Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Koronavirus tady s námi zůstane – možné varianty budoucího vývoje dle 119 imunologů- v čas. Nature

V článku z 16.2.2021 z časopisu Nature autor Nicky Phillips rozvádí varianty budoucího vývoje současné pandemie. V průběha ledna se zeptal 119 významných imunologů z 23 zemí na několik otázek týkajících se dalšího vývoje cirkulace viru v populaci či jeho schopnosti unikat imunitnímu systému. Většina z nich (89%) se přiklání k variantě, že virus bude v populaci nadále cirkulovat a nepodaří se jej celosvětově eliminovat.

V článku jsou citování názory mnha imunologů a vývojových biologu. Dle nich je plánování vymýcení = úplná eradikace tohoto viru ze světa v nejbližší budocnosti jako pokus plánovat stavbu žebříku k měsíci. Je to nereálné. Nepodaří-li se však virus vymýtit, neznamená to, že smrt, nemoc nebo sociální izolace budou pokračovat v měřítcích dosud viděných. Budoucnost bude do značné míry záviset na typu imunity, kterou lidé získají infekcí nebo očkováním, a na tom, jak se virus vyvine. Možné varianty vývoje i konečného stavu při probíhající vakcinaci a získávání imunity proděláním infekce jsou znázorněny na vývojovém diagramu.

Koronavirus by se i navzdory vakcinaci mohl vyhnout imunitě získané infekcí a /nebo přelstít i imunitu získanou po očkování. Laboratorní studie ukázaly, že neutralizační protilátky v krvi lidí, kteří měli COVID-19, jsou méně schopné rozpoznat jihoafrickou virovou variantu s mutací „spike“ proteinu, na který vakcíny cílí. Přesto má imunitní systém v rukávu spoustu triků a může reagovat na mnoho dalších rysů viru, nejen na spike protein. Je pravděpodobné, že vakcíny mohou chránit lidi před před těžkým průběhem onemocněním mutovanými typy viru SARS-CoV-2.

Koronavirus SARS-CoV-2 by tak mohl obrazně následovat vývoj pandemie španělské chřipky typu A v roce 1918, která zabila více než 50 milionů lidí, ale i v současnosti si ročně vyžádá zhruba 650 000 životů ročně a stát se endemickým virem. Chřipka a čtyři lidské koronaviry, které způsobují běžné nachlazení, jsou také endemické: ale kombinace každoročních vakcín a získané imunity znamená, že společnosti tolerují sezónní úmrtí a nemoci, které přinášejí, aniž by vyžadovaly lockdowny, roušky a sociální distancování. Je tedy pravděpodobné, že se i tato infekce stane méně závažným problémem a bude populací cirkulovat v sezónních infekcích s každoročními zimními ohnisky.

Ovšem velký vliv na budoucí vývoj bude mít skutečnost, zda se etabluje v populaci divokých zvířat. Virus SARS-CoV-2 může snadno infikovat mnoho zvířat, včetně koček, králíků a křečků. Je obzvláště infekční u norků a hromadná propuknutí infekce na farmách norků v Dánsku a Nizozemsku vedla k porážkám obrovského množství zvířat. Virus se také prokazatelně přenesl mezi norky a lidmi. Pokud by se usadil v populaci divokých zvířat a mohl by se šířit zpět na člověka, bylo by velmi obtížné jeho šíření kontrolovat.

doi: https://doi.org/10.1038/d41586-021-00396-2

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Vývoj incidence a úmrtnosti na Covid19 při povinných rouškách a po zavření restaurací a poté při rozvolnění opatření v USA v období 1. 3. – 31. 12. 2020

V USA vydalo Centrum pro Kontrolu Nemocí (CDC) pravidelnou týdení zprávu s povzbudivým názvem Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR). V této zprávě sledovali incidenci COVID19 a mortalitu v čase při státem nařízenému používání tzv. face mask (roušky/respirátoru) a uzávěry restaurací a při následném zrušení tohoto zákazu.

Počínaje březnem/dubnem vydalo 39 států a District of Columbia (DC) povinnost obličejové masky. V březnu a dubnu 2020 49 států a DC zakázalo stravování v restauracích, ale do poloviny června tato omezení zrušily všechny státy a DC. Abychom prozkoumali souvislost státem vydaných pokynů s případy a úmrtími COVID-19 v období od 1. března do 31. prosince 2020, byla porovnána data o povinném nošení roušek a znovuotevření restaurace a míra růstu úmrtí ve vztahu k datu zavedení těchto opatření a po jejich rozvolnění na úrovní okresů (county). Nařízení povinného nošení masky byla spojena se snížením denních rychlostí růstu případů COVID-19 a úmrtí 1–20, 21–40, 41–60, 61–80 a 81–100 dní po zavedení. Povolení provozu v restauracích bylo spojeno se zvýšením denního tempa růstu případů COVID19 41–60, 61–80 a stabilizaci tohoto růstu v intervalu 81–100 dní po opětovném otevření a zvýšením denního tempa růstu úmrtí COVID19 61–80 a 81–100 dní po opětovném otevření.

