Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Koronavirus tady s námi zůstane – možné varianty budoucího vývoje dle 119 imunologů- v čas. Nature

V článku z 16.2.2021 z časopisu Nature autor Nicky Phillips rozvádí varianty budoucího vývoje současné pandemie. V průběha ledna se zeptal 119 významných imunologů z 23 zemí na několik otázek týkajících se dalšího vývoje cirkulace viru v populaci či jeho schopnosti unikat imunitnímu systému. Většina z nich (89%) se přiklání k variantě, že virus bude v populaci nadále cirkulovat a nepodaří se jej celosvětově eliminovat.

V článku jsou citování názory mnha imunologů a vývojových biologu. Dle nich je plánování vymýcení = úplná eradikace tohoto viru ze světa v nejbližší budocnosti jako pokus plánovat stavbu žebříku k měsíci. Je to nereálné. Nepodaří-li se však virus vymýtit, neznamená to, že smrt, nemoc nebo sociální izolace budou pokračovat v měřítcích dosud viděných. Budoucnost bude do značné míry záviset na typu imunity, kterou lidé získají infekcí nebo očkováním, a na tom, jak se virus vyvine. Možné varianty vývoje i konečného stavu při probíhající vakcinaci a získávání imunity proděláním infekce jsou znázorněny na vývojovém diagramu.

Koronavirus by se i navzdory vakcinaci mohl vyhnout imunitě získané infekcí a /nebo přelstít i imunitu získanou po očkování. Laboratorní studie ukázaly, že neutralizační protilátky v krvi lidí, kteří měli COVID-19, jsou méně schopné rozpoznat jihoafrickou virovou variantu s mutací „spike“ proteinu, na který vakcíny cílí. Přesto má imunitní systém v rukávu spoustu triků a může reagovat na mnoho dalších rysů viru, nejen na spike protein. Je pravděpodobné, že vakcíny mohou chránit lidi před před těžkým průběhem onemocněním mutovanými typy viru SARS-CoV-2.

Koronavirus SARS-CoV-2 by tak mohl obrazně následovat vývoj pandemie španělské chřipky typu A v roce 1918, která zabila více než 50 milionů lidí, ale i v současnosti si ročně vyžádá zhruba 650 000 životů ročně a stát se endemickým virem. Chřipka a čtyři lidské koronaviry, které způsobují běžné nachlazení, jsou také endemické: ale kombinace každoročních vakcín a získané imunity znamená, že společnosti tolerují sezónní úmrtí a nemoci, které přinášejí, aniž by vyžadovaly lockdowny, roušky a sociální distancování. Je tedy pravděpodobné, že se i tato infekce stane méně závažným problémem a bude populací cirkulovat v sezónních infekcích s každoročními zimními ohnisky.

Ovšem velký vliv na budoucí vývoj bude mít skutečnost, zda se etabluje v populaci divokých zvířat. Virus SARS-CoV-2 může snadno infikovat mnoho zvířat, včetně koček, králíků a křečků. Je obzvláště infekční u norků a hromadná propuknutí infekce na farmách norků v Dánsku a Nizozemsku vedla k porážkám obrovského množství zvířat. Virus se také prokazatelně přenesl mezi norky a lidmi. Pokud by se usadil v populaci divokých zvířat a mohl by se šířit zpět na člověka, bylo by velmi obtížné jeho šíření kontrolovat.

doi: https://doi.org/10.1038/d41586-021-00396-2

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Pět kroků ke zvládnutí epidemie – prohlášení statistiků

  1. Položit rozumné otázky.
  2. Získat relevantní a správná data.
  3. Na jejich základě tvořit matematické, či lépe statistické modely a učinit nějaký úsudek.
  4. Pomocí odhadnutých parametrů vytvořit predikci.
  5. Na základě predikce rozhodnout.

My – matematičtí statistici a biostatistici, datoví analytici, matematičtí modeláři a obecně lidé profesionálně pracující s daty – musíme bohužel konstatovat, že u nás selhal hned druhý krok a žádné další již nemohly rozumně následovat. Téměř rok po začátku epidemie neznáme parametry PCR testů a nejsme si tedy jisti, kolik falešně negativních a falešně pozitivních výsledků lze očekávat. To nám například zcela zatemnilo úsudek stran reinfekcí. 

