Rubrika: • karanténa, vakcíny, očkování

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost

Co platí od 1. listopadu ve Švédsku

Pokyny pro testování COVID-19 a doporučení kdy zůstat doma

Cílem pokynů je omezit šíření viru COVID-19 i dalších infekcí dýchacích cest, jako je respirační syncytiální virus (RSV) a chřipka. Budou také chránit ty, kteří jsou nejvíce ohroženi vážným onemocněním.

Změny zavedené 29. září budou platit i nadále. Dne 29. září byla zrušena omezení, jako například omezení počtu účastníků veřejných shromáždění a akcí. Místní úřady a obce mohou zavést další postupy na základě pokynů Agentury pro veřejné zdraví.


Pokyny pro předškolní děti, plně očkované a ty, kteří měli v posledních šesti měsících pozitivní test na COVID-19.

Následující pokyny platí pro děti, které ještě nezačaly chodit do školy, plně očkované osoby a osoby, které byly v posledních šesti měsících pozitivně testovány na COVID-19:

Pokud se u nich objeví příznaky infekce dýchacích cest, měly by zůstat doma. Mezi tyto příznaky patří bolest v krku, horečka, kašel a celkový pocit nemoci.
Tato skupina se zpravidla nemusí nechat testovat na COVID-19.
Lidé se mohou vrátit do školky, školy, práce nebo k volnočasovým aktivitám, jakmile se jsou po dobu 24 hodin bez horečky a cítí dobře, a to i v případě, že stále vykazují příznaky infekce dýchacích cest.

Ve většině případů budou muset být tito lidé doma několik dní nebo až týden. Jednotlivci a rodiče a opatrovníci se mohou řídit těmito pokyny, když se rozhodují, zda jsou oni nebo jejich dítě dostatečně zdraví, aby se mohli vrátit do školky, školy, na volnočasové aktivity a do práce.
Pokyny pro všechny dospělé, mladé lidi a děti předškolního věku a starší, kteří nejsou plně očkováni

Následující pokyny platí pro všechny osoby předškolního věku (přibližně od 6 let) a starší, pokud nejsou plně očkovány:

Pokud se u nich objeví příznaky infekce dýchacích cest, měli by zůstat doma. Mezi tyto příznaky patří bolest v krku, horečka, kašel a celkový pocit nemoci.
Měly by co nejdříve podstoupit test COVID-19.

Osoby, které nejsou očkované a jejichž test na COVID-19 je negativní (nejsou přenašeči onemocnění), se mohou vrátit do školky, školy, práce a volnočasových aktivit, pokud:

jsou po dobu 24 hodin bez horečky a se cítí dobře, i když stále vykazují příznaky respirační infekce.

Ve většině případů budou muset tyto osoby zůstat doma několik dní nebo až týden.

Jednotlivci a rodiče a opatrovníci se mohou řídit těmito pokyny, když se rozhodují, zda jsou oni nebo jejich dítě dostatečně zdraví, aby se mohli vrátit do školky, školy, na volnočasové aktivity a do práce.


Osoby, které byly pozitivně testovány na COVID-19 (přenašeči onemocnění).

Osoby, které byly pozitivně testovány, musí zůstat doma a dodržovat pravidla platná pro osoby nakažené COVID-19. Tato pravidla se 1. listopadu nemění.

Informace o COVID-19 a pravidla pro pacienty (Smittskyddsläkarföreningen.se).

Mohou se vrátit do předškolního zařízení, školy, práce a volnočasových aktivit, pokud:

- zůstali doma minimálně 7 dní od začátku příznaků onemocnění.
- neměly horečku po dobu 48 hodin
- se cítí dobře, i když stále vykazují příznaky infekce dýchacích cest.

Nové pokyny pro testování od 1. listopadu

Místní úřady a obce mohou mít zavedeny další postupy na základě pokynů Agentury pro veřejné zdraví – https://www.folkhalsomyndigheten.se/smittskydd-beredskap/utbrott/aktuella-utbrott/covid-19/


Testovat by se měli nechat následující lidé

Všechny děti předškolního věku (kolem 6 let) a starší, mladí lidé a dospělí, kteří nejsou plně očkováni a mají příznaky, které by mohly být známkou COVID-19.
Neočkované osoby by se měly nechat testovat i po cestě do jiných než severských zemí, a to i v případě, že nemají žádné příznaky. Osoby, které byly v posledních 6 měsících pozitivně testovány na COVID-19, a děti mladší 6 let jsou z těchto požadavků vyňaty.

