Reakce naší imunity, tudíž i průběh infekce, je v příslušné populaci určena asi z 30 % geneticky, z 60 % sociálními a kulturními vlivy a minimálně z 10 % v nich hraje náhoda (příkladem je žena – superpřenašeč v příběhu Jižní Koreje). V Evropě se vyskytuje 5 majoritních variant Y chromozomů. Tři varianty se vyskytují v “Západní Evropě”, dvě převažují na východ od Rýna, kam patří celé Německo, Dánsko, Polsko, Slovensko, Rakousko, částečně i Švédsko. Samozřejmě i Česká republika. Mapa výskytu 5 variant chromozomu Y se kryje s mapou mortality v Evropě. Na východ od Rýna je až desetkrát nižší počet těžkých průběhů zakončených smrtí. Zatím to ale nemůžeme tvrdit jednoznačně, vzhledem k tomu, že virus je v naší republice krátce.
Autoři z Zürichu v článku z 20.4. v časopise Lancet upozorňují na to, že kromě zánětu plicního parenchymu jsou u mnoha nemocných s COVID patrné též zánětlivé změny endotelu v cévách srdce, mozku, ledvin či střev. Ty mohou vést poškození či k selhání těchto orgánů a ke smrti. Nejspíše jde o změny zcela nezávislé na rozsahu pneumonie. V extrémním případě dojde k nekróze buněk endotelu a následně k poškození myokardu, k plicním emboliím, cévním mozkovým příhodám a k ischemizaci stěny trávicí trubice.
http://www.en.usz.ch/media/press-releases/pages/covid-19-endotheliitis.aspx