Rubriky
• incidence, mortalita

Publikace WHO výrazně snížila odhadovanou úmrtnost na COVID19

Prof. Ioannidis publikoval 14. října 2020 35 stránkový bulletin WHO, týkající se úmrtnosti v rámci probíhající pandemie. Na základě metaanalýzy 61 studií a osm předběžných národních ohadnů
o se séroprevalence pohybuje mezi 0,02% do 53,40%. Míra úmrtnosti na infekci se pohybovala od 0,00% do 1,54%. Na 51 místech byla střední míra úmrtnosti na COVID19 0,27% (korigováno 0,23%)

Medián úmrtnosti na COVID19 u lidí <70 let 0,05%

  • 0,09% v lokalitách s mírou úmrtnosti (<118 úmrtí / milion)
  • 0,20% v lokalitách s 118–500 úmrtími COVID19 / milion lidí
  • 0,57% v lokalitách s> 500 úmrtími COVID19 / milion lidí.

Závěr Míra úmrtnosti na infekci COVID19 se může na různých zemích i regionech podstatně lišit, což může odrážet rozdíly ve věkové struktuře populace a casemixu infikovaných a zemřelých pacientů a dalších faktorech. Odvozená míra úmrtnosti v současné pandemii je však mnohem nižší než byly dřívější odhady.

Jako odkaz – citace číslo 71. je uvedena publikace UZIS

Komentovaář k článku a k vývoji mortality v Irsku s lockdownem a rouškami a ve Švédsku bez roušek a lockdownu od Ivora Cumminsez 15.10. je zde.

Rubriky
• ostatní

Epidemiologie a přenos COVID19 – data z Indie

V časopise Science byl na konci září 2020 uveřejněn článek indických a amerických autorů. Ačkoli se většina případů COVID-19 vyskytla v zemích s nízkými HDP, nižší úrovní zdravotnictví a nižší dostupností zdravotní péče, je o epidemiologii onemocnění v těchto podmínkách známo málo. Data z indických států Tamil Nadu a Ándhrapradéš poskytují podrobný pohled na přenosové cesty SARS-CoV-2 a úmrtnost v prostředí s vysokou incidencí.

Hlášené případy a úmrtí byly soustředěny do mladších kohort, než se očekávalo z pozorování v zemích s vyšším HDP, a to i po zohlednění demografických rozdílů Mezi 575 071 vyšetřenými bylo 84 965 potvrzenýých případů. Pravděpodobnost infekce se pohybovala od 4,7 % u nízkorizikových do 10,7% u a vysoce rizikových typů kontaktů. Kontakty stejného věku byly spojeny s největším rizikem infekce. Úmrtnosti byla 0,05% ve věku 5-17 let a postupně stoupala s věkem až na 16,6% ve věku ≥85 let. Pro výzkum účinnoati různých opatření jsou naléhavě nutná primární data ze zemí s nízkými zdroji.
Analýza dat poukazuj na značné rozdíly v pravděpodobnosti přenosu: žádné sekundární infekce nebyly spojeny se 71% případů, jejichž kontakty byly sledovány a testovány. Naopak data prokázují vysokou prevalenci infekce u dětí, které byly v kontaktu s vrstevníky; Zvýšené riziko infekce u jedinců vystavených nakaženým vrstevníkům je ale zjevné i u dospělých. Zavírání škol a jiné nefarmaceutické intervence během studijního období snad mohou přispět ke snížení kontaktu mezi dětmi. Naše analýzy nicméně ukazují, že sociální interakce mezi dětmi i tak vedou k přenosu. Celková úmrtnost u infikovaných jedinců ve zkoumaném souboru byla 2,1%.

Rubriky
• CNS • CT, rtg, sono a MR • genetika • ledviny • ostatní • plíce

Doporučení léčby COVID19

https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/

Aktuální přehled doporučení léčby COVID19 v 215 stránkové publikaci opakovaně zveřejňují američtí autoři – panel vedou dva lékaři z NIH, Bethesda a jeden lékař z Weill Cornell Medicine, NY. Celkem se na publikaci podílí dalších 30 vysoce erudovaných lékařů z amerických univerzit a výzkumných institucí. Poslední update byl proveden 9.10.2020. Byla doplněna sekce „Therapeutic management“ s podrobnější diskuzí k indikaci podávání a k dávkování remdesviru a dexamethasonu a sekce o léčbě HIV+ pacientů s infekcí COVID19.

