Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Fakta o rouškách a COVID19

American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.

Maska resp. rouška typu ​​N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.

Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.

https://www.lung.org/blog/covid-masks

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost česky • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Interaktivní graf popisující klady a zápory testů protilátek COVID-19 na stránkách British Medical Journal

https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3325

Rubriky
• incidence, mortalita • ostatní • populárně naučné - nerecenzované • weby, portály, facebook

Kolik lidí usmrtil coronavirus? Boj badatelů s odhadem úmrtnosti

Badatelé bojují s odhadem úmrtnosti, zatímco pandemie pokračuje. Článek v časopise Nature popisuje obtíže při hledání skutečné úmrtnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Posun úmrtnosti

K odhadu úmrtnosti při epidemiích je používán posun úmrtnosti. Jedná se o srovnání aktuální úmrtnosti v určitém období s průměrnou úmrtností v tomto období za posledních pět let. Z věrohodných dat z více než 30 zemí vyplývá nárůst úmrtnosti o téměř 600 000. Oficiální data ale evidují úmrtí v souvislosti s COVID-19 pouze u přibližně 413 000 osob. Z těchto poznatků ale nelze učinit zjednodušený závěr, že úmrtnost na COVID-19 je o polovinu větší, než ukazují statistiky. Situaci komplikuje celá řada faktorů.

Některá úmrtí v souvislosti s COVID-19 nejsou správně zaznamenána anebo došlo k nárůstu jiných příčin úmrtí.

Komplikující faktory v odhadu úmrtnosti

V množině všech nadměrných úmrtí jsou započítáni kromě pacientů, kteří oficiálně zemřeli na COVID-19 i ti, kteří sice zemřeli také na COVID-19, ale o jejich infekci se nevědělo. Pak jsou zde nemocní, kteří zemřeli kvůli COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná – zde se totiž objevuje vliv snížené dostupnosti zdravotní péče, když například zdravotní systém kvůli redukovaným kapacitám nebyl schopný zajistit stávající zdravotní péči v plném rozsahu. Další roli v úmrtí v nepřímé souvislosti s COVID-19 sehrál vliv opožděné léčby z důvodu odkladu vyhledání lékařské péče pacienty (například je evidován nárůst úmrtí na infarkt myokardu). V menší míře mohou mít vliv i evidovaný nárůst případů domácího násilí, nárůst úmrtnosti na plicní embolii a ischemickou cévní mozkovou příhodu vzniklou ve spojitosti s onemocněním COVID-19. Tato souvislost nebyla zpočátku známa (https://www.covidfakta.eu/category/covid-a-cns/). Dále mohou statistiku komplikovat případy, ve kterých pacienti zemřeli s COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná.

Další komplikující faktor v opačném směru je pokles úmrtnosti na některé specifické příčiny – například pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách v dobách plošných karanténních opatření anebo na chřipku z důvodu zvýšených hygienických opatření. Tento pokles úmrtnosti může maskovat část nárůstu úmrtí na COVID-19 v množině nadbytečných úmrtí.

Excess deaths – zvýšení počtu úmrtí ve srovnání s předchozími roky

Analyzovat co nejpřesněji úmrtnost v souvislosti s COVID-19 potrvá roky po odeznění pandemie. Přesné vyhodnocení však nebude možné nikdy. Velkou neznámou jsou totiž chybějící statistické údaje ze středně a nízce rozvinutých zemí. Ve velké části světa jsou totiž data podhodnocená, protože se v řadě zemí neumírá v nemocnici, ale doma mimo systém zdravotní péče.

https://www.nature.com/articles/d41586-020-02497-w

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • weby, portály, facebook

Orálně-fekální přenos SARS-CoV-2

Současné důkazy potvrzují, že hlavní cestou přenosu jsou kapénky od nakažených jedinců, které mohou vzniknout ve stadiu před rozvojem klinických projevů nebo v symptomatickém stadiu.

Analýza CEBM (Centra medicíny založené na důkazech) Oxfordské univerzity přináší shrnutí relevantních prací přinašející důkazy, že virus SARS-CoV-2 může infikovat také gastrointestinální trakt a dále se z něj šířit.

