Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování

U těch kdo prodělali COVID19 by měla stačit jen jedna dávka mRNA vakcíny

V krátkém příspěvku komentuje v British Medical Journal Jacqui Wise dva rukopisy prokazující, že u jedinců , kteří proděli COVID19 již první injekce vakcíny mRNA působí jako „booster“ a zvýší dostatečně hladinu protilátek. Tento logický přepoklad podpořili autoři z Paříže a z Baltimore daty. Současně francouzští autoři uvádí, že subjektivní obtíže po první dávce (bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů, zimnice atd.) jsou mnohem výraznější a častější u těch, kteří již nemoc prodělali.

Ameeričtí autoři, kteří se soustředili na pracovníky ve zdravotnictví potvrdili , že u těch kteří již nemoc prodělali začaly titry protilátek výrazněji a rachleji stoupat s vrcholem po 7 dnech a dosáhly vyšších titrů a neutralizace za 14 dní ve srovnání s dobrovolníky, kteří byli poprvé vystaveni spike proteinu SARS-CoV-2. Došlo tedy ke zvýšení jak vazebných, tak funkčních protilátek (neutralizační titry byly 512krát větší). K tomu došlo u zdravotnických pracovníku ať již byli symptomatičtí, či asymptomatičtí s infekcí SARS-COV-2.

Proto obě studie uzavírají analýzu dat tvrzením, že jedna dávka mRNA vakcíny by měla být dostatečná.

People-who-have-had-infection-might-only-need-one-doseof-mRNA-vaccineStáhnout
Single-dose-of-mRNA-vaccine.-and-robust-antiobody-responseStáhnout
Single-dose-of-mRNA-vaccine-by-helathcare-workersStáhnout

Rubriky
• léčba, léky, ostatní

Ivermektin má výrazný anitivirový potenciál

Ivermectin je celosvětově široce používané a bezpečné anitaprazitikum, které má výrazný anitivirový potenciál a zjevně pomáhá v prevenci a terapii Covid 19. Je to levný generický lék (původně patent Merck, nyní již bez patentové ochrany), který může zbrzdit rozvoj nemocnění a může zmírnit jeho intenzitu. Lék je známý více než 40 let a  jeho objevitele (pan William C. Campbell, mikrobiolog, Drew University, Madison, New Jersey a pan Satoshi Ōmura, mikrobiolog Kitasato University, Japan) dostali v roce 2015 Nobelovu cenu. Lék byl používán masově v Africe a v Indii, kde zachránil desítky milionů životů. Nyní jej propaguje skupina renomovaných lékařů pečujících o pacienty s Covid 19 spojená v alianci FLCCC Alliance (Front line critical covid care alliance) I-MASK+ Prophylaxis & Early Outpatient Treatment Protocol | FLCCC | Frontline COVID-19 Critical Care Alliance. V EU jeho užití povolilo v této indikaci jako první stát Slovensko na konci ledna 2021. https://www.health.gov.sk/Clanok?covid-19-27-01-2021-ivermectin

Lékaři podporují očkování jako zásadní a nenahraditelné, ale než bude dostupné všem, budou lidé zbytečně umírat, zbytečně mít těžké průběhy a následky (long haulers-dlouhý covid) Proto doporučují použití I-Mask protokolu (viz web FLCCC – odkaz výše), tento protokol je již po světě používán a výsledky publikovány. Lze dohledat na inernetu. Svědectví dr. Pierra Koryho v Senátu USA:Dr. Pierre Kory addressing senate on Ivermectin 12/8/20 – YouTube

24.1.2021 NIH změnila názor na použití Ivermectinu u Covid 19, od zákazu k možnosti použití …NIH Revises Treatment Guidelines for Ivermectin for the Treatment of COVID-19

Odkaz popisující mechanizmus účinku vysvětluj dr. Moybeena Syeda zde How Ivermectin Helps Against SARS-COV-2? – YouTube

zde na našem webu jsou přehledně uvedeny další „EXPERIMENTÁLNÍ“ léky dle SÚKL

Přehled léků využívaných experimentálně k léčbě COVID19
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní

Kolchicin a jeho účinky u středního až těžkého průběhu nemoci COVID19 – klinická studie

Již mnoho desítek let používaný lék, alkaloid z cibule ocúnu podzimního (Colchicum autumnale) byl známý již starým Řekům a v současnosti je používán předevím u léčby záchvatů dny. Dle brazilských autorů je účinný i u těžších stavů onemocnění COVID19. K tomuto závěru došli v článku BMJ uveřejněného v druhé polovině ledna.