V sekci klinických příznaků byla doplněna data a doporučení k léčbě perzistujících obtíží po prodělané infekci. V sekci léčby těžce nemocných (critically ill) byly doplněny podsekce „Sedation management“ a „Post-Intesive Care Syndrom“. Na konci každé sekce je uvedeno mnoho zdrojové literatury s elektronickými odkazy.

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Fakta o rouškách a COVID19

American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.

Maska resp. rouška typu ​​N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.

Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.

https://www.lung.org/blog/covid-masks

Rubriky
• ostatní • pro neodbornou veřejnost česky • ventilace

Jak dobře fungují roušky a jiné způsoby ochrany proti virovým infekcím – souhrn publikací za posledních 25 let – metaanalýza

Kolektiv autorů z Kanady shrnuje v přehledné práci rozborem 172 prací z 16 zemí účinnost různých typů ochrany od sociálního ditancování přes roušky až po ochranu očí. Autoři uváději 87 citovaných zdrojů z lket 2003-2020. Vzdálenost 1m, 2m a 3m mají logicky vzestupný efekt ochrany. Použití obličejových masek je vhodné dle frekvenční a Bayesiánské analýzy jak pro ochranu zdravotníků tak veřejnosti, v komunitě je sice méně efektivní než v prostředí zdravotní péče, ale protektivní účinek na šíření viru je zřejmý. Respirátory N95 jsou účinější než bavlněné chirurgické roušky a to i i při absenci aerosolizace. Ochrana očí může poskytnout další výhody.

Rubriky
• genetika • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Podrobně popsaný případ reinfekce (včetně analýzy genomu) a opakovaného onemocnění COVID19 z USA

Autoři popisují případ reinfekce s těžkým průběhem druhé infekce u 29 letého muže z Nevady, USA. Odstup obou onemocnění byl 48 dní. Druhá infekce byla kmenen SARS-CoV2 s odlišným genomem. Mezi oběma variantami bylo zaznamenáno více než 10 mutací SNVs (single nucleotide variants) a několik dalších odlišností.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita • ostatní • pro neodbornou veřejnost česky

Inokulce = „variolizace“ infekcí SARS-CoV2 nošením roušky

Rouška nezabrání infekce, ale zmenší množství = dávku viru a tak se zvýší množtví lidí, u kterých se vyvine imunita ale neonemocní. Toto je hypotéza kterou popisují dva autoři v článku publikovaném v NEJM v září 2020. Autoři spekulují, že by efekt roušek napodoboval nejstarší doloženou metodu ochrany proti pravým neštovicím. Již v 10. století v Číně bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů, obsahujících především neaktivní viriony. Tato metoda se nazývá variolizace.

Rubriky
• ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost česky • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Interaktivní graf popisující klady a zápory testů protilátek COVID-19 na stránkách British Medical Journal

https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3325

Rubriky
• incidence, mortalita • karanténa • ostatní • pro neodbornou veřejnost česky

Vliv opatření proti šíření infekce SARS-CoV2 („lockdown“, roušky, „social distancing“) na celkovou úmrtnost je mizivý

V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.

Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.

Autoro porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi , která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.

Rubriky
• incidence, mortalita • ostatní • věkové skupiny

Nadměrná úmrtnost způsobená všemi příčinami v Evropě v březnu a dubnu během COVID-19 pandemie: předběžné výsledky dle EuroMOMO

EuroMOMO projekt používá statistický algoritmus, který umožňuje
vzájemně porovnávat týdenní nadměrnou úmrtnost v jednotlivých evropských státech. Funguje od pandemie chřipky A (H1N1) v roce 2009. Evropské státy, které jsou součástí projektu Euromomo (A, BE, D, DK, E, EST, F, FIN, GR, GB, H, I, L, MT, NL, NI, P, S, SUI ) zveřejnili analýzu a hodnocení celkové mortality v průběhu pandemie do 18 týdne roku 2020.

Souhrnně došlo k postupnému vzestupu celkové úmrtnosti ve všech hodnocených věkových skupinách nad 14 let mezi 11.-14. týdnem a poté došlo k rychlému poklesu. Ve 14. týdnu zemřelo o cca 35 000 lidí více než byl dlouhodobý průměrný počet zemřelých souhrnně ve všech zúčastněných státech. 32800 z nich bylo starších 65 let.

V státech A, DK, EST, FIN, DE, GR, H, L, MT a N se však křivka průměrné úmrtnosti neodchýlila od normálu na rozdíl od ostatních států (BE, E, F, GB, Ch, I, NL, NI, P, S, SUI), kde došlo k výrazným odchylkám.

též viz