Část pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 (přibližně 12 %) má gastrointestinální příznaky (průjem, nauzeu, zvracení). Asi dvě pětiny (41 %) COVID-19 pozitivních pacientů vylučuje virus ve stolici. Vylučování viru stolicí trvá déle, než je přítomnost viru v nosohltanu. Byla potvrzena i přítomnost životaschopných virových částic ve stolici.

Zdravotnická zařízení

Mnoho vzorků nemocničních povrchů a vzduchu během pandemie v Londýně obsahovalo virovou RNA. Většina RNA pozitivních vzorků byla sice nalezena v místech obývaných COVID-19 nemocnými, ale 45 % pozitivních vzorků bylo nalezeno v místech, která nebyla bezprostředně obývána nemocnými. Kontaminované povrchy byly nejčastěji nalézány na klávesnicích, židlích a dávkovačích desinfekcí. Životaschopný virus se z povrchů ani ze vzduchu získat nepodařilo.

Stěry povrchů ze zdravotnického centra ve Wuhanu vykazovaly nejčastější míru pozitivity virové RNA v případě jednotky intenzivní péče (32 %), o něco méně na gynolologicko-porodnickém oddělení (28 %) a 20 % bylo nalezeno na oddělení vyhrazeném pro pacienty s COVID-19. Nejčastěji kontaminovanými povrchy byly tiskárny, klávesnice a kliky od dveří. Nejčastěji kontaminovanými ochrannými prostředky byly rukavice a dávkovače desinfekce.

Ve zdravotnickém zařízení v Singapuru byla testována přítomnost virové RNA pomocí RT-PCR. Nebyla zkoumána viabilita. Ve dvou zkoumaných pacientských pokojích, ve kterých se léčili nemocní s COVID-19, byly všechny vzorky negativní po provedeném běžném úklidu. V jednom pacientském pokoji s nemocnými, byly vzorky odebrány před úklidem. Zde byla zjištěna pozitivita výsledků u 13 z 15 povrchů v pokoji a 3 z 5 vzorků z toalety.

Detailně zpracovaná analýza provedená v únoru v Číně zkoumala vzorky stěrů z povrchů ve čtyřech náhodně vybraných trojlůžkových izolačních pokojích, v traktu oddělení a v částech vyhrazených pro personál. Nález RT-PCR pozitivních vzorků byl dokumentován dominantně na pacientských toaletách. Jeden slabě pozitivní vzorek vzduchu byl nalezen v traktu oddělení. Souhrn pozitivních nálezů z pokojů ukazuje obrázek. Práce zapadá do narůstajícího množství důkazů, že přenos nákazy probíhá i kontaktním přenosem. Zdůrazňuje význam hygieny rukou a desinfekce povrchů v boji s nákazou.

Odpadní vody

Virus je nalézán v odpadních vodách. Viabilní virové částice přetrvávají déle při nižších teplotách (14 dní při 4 °C, 2 dny při 20 °C).

Virus SARS-CoV-2 byl nalezen ve vzorcích odpadní vody ve Španělsku 41 dní před ohlášením prvního případu nákazy v zemi. Ve zmražených vzorcích vody (testována přítomnost 5 virových antigenů) byla zjištěna pozitivita již ve vzorcích z března 2019. Výsledky potřebují ověření. Nelze vyloučit falešnou pozitivitu metody PCR.

První pozitivní vzorek odpadních vod v Miláně byl zjištěn tři dny po identifikaci prvního nakaženého v Lombardii ve městě Codogno.

První pozitivní vzorky odpadních vod byly nalezeny pět dní po ohlášení prvních nakažených v Holandsku. Identifikace pozitivních vzorků byla možná při prevalenci onemocnění v populaci 1/100 000 nebo i nižší.

Kontrola odpadních vod tak může být citlivou metodou k monitoraci cirkulace viru v populaci. Virové částice v odpadních vodách nejsou velmi pravděpodobně viabilní.