Autoři provedli dvojitě zaslepenou studii s placebem u 60 randomizovaných nemocných s středním až těžkým průběhem onemocnění. Ve 30 členné skupině léčené kolchicinem byli pacienti hospitalizovaní kratší dobu a v době hospitalizace byli též kratší dobu „na kyslíku“ ( 2 oproti 7 dnům). Zemřeli pouze 2 nemocní, oba v kontrolní skupině. Léčba kolchicinem neměla žádné závažné komplikace, jediným vedlejším účinkem byl častější průjem ve skupině léčené tímto přípravkem.

Studie probíhala v jediném centrum v Sao Paolu v Brazílii.

COVID19-lecba-kolchicinemStáhnout
Přehled léků využívaných experimentálně k léčbě COVID19
Rubriky
• genetika • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Více infekční mutace koronaviru SARS-Cov2 vyskytující se častěji v ČR a na Slovensku

Kolektiv slovenských autorů popsal varianty několika podtypů koronaviru častěji cirkulujících ve střední Evropě. Jedná se nejen o podtypy B.1.1.7 popsaný v Británii a v JAR, ale nověji též o podtyp B.1.258 s delecí v oblasti genomu ∆H69/∆V70 (tato delece je společná s britskou mutací B.1.1.7), která popisuje konečnou část spike proteinu (S proteinu). Dle autorů je tato varianta podtypu B.1.258 více infekční a snáze uniká imunitnímu systému a proto ji navrhují odlišit i názvem jako B.1.258Δ.

Autoři popisují, proč je snadná záměna mezi oběma podtypy při detekci pomocí některých komerně dostupných kitů RT-qPCR, které se zaměřují jen na oblast delece 69-70, a uvádějí, že pro specifické odlišení mutace B.1.258Δ od B.1.1.7 je potřeba použít další genové markery. Nově popisovaná varianta s poměrně vysokou prevalencí (autoři odhadují nad 10 %) byla již popsána v těchto zemích: v České republice, Švédsku, na Slovensku, v Polsku, Dánsku a Rakousku. V detekovaných vzorcích byl test RT-qPCR pozitivní již při nižším čísle Ct než u jiných podtypů, což odpovídá velké virové náloži u zkoumaných subjektů a tento jev byl zaznamenán i u podtypu B.1.1.7 a jeho variant.

Odkaz na tuto práci na webu Cornellovy univerzity (preprint, který zatím neprošel standardním recenzním řízením) je z 9.2.2021 https://arxiv.org/abs/2102.04689 a text je též v příloze.

Mutace-H69-a-V70-S-proteinu-v-CR-a-SRStáhnout

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • psychika, sociologie

Existuje korelace mezi napjatostí=upjatostí a uvolněností ve společnosti a počtem úmrtí v době COVID19 pandemie?

Kolektiv psychologů z USA, Holandska a Hong-Kongu se pokusil v článku v časopise The Lancet kvantifikovat tzv. „cultural tightness“ – napjatost=upjatost neboli semknutost či sklon ke kolektivizmu a respektování autorit v rámci státu a tuto vlastnost společnosti korelovat s lepší schopností státu vyrovnat se s kolektivní hrozbou (COVID19). Naopak větší uvolněnost / rozvolněnost, menší respekt k pravidlům vyhlašovaným státem a státním autoritám, větší sklon k individualizmu v jednotlivých státech se snažil korelovat větší incidencí COVID19. Využil k tomu publikaci, která takto charakterizovat jednotlivé státy na škále od mínus 1 do plus1,5. Poté vytvořili několik modelů, dle kterých se snažili tyto proměnné korelovat a tak vztáhnout tuto vlastnost společnosti k počtu prokázaných PCR pozitivních a k počtu úmrtí v době současné pandemie.

Analýza brala v potaz i další klíčové proměnné (Covariates), které by se mohly hodnověrně ovlivňovat počet úmrtí: ekonomický rozvoj (hrubý domácí produkt na obyvatele, Světová banka, 2019), nerovnost ( Giniho koeficienty, Světová banka), hustota obyvatelstva (log počtu / km², (Světova banka, 2018), střední věk (odhad CIA na Wikipedii, 2018) , efektivita vlády (Světová banka, 2016) a procenta migrantů (populační divize OSN, 2019).

Česká republika se řadí do oblasti s vyšší hodnotou logaritmu počti COVID-19 případů a větší uvolněnosti společně s Holandskem a Bosnou Hercegovinou, Ruskem či Španělskem a Kolumbií. To je kulturně i socio-ekonomicky velmi nesourodá skupina zemí. Stejně tak další státy, kterou na grafu v těsné blízkosti – Švédsko, Irán, Singapur a Spojené arabské emiráty.