Politikům tak nezbývá než se rozhodovat na základě dojmů, emocí, pocitů a přání a z plejády více či méně fantastických scénářů pak retrospektivně vybírat ty, které konvenují jejich emocionálním rozhodnutím. 

Tento způsob řešení koronavirové epidemie nás ohrožuje víc než virus samotný.

Celý text je zde

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Úmrtí po vakcinaci proti COVID19 – varování či falešný poplach?


diskuze s francouzským gerontologem na téma očkování křehký lidí v 9. deceniu a možných souvislostí s jejich úmrtím ve formě otázek a odpovědí na servru Medscape..

Deaths in Elderly After COVID-19 Vaccine: Warning or False Alarm?

Rubriky
• portály, deklarace, petice, odborné diskuze

3 základní premisy současné pandemie – dva rozdílné pohledy a diskuze

Překlad úvodního příspěvku diskuzního panelu s názvem Locking Down or Opening Up? A Debate on the Best Path Through the Pandemic na Johns Hopkins Univerzitě z listopadu 2020 ohledně dvou rozdílných přístupů a odborných pohledů na pandemii. Tyto zhruba reprezetují v anglosaském světě vědci a lékaři stojící za GB deklarací a vědci a lékaři stojící za John Snow memorandem. Celá diskuze samozřejmě probíhala v době, kdy nebyla dostupná vakcína.

Úplně první premisa je, že existuje velmi velký rozdíl v ohrožení infekční nemocí u lidí, kteří jsou starší oproti lidem, kteří jsou mladší. U lidí starších 70 let důkazy naznačují, že existuje přibližně 95% míra přežití, což je velmi nízká míra přežití u virové infekce. Je to vážný problém pro starší populace a také pro lidi, kteří mají určitá chronické onemocnění. U mladší části populace do 70 let je průběh mnohem mírnější. Údaje o nulové prevalenci z celého světa tedy nyní naznačují, že míra přežití je řádově 99,95%.

Druhým předpokladem je, že nulový výsledek = vymýcení = úplné zastavení infekce a onemocnění COVID19 není možné. Není to proveditelné. Lidé ukazují na místa jako Nový Zéland jako protiklady k Evropě či USA. Ale ani Nový Zéland se nemůže chránit navždy. Autor v listopadu uvádí a leden 2021 jen jeho slova potvrzuje, že úvaha o možném o nulovém výsldku (vymýcení) COVID jako o rozumném potenciálním výsledku je z říše fantazie. A pokud se k tomuto výsledku budeme pokoušet dostat, bude poškození lidské civilizace a struktury společnosti obrovské.

Třetím předpokladem je, že neexistuje nic jako strategie stádní imunity. Stádní imunita stáda je koncovým bodem této epidemie bez ohledu na to, jakou strategii zvolíme!! Nejedná se o politiku mít stádovou imunitu. Imunita stáda je základní biologický fakt. Popírat, že stádní imunita bude nakonec koncovým bodem epidemie, je jako popřít, že gravitace existuje. To se nakonec stane. Takto epidemie skončí.

Přepis základních tezí přednášek je zde https://33charts.com/john-snow-memo/, celá diskuze je na youtube zde.

Stále probíhá polemika mezi dvěma stanovisky:
jedno je John Snow Memorandum nyní 6900 podporujících odborníků

druhé je GB declaration, – nyní přes 750 tisíc signatářů z toho 13900 odborníků v oblasti infekčních onemocnění a epidemiologů a více než 40 tisíc lékarů jiných oborů – viz zde https://gbdeclaration.org/view-signatures/ a na našem webu zde

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Kritéria a pokyny k očkování dle CDC.gov a CDC.europa.eu

Hlavní odlišnost je postoj k nemocným, kteří již prodělali onemocnění COVID19. Text CDC na adrese https://www.cdc.gov/vaccines/covid-19/info-by-product/clinical-considerations.html uvádí:

V odstavci s nadpisem „Vaccination of persons with a SARS-CoV-2 infection or exposure ..“ pododstavec „Persons with a current or prior history of SARS-CoV-2 infection“ je uvedeno

Data from clinical trials indicate that mRNA COVID-19 vaccines are safe in persons with evidence of a prior SARS-CoV-2 infection. Vaccination should be offered to persons regardless of history of prior symptomatic or asymptomatic SARS-CoV-2 infection. Viral testing to assess for acute SARS-CoV-2 infection or serologic testing to assess for prior infection solely for the purposes of vaccine decision-making is not recommended.