Následující skupiny osob by se měly nechat testovat, pokud se u nich projeví příznaky COVID-19, a to i v případě, že jsou plně očkovány !!

1. Osoby, které žijí v chráněném bydlení nebo využívají služby domácí pomoci.
2. Starší pacienti žijící v domovech pro seniory.
3. Lidé, kteří vyžadují lékařskou péči nebo léčbu příznaků COVID-19.
4. Lékařský a zdravotnický personál.
5. Ošetřující personál obyvatel chráněného bydlení nebo pracovníci domácí pomoci a personál pečovatelských domů.
6. Lidé, u kterých se objeví příznaky po cestě do jiné než severské země.

Testování prováděné v rámci vyhledávání kontaktů je komplexnější a zahrnuje jak plně očkované, tak neočkované osoby. Více informací naleznete v pokynech k vysledování kontaktů COVID-19 (ve švédštině).
Od 1. listopadu se testování nedoporučuje u následujících skupin osob

Tyto skupiny by měly zůstat doma, pokud se u nich objeví příznaky, nicméně od 1. listopadu nebudou muset podstoupit testování:

Děti, mladí lidé a dospělí, kteří jsou plně očkováni nebo u kterých byl v posledních šesti měsících proveden pozitivní test na COVID-19 a kteří nepatří do žádné z výše uvedených skupin.
Děti, které ještě nezačaly chodit do školy (mladší 6 let).

Důvody změn

Preventivní opatření proti COVID-19 by neměla být přísnější, než je odůvodněno hrozbou pro lidské zdraví. Musí rovněž zohledňovat nejlepší zájem dítěte. Vyšší proočkovanost snižuje riziko závažných onemocnění a přenosu nemocí mezi plně očkovanými osobami a od plně očkovaných osob. V důsledku toho lze pokyny upravit tak, aby plně očkované osoby obecně nemusely být testovány, pokud se u nich objeví příznaky.

Stále však existují skupiny, které by se měly nechat testovat, například ti, kteří nejsou očkováni, u nichž je vyšší riziko vážného onemocnění nebo pokud tráví čas v blízkosti starších osob z rizikové skupiny.
Obecné pokyny Agentury pro veřejné zdraví se změnily 29. září

Tyto obecné pokyny platí i po 1. listopadu.
Chraňte ostatní před rizikem nákazy COVID-19

Každý by měl zůstat ostražitý vůči příznakům nákazy COVID-19. Pokud máte podezření, že máte COVID-19, měli byste zůstat doma a vyhnout se kontaktu s jinými lidmi.
Omezte šíření COVID-19

Očkování je nejlepší způsob, jak se vyhnout vážnému onemocnění a šíření COVID-19.

Pokud nejste plně očkováni proti COVID-19 !!

měli byste být obzvláště opatrní v blízkosti osob z rizikových skupin a osob starších 70 let. Měli byste také přijmout nezbytná opatření, abyste se vyhnuli nákaze a šíření COVID-19. Pokud je to možné, měli byste:

 - udržovat odstup od ostatních lidí
- učinit další opatření, abyste se vyhnuli blízkému kontaktu s osobami z rizikových skupin, osobami nad 70 let.

Toto doporučení se nevztahuje na osoby mladší 18 let nebo na osoby, kterým bylo očkování proti COVID-19 doporučeno ze zdravotních důvodů.


Doporučení pro osoby přijíždějící do Švédska ze zahraničí

Doporučení nechat se testovat po příjezdu do Švédska platí do 31. prosince. Toto doporučení se vztahuje na osoby starší 6 let, které nejsou plně očkovány nebo u kterých nebylo potvrzeno očkování proti COVID-19 v posledních 6 měsících.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Aktualní odborné vyjádření ohledně uznávání protilátek, doporučení ohledně vakcinací

Teze o SARS-CoV-2 a COVID-19 a doporučená opatření

Mezioborový kolektiv autorů – infektolog, a jinak hematolog, mikrobiolog, viroložka nebo imunoložka shrnují v přehledném textu současný pohled na SARS-CoV-2 a COVID-19 a doporučená opatření.

text je též na adrese https://smis-lab.cz/2021/10/26/teze-o-sars-cov-2-a-covid-19-a-doporucena-opatreni/

Teze-o-SARS-COV-2-a-COVID-19-a-doporucena-opatreniStáhnout
Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