V této studii byly nařízení povinného nošení obličejové masky spojeny se snížením případů COVID-19 a snížením počtu úmrtí již po 20 dnech, zatímco povolení místního stravování v restauracích bylo spojeno se zvýšením případů COVID-19 a tempem růstu úmrtí po 40 dnech. Se vznikem přenosnějších variant COVID-19 jsou opatření ke zmírnění dopadů komunity stále důležitější jako součást větší strategie ke snížení expozice a snížení přenosu SARS-CoV-2.

Omezení provedené analýzy jsou dle autorů následující:

Zaprvé, ačkoli modely zohledňovaly povinného nošení masky, zavírání restaurací a barů, zůstávání doma a zákazů shromažďování, ALE nezvažovali podíl dalších opatření včetně jiných typů podniků, provozoven a obchodů, dodržování rozestupů a další lokální omezení. Zadruhé, dodržování a prosazování všech opatření nebylo měřeny.

Zatřetí analýza nerozlišovala mezi vnitřním a venkovním stolováním, přiměřenou ventilací a dodržováním požadavků na rozestupy , fyzickou vzdálenost a obsazenost restaurací.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Jaká je účinnosti různých vládních zásahů proti šíření COVID-19 – porovnání „lockdownů“ v 41 státech

Autoři z USA (včetně Harvardu) UK (včetně Oxforduú a Cambridge a Austrálie ale též i tzv nezívislého vědce z Prahy se snažili určit výsledný efekt vládních nefarmaceutických intervencí (NPI) na šíření COVID-19 v 41 zemích během první vlny pandemie. Sutidii uveřejnli 19.2:2021 v tištěné verzi časopisu Science. Z jejich srovnání vyplývá, že některé zásahy
byly výrazně účinnější než jiné. Tato práce může poskytnout vhled do kterých oblastí veřejného je vhodné výrazněji zasahovat. Stručný přehled jejich výsledů lze nejrychleji a nejpřehledněji zjistit z následného grafu.

Zdá se, že zavírání provozoven a obchodů a zákaz shromažďování byly účinné při snižování přenosu COVID-19. Uzavření většiny nepodstatných obchodů a provozoven bylo jen o něco málo účinnější než cílené uzavření, které se dotklo pouze podniků s vysokým rizikem infekce, jako jsou bary, restaurace a noční kluby.

Autoři sice analyzovali data mezi lednem a květnem 2020 ale v diskuzi uvádějí, že školy a univerzity mohou při opětovném otevírání zavést bezpečnostní opatření, jako je zmenšení velikosti třídy. Téměř 40 000 potvrzených případů spojených s univerzitami ve Velké Británii od jejich opětovného otevření v září 2020 však ukazuje, že tento typ vzdělávacích zařízení může i přes bezpečnostní opatření hrát v přenosu stále velkou roli.

V analyzovaných parametrech nejsou obsažena opatření jako, je testování, trasování a izolace případů. Tyto zásahy by se mohly stát důležitou součástí nákladově efektivní reakce na epidemii, ale dle autorů nebylo možné získat komplexní a srovnatelné údaje o jejich provádění.

Ačkoli jsou data týkající se nošení roušek a respirátorů snadněji dostupná, je obtížné odhadnout účinek nošení masky na veřejných prostranstvích, protože v důsledku jiných NPI došlo k omezenému veřejnému životu.

Další data k metodice a výpočtu jednotlivých modelů jsou obsažena v supplementu. Na následujícím grafu je vidět jak jednotlivá opatření ovlivňují počet případů infekce a počet úmrtí.

Článek na podobné téma do autorů ze Stanfordu, USA je zde

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

U těch kdo prodělali COVID19 by měla stačit jen jedna dávka mRNA vakcíny

V krátkém příspěvku komentuje v British Medical Journal Jacqui Wise dva rukopisy prokazující, že u jedinců , kteří proděli COVID19 již první injekce vakcíny mRNA působí jako „booster“ a zvýší dostatečně hladinu protilátek. Tento logický přepoklad podpořili autoři z Paříže a z Baltimore daty. Současně francouzští autoři uvádí, že subjektivní obtíže po první dávce (bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů, zimnice atd.) jsou mnohem výraznější a častější u těch, kteří již nemoc prodělali.