Anamnézu týkající se předchozí infekce tedy nepovažuji za významnou pro vhodnost provedení vakcinace.

V přiloženém souboru ohledně strategio vakcinace a určování priorit a pořadí při vakcinace obvytelstva v EU a UK z konce prosince 2020 též není zmíněno odsouvání vakcinace nemocných s již prodělaným onemocněním na pozdější období.

https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/covid-19-vaccination-and-prioritisation-strategies-eueea

Zde se uvádí v oddíle: Practical considerations

People with previous COVID-19 infection were not excluded from Phase 3 trials, and there is no current evidence of harm or absence of efficacy. As the exact duration of natural immunity from COVID-19 infection is currently unknown, at this stage it is advisable not to exclude people with previous COVID-19 infection from vaccination. Nevertheless, these aspects need to be followed up and updated according to the emerging evidence.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • psychika, sociologie

10 důležitých oblastí pro úspěšné zvládnutí pandemi COVID-19

Aktuální pandemie koronaviru staví naši společnost před obrovské výzvy, které jsou v celé řadě oblastí a směrů zcela nové a bezprecedentní. Letos v dubnu jsme vyjádřili své výhrady k prezentování nového virového onemocnění Covid-19. Učinili jsme tak jako lékaři a odborníci z různých oblastí medicíny, neboť jsme přesvědčeni, že úspěšné překonání jakékoliv pandemie, tedy i současné pandemie Covid-19, musí být vždy postaveno na komplexním, celostním přístupu ke zdraví člověka a aspektům zdravotní péče.

Apelovali jsme především na uvážlivé postupy, racionálnost, fakta a odmítali jsme akcentaci paniky, strachu a chaosu. Nyní prožíváme další fázi pandemie a jsme přesvědčeni, že je několik důležitých oblastí, které jsou pro její úspěšné potlačení důležité.

Podrobný popis a zdůvodnění podpory jednotlivých níže zmíněných oblasti je v přiloženém dokumentu.

Podpora a poděkování zdravotnickému a sociálnímu personálu a dobrovolníkům
Podpora ministra zdravotnictví a dalších kroků pro rozvolňování

Podpora cílených a individualizovaných opatření

Podpora co nejrychlejšího návratu dětí do škol

Podpora dobrovolného, nikoliv povinného testování klientů pobytových zařízení sociálních služeb

Podpora pro přesné nakládání s informacemi a jejich přesnou interpretaci

Podpora komunikační a mediální uvážlivosti, vedoucí ke zklidňování situace

Podpora vědeckým projektům, které přináší naději v boji s Covidem-19

Podpora všem občanům, kteří se potýkají s důsledky koronavirové pandemie

Podpora vyváženosti priorit

Rubriky
• portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Český portál pro občany

https://covid.gov.cz/

pro srovnání zde jsou portály ve Švédsku

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Restriktivní opatření v době pandemie a jejich nebezpečí pro společnost

1) Na rozdíl od krátkodobých kalamit (např. povodní) jsou onemocnění a epidemie typu COVID-19 vleklé záležitosti. Mimořádná i jiná opatření tedy nejsou „dočasná“ v horizontu týdnů, ale přenastavují poměry, vztahy a způsoby jednání dlouhodobě, mnohdy nevratně. Mohou tak uvolnit prostor horším hrozbám a škodám, než jaké představuje COVID-19 či v budoucnu jiná virová epidemie. Tím důležitější je ucelené posouzení rizik a dopadů přijímaných opatření – nemůže a nesmí jít o pohled z jednoho úhlu, jedné skupiny odborníků. COVID je nejen virová nákaza, ale také závažný psychosociální patogen.