Zvýšení účinnosti koronavirů závislé na protilátkách (ADE) /Antibody-Dependent Enhancement (ADE) Risks for SARS-CoV-2


Ve dvou přiložených článcích z roku 2020 a 2021 autoři popisují mechanizmy možného zesilujícího účinku vakcinace na infekci SARS CoV2. Zesílení závislé na protilátkách (ADE) se může vyvinout více než jedním molekulárním mechanismem. Jeden z modelů naznačuje, že komplex protilátka/Fc-receptor funkčně napodobuje virový receptor, což umožňuje rozšířený trofismus některých fagocytujících buněk hostitele (54). Wan et al. ilustrují účinek dávkování protilátek pro posílení onemocnění nebo inhibici viru v závislosti na dávkování protilátek. Je dobře známo, že protilátky proti jednomu kmeni viru mohou být subneutralizační nebo nenutralizační pro virové infekce různých kmenů. Infekce buněk exprimujících Fc-gama byla prokázána pro SARS-CoV-1. Možný případ ADE byl pozorován u pacienta s druhou infekcí SARS-CoV-2 .

První výsledky vakcinace ukazují významné protilátkové odpovědi do 14. dne, což představuje paměťové odpovědi B-buněk (tj. původní antigenní sin) s protilátkami zkřížené reakce jiného, ale podobného kmene (jiných kmenů) koronaviru. Časné vysoké protilátkové odpovědi korelují se zvýšenou závažností onemocnění jak u SARS , tak u COVID-19. Wu et al. prokázali, že protilátky od pacientů s COVID-19 umožňují infekci SARS-CoV-2 lymfomových buňky odvozených z B lymfoblastů Raji (první kontinuální lidská buněčná linie krvetvorného původu), buněk K562 (odvozené z monocytů) a primárních B buněk. Infekce SARS-CoV-2 některých makrofágů = fagocytujících buněk může být pro některé pacienty klíčovým vstupním krokem v progresi onemocnění.

Front. Immunol., 24 February 2021 https://doi.org/10.3389/fimmu.2021.640093

Antibody dependent enhancement (ADE) and SARS- CoV-2 vaccines and therapies, Nature Microbiology October 2020Stáhnout
Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní

Neočkovaní lidé dnes představují téměř všechny hospitalizace a úmrtí v rámci COVID-19 ve Spojených státech

Analýza květnových dat Associated Press z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA zjistila, že infekce u plně očkovaných osob představovaly méně než 1200 (0,1%) z více než 853 000 hospitalizací COVID-19 a pouze asi 150 (0,8%) z více než 18 000 úmrtí COVID-19.
Neočkovaní lidé tvoří 98% až 99% úmrtí na COVID-19 ve Spojených státech.

https://www.g-med.com/page/view-post?id=103597

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Koronavirus tady s námi zůstane – možné varianty budoucího vývoje dle 119 imunologů- v čas. Nature

V článku z 16.2.2021 z časopisu Nature autor Nicky Phillips rozvádí varianty budoucího vývoje současné pandemie. V průběha ledna se zeptal 119 významných imunologů z 23 zemí na několik otázek týkajících se dalšího vývoje cirkulace viru v populaci či jeho schopnosti unikat imunitnímu systému. Většina z nich (89%) se přiklání k variantě, že virus bude v populaci nadále cirkulovat a nepodaří se jej celosvětově eliminovat.

V článku jsou citování názory mnha imunologů a vývojových biologu. Dle nich je plánování vymýcení = úplná eradikace tohoto viru ze světa v nejbližší budocnosti jako pokus plánovat stavbu žebříku k měsíci. Je to nereálné. Nepodaří-li se však virus vymýtit, neznamená to, že smrt, nemoc nebo sociální izolace budou pokračovat v měřítcích dosud viděných. Budoucnost bude do značné míry záviset na typu imunity, kterou lidé získají infekcí nebo očkováním, a na tom, jak se virus vyvine. Možné varianty vývoje i konečného stavu při probíhající vakcinaci a získávání imunity proděláním infekce jsou znázorněny na vývojovém diagramu.

Koronavirus by se i navzdory vakcinaci mohl vyhnout imunitě získané infekcí a /nebo přelstít i imunitu získanou po očkování. Laboratorní studie ukázaly, že neutralizační protilátky v krvi lidí, kteří měli COVID-19, jsou méně schopné rozpoznat jihoafrickou virovou variantu s mutací „spike“ proteinu, na který vakcíny cílí. Přesto má imunitní systém v rukávu spoustu triků a může reagovat na mnoho dalších rysů viru, nejen na spike protein. Je pravděpodobné, že vakcíny mohou chránit lidi před před těžkým průběhem onemocněním mutovanými typy viru SARS-CoV-2.