Ameeričtí autoři, kteří se soustředili na pracovníky ve zdravotnictví potvrdili , že u těch kteří již nemoc prodělali začaly titry protilátek výrazněji a rachleji stoupat s vrcholem po 7 dnech a dosáhly vyšších titrů a neutralizace za 14 dní ve srovnání s dobrovolníky, kteří byli poprvé vystaveni spike proteinu SARS-CoV-2. Došlo tedy ke zvýšení jak vazebných, tak funkčních protilátek (neutralizační titry byly 512krát větší). K tomu došlo u zdravotnických pracovníku ať již byli symptomatičtí, či asymptomatičtí s infekcí SARS-COV-2.

Proto obě studie uzavírají analýzu dat tvrzením, že jedna dávka mRNA vakcíny by měla být dostatečná.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Kritické hodnocení účinku lockdownů na šíření SARs-CoV2 v Evropě

Autoři z kalifornské „Stanford university“ se snaží kriticky zhodnotit vliv tzv. NPI („nonpharmaceutical interventions“), mezi které patří zákazy vycházení – uzavření v domácnosti a zavíraní podniků a provozoven, na šíření onemocnění COVID19. Včasné přijetí restriktivnějších (mr=“more restrictive“) nefarmaceutických intervencí (mrNPI) počátkem roku 2020 bylo oprávněné kvůli rychlému šíření nemoci, přetíženým zdravotnickým systémům na některých těžce zasažených místech a značné nejistotě ohledně morbidity a mortality viru.

Kvůli možným škodlivým účinkům mrNPI na zdraví jednotlivců nebo ekonomickým důsledkům se škodlivými dopady na zdravotní stav celé společnosti je nutné kriticky analyzovat jejich přínost a předpokládané výhody. Škodlivé účinky lockdownů jsou popisována v mnoha citacích tohoto článku (včetně hladu, předávkování opiáty, zameškaných očkování, nárůstu jiných neinfekčních onemocněni z důvodu omezení dostupnosti zdravotnických služeb, domácího násilí, zvýšení sebevražednosti atd.. Odkaz na českou publikaci na tomto webu je zde (https://www.covidfakta.eu/psychika-sociologie/dopad-covid-19-a-restrikci-na-dusevni-zdravi/)

Přestože jedna prominentní modelová analýza odhadla, že v celé Evropě mrNPI snížili efektivního reprodukčního číslo (R) až o 81 %. chybí jasné empirického posouzení všech opatření a účinky na snížený přenos onemocnění se spíše předpokládají, než aby byly objektivně vyhodnoceny. Téměř celé snížení přenosu se pak přisuzuje vždy poslednímu zavednému zpřísnění opatření, ať už byl zásah jakýkoli, např. úplnému lockdownu ve Francii nebo zákazu veřejných akcí ve Švédsku. Autoři na datech jasné prokazují že, účinek těchto opatření je násobně přeceňovaný.

Autoři nejprve odhadli růst případů COVID-19 ve vztahu k jakékoli implementaci NPI v subnárodních regionech 10 zemí: Anglie, Francie, Německa, Íránu, Itálie, Nizozemska, Španělska, Jižní Koreje, Švédska a Spojených států. Poté izolovali účinky mrNPI odečtením kombinovaných účinků lrNPI a dynamiky epidemie od všech NPI. Používali ke korelaci
růst ve Švédsku a Jižní Koreji, ve dvou zemích zemích, které nezavedly povinné uzavření domácnosti a a lockdown obchodů a restaurací a tyto porovnali s dalšímí 8 státy.

Implementace jakýchkoli NPI byla spojena s významným snížením růstu případů v 9 z 10 všech analyzovaných států včetně Jižní Koreje a Švédska, které implementovaly pouze lr (low restrictive) NPI. Španělsko mělo nevýznamný účinek velmi přísného lockdown. Po odečtení účinků epidemie a lrNPI nenalezneme žádný jasný, významný příznivý účinek mrNPI na růst počtu onemocnění v jakékoli zemi. Například ve Francii byl účinek mrNPI +7% (95% CI: -5% -19%) ve srovnání se Švédskem a +13% (-12% -38%) ve srovnání s Jižní Koreou.

Autoři tedy velmi podrobnou studii uzavírají tvrzením, že na základě popsané analýzy lze vyloučit významný přínost přísných lockdownů, nepovažují jej za zásadně snižující šíření nemoci. Podobného snížení počtu infikovaných a nemocných lze dle autorů dosáhnout i méně omezujícími intervencemi.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Úmrtí po vakcinaci proti COVID19 – varování či falešný poplach?


diskuze s francouzským gerontologem na téma očkování křehký lidí v 9. deceniu a možných souvislostí s jejich úmrtím ve formě otázek a odpovědí na servru Medscape..