Je-li tato korelace vůbec možná a a jak je reálná nechť posoudí čtenáři tohoto zajímavého myšlenkového experimentu v přiloženém originálním textu.

vztah-mezi-poctem-umrti-a-poctem-infekci-COVID19-a-kulturni-tightness-loosenessStáhnout
Rubriky
• genetika • imunitní a hematopoetický systém

Další varianty – mutace SARS-CoV2

Zpráva úřadu pro veřejné zdraví v UK ze 14.1.2021 ohledně četnosti variant SARS-CoV2 s aktualizací k 26.1..

Podrobný popis variant a mutací je na našem webu zde

Varianty SARS-CoV-2 – aktuální zpráva WHO

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/957504/Variant_of_Concern_VOC_202012_01_Technical_Briefing_5_England.pdf

Variant_of_Concern_VOC_202012_01_Technical_Briefing_5_EnglandStáhnout
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Prodělané onemocnění COVID19 u zdravotníků poskytuje ochranu 83-90% z nich mininimálně na pět měsíců

Předběžné výsledky studie Siren, která proběhla mezi zdravotnickým personálem NHS v UK mezi 18. červnem a 24. listopadem 2020 byly publikovány v BJM. Studie zahrnula 20 787 osob (84% žen, 88% bílých, střední věk 45,9), z nichž 6614 (32%) bylo zařazeno do pozitivní kohorty a 14 173 (68%) do negativní kohorty.
V pozitivní kohortě bylo zachyceno 44 potenciálních reinfekcí , 15 (34%) z nich bylo symptomatických. Bylo potvrzeno 42 ze 44 (dva pozitivní vzorky PCR s odstupem 90 nebo více dnů nebo nový pozitivní PCR
alespoň čtyři týdny po pozitivním výsledku testu na protilátky) a dvě reinfekce byly definovány jako pravděpodobné.
Toto bylo srovnáno s s 318 nově zachycenými PCR pozitivními infekcemi v negativní kohortě. 249 z 318 nově zachycených PCR pozitivit bylo symptomatických.
Autoři vypočítali, že upravený poměr šancí byl 0,17 u všech reinfekcí (95% interval spolehlivosti) ve srovnání s primárními infekcemi potvrzenými PCR, což odpovídá 83% ochraně. Střední interval mezi primární infekcí a reinfekcí byl více než 160 dnů.
Pokud hodnotíme pouze symptomatické případy s pozitivním PCR testem, pak snížila předchozí infekce pravděpodobnost reinfekce nejméně o 90%.

past-COVID19-infection-provides-83-protection-for-five-monthsStáhnout

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • kardiovaskulární systém • plíce • psychika, sociologie

Dlouhodobé následky prodělaného onemocnění COVID19 (plicní funkce, HRCT a subjektivní obtíže)

Kolektiv čínských autorů publikoval v lednu 2021 v časopise Lancet analýzu nálezů u dosud největší dlouhodobě sledované skupiny hospitalizovaných nemocných s COVID19. Pacienti s COVID-19 propuštění z nemocnic mohou mít přetrvávající příznaky a často si stěžují na špatnou kvalitu života. V popisované studii autoři podrobně analyzují subjektivní obtíže u 1733 nemocných (průměrný věk 57 let, 52 % muži) . U 390 z nich proběhlo též kontrolní vyšetření plicních funkcí, HRCT a sonografie žil dolní končetiny a břicha s odstupem 6 měsíců od propuštění z nemocnice.

76% pacientů uvedlo alespoň jeden příznak 6 měsíců po onemocnění a podíl byl vyšší u žen. Nejběžnějšími příznaky byly únava nebo svalová slabost a potíže se spánkem. Navíc 23% pacientů uvedlo při následném sledování úzkost nebo depresi.
CT bylo velmi podrobně semikvantitativně hodnoceno, každý z 5 plicních laloků byl ohodnocen stupněm 1-5 dle % postižení z celkového objemu plicního parenchymu. Pacienti se závažnějším klinickým průběhem mají celkem logicky také vyšší kontrolní skóre abnormalit na CT – nejčastější morfologické změny jsou zvýšení denzity typu mléčného skla a nález nepravidelných retikulárních a lineárních změn v plicním parenchymu. Procento pacientů s abnormální plicní difúzí je též vyšší u těch, kteří prodělali těžší akutní onemocněním.
V analýze s více proměnnými mají ženy a účastníci studie se stupnicí závažnosti 5–6 vyšší riziko poškození difúze plic a častější subjektivní obtíže (úzkosti nebo deprese a únavy nebo svalové slabosti).

Nalezy-u-nemocnych-s-COVID19-s-hospitalizaci-po-6-mesicichStáhnout

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Kritické hodnocení účinku lockdownů na šíření SARs-CoV2 v Evropě

Autoři z kalifornské „Stanford university“ se snaží kriticky zhodnotit vliv tzv. NPI („nonpharmaceutical interventions“), mezi které patří zákazy vycházení – uzavření v domácnosti a zavíraní podniků a provozoven, na šíření onemocnění COVID19. Včasné přijetí restriktivnějších (mr=“more restrictive“) nefarmaceutických intervencí (mrNPI) počátkem roku 2020 bylo oprávněné kvůli rychlému šíření nemoci, přetíženým zdravotnickým systémům na některých těžce zasažených místech a značné nejistotě ohledně morbidity a mortality viru.

