Francouzští autoři popisují v časopise Insight to Imaging analýzu obrazů CT angiografie s využitím dual source CT u 67 pacientů s COVID ‑ 19 a 79 pacientů bez COVID ‑ 19 s bakteriální pneumonií. U všech analyzovaných subbjektů byla plicní CT angiografie indikována pro podezřením na plicní embolii (PE) a makroskopicky patrný embolus / trombus nebyl v tepnách prokázán. Perfuzní defekty (PD) byly častější ve skupině COVID ‑ 19 než ve skupině bez COVID ‑ 19 (59,7%, respektive 26,6%, p <0,001). Obraz PD se lišiy, u pacientů s COVID ‑ 19 se vyskytovaly heterogenní PD (38/40, 95%), zatímco u pacientů bez COVID ‑ 19 se vyskytovaly většinou homogenní defekty perfuze. Několik nedávných pitevních studií popisovalo rozsáhlou vaskulární trombózu s mikroangiopatií a okluzí alveolárních kapilár post-mortem a tento typ změn nejspíše odpovídá nálezům na CTAG.
Rubrika: • CT, rtg, sono a MR
Kolektiv čínských autorů publikoval v lednu 2021 v časopise Lancet analýzu nálezů u dosud největší dlouhodobě sledované skupiny hospitalizovaných nemocných s COVID19. Pacienti s COVID-19 propuštění z nemocnic mohou mít přetrvávající příznaky a často si stěžují na špatnou kvalitu života. V popisované studii autoři podrobně analyzují subjektivní obtíže u 1733 nemocných (průměrný věk 57 let, 52 % muži) . U 390 z nich proběhlo též kontrolní vyšetření plicních funkcí, HRCT a sonografie žil dolní končetiny a břicha s odstupem 6 měsíců od propuštění z nemocnice.
76% pacientů uvedlo alespoň jeden příznak 6 měsíců po onemocnění a podíl byl vyšší u žen. Nejběžnějšími příznaky byly únava nebo svalová slabost a potíže se spánkem. Navíc 23% pacientů uvedlo při následném sledování úzkost nebo depresi.
CT bylo velmi podrobně semikvantitativně hodnoceno, každý z 5 plicních laloků byl ohodnocen stupněm 1-5 dle % postižení z celkového objemu plicního parenchymu. Pacienti se závažnějším klinickým průběhem mají celkem logicky také vyšší kontrolní skóre abnormalit na CT – nejčastější morfologické změny jsou zvýšení denzity typu mléčného skla a nález nepravidelných retikulárních a lineárních změn v plicním parenchymu. Procento pacientů s abnormální plicní difúzí je též vyšší u těch, kteří prodělali těžší akutní onemocněním.
V analýze s více proměnnými mají ženy a účastníci studie se stupnicí závažnosti 5–6 vyšší riziko poškození difúze plic a častější subjektivní obtíže (úzkosti nebo deprese a únavy nebo svalové slabosti).
30 nemocných mladších 50 let bez komorbidit z Iránu, kteří byli přijímání v těžším stavu, mělo po potvrzení nákazy provedeno vstupní CT a dle rozsahu a morfologickéhob typu změn na CT určeno tzv. CT severity skóre. To dle autorů spolehlivě předpovídá krátkodobou mortalitu v následujících 30 dnech.
CT severity skóre: Každý z 5 plicních laloků byl zhodnocen ve škále 0 až 4 takto; 0: nepostižený, 1: 1 %–25 % 2: 26 %–50 %, 3: 51 %–75
%, 4: 76 %–100 % postiženého parenchymu typickými změnami pro virovou pneumonii (GGO, crazy paving, consolidation).
Autoři provedli metanalýzy všech publikací popisující znaky virových pneumonií na CT. Zařazeny byly publikace popisující CT nálezy u imunokompetentní pacientů starších 16 let s virovou pneumonií, vyšetřených do 14 dnů od začátku obtíží s pozitivním průkazem COVID-19, adenovirus, chřipku A, rhinovirus, parainfluenzu nebo respirační syncyciální virus. Byly zahrnuty jen publikace analyzující více než 10 pacientů a CT znaky se souhrnnou prevalencí s 95% intervalem spolehlivosti (95% CI). Z 2263 publikací bylo vybráno 96 a po jejich analýze splnilo výše uvedená kritéria 33 článků.
