V článku z 16.2.2021 z časopisu Nature autor Nicky Phillips rozvádí varianty budoucího vývoje současné pandemie. V průběha ledna se zeptal 119 významných imunologů z 23 zemí na několik otázek týkajících se dalšího vývoje cirkulace viru v populaci či jeho schopnosti unikat imunitnímu systému. Většina z nich (89%) se přiklání k variantě, že virus bude v populaci nadále cirkulovat a nepodaří se jej celosvětově eliminovat.
V článku jsou citování názory mnha imunologů a vývojových biologu. Dle nich je plánování vymýcení = úplná eradikace tohoto viru ze světa v nejbližší budocnosti jako pokus plánovat stavbu žebříku k měsíci. Je to nereálné. Nepodaří-li se však virus vymýtit, neznamená to, že smrt, nemoc nebo sociální izolace budou pokračovat v měřítcích dosud viděných. Budoucnost bude do značné míry záviset na typu imunity, kterou lidé získají infekcí nebo očkováním, a na tom, jak se virus vyvine. Možné varianty vývoje i konečného stavu při probíhající vakcinaci a získávání imunity proděláním infekce jsou znázorněny na vývojovém diagramu.
Koronavirus by se i navzdory vakcinaci mohl vyhnout imunitě získané infekcí a /nebo přelstít i imunitu získanou po očkování. Laboratorní studie ukázaly, že neutralizační protilátky v krvi lidí, kteří měli COVID-19, jsou méně schopné rozpoznat jihoafrickou virovou variantu s mutací „spike“ proteinu, na který vakcíny cílí. Přesto má imunitní systém v rukávu spoustu triků a může reagovat na mnoho dalších rysů viru, nejen na spike protein. Je pravděpodobné, že vakcíny mohou chránit lidi před před těžkým průběhem onemocněním mutovanými typy viru SARS-CoV-2.
Koronavirus SARS-CoV-2 by tak mohl obrazně následovat vývoj pandemie španělské chřipky typu A v roce 1918, která zabila více než 50 milionů lidí, ale i v současnosti si ročně vyžádá zhruba 650 000 životů ročně a stát se endemickým virem. Chřipka a čtyři lidské koronaviry, které způsobují běžné nachlazení, jsou také endemické: ale kombinace každoročních vakcín a získané imunity znamená, že společnosti tolerují sezónní úmrtí a nemoci, které přinášejí, aniž by vyžadovaly lockdowny, roušky a sociální distancování. Je tedy pravděpodobné, že se i tato infekce stane méně závažným problémem a bude populací cirkulovat v sezónních infekcích s každoročními zimními ohnisky.
Ovšem velký vliv na budoucí vývoj bude mít skutečnost, zda se etabluje v populaci divokých zvířat. Virus SARS-CoV-2 může snadno infikovat mnoho zvířat, včetně koček, králíků a křečků. Je obzvláště infekční u norků a hromadná propuknutí infekce na farmách norků v Dánsku a Nizozemsku vedla k porážkám obrovského množství zvířat. Virus se také prokazatelně přenesl mezi norky a lidmi. Pokud by se usadil v populaci divokých zvířat a mohl by se šířit zpět na člověka, bylo by velmi obtížné jeho šíření kontrolovat.