2) Vleklá restriktivní opatření mají zcela mimořádný dopad na vzdělanost, sociální a pracovní návyky u dětí zvláště v prvních ročnících základních škol, ale také u přestupových ročníků. Ukazuje se, že distanční výuka, jako každá metoda, má i velké problémy a nenahrazuje tradiční model školní docházky – zvláště když „škola“ není „fabrika na znalosti“ (ty lze slušně nasypat i distančně), ale proces socializace, dosahování lidskosti a snižování sociálních rozdílů. Dlouhodobé restrikce vzdělávacího a výchovného procesu by tedy musely být podloženy mimořádně průkaznými důvody – rozhodně vážnějšími, než jaké nyní přinesl COVID-19, což ještě nebylo zřejmé na jaře, ale je zjevné nyní.

3) Zdraví, zdravím podmíněná kvalita života i příčiny úmrtí nemají jen biologický rozměr „tělesných“ onemocnění, mají též rozměry duševní, sociálně ekonomické či exsistenciální. Člověka lze zahubit stejně virovou nákazou jako navozením úzkosti a deprese, vyloučením ze společnosti, zpřetrháním vztahů, sociálním úpadkem, zbídačením, ztrátou životního smyslu. Nejen COVID, ale neméně protikovidová opatření vnesla do společnosti strach, závažná omezení, ohrožení mezigeneračních vztahů i další zmíněná rizika. Problém nestojí (jak se někdy zcestně naznačuje) tak, zda normalizaci společensko ekonomického života obětujeme životy ohrožených lidí, ale jak minimalizujeme celkový počet úmrtí, ztráty na životech ze všech souvisejících příčin.

4) Od počátku epidemie se akcentuje vztah ke starším dospělým lidem ve věku 65+. Z obecného faktu, že od zhruba 35-40 let se v závislosti na věku zvyšuje závažnost, komplikovanost, úmrtnost nejrůznějších onemocnění, úrazů, zdravotnických výkonů i zátěží (stresů) obecně se odvodily různé formy „zvláštního přístupu“ nad určitý věk (uplatnil se věk 65 let). Znovu a znovu se objevují návrhy na různá plošná, věkově skupinová opatření – jednou domněle ochranná, jindy zjevně diskriminační – i realizace těchto návrhů, a to bez ohledu na fakt, že většina starších lidí tato opatření nepotřebuje, je jimi poškozována, onemocnění COVID-19 překonává obdobně jako většina lidí mladších. Dochází k nebezpečné věkové segregaci, diskriminaci a ke vzbuzení mylného zdání, že starší lidé jsou obecně „neduživí“, nevýkonní, nepřínosní, že vůči nim lze postupovat jinak než vůči většinové společnosti. To je v rozporu s požadavkem, aby každý člověk (bez ohledu na rasu, gender, vyznání, věk, atd.) byl posuzován individuálně jako jedinec. Jinak se v obecném povědomí otevře cesta k hrozivým důsledkům. Upozorňujeme např. na velmi dobře formulované německé eticko právní stanovisko z letošního roku k medicínskému postupu při vyčerpání vzácných zdrojů, např. kapacit intenzivní péče. Jasně požaduje nezbytnost individuálního posouzení potřeb konkrétního člověka a odmítá jako zcela nepřijatelné skupinové přístupy na základě např. věku, genderu, ale také základní choroby, kterou mohou být lidé např. (i mylným) záznamem ve stále rozsáhlejších zdravotnických registrech kompromitováni. Braňme se cílevědomě věkové segregaci a diskriminaci, která k nám může vstoupit v „rouchu pozitivní ochrany“.  

