Ve dvou přiložených článcích z roku 2020 a 2021 autoři popisují mechanizmy možného zesilujícího účinku vakcinace na infekci SARS CoV2. Zesílení závislé na protilátkách (ADE) se může vyvinout více než jedním molekulárním mechanismem. Jeden z modelů naznačuje, že komplex protilátka/Fc-receptor funkčně napodobuje virový receptor, což umožňuje rozšířený trofismus některých fagocytujících buněk hostitele (54). Wan et al. ilustrují účinek dávkování protilátek pro posílení onemocnění nebo inhibici viru v závislosti na dávkování protilátek. Je dobře známo, že protilátky proti jednomu kmeni viru mohou být subneutralizační nebo nenutralizační pro virové infekce různých kmenů. Infekce buněk exprimujících Fc-gama byla prokázána pro SARS-CoV-1. Možný případ ADE byl pozorován u pacienta s druhou infekcí SARS-CoV-2 .
První výsledky vakcinace ukazují významné protilátkové odpovědi do 14. dne, což představuje paměťové odpovědi B-buněk (tj. původní antigenní sin) s protilátkami zkřížené reakce jiného, ale podobného kmene (jiných kmenů) koronaviru. Časné vysoké protilátkové odpovědi korelují se zvýšenou závažností onemocnění jak u SARS , tak u COVID-19. Wu et al. prokázali, že protilátky od pacientů s COVID-19 umožňují infekci SARS-CoV-2 lymfomových buňky odvozených z B lymfoblastů Raji (první kontinuální lidská buněčná linie krvetvorného původu), buněk K562 (odvozené z monocytů) a primárních B buněk. Infekce SARS-CoV-2 některých makrofágů = fagocytujících buněk může být pro některé pacienty klíčovým vstupním krokem v progresi onemocnění.
Front. Immunol., 24 February 2021 https://doi.org/10.3389/fimmu.2021.640093