Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

U těch kdo prodělali COVID19 by měla stačit jen jedna dávka mRNA vakcíny

V krátkém příspěvku komentuje v British Medical Journal Jacqui Wise dva rukopisy prokazující, že u jedinců , kteří proděli COVID19 již první injekce vakcíny mRNA působí jako „booster“ a zvýší dostatečně hladinu protilátek. Tento logický přepoklad podpořili autoři z Paříže a z Baltimore daty. Současně francouzští autoři uvádí, že subjektivní obtíže po první dávce (bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů, zimnice atd.) jsou mnohem výraznější a častější u těch, kteří již nemoc prodělali.

Ameeričtí autoři, kteří se soustředili na pracovníky ve zdravotnictví potvrdili , že u těch kteří již nemoc prodělali začaly titry protilátek výrazněji a rachleji stoupat s vrcholem po 7 dnech a dosáhly vyšších titrů a neutralizace za 14 dní ve srovnání s dobrovolníky, kteří byli poprvé vystaveni spike proteinu SARS-CoV-2. Došlo tedy ke zvýšení jak vazebných, tak funkčních protilátek (neutralizační titry byly 512krát větší). K tomu došlo u zdravotnických pracovníku ať již byli symptomatičtí, či asymptomatičtí s infekcí SARS-COV-2.

Proto obě studie uzavírají analýzu dat tvrzením, že jedna dávka mRNA vakcíny by měla být dostatečná.

Rubriky
• genetika • imunitní a hematopoetický systém

Další varianty – mutace SARS-CoV2

Zpráva úřadu pro veřejné zdraví v UK ze 14.1.2021 ohledně četnosti variant SARS-CoV2 s aktualizací k 26.1..

Podrobný popis variant a mutací je na našem webu zde

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/957504/Variant_of_Concern_VOC_202012_01_Technical_Briefing_5_England.pdf

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • populárně naučné - nerecenzované

Nová poznatky o COIVD19 a imunitním systému

akcentace významu interferonů, které jsou tvořeny okolními neinfikovanými buňkami ihned po infekci, interferony pak brání vzniku syncytií / “ obrovských buněk “ /, které se podařilo minulý týden vizualizovat v Pasteurově ústavu. V nich se nový koronavirus replikuje mnohem intenzivněji. Tak se za nepřítomnosti interferonů infekce v těle šíří mnohem rychleji a je větší riziko rozvoje těžší formy COVIDU-19. Genetikové tvrdí, že až 10% populace trpí různým stupněm snížení některého z interferonů a právě u těchto lidí bývá klinický průběh těžší.

uplatnění se “ neutrofilových pastí „ / netóza /, kdy polymorfonukleární leukocyty uvolní část svého obsahu do extracelulárního prostředí, kde se mohou viry i části buněk zachycovat.

uplatnění se “ fagocytární clearence „ již v první fázi infekce, ještě před  “ doputováním informace “ k helper T 4+ lymfocytům, úloha APC / antigen prezentujících buněk / a především DC / dendritických buněk /.

imunologický profil nemocného před infekcí / známe ho u nemocných sledovaných v imunologických ambulancích /, kdy bývá redukováno absolutní množství jednotlivých T lymfocytárních subpopulací v důsledku preexistujícího vážného onemocnění, aktálně je studován mechanizmus, jakým právě u těchto lidí “ sám nový koronavirus “ dále prohlubuje deficity jednotlivých subpopulací na poměrně nízké hodnoty / okolo 300 – 500/microl. – viz hodnoty při HIV infekci /, přičemž stejně jako tam i u jiných virových infekcí / např. CMV / je relativně nejméně snížena subpopulace cytotoxických T 8+ lymfocytů. Aktuálně je intenzivně studována otázka, proč je v průběhu infekce SARS-CoV-2 tak opožděna či významně redukována syntéza protilátek, samozřejmě při fyziologické převaze Th2 větve imunitní reakce / protilátková reaktivita / – občas i dříve se objevující protilátky jsou tvořeny běžně, ale v nedetekovatelné koncentraci ? – a proč se až při těžších formách COVIDU-19 objevují masivně?