• Nejčastější CT znaky COVID19 pneumonií : zastínění typu mléčného skla (GMO), kombinace GMO a konsolidace, bilaterální změny, periferní distribuce a postižení dolního laloku
• Nejčastějšími CT znaky virové pneumonie jiné než COVID: kombinace GMO a konsolidace, poté zastínění typu mléčného skla, bilaterální změny, náhodnou nebo difúzní distribuce a postižením dolního laloku.
• Pneumonie COVID-19 vykazovala ve srovnání s non-COVID virovou pneumonií vyšší prevalenci periferní distribuce a postižení horních a středních laloků
Přeloženo do jednoduché mluvy – na základě CT typu změn nálezu není možné spolehlivě odlišit pneumonii COVID-19 vs. non-COVID virovou pneumonii.
https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/
Aktuální přehled doporučení léčby COVID19 v 215 stránkové publikaci opakovaně zveřejňují američtí autoři – panel vedou dva lékaři z NIH, Bethesda a jeden lékař z Weill Cornell Medicine, NY. Celkem se na publikaci podílí dalších 30 vysoce erudovaných lékařů z amerických univerzit a výzkumných institucí. Předposlední update byl proveden 9.10.2020, poslední 22.10.2020. Byla doplněna sekce „Therapeutic management“ s podrobnější diskuzí k indikaci podávání a k dávkování remdesviru a dexamethasonu a sekce o léčbě HIV+ pacientů s infekcí COVID19 a sekce „COVID a influenza“
V sekci klinických příznaků byla doplněna data a doporučení k léčbě perzistujících obtíží po prodělané infekci. V sekci léčby těžce nemocných (critically ill) byly doplněny podsekce „Sedation management“ a „Post-Intesive Care Syndrom“. Na konci každé sekce je uvedeno mnoho zdrojové literatury s elektronickými odkazy.
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Popisuji naše zkušenosti s průběhem těžkých virových pneumonií při infekci SARS-CoV2 či RDS na JIP. Diskutujeme monitorování nemocných, podpůrnou léčbu včetně ECMO a atypický průběh onemocnění s celkovou endothelitidou.
Čeští autoři shrnují v přehledném článku klinický obraz a typy onemocnění při infekci SARS-Cov2. Mezi nejčastější symptomy infekce patří horečka, dráždivý kašel, bolesti svalů nebo dušnost. Typické laboratorní nálezy zahrnují normální či mírně snížený počet leukocytů, lymfocytopenii, u závažně nemocných se zvyšuje hodnota LDH, D-dimerů, CRP, případně i prokalcitoninu. Mezi nejčastěji popisované radiologické nálezy patří multifokální periferně lokalizované opacity charakteru mléčného skla nebo konsolidace, zesílení sept, crazy paving či cystické změny. Smrtnost infekce je závislá na věku postiženého, jeho komorbiditách a obvykle bývá udávána mezi 1a 3 %. V terapii se zvažuje podání hydroxychlorochinu, remdesiviru,
lopinaviru/ritonaviru či rekonvalescentního séra.
Tyto pokyny jsou relativně stručné a a zobrazování nepřiřazují významnou úlohu v primární diagnostice. Jsou v rámci zveřejněných guidelines na tomto webu na opačném konci indikační škály, ale dané formulaci vycházejí z evropských guidelines od ESTI.
Článek českých autorů, vycházejí z čínských zkušeností, byl původně distrubován jak doporučený postup Radiologické společnosti ČLS JEP pro provedení, hodnocení nálezů a interpretaci výsledků. Postupně se změnil na návod expertní názor a byl doplně o dva odstave uvedené jako CAVE. Ty velmi zpochybňují vlastní text doporučení k provedení CT hrudníku jen na základě klinických příznalů. Autoři na konci textu totiž uvádějí že: až 50 % (v originálním článku Bernhaim A. et al je uvedeno 56%) pacientů COVID pozitivních může mít normální CT nález v prvních 2 dnech od začátku symptomů a též že: až v 70 % mohou být morfologické změny na CT způsobeny jinou infekcí než COVID19.
Z článků a doporučení citovaných na našem webu však vyplývá, že urgentní CT hrudníku nedoporučuje zatím žádná radiologická odborná společnost z oblasti států EU, z USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.
Autoři ze dvou center srovnávají COVID19 s jinými virovými pneumoniemi. Typickými znaky pro COVI19 pneumonii je periferní distribuce, ložiska mléčného skla větší než > 10 cm, oboustraná lokalizace a typicky postižení všech 5 laloků, zvětšené medistinální a hilové uzliny. typicky také není patrný fluidotorax.