Koronavirus SARS-CoV-2 by tak mohl obrazně následovat vývoj pandemie španělské chřipky typu A v roce 1918, která zabila více než 50 milionů lidí, ale i v současnosti si ročně vyžádá zhruba 650 000 životů ročně a stát se endemickým virem. Chřipka a čtyři lidské koronaviry, které způsobují běžné nachlazení, jsou také endemické: ale kombinace každoročních vakcín a získané imunity znamená, že společnosti tolerují sezónní úmrtí a nemoci, které přinášejí, aniž by vyžadovaly lockdowny, roušky a sociální distancování. Je tedy pravděpodobné, že se i tato infekce stane méně závažným problémem a bude populací cirkulovat v sezónních infekcích s každoročními zimními ohnisky.

Ovšem velký vliv na budoucí vývoj bude mít skutečnost, zda se etabluje v populaci divokých zvířat. Virus SARS-CoV-2 může snadno infikovat mnoho zvířat, včetně koček, králíků a křečků. Je obzvláště infekční u norků a hromadná propuknutí infekce na farmách norků v Dánsku a Nizozemsku vedla k porážkám obrovského množství zvířat. Virus se také prokazatelně přenesl mezi norky a lidmi. Pokud by se usadil v populaci divokých zvířat a mohl by se šířit zpět na člověka, bylo by velmi obtížné jeho šíření kontrolovat.

doi: https://doi.org/10.1038/d41586-021-00396-2

The-coronavirus-is-here-to-stay-here´s-what-that-meansStáhnout
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Vývoj incidence a úmrtnosti na Covid19 při povinných rouškách a po zavření restaurací a poté při rozvolnění opatření v USA v období 1. 3. – 31. 12. 2020

V USA vydalo Centrum pro Kontrolu Nemocí (CDC) pravidelnou týdení zprávu s povzbudivým názvem Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR). V této zprávě sledovali incidenci COVID19 a mortalitu v čase při státem nařízenému používání tzv. face mask (roušky/respirátoru) a uzávěry restaurací a při následném zrušení tohoto zákazu.

Počínaje březnem/dubnem vydalo 39 států a District of Columbia (DC) povinnost obličejové masky. V březnu a dubnu 2020 49 států a DC zakázalo stravování v restauracích, ale do poloviny června tato omezení zrušily všechny státy a DC. Abychom prozkoumali souvislost státem vydaných pokynů s případy a úmrtími COVID-19 v období od 1. března do 31. prosince 2020, byla porovnána data o povinném nošení roušek a znovuotevření restaurace a míra růstu úmrtí ve vztahu k datu zavedení těchto opatření a po jejich rozvolnění na úrovní okresů (county). Nařízení povinného nošení masky byla spojena se snížením denních rychlostí růstu případů COVID-19 a úmrtí 1–20, 21–40, 41–60, 61–80 a 81–100 dní po zavedení. Povolení provozu v restauracích bylo spojeno se zvýšením denního tempa růstu případů COVID19 41–60, 61–80 a stabilizaci tohoto růstu v intervalu 81–100 dní po opětovném otevření a zvýšením denního tempa růstu úmrtí COVID19 61–80 a 81–100 dní po opětovném otevření.

V této studii byly nařízení povinného nošení obličejové masky spojeny se snížením případů COVID-19 a snížením počtu úmrtí již po 20 dnech, zatímco povolení místního stravování v restauracích bylo spojeno se zvýšením případů COVID-19 a tempem růstu úmrtí po 40 dnech. Se vznikem přenosnějších variant COVID-19 jsou opatření ke zmírnění dopadů komunity stále důležitější jako součást větší strategie ke snížení expozice a snížení přenosu SARS-CoV-2.

Omezení provedené analýzy jsou dle autorů následující:

Zaprvé, ačkoli modely zohledňovaly povinného nošení masky, zavírání restaurací a barů, zůstávání doma a zákazů shromažďování, ALE nezvažovali podíl dalších opatření včetně jiných typů podniků, provozoven a obchodů, dodržování rozestupů a další lokální omezení. Zadruhé, dodržování a prosazování všech opatření nebylo měřeny.