Úloha těchto protilátek ve vysoké koncentaci při vážném průběhu onemocnění ? Nepochybně vyvazují nový koronavirus, vznikají cirkulující imunokomplexy, které však nejsou při nedostatečné stimulaci fagocytárních funkcí poškozenými hT 4+ lmfocyty deponovány do tkání, kde vyvolávají poškozující zánět / vaskulitida nasedající již na rozvinutou endoteliální dysfunkci, rozvoj plicní fibrózy,../. Tento imunokomplexově zprostředkovaný zánět při současné nekoordinované cytokinové bouři přispívá k zhoršení klinického stavu, kdy již nepůsobí virus, ale člověk může zemřít působením vlastního imunitního systému! Proto je nutné stanovení kritérií, kdy již začít podávat antivirotika / např. Remdesivir / a kdy už je třeba modulovat, resp. tlumit imunitní systém kortikosteroidy. Svůj čas má tedy Remdesivir, svůj čas mají kortikosteroidy.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Protilátky proti SARS-Cov2 přetrvávájí v 90% mnoho měsíců

U mnoha různých virových infekcí koreluje ochrana specifickými protilátkami získanými očkováním nebo přírodní infekcí s nízkým rizikem (re) infekce. Příkladem je inhibice hemaglutinace ur viru chřipky, kde titr 1:40 snižuje riziko nakažení o 50%. Podobné titry pro virus spalniček (titr ID50 1: 120), hepatitidu A, virus hepatitidy B a mnoho dalších (15). Tyto titry významně usnadnily vývoj vakcíny. Pro některé viry a vakcíny je známá i kinetika protilátkové odpovědi, což umožňuje přesnou předpověď, jak dlouho ochrana vydrží.

Proto se autoři z nemocnice Mount Sinai rozhodli testovat přítomnost protilátek a též jejich množství v čase pomocí ELISA testů (an enzyme-linked immunosorbent assay). Mezi březnem a říjnem 2020 bylo v této nemocnici vyšetřeno více než 30 tisíc nemocných, kteří prodělali infekci SARS-CoV2. U 30 082 pozitivních vzorků mělo: 690 (2,29%) titr 1:80; 1453 (4,83%) 1: 160; 6765 (22,49%) 1: 320; 9564 (31,79%) 1: 960; a 11610 (38,60%) 1: 2880. Drtivá většina pozitivních jedinců tedy měla středně vysoké až vysoké titry protilátek proti proteinů (spikům) na povrchu viru.

Stabilita titrů sérových v čase protilátek proti spike proteinu byla podrobněji sledována u 121 dárců plazmy, kteří byli poprvé vyšetřeni cca 30. den po nástupu příznaků a dále po 82 dnech od počáteční příznaků (rozmezí 52 až 80 dnů) a 148 dnů po nástupu příznaků (rozmezí 113 až 186 dnů). Tyto titry jsou relativně stabilní po dobu alespoň 5 měsíců. Jedinci s nízkými úvodními titry protilátek mají relativně rychlejší pokles jejich titru.

https://www.mountsinai.org/about/newsroom/2020/most-people-mount-a-strong-antibody-response-to-sarscov2-that-does-not-decline-rapidly-pr

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Čísla v pandemii, jejich význam a mediální interpretace

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – dnes jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie. Říkají tomu počet nově nakažených z minulého dne, někteří dokonce počet nemocných. Většinu lidí toto trvale rostoucí číslo děsí a zřejmě je děsit má. Panika sílí.

Ve skutečnosti je toto číslo – náš hlavní indikátor vývoje situace – naprosto nesmyslné. Samo o sobě téměř postrádá vypovídací hodnotu. Nejde ani o počet nově nemocných, ani nakažených, ale počet pozitivních testů zjištěných metodou PCRTo znamená, že obsahuje duplicity (lidí opakovaně testované). Pozitivita testů automaticky neznamená nákazu, natož stav nemoci. Devadesáti procentům pozitivně testovaných lidí vůbec nic není a mezi nemocné být počítáni nemohou. (Jenom pro srovnání, u chřipkových epidemií, kdy se uvádí řádově vyšší počet nakažených, jde o skutečně nemocné lidi, protože pozitivitu na chřipkový virus u zdravých lidí nikdo nezjišťuje).