Chlorování vody je nejefektivnějším nástrojem proti koronavirům ve vodě.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita • populárně naučné - nerecenzované

Úmrtnost na / s COVID19 a četnost dle rasy v USA

Celkově dosáhla americká úmrtnost z dat COVID-19 (agregovaných ve všech státech s dostupnými údaji a okresem Columbia) pro všechny rasové skupiny nová maxima:

1 z 1 500 černých Američanů (65,8 úmrtí na 100 000)

1 z 2 300 domorodých Američanů (43,2 úmrtí na 100 000)

1 z 3 100 Američanů původem z Pacifiku (32,7 úmrtí na 100 000)

1 z 3 200 Američanů původem z Jižní Ameriky (31,1 úmrtí na 100 000)

1 z 3 600 bílých Američanů (nebo 28,5 úmrtí na 100 000)

1 z 3 700 Američanů asijského původu (27,7 úmrtí na 100 000)

Černí Američané nadále mají nejvyšší celkovou úmrtnost. Od doby, kdy jsme začali tyto údaje vykazovat, míra úmrtnosti černých Američanů v USA nikdy neklesla pod dvojnásobek oproti všem ostatním skupinám (s výjimkou domorodých Američanů) a odhalila trvalou disproporcionalitu.

Nejnovější data potvrzují, že celková úmrtnost na/ s COVID-19 u černých Američanů je přibližně 2,3krát vyšší než u bílých a asijských Američanů, přibližně dvakrát vyšší než u latinoamerických obyvatel a obyvatel tichomořských ostrovů a 1,5krát vyšší než průměrná úmrtnost všech ostatních nezařazených skupin obyvatel. V poměru k úmrtnosti bělochů je úmrtnost černých Američanů dramaticky vyšší v těchto oblastech: v okrese Columbia (6krát vyšší), Kansas (5krát), Wisconsin (5krát), Michigan (4krát) a Missouri (4krát). Kromě toho překonává úmrtnost bělochů asi třikrát v Arkansasu, Illinois, New Yorku, Jižní Karolíně a Tennessee.

Ve srovnání s jejich zastoupením v populaci, vzhledem k tomu, co je známo z dostupných údajů: domorodí Američané umírají nad svým populačním podílem v Mississippi, Arizoně a nejdramatičtěji v Novém Mexiku.

Asijští Američané umírají nad svým populačním podílem v Nevadě.

Černí Američané umírají nad svým populačním podílem ve 29 státech a Washingtonu, D.C.

Latinoameričané umírají nad svým populačním podílem v Utahu, Nebraske, New Yorku, Wisconsinu, Illinois a Tennessee.

Bílí Američané umírají nad svým populačním podílem na ostrově Rhode Island, Connecticut, Maine, Idaho, Massachusetts, Oklahoma, Delaware, Nevada a Washington.

https://www.apmresearchlab.org/covid/deaths-by-race

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost česky

COVID19 pohled do budoucnosti

Autor publikoval tento text jako Newsletter na webu Practieupdate je lékař působící na Univerzitě ve Wisconsinu. V úvodu své úvahy si klade otázku, zda můžeme predikovat budoucí vývoj pandemie? Jednoduchá odpověď je, že nemůžeme. Zůstávají nám jen odhady, co se může stát. Některé z předpovědí jsou vzdělané a informované; ostatní jsou divoké spekulace. Na první se soustředí následující předpovědi o tom, co se může stát s globální pandemií COVID-19 v dalších týdnech a měsících.
V současné době nemáme žádnou vakcínu proti SARS-CoV-2 a žádnou ověřenou léčbu COVID-19 založenou na důkazech. Máme opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je „sociální distancování“ pro prevenci a lékařské intervence spočívající v podpůrné péči.
Využití epidemiologických nástrojů ve prospěch veřejného zdraví společnosti především kupuje čas na vývoj a testování vakcín a léčiv.