Zatřetí analýza nerozlišovala mezi vnitřním a venkovním stolováním, přiměřenou ventilací a dodržováním požadavků na rozestupy , fyzickou vzdálenost a obsazenost restaurací.

souvislost-narizenych-respiratoru-otevrenych-restaruaci-a-poctu-umrti-na-COVID19Stáhnout
Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Jaká je účinnosti různých vládních zásahů proti šíření COVID-19 – porovnání „lockdownů“ v 41 státech

Autoři z USA (včetně Harvardu) UK (včetně Oxforduú a Cambridge a Austrálie ale též i tzv nezívislého vědce z Prahy se snažili určit výsledný efekt vládních nefarmaceutických intervencí (NPI) na šíření COVID-19 v 41 zemích během první vlny pandemie. Sutidii uveřejnli 19.2:2021 v tištěné verzi časopisu Science. Z jejich srovnání vyplývá, že některé zásahy
byly výrazně účinnější než jiné. Tato práce může poskytnout vhled do kterých oblastí veřejného je vhodné výrazněji zasahovat. Stručný přehled jejich výsledů lze nejrychleji a nejpřehledněji zjistit z následného grafu.

porovnani-ucinnosti-vladnich-zasahu-typu-lockdownuStáhnout

Zdá se, že zavírání provozoven a obchodů a zákaz shromažďování byly účinné při snižování přenosu COVID-19. Uzavření většiny nepodstatných obchodů a provozoven bylo jen o něco málo účinnější než cílené uzavření, které se dotklo pouze podniků s vysokým rizikem infekce, jako jsou bary, restaurace a noční kluby.

Autoři sice analyzovali data mezi lednem a květnem 2020 ale v diskuzi uvádějí, že školy a univerzity mohou při opětovném otevírání zavést bezpečnostní opatření, jako je zmenšení velikosti třídy. Téměř 40 000 potvrzených případů spojených s univerzitami ve Velké Británii od jejich opětovného otevření v září 2020 však ukazuje, že tento typ vzdělávacích zařízení může i přes bezpečnostní opatření hrát v přenosu stále velkou roli.

V analyzovaných parametrech nejsou obsažena opatření jako, je testování, trasování a izolace případů. Tyto zásahy by se mohly stát důležitou součástí nákladově efektivní reakce na epidemii, ale dle autorů nebylo možné získat komplexní a srovnatelné údaje o jejich provádění.

Ačkoli jsou data týkající se nošení roušek a respirátorů snadněji dostupná, je obtížné odhadnout účinek nošení masky na veřejných prostranstvích, protože v důsledku jiných NPI došlo k omezenému veřejnému životu.

Další data k metodice a výpočtu jednotlivých modelů jsou obsažena v supplementu. Na následujícím grafu je vidět jak jednotlivá opatření ovlivňují počet případů infekce a počet úmrtí.

porovnani-ucinnosti-vladnich-zasahu-typu-lockdownu-supplementStáhnout

Článek na podobné téma do autorů ze Stanfordu, USA je zde

Kritické hodnocení účinku lockdownů na šíření SARs-CoV2 v Evropě
Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

U těch kdo prodělali COVID19 by měla stačit jen jedna dávka mRNA vakcíny

V krátkém příspěvku komentuje v British Medical Journal Jacqui Wise dva rukopisy prokazující, že u jedinců , kteří proděli COVID19 již první injekce vakcíny mRNA působí jako „booster“ a zvýší dostatečně hladinu protilátek. Tento logický přepoklad podpořili autoři z Paříže a z Baltimore daty. Současně francouzští autoři uvádí, že subjektivní obtíže po první dávce (bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů, zimnice atd.) jsou mnohem výraznější a častější u těch, kteří již nemoc prodělali.

Ameeričtí autoři, kteří se soustředili na pracovníky ve zdravotnictví potvrdili , že u těch kteří již nemoc prodělali začaly titry protilátek výrazněji a rachleji stoupat s vrcholem po 7 dnech a dosáhly vyšších titrů a neutralizace za 14 dní ve srovnání s dobrovolníky, kteří byli poprvé vystaveni spike proteinu SARS-CoV-2. Došlo tedy ke zvýšení jak vazebných, tak funkčních protilátek (neutralizační titry byly 512krát větší). K tomu došlo u zdravotnických pracovníku ať již byli symptomatičtí, či asymptomatičtí s infekcí SARS-COV-2.

Proto obě studie uzavírají analýzu dat tvrzením, že jedna dávka mRNA vakcíny by měla být dostatečná.