Druhou zásadní věcí je fakt, že se v šířeném zpravodajství toto číslo pozitivně testovaných explicitně nedává do souvislosti s počtem provedených testů.  Těch se dnes provádí cca 30 000 denně, což znamená, že pozitivních je dnes asi třetina. To je samozřejmě hodně, ale vůbec nám to nic neříká o vývoji nákazy v čase.  Jestliže se dozvídáme, že předevčírem bylo 6,5 tisíce pozitivních, včera 8000 a dnes 9000, vypadá to, že nákaza prudce roste. Dodáme-li, ALE že první dva dny se provedlo 20 000 testů a dnes o třetinu více, znamená to, že se nárůst počtu pozitivních zpomaluje.  Takto však situaci nikdo zřetelně neinterpretuje. Kdyby se nám dnes naráz podařilo zvýšit počet testů na sto tisíc, budeme mít nově „nemocných“ přes 30 000, a v současné interpretační praxi se nám nákaza ze dne na den více než ztrojnásobí. Ve skutečnosti však zůstává stejná.

Další zamlčenou neznámou je, jak se vytváří a v čase mění testovaný soubor obyvatelstva. Pokud jsou na testy orgány hygieny posíláni převážně lidé s příznaky nemoci a jejich blízké okolí zjištěné trasováním, poměr mezi celkovým počtem testů a počtem nakažených bude vysoký. Pokud do hry vstupuje větší počet náhodných osob, které nemají příznaky a nežijí s nakaženými, poměr se bude logicky snižovat. Jak se mění kompozice testovaného vzorku v čase, nám nesděluje nikdo, ale čísla jsou nám prezentována jako srovnatelná, což není pravda.

To vše znamená, že hlavní publikované indikátory epidemie, o něž jsou argumentačně opřena přijímaná drakonická opatření, nejsou seriózní a ve vážné diskusi nemohou obstát.

Jedinou relevantní informací může být nárůst počtu hospitalizovaných, hospitalizovaných v těžkém stavu a především počty zemřelých.

Právě vývoj úmrtnosti, respektive její radikální zhoršování, může ospravedlnit karantény, lock-downy a enormní ekonomické a finanční ztráty. Nejde však o úmrtnost na covid, ani s covidem, jde o vývoj úmrtnosti celkové.  Počty úmrtí, které jsou publikovány a připisovány covidu, jsou absurdní nesmyslná čísla. Vyplývají z oficiální definice ministerstva zdravotnictví, že se za oběť covidu považuje každý pozitivně testovaný zemřelý, ať byla příčina jeho smrti jakákoliv. Nesmyslnost tohoto přístupu je tak evidentní, až je děsivá. Znamená, že pozitivně testované oběti dopravních nehod nebo sebevražd jsou vykazovány jako ti, jež zahubil koronavirus.  Kdybychom obdobné pravidlo jako u covidu aplikovali na střevní bakterii escherichia coli, na kterou je pozitivní každý člověk, mohli bychom rázem označit za vymýcené všechny známé choroby a tvrdit, že smrt má na světě pouze jedinou příčinu – tuto bakterii.

Obrázek o závažnosti situace si tak můžeme udělat pouze z údajů o vývoji celkové úmrtnosti v zemi. Podle posledních zveřejněných údajů ČSÚ nejen že celková úmrtnost v ČR neroste, ale oproti relativně příznivému loňskému roku (mírná zima, slabá chřipková epidemie atd.) se dokonce snížila a za posledních 5 let zůstává druhá nejnižší.  Nikde se také běžný občan, který je k smrti hysterizován výkřiky, že na covid již zemřelo přes tisíc lidí, nedozví, že za tři čtvrtiny každého roku zemře u nás mezi 80 a 90 tisíci lidmi, denně v průměru přes 300.  Toto měřítko v mediálním hodnocení situace chybí.

Pokud nedochází k dramatické změně celkové úmrtnosti, znamená to, že COVID19 fakticky nic podstatného nemění, pouze možná koncentruje běžné fatální případy způsobení jinými chorobami do kratšího období v průběhu roku, což může krátkodobě zahlcovat zdravotnický systém nebo jednotlivé nemocnice.  

