. Samo o sobě téměř postrádá vypovídací hodnotu. Nejde ani o počet nově nemocných, ani nakažených, ale počet pozitivních testů zjištěných metodou PCRTo znamená, že obsahuje duplicity (lidí opakovaně testované). Pozitivita testů automaticky neznamená nákazu, natož stav nemoci. Devadesáti procentům pozitivně testovaných lidí vůbec nic není a mezi nemocné být počítáni nemohou. (Jenom pro srovnání, u chřipkových epidemií, kdy se uvádí řádově vyšší počet nakažených, jde o skutečně nemocné lidi, protože pozitivitu na chřipkový virus u zdravých lidí nikdo nezjišťuje).

Druhou zásadní věcí je fakt, že se v šířeném zpravodajství toto číslo pozitivně testovaných explicitně nedává do souvislosti s počtem provedených testů.  Těch se dnes provádí cca 30 000 denně, což znamená, že pozitivních je dnes asi třetina. To je samozřejmě hodně, ale vůbec nám to nic neříká o vývoji nákazy v čase.  Jestliže se dozvídáme, že předevčírem bylo 6,5 tisíce pozitivních, včera 8000 a dnes 9000, vypadá to, že nákaza prudce roste. Dodáme-li, ALE že první dva dny se provedlo 20 000 testů a dnes o třetinu více, znamená to, že se nárůst počtu pozitivních zpomaluje.  Takto však situaci nikdo zřetelně neinterpretuje. Kdyby se nám dnes naráz podařilo zvýšit počet testů na sto tisíc, budeme mít nově „nemocných“ přes 30 000, a v současné interpretační praxi se nám nákaza ze dne na den více než ztrojnásobí. Ve skutečnosti však zůstává stejná.

Další zamlčenou neznámou je, jak se vytváří a v čase mění testovaný soubor obyvatelstva. Pokud jsou na testy orgány hygieny posíláni převážně lidé s příznaky nemoci a jejich blízké okolí zjištěné trasováním, poměr mezi celkovým počtem testů a počtem nakažených bude vysoký. Pokud do hry vstupuje větší počet náhodných osob, které nemají příznaky a nežijí s nakaženými, poměr se bude logicky snižovat. Jak se mění kompozice testovaného vzorku v čase, nám nesděluje nikdo, ale čísla jsou nám prezentována jako srovnatelná, což není pravda.

To vše znamená, že hlavní publikované indikátory epidemie, o něž jsou argumentačně opřena přijímaná drakonická opatření, nejsou seriózní a ve vážné diskusi nemohou obstát.

Jedinou relevantní informací může být nárůst počtu hospitalizovaných, hospitalizovaných v těžkém stavu a především počty zemřelých.

Právě vývoj úmrtnosti, respektive její radikální zhoršování, může ospravedlnit karantény, lock-downy a enormní ekonomické a finanční ztráty. Nejde však o úmrtnost na covid, ani s covidem, jde o vývoj úmrtnosti celkové.  Počty úmrtí, které jsou publikovány a připisovány covidu, jsou absurdní nesmyslná čísla. Vyplývají z oficiální definice ministerstva zdravotnictví, že se za oběť covidu považuje každý pozitivně testovaný zemřelý, ať byla příčina jeho smrti jakákoliv. Nesmyslnost tohoto přístupu je tak evidentní, až je děsivá. Znamená, že pozitivně testované oběti dopravních nehod nebo sebevražd jsou vykazovány jako ti, jež zahubil koronavirus.  Kdybychom obdobné pravidlo jako u covidu aplikovali na střevní bakterii escherichia coli, na kterou je pozitivní každý člověk, mohli bychom rázem označit za vymýcené všechny známé choroby a tvrdit, že smrt má na světě pouze jedinou příčinu – tuto bakterii.