5) Vleklá epidemie COVID-19 jako každý dlouhodobý proces prochází různými stádii a fázemi. Nejde o stále stejnou „epidemii COVID-19“, ale o její konkrétní fáze lišící se např. rozsahem nákazy, úrovní populační imunity, „agresivitou“ virů, připraveností společenských systémů atd. Tomu by měla odpovídat i přijímaná opatření. Pokud jsou uplatňovaná např. pozdě, takže spadají již do jiné fáze, do jiné situace, stávají se neúčelná či dokonce nebezpečná. Tak je tomu např. s frekventním testováním protilátek či antigenů. Kromě jiných výhrad jde o to, že na jaře, kdy byl výskyt onemocnění sporadický, mělo smysl se snažit rozsáhlým testováním a izolováním eliminovat zdroje nákazy a zabránit jejímu šíření a proniknutí do rizikových zařízení pro vysoce oslabené lidi. Pokud se do podzimu stala nákaza komunitní, široce rozšířenou, a současně se ukázalo, že v ohrožených zařízeních není tak nebezpečná, jak se zdálo, ztrácí tato strategie opodstatnění.

6) Vypjatá situace s masivním mediálním pokrytím logicky vede k řadě vystoupení a prohlášení, mnohdy vzájemně protichůdných. Velmi apelujeme sami na sebe i na všechny své kolegy, leckdy letité přátele jen nyní s rozdílnými názory na COVID-19: „kroťme své vášně, svá nadšení i opojení ze světel kamer“, buďme uvážliví a berme ohled na dopady našich proklamací, kterými se často snažíme více „porazit oponenty“ a pohladit své ego, než prospět lidem, společnosti, hledání optimálního postupu v neujasněné situaci. Všude ve světě jsou protichůdné názorové tábory reprezentované věhlasnými jmény – hledejme mezi sebou shodu na středových postupech, argumentujme pokorně ze svého úhlu pohledu, nikoliv z pozice jediné úplné „Pravdy“, vyjadřujme pochybnosti, požadujme podklady a vysvětlení, ale omezme kategorické apely na základě pouhých domněnek či dílčích spekulací. Buďme lidští a psychoterapeutičtí, nikoliv psychotraumatizující vůči široké veřejnosti, kterou naše vize (jakkoliv se zhusta nenaplní) i názorové rozpory děsí a znejišťují.

7) Kritické myšlení a svobodná diskuse, tyto zásadní výhody a zbraně naší civilizace, vyžadují spolehlivé údaje, „tvrdá data“, nikoliv „idoly“, interpretace, rozvinuté narativy. Naléhavě upozorňujeme a žádáme o nápravu: ani vysoce kvalifikovaným, nezpochybnitelně seriozním odborníkům či uskupením se od počátku epidemie nedaří získat základní zdrojová data, aby bylo možné vědecky pracovat na korektivech, alternativních scénářích, vědecky diskutovat apod. Nedaří se ani uplatnit návrhy na upřesnění některých pojmů, jejichž matení vytváří zavádějící obraz skutečnosti. Zvláště je nutné odlišit bezpříznakové nákazy virem SARS-COV (většina případů), lehké půběhy bez závažných objektivních nálezů rtg anebo laboratorních, středně těžké průběhy s pozitivními nálezy, které ale bez ohledu na to, zda jsou ošetřovány doma (případně v pobytovém zařízení) nebo krátce v nemocnici nevyžadují invazivní péči, těžké průběhy vyžadující invazivní postupy. Právě tak je třeba alespoň zhruba, orientačně odlišovat případná úmrtí „na COVID“ od úmrtí „s COVIDEM“ (např. na cévní mozkovou příhodu, akutní srdeční infarkt, závažný úraz, v terminálním stádiu orgánových selhání apod.). Zatím trvá monopol dat a interpretací, před kterým naléhavě varujeme.

8) Řešení závažných problémů, k nimž epidemie COVID-19 nesporně patří, vyžaduje ucelená provázaná řešení, kvalitní logistiku. Jinak může dojít v dobré víře k narůstání problémů. Upozorňujeme v této souvislosti např. na mimořádná opatření nařizující frekventní testování klientů i zaměstnanců v pobytových zařízeních sociálních služeb, aniž by byly domyšleny metodologie provádění či řešení situace, pokud by byl v řadě zařízení uveden do karantény kritický počet zaměstnanců, za něž neexistuje náhrada.  Opomenuto v takové situaci bylo např. umožnění práce bezpříznakových lidí při použití dostatečných osobních ochranných pomůcek – jinak hrozí „exekutivou navozený kolaps systému“.