Oprávněnost drakonických opatření likvidujících celá odvětví ekonomiky a ničících na dlouhá léta veřejné finance v důsledku karantén a lock-downu však v takovém případě rozhodně mizí. O vývoji celkové úmrtnosti se zarytě mlčí.

O absurditě a nesmyslnosti publikovaných údajů a na nich založené propagandy vědí nejenom laici, ale vědí o ní samozřejmě především odborníci, příslušné státní orgány i politici, kteří již na to byli navíc mnohokrát upozorněni. Přesto s námi tímto nehorázným způsobem stále manipulují a vědomě šíří strach a hysterii. Ptejme se jich, proč to dělají.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Inokulce = „variolizace“ infekcí SARS-CoV2 nošením roušky

Rouška nezabrání infekce, ale zmenší množství = dávku viru a tak se zvýší množtví lidí, u kterých se vyvine imunita ale neonemocní. Toto je hypotéza kterou popisují dva autoři v článku publikovaném v NEJM v září 2020. Autoři spekulují, že by efekt roušek napodoboval nejstarší doloženou metodu ochrany proti pravým neštovicím. Již v 10. století v Číně bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů, obsahujících především neaktivní viriony. Tato metoda se nazývá variolizace.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • plíce • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Závažný průběh pneumonie mají nemocní s autoprotilátkami proti interferonům I

Mezinárodní skupina více než 70 autorů publikovala v časopise Science 24.9.2020 článek o přítomnosti autoprotilátek IgG proti interferonu typu I minimálně u 10 % nemocných, u kterých infekce SARS-CoV2 proběhla formou těžké pneumonie. U 101 z 987 analyzovaných nemocných s život ohrožujícím průběhem COVID19 byly přítomné protilátky proti některému ze tří podtypů interferonu I. typu. Současně tento typ protilátek nebyl prokázán ani u jediného nemocného z 663 jedinců s
asymptomatickým průběhem nebo s mírnou infekce SARS-CoV-2. U zdravých jedinců byly protilátky nalezeny jen u 4 z 1227 vyšetřených.

Jedná se o tzv. fenokopii vrozených poruch imunity v systému interferonů, tedy poruchu, která mimikuje vrozenou, geneticky podmíněnou chybu v produkci interferonů typu I. Neutralizační protilátky proti interferonům mohou vést ke stejnému funkčnímu důsledku, jako když se interferony netvoří na základě genetických mutací (proto označení „fenokopie“). U zkoumané sestavy pacientů s COVID19 pneumonií ve věku 25-87 let mělo neutralizační protilátky proti interferonům 12,5 % vyšetřených mužů a 2,6 % žen. Přítomnost autoprotilátek proti interferonům se nemusí klinicky projevit, dokud se pacient nesetká s určitým typem virové infekce.

Význam interferonů I. typu v obraně proti COVID19 dokladuje i další publikace z časopisu Science, v níž táž skupina autorů identifikovala genetické mutace typu „ztráta funkce genu“ – „loss of function“ v oblasti molekul zodpovědných za produkci interferonů I. typu u 3,5% ze 659 vyšetřených nemocných s těžkou pneumonií, a to autosomálně recesivního či dominantního typu dědičnosti. I tyto vrozené poruchy se mohou za života jedince projevit jen při expozici určitém druhu virových infekcí, např. tedy právě SARS-CoV-2.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované

Úmrtnost na / s COVID19 a četnost dle rasy v USA

Celkově dosáhla americká úmrtnost z dat COVID-19 (agregovaných ve všech státech s dostupnými údaji a okresem Columbia) pro všechny rasové skupiny nová maxima:

1 z 1 500 černých Američanů (65,8 úmrtí na 100 000)

1 z 2 300 domorodých Američanů (43,2 úmrtí na 100 000)

1 z 3 100 Američanů původem z Pacifiku (32,7 úmrtí na 100 000)

1 z 3 200 Američanů původem z Jižní Ameriky (31,1 úmrtí na 100 000)

1 z 3 600 bílých Američanů (nebo 28,5 úmrtí na 100 000)

1 z 3 700 Američanů asijského původu (27,7 úmrtí na 100 000)

Černí Američané nadále mají nejvyšší celkovou úmrtnost. Od doby, kdy jsme začali tyto údaje vykazovat, míra úmrtnosti černých Američanů v USA nikdy neklesla pod dvojnásobek oproti všem ostatním skupinám (s výjimkou domorodých Američanů) a odhalila trvalou disproporcionalitu.