O podrobné modelování Kissler et al (odkaz pod textem) , kteří zohledňují sezónnost, trvání imunity a křížové ochrany způsobené předchozí infekcí dvěma dalšími běžnými betacoronaviry (HKU1 a OC43). Poté poskytují celou řadu scénářů, které současně hodnotí dopady délky (4 týdny až na dobu neurčitou) a síly (0-60% snížení Ro) sociálního distancování.

Základní poznatky:
1. koronaviry jsou sezónní; cirkulovaly především v pozdních podzimních, zimních a časných jarních měsících v mírných oblastech;
2. imunita vůči běžným betakoronavirům HKU1 a OC43 slábne poměrně rychle v průběhu zhruba jednoho roku;
3. mezi těmito dvěma běžnými typy viry existuje určitá zkřížená ochrana a snad se vztahuje i na SARS-CoV-2;
4. oba tyto sezónní koronaviry jsou méně infekční než SARS-CoV-2.

Snahy o modelování vedou k některým zajímavým a nepříjemným závěrům:
1. SARS-CoV-2 se může množit v kterémkoli ročním období (jak nyní vidíme po celém světě);
2. pokud imunita není trvalá, SARS-CoV-2 nakonec vstoupí do pravidelného oběhu jako náš pátý sezónní koronavirus;
3. pokud je imunita trvalá (nebo velmi dlouhotrvající), SARS-CoV-2 by mohl po několika letech zmizet;
4. vysoká úroveň sezónnosti povede k menšímu počátečnímu vrcholu, ale k většímu ohnisku v průběhu zimy;
5. nízká úroveň křížové ochrany před OC43 a HKU1 by mohla umožnit obnovu SARS-CoV-2 po období nízké aktivity trvající několik let.

Když spojíme možnou sezónnost a sociální distancování nabízejí se následující scénáře dalšího vývoje:
1. krátké období sociálního distancování odsune šíření infekce do blízké budoucnosti;
2. delší období a vyšší intenzita sociálního distancování efektivně sníží výskyty ohnisek a jejich šíření, ale výsledkem bude významný nárůst počtu infikovaných na podzim a v zimě;
3. permanentní sociálního distancován střední či vysoké intenzity bude při kontrole a utlumení šíření infekce SARS-CoV-2 fungovat (ale bylo by to téměř pro nás všechny nesnesitelné).

Nejpravděpodobnější jsou tedy scénáře vývoje, které kombinují sezónní kulminace infekce a účinky sociální distancování:
1. krátké trvání sociálního distancování mírně zpožďuje vrcholy COVID-19, ale vede k vysoké celkové míře infekce v populaci; 2. delší trvání sociálního distancování přesouvá vrcholy do zimních měsíců a zvyšuje celkovou míru infekce;
3. přerušované sociální distancování založené na dobrém monitorování, umožní lepší kontrolu ohnisek rychlého šíření případu, do té doby dokud nebudou k dispozici vakcíny nebo dokud nebude infikováno dostatečné procento populace, která se stane imunní a zamezí šíření infekce (tzv. stádní imunita).

Jde vždy o Faustovu volbu, kupování si času na účet možné budoucí katastrofy, ale při zachování si naděje na možný budoucí efekt doposud neexistující léčby a / nebo vakcíny. Druhou možností je, že se v mezidobí objeví kritická data týkající se rozsahu imunity populace, trvání imunity po prodělané infekci a rychlostí jejího poklesu. Pak může být strategie ochrany populace upřesněna.

Perhaps the last and best words for COVID-19 predictions are those of Ebenezer Scrooge, “Are these the shadows of the things that Will be, or are they shadows of things that May be?” Only time will tell.

https://www.practiceupdate.com/expertopinion/4637/3/1?elsca1=emc_enews_top-10&elsca2=email&elsca3=practiceupdate_onc&elsca4=oncology&elsca5=newsletter&rid=MTI3NDk1NzgxMjYwS0&lid=10332481

Zdroj zdroje: Kissler SM, Tedijanto C, Goldstein E, et al. Projecting the transmission dynamics of SARS-CoV-2 through the postpandemic period. Science. 2020 Apr 14. doi: 10.1126/science.abb5793. [Epub ahead of print.]