Kvůli možným škodlivým účinkům mrNPI na zdraví jednotlivců nebo ekonomickým důsledkům se škodlivými dopady na zdravotní stav celé společnosti je nutné kriticky analyzovat jejich přínost a předpokládané výhody. Škodlivé účinky lockdownů jsou popisována v mnoha citacích tohoto článku (včetně hladu, předávkování opiáty, zameškaných očkování, nárůstu jiných neinfekčních onemocněni z důvodu omezení dostupnosti zdravotnických služeb, domácího násilí, zvýšení sebevražednosti atd.. Odkaz na českou publikaci na tomto webu je zde (https://www.covidfakta.eu/psychika-sociologie/dopad-covid-19-a-restrikci-na-dusevni-zdravi/)

Přestože jedna prominentní modelová analýza odhadla, že v celé Evropě mrNPI snížili efektivního reprodukčního číslo (R) až o 81 %. chybí jasné empirického posouzení všech opatření a účinky na snížený přenos onemocnění se spíše předpokládají, než aby byly objektivně vyhodnoceny. Téměř celé snížení přenosu se pak přisuzuje vždy poslednímu zavednému zpřísnění opatření, ať už byl zásah jakýkoli, např. úplnému lockdownu ve Francii nebo zákazu veřejných akcí ve Švédsku. Autoři na datech jasné prokazují že, účinek těchto opatření je násobně přeceňovaný.

Autoři nejprve odhadli růst případů COVID-19 ve vztahu k jakékoli implementaci NPI v subnárodních regionech 10 zemí: Anglie, Francie, Německa, Íránu, Itálie, Nizozemska, Španělska, Jižní Koreje, Švédska a Spojených států. Poté izolovali účinky mrNPI odečtením kombinovaných účinků lrNPI a dynamiky epidemie od všech NPI. Používali ke korelaci
růst ve Švédsku a Jižní Koreji, ve dvou zemích zemích, které nezavedly povinné uzavření domácnosti a a lockdown obchodů a restaurací a tyto porovnali s dalšímí 8 státy.

Implementace jakýchkoli NPI byla spojena s významným snížením růstu případů v 9 z 10 všech analyzovaných států včetně Jižní Koreje a Švédska, které implementovaly pouze lr (low restrictive) NPI. Španělsko mělo nevýznamný účinek velmi přísného lockdown. Po odečtení účinků epidemie a lrNPI nenalezneme žádný jasný, významný příznivý účinek mrNPI na růst počtu onemocnění v jakékoli zemi. Například ve Francii byl účinek mrNPI +7% (95% CI: -5% -19%) ve srovnání se Švédskem a +13% (-12% -38%) ve srovnání s Jižní Koreou.

Autoři tedy velmi podrobnou studii uzavírají tvrzením, že na základě popsané analýzy lze vyloučit významný přínost přísných lockdownů, nepovažují jej za zásadně snižující šíření nemoci. Podobného snížení počtu infikovaných a nemocných lze dle autorů dosáhnout i méně omezujícími intervencemi.

Assessing-mandatory-stay-home-and-bussines-closure-on-spread-of-virusStáhnout
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Pět kroků ke zvládnutí epidemie – prohlášení statistiků

  1. Položit rozumné otázky.
  2. Získat relevantní a správná data.
  3. Na jejich základě tvořit matematické, či lépe statistické modely a učinit nějaký úsudek.
  4. Pomocí odhadnutých parametrů vytvořit predikci.
  5. Na základě predikce rozhodnout.

My – matematičtí statistici a biostatistici, datoví analytici, matematičtí modeláři a obecně lidé profesionálně pracující s daty – musíme bohužel konstatovat, že u nás selhal hned druhý krok a žádné další již nemohly rozumně následovat. Téměř rok po začátku epidemie neznáme parametry PCR testů a nejsme si tedy jisti, kolik falešně negativních a falešně pozitivních výsledků lze očekávat. To nám například zcela zatemnilo úsudek stran reinfekcí. 

Politikům tak nezbývá než se rozhodovat na základě dojmů, emocí, pocitů a přání a z plejády více či méně fantastických scénářů pak retrospektivně vybírat ty, které konvenují jejich emocionálním rozhodnutím. 

Tento způsob řešení koronavirové epidemie nás ohrožuje víc než virus samotný.

Celý text je zde

Odborná skupina statistiků k epidemii COVID-19