Nejnovější data potvrzují, že celková úmrtnost na/ s COVID-19 u černých Američanů je přibližně 2,3krát vyšší než u bílých a asijských Američanů, přibližně dvakrát vyšší než u latinoamerických obyvatel a obyvatel tichomořských ostrovů a 1,5krát vyšší než průměrná úmrtnost všech ostatních nezařazených skupin obyvatel. V poměru k úmrtnosti bělochů je úmrtnost černých Američanů dramaticky vyšší v těchto oblastech: v okrese Columbia (6krát vyšší), Kansas (5krát), Wisconsin (5krát), Michigan (4krát) a Missouri (4krát). Kromě toho překonává úmrtnost bělochů asi třikrát v Arkansasu, Illinois, New Yorku, Jižní Karolíně a Tennessee.

Ve srovnání s jejich zastoupením v populaci, vzhledem k tomu, co je známo z dostupných údajů: domorodí Američané umírají nad svým populačním podílem v Mississippi, Arizoně a nejdramatičtěji v Novém Mexiku.

Asijští Američané umírají nad svým populačním podílem v Nevadě.

Černí Američané umírají nad svým populačním podílem ve 29 státech a Washingtonu, D.C.

Latinoameričané umírají nad svým populačním podílem v Utahu, Nebraske, New Yorku, Wisconsinu, Illinois a Tennessee.

Bílí Američané umírají nad svým populačním podílem na ostrově Rhode Island, Connecticut, Maine, Idaho, Massachusetts, Oklahoma, Delaware, Nevada a Washington.

https://www.apmresearchlab.org/covid/deaths-by-race

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Bagatelizace pandemie není na místě

Je jisté, že významnou roli sehrál postoj kontinentální Číny, která už od března 2019 o struktuře existujícího nebezpečného viru věděla / prosáklo to díky odvaze jednoho čínského vědce už v létě na virologicko – imunologické symposium. Ale, jak to na kongresech bývá, večernímu satelitnímu zasedání, jichž se zúčastnilo několik pospávajících lidí, nikdo nevěnoval pozornost. Přitom každý zkušený strukturální virolog musí díky struktuře regulačního genu, která je unikátní, a díky současné přítomnosti dvou genů / vazba na ACE 2 a transmembránovou proteinasu /, které se v přírodě vedle sebe nevyskytují, tomuto viru věnovat ihned zvýšenou pozornost. Proč se tyto geny nevyskutuji současně? Protože jsou charakteristická pro dva živočichy, netopýra a luskouna ostrovního, kteří ani ve stejném ekosystému spolu nežijí a míjejí se v čase i v prostoru.

Údajně první infikovaný / hledaný ! / pacient byl objeven v Číně 17. listopadu 2019, pak tam nastalo peklo, jehož existenci kontinentální Číňané prakticky až do konce ledna 2019 tajili stejně jako strukturu viru. Samozřejmě tehdy uváděná mortalita 4 – 6% sloužila i ke zdůvodnění represivních opatření a sama asi byla důsledkem zvýšené úmrtnosti např. v důsledku velmi špatných ekonomických podmínek. Bagatelizovat COVID-19 by bylo totéž jako bagatelizovat existenci nebezpečného SARS a MERS, se kterými však je není možné srovnávat, protože se z epidemiologického hlediska chovají zcela odlišně – kdo byl infikovaný, vážně onemocněl, a tudíž bylo možné obě onemocnění snadno limitovat, příprava vakcíny na SARS byla dokonce zastavena.

Zrádnost tohoto nového koronaviru SARS-CoV-2 spočívá v tom, že až 80 – 90 infikovaných lidí může být víceméně klinicky asympomatických / případně drobné respirační příznaky jako u 4 druhů koronavirů, které zde tisíce let v naší populaci cirkulují a působí onemocnění připomínající “ nachlazení „, přičemž prokázaní infikovaní lidé i lidé, kteří ještě ani test nemají pozitivní, mohou být masivními nosiči. Z epidemiologického hlediska se tedy tento virus chová jako chřipka a prakticky nejsme schopni ho lokalizovat. Díky své virové struktuře / zcela bez obdoby v přírodě je regulační gen, dále gen pro receptor vážící se s molekulou ACE 2 a s transmembránovou serinovou proteázou / proniká do nejrůznějších cílových buněk lidského těla, díky šíření kapénkovou infekcí především do dýchacích cest, zejména do distálních dýchacích cest a alveolů / pneumocyty II. typu /.