9) Podobně neuvědomovaně nedomyšlená se jeví opatření prolamující právní, respektive lidskoprávní záruky. Doporučujeme, aby u všech mimořádných i dalších opatření byl tento aspekt obligátně posuzován (obdobně jako se u legislativních návrhů posuzují ekonomické, ekologické či genderové dopady), aby ani nedostatečně obezřetnou formulací nedošlo k pootevření vrátek pro manipulace a diskriminace. Součástí lidskoprávní obezřetnosti by měla být preference doporučení před nařízeními, respektování zodpovědnostní subsidiarity, např. v pobytových zařízeních sociálních služeb, jejichž ředitelé většinou prokázali nejen zodpovědnost, ale také realističtější znalost poměrů a větší akceschopnost než centrální orgány, a také respektování svobodné vůle včetně zodpovědnosti za chybná rozhodnutí (např. v souvislosti s omezováním pohybu u tzv. rizikových skupin obyvatel). Upozorňujeme např. na „dobře myšlené, ale protiprávní“ časté omezení pohybu obyvatel v domech s pečovatelskou službou (DPS). Apelujeme na jasné zachování dominance etických a právních norem nad biologickým řízením společnosti.

10) Při všech humanitárních katastrofách je cílem nejen zachránit životy, ale také zachovat společenskou infrastrukturu, hodnotový a společenský systém. To se týká v našem případě a se zvláštním důrazem na normální vývoj dětí zachování rodinného fungování, mezigenerační komunikace a podpory, vzdělávacího a výchovného systému, ale také kulturního, tělovýchovně sportovního a spirituálního života a jistě také ekonomického fungování s důrazem nejen na hrubý domácí produkt a celkovou zaměstnanost, ale neméně též na existence a komunitní význam malých firem a živností.

Pokusme se překlopit společenskou realitu ČR (nejen) v době COVID-19 od strachu a bojů znesvářených protistran k hledání kompromisního konsenzu a dlouhodobě neudržitelný systém restrikcí, zákazů a nařízení motivovaných biologicky k udržitelnému systému sociálně kulturního prospívání na základě umírněných, lidsky i společensky citlivých opatření k minimalizaci úmrtí cestou kriticky uvážlivé informovanosti a doporučení. Jinak to bez závažných lidských i společenských ztrát nezvládneme.       

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

John Snow Memorandum – musíme jednat nyní

https://www.johnsnowmemo.com

Memorandum převážně anglických vědců a lékařů má 4.11.2020 cca 4500 podpisů.

Je pojmenované dle Johna Snowa, anglického epidemiologa a jednoho ze zakladatelů moderní epidemiologie v 19. století, který vyvinul teorii přenosu cholery vodou. V roce 1854 přesvědčil úřady, aby odstranily rukojeť vodních pump a pokusily se omezit přenos cholery během vypuknutí v Londýně. Většinu svého života věnoval zlepšování veřejného zdraví.

Memorandum je reakcí na Great Barrington Declaration a vyjádřením nesouhlasu s jejími tvrzeními. (https://www.covidfakta.eu/ostatni/barringtonska-deklarace/ ). O této výzvě autoři memoranda tvrdí: “ Jedná se o nebezpečný klam nepodporovaný vědeckými důkazy“.

Autoři dále uváději v časopise The Lancet, že vzhledem k rychlému šíření v Evropě a USA je nutné zavést restrikce, které následně umožňují snížení čísla R. Poté je nutné provádět rychlou detekci lokalizovaných ohnisek a rychlou reakci prostřednictvím efektivního a komplexního vyhledávání, testování, sledování, izolace. Požadavek na cílenou ochranu nejvíce ohrožené skupiny považují za uskutečnitelný jen za cenu velkých obětí. Zdůrazňují, že vytoření „herd immunity“ je v krátkém čase velmi obtížné. Jedním z argumentů je obava o velké množství lidí, kteří budou mít po prodělané infekci bez hospitalizace na JIP sužováni chronickými obtížemi nazývanými souhrně „long COVID“. (vizd zde )

Zde je anglický text deklarace a následně ještě komentovaný podrobnější člínek z časopisu The Lancet.