Deaths in Elderly After COVID-19 Vaccine: Warning or False Alarm?

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

„Věnujme se seniorům a rizikové skupině s obezitou a dalšími chorobami“

Ty ostatní zdravé nechme lyžova nebo chodit do školy !! Tak získají imunitu a nic zvláštního se jim nestane.

Cíl poskytnout vakcínu 70–80 procent obyvatelstva ČR je zavádějící. Musíme se převážně zaměřit na rizikovou populaci, což je asi milion lidí. Ale pokud onemocní někdo mladší a zdravý? „Nechte se promořit, nic moc nehrozí, statistika to potvrzuje,“ říká Zdeněk Hostomský. Za chybné považuje i úvahy o omezení očkování na jednu dávku, aby to vystačilo pro víc lidí. „Raději proočkovat rizikové supiny pořádně, a zbytek si s tím poradí i bez vakcíny.“

Reálnou potřebu očkování lze odvodit z údajů českého zdravotnického statistického ústavu ÚZIS. Pokud se podaří proočkovat nejrizikovějších 10 procent, úmrtnost klesne o 70 procent, a když proočkujeme dalších rizikových 10 procent, smrtnost klesne ještě o 15 procent. Ale ostatní lidi bych pustil na lyžařské svahy, otevřel školy.

Priorita by neměla být zabránit šíření nemoci, ale zabránit úmrtí lidí. Znamená to především ochránit seniory, že umřou dřív než by museli. Kdo jsou rizikové skupiny, to je dobře definované. Průměrný věk zemřelých je 79 – 80 let, pak tu jsou také lidé obézní a s dalšími chorobami. Tihle lidé by se měli aktivně kontaktovat a přemluvit k očkování, ne nutit. Jde nám o to snížit počet úmrtí. Až se to podaří, můžeme veškerou kampaň zastavit.

Výše uvedené odstavce jsou citace z mé přednášky přednesené na konferenci Vakcinační perspektivy – konference 29.1.2021 (program v příloze). Stále probíhá polemika mezi dvěma odbornými stanovisky:

První je zhruba reprezentováno GB declaration, – nyní přes 750 tisíc signatářů z toho 13900 odborníků v oblasti infekčních onemocnění, epidemiologů a odborníku z oblasti veřejného zdravotnictví a více než 40 tisíc lékarů jiných oborů – viz zde https://gbdeclaration.org/view-signatures/.

Cíle této deklarace zdůrazňuji ochranu nejvíce ohrožených skupin při co nejmenším narušení fungování školství a tzv. lockdownů a

Druhý pohled reprezenzují signatáři John Snow Memorandum nyní, v lednu 2021, s podpisem 6900 podporujících odborníků viz zde https://www.johnsnowmemo.com/. Toto memorandum zdůrazňuje maximální trasování napříč populací, lokální i celostátní lockdowny, uzavření škol a omezení pohybu, Cílem je snížení incidence a následně i komplikovaných průběhů onemocnění ve všech věkových skupinách. Zdůrazňuje fakt, že v malém procentu probíhá onemocnění fatálně i u jedinců mladších 60 let.

Tento přístup je velmi úspěšný na Tajwanu, a reativně úspěšný v Austrálii či na Novémé Zélandu. V EU jsou úspěchy lockdownů ve většině států diskutabilní. Při masivním komunitním šíření a dosažení kapacit JIP oddělení je to však politicky nejsnáze obhajitelné řešení.

Kultivovaná diskuze k oběma přístupům v angličtině je v předchozím příspěvku v angličtině

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Reakce imunitního systému po různých typech vakcín proti SARS-CoV-2

V září 2020 uveřejnili v časopise Nature tři autoři (imunolog, infekciolog a patolog) z Kanady přehledný článek popisující možné a předpokládané reakce imunitního systému na virus SARS-CoV-2 a také na různé typy očkování proti infekci virem SARS-CoV-2.

Přestože zbývá ještě mnoho k dokonalému prozkoumání imunitní reakce na infekci SARS-CoV-2, je velmi pravděpodobné, že se liší od reakce na vakcínu.

První reakce na infekci je stejná jako u SARS či MERS a spočívá v supresi vrozené imunitní odpovědi včetně reakce dendritických buněk, a tlumí produkci interferonu typu I a typu III. tato schopnost může vysvětlovat delší inkubační dobu (2-12 dnů). Delší období nekontrolované replikace viru je nejspíše příčinou následné dysregulované zánětlivé odpovědi u některých jedinců. Tyto případy se vyznačují výrazně zvýšeným počtem zánětlivých monocytů a neutrofilů v krvi a monocytů CD14 + CD16 + makrofágův dýchacích cestách a zvýšením systémové hladiny zánětlivých cytokinů a chemokinů.