Obrázek o závažnosti situace si tak můžeme udělat pouze z údajů o vývoji celkové úmrtnosti v zemi. Podle posledních zveřejněných údajů ČSÚ nejen že celková úmrtnost v ČR neroste, ale oproti relativně příznivému loňskému roku (mírná zima, slabá chřipková epidemie atd.) se dokonce snížila a za posledních 5 let zůstává druhá nejnižší.  Nikde se také běžný občan, který je k smrti hysterizován výkřiky, že na covid již zemřelo přes tisíc lidí, nedozví, že za tři čtvrtiny každého roku zemře u nás mezi 80 a 90 tisíci lidmi, denně v průměru přes 300.  Toto měřítko v mediálním hodnocení situace chybí.

Pokud nedochází k dramatické změně celkové úmrtnosti, znamená to, že COVID19 fakticky nic podstatného nemění, pouze možná koncentruje běžné fatální případy způsobení jinými chorobami do kratšího období v průběhu roku, což může krátkodobě zahlcovat zdravotnický systém nebo jednotlivé nemocnice.  

Oprávněnost drakonických opatření likvidujících celá odvětví ekonomiky a ničících na dlouhá léta veřejné finance v důsledku karantén a lock-downu však v takovém případě rozhodně mizí. O vývoji celkové úmrtnosti se zarytě mlčí.

O absurditě a nesmyslnosti publikovaných údajů a na nich založené propagandy vědí nejenom laici, ale vědí o ní samozřejmě především odborníci, příslušné státní orgány i politici, kteří již na to byli navíc mnohokrát upozorněni. Přesto s námi tímto nehorázným způsobem stále manipulují a vědomě šíří strach a hysterii. Ptejme se jich, proč to dělají.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Antigenní testy nejsou spolehlivé, ukazuje provedená studie

Tiskový odbor FN Motol zveřejnil tuto zprávu: Srovnávací studie měla odpovědět na otázky, jestli je možné dosud nejspolehlivější metodu testovánína Covid-19, tedy PCR (výsledky do 4 hodin), nahradit metodou novou, ukteré testování trvá kratší dobu –přibližně 30 minut. Zkoumala se jednak celková citlivost antigenních testů, tzn. u jedinců bez ohledu na projevené příznaky, a dále citlivost u těch, u kterých se alespoň jeden zuváděných příznaků nemoci Covid-19 projevil.O použití antigenních testů se uvažovalo vsouvislosti sceloplošným testováním české populace. Během testovací studie, která proběhla v minulém týdnu (21.10.2020-24.10.2020),vyšetřil tým pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol ve spolupráci s odběrovým místem FN Motol celkem 591 jedinců, kteří navštívili odběrové místo a souhlasili s odběry z nosohltanu pro účely srovnávací studie. Věkový průměr testovaných osob byl40 let (věkové rozpětí 11 až 78 let).Jeden anebovíce příznaků onemocnění COVID-19 u sebe pozorovalo 290 jedinců (49 %), zbylých 391 jedinců neuvádělo žádný z následujících příznaků: kašel, bolest svalů, kloubů, zimnice, průjem, zvracení, zvýšená teplota,ztráta chuti a čichu.„Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 %.Náš odhad byl přitom zhruba 85 %,“ říká prof. MUDr. Pavel Dřevínek,Ph.D.,přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol,a dodává: „Dá se říct, že 3 z 10 Covid+pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky,antigenní testy vůbec nerozpoznají!“Ve studii byly srovnávány dva typy antigenního testu, které se mezi sebou liší především ve způsobu detekce a odečtu barevné změny testovacího proužku. Zatímco výsledek jednoho typu testu se odečítá prostým okem (antigenní test 1), druhý vyžaduje přístroj pro odečet fluorescenčního signálu (antigenní test 2). Pro každý z testů byl jako materiál použit samostatný výtěr z nosohltanu; testy byly provedeny podle instrukcí výrobců ihned po odběru v prostoru odběrové místnosti. Metoda PCR byla provedena ze samostatného výtěru znosohltanuadoplněnáo výtěr ze zadní stěny nosohltanu. Výtěry pro účely PCR byly vloženy do virologického transportního média a zpracovány standardním způsobemvprostorách pracoviště nemocniční mikrobiologie, který zahrnoval potřebnou extrakcinukleové kyseliny a vlastní PCR(polymerázová řetězová reakce; jedná se o metodurychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin).

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/