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) has infected more than 35 million people globally, with more than 1 million deaths recorded by the World Health Organization as of Oct 12, 2020. As a second wave of COVID-19 affects Europe, and with winter approaching, we need clear communication about the risks posed by COVID-19 and effective strategies to combat them. Here, we share our view of the current evidence-based consensus on COVID-19.

SARS-CoV-2 spreads through contact (via larger droplets and aerosols), and longer-range transmission via aerosols, especially in conditions where ventilation is poor. Its high infectivity(1) combined with the susceptibility of unexposed populations to a new virus, creates conditions for rapid community spread. The infection fatality rate of COVID-19 is several-fold higher than that of seasonal influenza(2) and infection can lead to persisting illness, including in young, previously healthy people (ie, long COVID(3)). It is unclear how long protective immunity lasts(4) and, like other seasonal coronaviruses, SARS-CoV-2 is capable of re-infecting people who have already had the disease, but the frequency of re-infection is unknown(5). Transmission of the virus can be mitigated through physical distancing, use of face coverings, hand and respiratory hygiene, and by avoiding crowds and poorly ventilated spaces. Rapid testing, contact tracing, and isolation are also critical to controlling transmission. The World Health Organization has been advocating for these measures since early in the pandemic.

In the initial phase of the pandemic, many countries instituted lockdowns (general population restrictions, including orders to stay at home and work from home) to slow the rapid spread of the virus. This was essential to reduce mortality(6),(7) prevent health-care services from being overwhelmed, and buy time to set up pandemic response systems to suppress transmission following lockdown. Although lockdowns have been disruptive, substantially affecting mental and physical health, and harming the economy, these effects have often been worse in countries that were not able to use the time during and after lockdown to establish effective pandemic control systems. In the absence of adequate provisions to manage the pandemic and its societal impacts, these countries have faced continuing restrictions.

This has understandably led to widespread demoralisation and diminishing trust. The arrival of a second wave and the realisation of the challenges ahead has led to renewed interest in a so-called herd immunity approach, which suggests allowing a large uncontrolled outbreak in the low-risk population while protecting the vulnerable. Proponents suggest this would lead to the development of infection-acquired population immunity in the low-risk population, which will eventually protect the vulnerable. This is a dangerous fallacy unsupported by scientific evidence.

Any pandemic management strategy relying upon immunity from natural infections for COVID-19 is flawed. Uncontrolled transmission in younger people risks significant morbidity(3) and mortality across the whole population. In addition to the human cost, this would impact the workforce as a whole and overwhelm the ability of healthcare systems to provide acute and routine care.

Furthermore, there is no evidence for lasting protective immunity to SARS-CoV-2 following natural infection(4) and the endemic transmission that would be the consequence of waning immunity would present a risk to vulnerable populations for the indefinite future. Such a strategy would not end the COVID-19 pandemic but result in recurrent epidemics, as was the case with numerous infectious diseases before the advent of vaccination. It would also place an unacceptable burden on the economy and healthcare workers, many of whom have died from COVID-19 or experienced trauma as a result of having to practise disaster medicine. Additionally, we still do not understand who might suffer from long COVID(3). Defining who is vulnerable is complex, but even if we consider those at risk of severe illness, the proportion of vulnerable people constitute as much as 30% of the population in some regions(8). Prolonged isolation of large swathes of the population is practically impossible and highly unethical. Empirical evidence from many countries shows that it is not feasible to restrict uncontrolled outbreaks to particular sections of society. Such an approach also risks further exacerbating the socioeconomic inequities and structural discriminations already laid bare by the pandemic. Special efforts to protect the most vulnerable are essential but must go hand-in-hand with multi-pronged population-level strategies.

Once again, we face rapidly accelerating increase in COVID-19 cases across much of Europe, the USA, and many other countries across the world. It is critical to act decisively and urgently. Effective measures that suppress and control transmission need to be implemented widely, and they must be supported by financial and social programmes that encourage community responses and address the inequities that have been amplified by the pandemic. Continuing restrictions will probably be required in the short term, to reduce transmission and fix ineffective pandemic response systems, in order to prevent future lockdowns. The purpose of these restrictions is to effectively suppress SARS-CoV-2 infections to low levels that allow rapid detection of localised outbreaks and rapid response through efficient and comprehensive find, test, trace, isolate, and support systems so life can return to near-normal without the need for generalised restrictions. Protecting our economies is inextricably tied to controlling COVID-19. We must protect our workforce and avoid long-term uncertainty.