People-who-have-had-infection-might-only-need-one-doseof-mRNA-vaccineStáhnout
Single-dose-of-mRNA-vaccine.-and-robust-antiobody-responseStáhnout
Single-dose-of-mRNA-vaccine-by-helathcare-workersStáhnout

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Kritické hodnocení účinku lockdownů na šíření SARs-CoV2 v Evropě

Autoři z kalifornské „Stanford university“ se snaží kriticky zhodnotit vliv tzv. NPI („nonpharmaceutical interventions“), mezi které patří zákazy vycházení – uzavření v domácnosti a zavíraní podniků a provozoven, na šíření onemocnění COVID19. Včasné přijetí restriktivnějších (mr=“more restrictive“) nefarmaceutických intervencí (mrNPI) počátkem roku 2020 bylo oprávněné kvůli rychlému šíření nemoci, přetíženým zdravotnickým systémům na některých těžce zasažených místech a značné nejistotě ohledně morbidity a mortality viru.

Kvůli možným škodlivým účinkům mrNPI na zdraví jednotlivců nebo ekonomickým důsledkům se škodlivými dopady na zdravotní stav celé společnosti je nutné kriticky analyzovat jejich přínost a předpokládané výhody. Škodlivé účinky lockdownů jsou popisována v mnoha citacích tohoto článku (včetně hladu, předávkování opiáty, zameškaných očkování, nárůstu jiných neinfekčních onemocněni z důvodu omezení dostupnosti zdravotnických služeb, domácího násilí, zvýšení sebevražednosti atd.. Odkaz na českou publikaci na tomto webu je zde (https://www.covidfakta.eu/psychika-sociologie/dopad-covid-19-a-restrikci-na-dusevni-zdravi/)

Přestože jedna prominentní modelová analýza odhadla, že v celé Evropě mrNPI snížili efektivního reprodukčního číslo (R) až o 81 %. chybí jasné empirického posouzení všech opatření a účinky na snížený přenos onemocnění se spíše předpokládají, než aby byly objektivně vyhodnoceny. Téměř celé snížení přenosu se pak přisuzuje vždy poslednímu zavednému zpřísnění opatření, ať už byl zásah jakýkoli, např. úplnému lockdownu ve Francii nebo zákazu veřejných akcí ve Švédsku. Autoři na datech jasné prokazují že, účinek těchto opatření je násobně přeceňovaný.

Autoři nejprve odhadli růst případů COVID-19 ve vztahu k jakékoli implementaci NPI v subnárodních regionech 10 zemí: Anglie, Francie, Německa, Íránu, Itálie, Nizozemska, Španělska, Jižní Koreje, Švédska a Spojených států. Poté izolovali účinky mrNPI odečtením kombinovaných účinků lrNPI a dynamiky epidemie od všech NPI. Používali ke korelaci
růst ve Švédsku a Jižní Koreji, ve dvou zemích zemích, které nezavedly povinné uzavření domácnosti a a lockdown obchodů a restaurací a tyto porovnali s dalšímí 8 státy.

Implementace jakýchkoli NPI byla spojena s významným snížením růstu případů v 9 z 10 všech analyzovaných států včetně Jižní Koreje a Švédska, které implementovaly pouze lr (low restrictive) NPI. Španělsko mělo nevýznamný účinek velmi přísného lockdown. Po odečtení účinků epidemie a lrNPI nenalezneme žádný jasný, významný příznivý účinek mrNPI na růst počtu onemocnění v jakékoli zemi. Například ve Francii byl účinek mrNPI +7% (95% CI: -5% -19%) ve srovnání se Švédskem a +13% (-12% -38%) ve srovnání s Jižní Koreou.

Autoři tedy velmi podrobnou studii uzavírají tvrzením, že na základě popsané analýzy lze vyloučit významný přínost přísných lockdownů, nepovažují jej za zásadně snižující šíření nemoci. Podobného snížení počtu infikovaných a nemocných lze dle autorů dosáhnout i méně omezujícími intervencemi.

Assessing-mandatory-stay-home-and-bussines-closure-on-spread-of-virusStáhnout
Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Úmrtí po vakcinaci proti COVID19 – varování či falešný poplach?


diskuze s francouzským gerontologem na téma očkování křehký lidí v 9. deceniu a možných souvislostí s jejich úmrtím ve formě otázek a odpovědí na servru Medscape..

Deaths in Elderly After COVID-19 Vaccine: Warning or False Alarm?