Molekula ACE má svouji “ vnitřní logiku “ – vyvolává vzestup TK a především vazokonstrikci s možným následným hypoxickým poškozením tkání, včetně generalizované endotelitidy a následné endoteliální dysfunkce, ale zároveň prostřednictvím regulace funkce gama Interferonu, jehož změny pozoroji při zvýšení či snížení sérového angiotensin konvertujícího enzymu v séru, již asi 5 – 6 let, “ zvýšení SACE – zvýšení gama IFN a obráceně. Transmembránová serinová proteinasa je regulována testosteronem, proto se asi mapa variant Y chromosomu v Evropě kryje s místem vyššího a nižšího výskytu těžkých forem COVIDU-19 / “ hranice na Rýnu “ /. Řada studií svědčí pro to, že muži léčení pro onemocnění prostaty inhibitory testosteronu, mají podstatně redukovanou možnost onemocnění COVIDEM-19.

Při aktivaci ACE 2 dochází nejdříve i při respirační formě COVIDU-19 k lokální vazokonstrikce a hypoxii, asi v 10% případů se však reakce generalizuje, postihuje prakticky všechny endothelie / endotelitis / trpící potom hypoxií, rozvíjí se endoteliální dysfunkce, cirkulující imunokomplexy tvořené protilátkou proti novému koronaviru a koronavirem nejsou v důsledku redukované funkce T lymfocytů fagocytovány, selhává fagocytární clearence, a imunokomplexy jsou deponovány do tkání, především do cévní stěny, kde indukuje vaskulitidu, pozměněná vnitřní cévní stěna pak indukuje i tvorbu autoprotilátek, především různé formy antifosfolipidových a antikardiolipinových autoprotilátek, které přispívají k vzniku tepenných i žilních trombů a embolů, po konsumpci srážecích faktorů pak se rozvíjí i disseminovaná intravaskulární koagulace / DIC / a za přispění SIRS a CARS dochází k extrémní tvorbě cytokinů, a to nekoordinovaně a jednotlivé cytokiny mají často i protichůdné účinky. Samozřejmě podobná imunopatologická reakce zabíjí infikované lidi i při jiných infekcích / “ odpověď organizmu “ /, ale zde je díky zapojeným imunologickým funkcím a zvláštní struktuře viru zcela odlišná.

Zradou COVIDu-19 je jednak jeho nevyzpytatelné epidemiologické chování, u 80 – 90% lidí nejsme prakticky schopni infekci zachytit / asymptomatičí nebo tzv. “ respirační forma “ /, u asi 10% lidí těžká, život ohrožující “ vaskulární forma „, která může skončit, zejména u predisponovaných / určitá onemocnění, genetický polymorfizmus,../ fatálně. Proč právě u těchto lidí, to nevíme. Studie z poslední doby ukazují, že u lidí, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2, se u helper CD4+ T lymfocytů a u aktivovaných CD8+ cytotoxických T lymfocytů vytváří specifický receptor pro SARS-CoV-2, ale překvapením je, že i u lidí, kteří COVID-19 neprodělali, nacházíme si u 40 – 60% lidí tyto receptory na stejných typech CD lymfocytárních subpopulací. Snad je o zkříženou reakci s běžnými, v našem prostředí přítomnými, koronaviry, které nejsou nadány schopností indukovat onu “ vaskulární fázi “ /

Další otázkou jsou i mezi lymfocytárními receptory existující antiidiotypové sítě, podobně jako u protilátek, kdy každá lichá generace je namířena proti antigenu, tedy zde viru, každá sudá generace je “ vnitřním obrazem “ antigenu, tedy viru, se kterým se organizmus setkal tyto “ vnitřní obrazy mají pravděpodobně i určitý imunogenní potenciál ! Ale to už je trochu scifi.