Japan, Vietnam, and New Zealand, to name a few countries, have shown that robust public health responses can control transmission, allowing life to return to near-normal, and there are many such success stories. The evidence is very clear: controlling community spread of COVID-19 is the best way to protect our societies and economies until safe and effective vaccines and therapeutics arrive within the coming months.

We cannot afford distractions that undermine an effective response; it is essential that we act urgently based on the evidence.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Petice za „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol“

https://www.petice.com/vrame_zemi_do_normalu

Výzva Zdravého Fóra

My, níže podepsaní, se domníváme, že není možné, nadále udržovat stav, který u nás od jara panuje.

Drastické vládní kroky mají nedozírné dopady na všechny občany a zvláště nižší příjmové skupiny. Ohromné škody jsou už nyní nejen v majetkové, ale také ve společenské, rodinné, kulturní a psychické rovině všech obyvatel země. 

Chaotická opatření neustálého uzavírání a rozvolňování celé země, s vidinou vakcíny, která nemusí v dohledné době (nebo dokonce nikdy) přijít, nejsou nadále možná a dlouhodobě udržitelná.

Před strategií lockdownu, jako hlavního opatření, rovněž varuje WHO.

Není možné chránit malé procento populace tak, že se zničí život všech ostatních.

Požadujeme!

1) Okamžitý návrat žáků a studentů do škol – utíká jim čas!

  • ▪ Vládní opatření se týká téměř milionu žáků ZŠ, 400.000 SŠ a 300.000 VŠ
  • ▪ Jsme jedna z mála zemí EU, kde jsou školy zavřené.
  • Opatření je škodlivé pro psychický vývoj dětí a jejich vzdělání 
  • ▪ Jako zdroj nákazy jsou školy zcela zanedbatelné, dle dat ministerstva, pouze 1,4% – 4,8% všech nákaz.
  • Pro děti není covid-19 vůbec nebezpečný
  • ▪ Opatření představuje velký zásah pro matky samoživitelky i zdravotnický personál jak v nemocnicích, tak v sociálních službách
  • ▪ Děti mohou trávit čas s prarodiči a vystavit je tak zbytečnému riziku

2) Cílenou ochranu rizikových skupin

  • ▪ Po konzultaci s lékaři vytipování rizikových osob (např. praktickými lékaři)
    Toto pokládáme za první krok k cílené ochraně – protože právě tito lidé končí primárně v nemocnicích a zaplňují jejich kapacity.  (Např. rozdělit pacienty do několika skupin podle rizikovosti – vycházet z dat a zkušenosti lékařů, aby určili, které komorbidity jsou nejrizikovější)
  • ▪ Dle počtu potenciálně rizikových osob zvolit vhodnou strategii cílené ochrany a prevence
  • Detailní návrh musí být konsensem odborníků z mnoha odvětví – ne pouze jedné úzce zaměřené skupiny vládních vědců. 
  • ▪ Tuto strategii cílené ochrany začít okamžitě uplatňovat, místo testování dalších tisíců bezpříznakových osob v neohrožené skupině.
  • Možné návrhy a inspirace:  Opatření Prof. Jiřího Berana Dále např. prohlášení Barringtonské deklarace, podepsané tisíci vědci a lékaři

3) Rozvolňování opatření a postupný návrat země do normálu

  • ▪ Aplikovat postupně – ruku v ruce s ochranou rizikových skupin obyvatel
  • Objektivní a vyvážené informování veřejnosti bez přešlapů a zbytečného strašení
  • ▪ Žádáme naprostou otevřenost všech relevantních dat, které stát v souvislostí s pandemií získává
  • ▪ Žádáme hledání a přijímání cílených a dlouhodobě udržitelných opatření, která budou fungovat i po návratu země do normálu. Virus tady bude s námi i po lockdownu.