V článku jsou podrobně rozebrány imunitní reakce na všechny typy vakcín. Podrobněji ale excerptujeme v češtině jen část týkajících se již schválených mRNA vakcín.

mRNA vakcíny jsou neinfekční a jsou syntetizovány transkripcí in vitro bez mikrobiálních ( virových molekul. To umožňuje jejich rychlou a levnou produkci a opakované očkování a indukuje silnou produkci specifických protilátek proti S protein ale i primárni odpověď CD4 + T buněk u většiny účastníků preklinické a klinické studie. Tyto vlastnosti odlišují mRNA vakcíny od živých oslabených virových vakcín, inaktivovaných virových vakcín, podjednotkových vakcín a rekombinantních virových vektorových vakcín, pokud jde o bezpečnost, účinnost a problémy antivirové imunity.
V říjnu 2020 bylo klinických studiích 6 vakcín COVID-19 založených na mRNA a 4 vakcíny COVID-19 založené na DNA, přičemž 27 takových vakcín (16 vakcín založených na mRNA a 11 založených na DNA ) bylo v preklinickém vývoji. Pfizer a BioNTech také vyvinuly lipidové nanočástice, které bezpečně dopraví mRNA kódující S protein RBD (známý jako BNT162b1) do buněčné cytoplazmy.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Vedlejší účinky očkování s následným úmrtím – zpráva norské lékové agentury

15. ledna uveřejnila Norská léková agentura (obdoba Státního ústavu pro pro kontrolu léčiv – SÚKL) zprávu o 23 úmrtích klientů středisek s pečovatelskou službou starších 80 let v krátké době po očkování přípravkem Comirnaty (BioNTec/Pfizer). Hlavními klinickými příznaky byla zvýšená teplota a zvracení., dyspnoe a únava

Ve zprávě tato agentura upozornňuje, že v klinické studie BioNTec/Pfizer nebyli zařazeni nemocní s nestabilním nebo akutním onemocnění a jen velmi málo dobrovolníků starších 85 let. V zářízeních, ve kterých došlo k úmrtí po očkování umírá cca 400 klientů týdně.

Následkem těchto úmrtí Norská agentura pro kontrolu léčiv upraví doporučení pro vakcinaci týkající se starších a křehkých (frail) osob.

https://legemiddelverket.no/nyheter/covid-19-vaccination-associated-with-deaths-in-elderly-people-who-are-frail

https://legemiddelverket.no/english/covid-19-and-medicines/vaccines-against-covid-19/reported-suspected-adverse-reactions-of-covid-19-vaccines

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Kritéria a pokyny k očkování dle CDC.gov a CDC.europa.eu

Hlavní odlišnost je postoj k nemocným, kteří již prodělali onemocnění COVID19. Text CDC na adrese https://www.cdc.gov/vaccines/covid-19/info-by-product/clinical-considerations.html uvádí:

V odstavci s nadpisem „Vaccination of persons with a SARS-CoV-2 infection or exposure ..“ pododstavec „Persons with a current or prior history of SARS-CoV-2 infection“ je uvedeno

Data from clinical trials indicate that mRNA COVID-19 vaccines are safe in persons with evidence of a prior SARS-CoV-2 infection. Vaccination should be offered to persons regardless of history of prior symptomatic or asymptomatic SARS-CoV-2 infection. Viral testing to assess for acute SARS-CoV-2 infection or serologic testing to assess for prior infection solely for the purposes of vaccine decision-making is not recommended.

Anamnézu týkající se předchozí infekce tedy nepovažuji za významnou pro vhodnost provedení vakcinace.

V přiloženém souboru ohledně strategio vakcinace a určování priorit a pořadí při vakcinace obvytelstva v EU a UK z konce prosince 2020 též není zmíněno odsouvání vakcinace nemocných s již prodělaným onemocněním na pozdější období.

https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/covid-19-vaccination-and-prioritisation-strategies-eueea

Zde se uvádí v oddíle: Practical considerations

People with previous COVID-19 infection were not excluded from Phase 3 trials, and there is no current evidence of harm or absence of efficacy. As the exact duration of natural immunity from COVID-19 infection is currently unknown, at this stage it is advisable not to exclude people with previous COVID-19 infection from vaccination. Nevertheless, these aspects need to be followed up and updated according to the emerging evidence.