Další články autora

  1. Loss of Smell and Taste in Mild to Moderate COVID-19
  2. Physical Distancing, Face Masks, and Eye Protection to Prevent Transmission of COVID-19
  3. Oedipus and the Coronavirus Pandemic
  4. Remdesivir for the Treatment of COVID-19—Preliminary Report
  5. Being Human Amidst COVID-19
  6. Public Wearing of Face Masks During the COVID-19 Crisis
  7. Child Health: CDC Issues Health Alert for Multisystem Inflammatory Syndrome
  8. Child Health: The Indirect Specter of COVID-19
  9. COVID-19: Face Masks for the Public
  10. Remdesivir Reduces Time to Recovery in COVID-19 Patients


Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost česky

Bagatelizace pandemie není na místě

Je jisté, že významnou roli sehrál postoj kontinentální Číny, která už od března 2019 o struktuře existujícího nebezpečného viru věděla / prosáklo to díky odvaze jednoho čínského vědce už v létě na virologicko – imunologické symposium. Ale, jak to na kongresech bývá, večernímu satelitnímu zasedání, jichž se zúčastnilo několik pospávajících lidí, nikdo nevěnoval pozornost. Přitom každý zkušený strukturální virolog musí díky struktuře regulačního genu, která je unikátní, a díky současné přítomnosti dvou genů / vazba na ACE 2 a transmembránovou proteinasu /, které se v přírodě vedle sebe nevyskytují, tomuto viru věnovat ihned zvýšenou pozornost. Proč se tyto geny nevyskutuji současně? Protože jsou charakteristická pro dva živočichy, netopýra a luskouna ostrovního, kteří ani ve stejném ekosystému spolu nežijí a míjejí se v čase i v prostoru.

Údajně první infikovaný / hledaný ! / pacient byl objeven v Číně 17. listopadu 2019, pak tam nastalo peklo, jehož existenci kontinentální Číňané prakticky až do konce ledna 2019 tajili stejně jako strukturu viru. Samozřejmě tehdy uváděná mortalita 4 – 6% sloužila i ke zdůvodnění represivních opatření a sama asi byla důsledkem zvýšené úmrtnosti např. v důsledku velmi špatných ekonomických podmínek. Bagatelizovat COVID-19 by bylo totéž jako bagatelizovat existenci nebezpečného SARS a MERS, se kterými však je není možné srovnávat, protože se z epidemiologického hlediska chovají zcela odlišně – kdo byl infikovaný, vážně onemocněl, a tudíž bylo možné obě onemocnění snadno limitovat, příprava vakcíny na SARS byla dokonce zastavena.

Zrádnost tohoto nového koronaviru SARS-CoV-2 spočívá v tom, že až 80 – 90 infikovaných lidí může být víceméně klinicky asympomatických / případně drobné respirační příznaky jako u 4 druhů koronavirů, které zde tisíce let v naší populaci cirkulují a působí onemocnění připomínající “ nachlazení „, přičemž prokázaní infikovaní lidé i lidé, kteří ještě ani test nemají pozitivní, mohou být masivními nosiči. Z epidemiologického hlediska se tedy tento virus chová jako chřipka a prakticky nejsme schopni ho lokalizovat. Díky své virové struktuře / zcela bez obdoby v přírodě je regulační gen, dále gen pro receptor vážící se s molekulou ACE 2 a s transmembránovou serinovou proteázou / proniká do nejrůznějších cílových buněk lidského těla, díky šíření kapénkovou infekcí především do dýchacích cest, zejména do distálních dýchacích cest a alveolů / pneumocyty II. typu /.

Molekula ACE má svouji “ vnitřní logiku “ – vyvolává vzestup TK a především vazokonstrikci s možným následným hypoxickým poškozením tkání, včetně generalizované endotelitidy a následné endoteliální dysfunkce, ale zároveň prostřednictvím regulace funkce gama Interferonu, jehož změny pozoroji při zvýšení či snížení sérového angiotensin konvertujícího enzymu v séru, již asi 5 – 6 let, “ zvýšení SACE – zvýšení gama IFN a obráceně. Transmembránová serinová proteinasa je regulována testosteronem, proto se asi mapa variant Y chromosomu v Evropě kryje s místem vyššího a nižšího výskytu těžkých forem COVIDU-19 / “ hranice na Rýnu “ /. Řada studií svědčí pro to, že muži léčení pro onemocnění prostaty inhibitory testosteronu, mají podstatně redukovanou možnost onemocnění COVIDEM-19.

Při aktivaci ACE 2 dochází nejdříve i při respirační formě COVIDU-19 k lokální vazokonstrikce a hypoxii, asi v 10% případů se však reakce generalizuje, postihuje prakticky všechny endothelie / endotelitis / trpící potom hypoxií, rozvíjí se endoteliální dysfunkce, cirkulující imunokomplexy tvořené protilátkou proti novému koronaviru a koronavirem nejsou v důsledku redukované funkce T lymfocytů fagocytovány, selhává fagocytární clearence, a imunokomplexy jsou deponovány do tkání, především do cévní stěny, kde indukuje vaskulitidu, pozměněná vnitřní cévní stěna pak indukuje i tvorbu autoprotilátek, především různé formy antifosfolipidových a antikardiolipinových autoprotilátek, které přispívají k vzniku tepenných i žilních trombů a embolů, po konsumpci srážecích faktorů pak se rozvíjí i disseminovaná intravaskulární koagulace / DIC / a za přispění SIRS a CARS dochází k extrémní tvorbě cytokinů, a to nekoordinovaně a jednotlivé cytokiny mají často i protichůdné účinky. Samozřejmě podobná imunopatologická reakce zabíjí infikované lidi i při jiných infekcích / “ odpověď organizmu “ /, ale zde je díky zapojeným imunologickým funkcím a zvláštní struktuře viru zcela odlišná.

Zradou COVIDu-19 je jednak jeho nevyzpytatelné epidemiologické chování, u 80 – 90% lidí nejsme prakticky schopni infekci zachytit / asymptomatičí nebo tzv. “ respirační forma “ /, u asi 10% lidí těžká, život ohrožující “ vaskulární forma „, která může skončit, zejména u predisponovaných / určitá onemocnění, genetický polymorfizmus,../ fatálně. Proč právě u těchto lidí, to nevíme. Studie z poslední doby ukazují, že u lidí, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2, se u helper CD4+ T lymfocytů a u aktivovaných CD8+ cytotoxických T lymfocytů vytváří specifický receptor pro SARS-CoV-2, ale překvapením je, že i u lidí, kteří COVID-19 neprodělali, nacházíme si u 40 – 60% lidí tyto receptory na stejných typech CD lymfocytárních subpopulací. Snad je o zkříženou reakci s běžnými, v našem prostředí přítomnými, koronaviry, které nejsou nadány schopností indukovat onu “ vaskulární fázi “ /

Další otázkou jsou i mezi lymfocytárními receptory existující antiidiotypové sítě, podobně jako u protilátek, kdy každá lichá generace je namířena proti antigenu, tedy zde viru, každá sudá generace je “ vnitřním obrazem “ antigenu, tedy viru, se kterým se organizmus setkal tyto “ vnitřní obrazy mají pravděpodobně i určitý imunogenní potenciál ! Ale to už je trochu scifi.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • populárně naučné - nerecenzované • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Přednáška na téma: SARS-CoV2 a imunitní systém

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

V autorském tandemu s Jaroslavem Svobodou jsme připravili souhrnný přehled specifické a nespecifické reakce imunitního systému na SARS-CoV2.

Rubriky
• incidence, mortalita • populárně naučné - nerecenzované • věkové skupiny

Přednáška na téma: Porovnání různých přístupů ke sběru dat o incidenci a prevalenci SARS-CoV-2

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Přednáška shrnuje možné přístupy ke sběru dat (pasivní a aktivní sběr dat), hodnotí proběhlé studie a diskutuje možný design studií budoucích.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost česky

Konference „Co víme a nevíme o COVID-19“ rektorát UK 26.5.2020