Rubrika: • psychika, sociologie

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • psychika, sociologie

Existuje korelace mezi napjatostí=upjatostí a uvolněností ve společnosti a počtem úmrtí v době COVID19 pandemie?

Kolektiv psychologů z USA, Holandska a Hong-Kongu se pokusil v článku v časopise The Lancet kvantifikovat tzv. „cultural tightness“ – napjatost=upjatost neboli semknutost či sklon ke kolektivizmu a respektování autorit v rámci státu a tuto vlastnost společnosti korelovat s lepší schopností státu vyrovnat se s kolektivní hrozbou (COVID19). Naopak větší uvolněnost / rozvolněnost, menší respekt k pravidlům vyhlašovaným státem a státním autoritám, větší sklon k individualizmu v jednotlivých státech se snažil korelovat větší incidencí COVID19. Využil k tomu publikaci, která takto charakterizovat jednotlivé státy na škále od mínus 1 do plus1,5. Poté vytvořili několik modelů, dle kterých se snažili tyto proměnné korelovat a tak vztáhnout tuto vlastnost společnosti k počtu prokázaných PCR pozitivních a k počtu úmrtí v době současné pandemie.

Analýza brala v potaz i další klíčové proměnné (Covariates), které by se mohly hodnověrně ovlivňovat počet úmrtí: ekonomický rozvoj (hrubý domácí produkt na obyvatele, Světová banka, 2019), nerovnost ( Giniho koeficienty, Světová banka), hustota obyvatelstva (log počtu / km², (Světova banka, 2018), střední věk (odhad CIA na Wikipedii, 2018) , efektivita vlády (Světová banka, 2016) a procenta migrantů (populační divize OSN, 2019).

Česká republika se řadí do oblasti s vyšší hodnotou logaritmu počti COVID-19 případů a větší uvolněnosti společně s Holandskem a Bosnou Hercegovinou, Ruskem či Španělskem a Kolumbií. To je kulturně i socio-ekonomicky velmi nesourodá skupina zemí. Stejně tak další státy, kterou na grafu v těsné blízkosti – Švédsko, Irán, Singapur a Spojené arabské emiráty.

Je-li tato korelace vůbec možná a a jak je reálná nechť posoudí čtenáři tohoto zajímavého myšlenkového experimentu v přiloženém originálním textu.

vztah-mezi-poctem-umrti-a-poctem-infekci-COVID19-a-kulturni-tightness-loosenessStáhnout
Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • kardiovaskulární systém • plíce • psychika, sociologie

Dlouhodobé následky prodělaného onemocnění COVID19 (plicní funkce, HRCT a subjektivní obtíže)

Kolektiv čínských autorů publikoval v lednu 2021 v časopise Lancet analýzu nálezů u dosud největší dlouhodobě sledované skupiny hospitalizovaných nemocných s COVID19. Pacienti s COVID-19 propuštění z nemocnic mohou mít přetrvávající příznaky a často si stěžují na špatnou kvalitu života. V popisované studii autoři podrobně analyzují subjektivní obtíže u 1733 nemocných (průměrný věk 57 let, 52 % muži) . U 390 z nich proběhlo též kontrolní vyšetření plicních funkcí, HRCT a sonografie žil dolní končetiny a břicha s odstupem 6 měsíců od propuštění z nemocnice.

76% pacientů uvedlo alespoň jeden příznak 6 měsíců po onemocnění a podíl byl vyšší u žen. Nejběžnějšími příznaky byly únava nebo svalová slabost a potíže se spánkem. Navíc 23% pacientů uvedlo při následném sledování úzkost nebo depresi.
CT bylo velmi podrobně semikvantitativně hodnoceno, každý z 5 plicních laloků byl ohodnocen stupněm 1-5 dle % postižení z celkového objemu plicního parenchymu. Pacienti se závažnějším klinickým průběhem mají celkem logicky také vyšší kontrolní skóre abnormalit na CT – nejčastější morfologické změny jsou zvýšení denzity typu mléčného skla a nález nepravidelných retikulárních a lineárních změn v plicním parenchymu. Procento pacientů s abnormální plicní difúzí je též vyšší u těch, kteří prodělali těžší akutní onemocněním.
V analýze s více proměnnými mají ženy a účastníci studie se stupnicí závažnosti 5–6 vyšší riziko poškození difúze plic a častější subjektivní obtíže (úzkosti nebo deprese a únavy nebo svalové slabosti).

Nalezy-u-nemocnych-s-COVID19-s-hospitalizaci-po-6-mesicichStáhnout

Rubriky
• CNS • léčba, léky, ostatní • psychika, sociologie

Dopad Covid-19 a restrikcí na duševní zdraví

Původní práce z Národního ústavu duševního zdraví, Klecany

Autoři studie, publikované v září 2020 v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, upozorňují na zhruba trojnásobný nárůst výskytu deprese a sebevražedných myšlenek v populaci a více než dvojnásobný nárůst prevalence úzkostných poruch vinou koronavirové nákazy a restriktivních opatření. Interpretují tak nálezy opakovaných průřezových průzkumů na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých občanů České republiky starších 18-ti let, provedených jak v listopadu 2017 (n=3306; 54% žen), tak v květnu 2020 (n=3021; 52% žen) s použitím diagnostického nástroje MINI jako hlavního skríninkového instrumentu.

https://www.dropbox.com/s/3s2w2pnk28h8h2t/Winkler%202020_Epi%20Covid%20CZ%2011-2017%20vs%2005-2020.pdf?dl=0

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • psychika, sociologie

10 důležitých oblastí pro úspěšné zvládnutí pandemi COVID-19

Aktuální pandemie koronaviru staví naši společnost před obrovské výzvy, které jsou v celé řadě oblastí a směrů zcela nové a bezprecedentní. Letos v dubnu jsme vyjádřili své výhrady k prezentování nového virového onemocnění Covid-19. Učinili jsme tak jako lékaři a odborníci z různých oblastí medicíny, neboť jsme přesvědčeni, že úspěšné překonání jakékoliv pandemie, tedy i současné pandemie Covid-19, musí být vždy postaveno na komplexním, celostním přístupu ke zdraví člověka a aspektům zdravotní péče.

Apelovali jsme především na uvážlivé postupy, racionálnost, fakta a odmítali jsme akcentaci paniky, strachu a chaosu. Nyní prožíváme další fázi pandemie a jsme přesvědčeni, že je několik důležitých oblastí, které jsou pro její úspěšné potlačení důležité.

Podrobný popis a zdůvodnění podpory jednotlivých níže zmíněných oblasti je v přiloženém dokumentu.

• Podpora a poděkování zdravotnickému a sociálnímu personálu a dobrovolníkům
• Podpora ministra zdravotnictví a dalších kroků pro rozvolňování

• Podpora cílených a individualizovaných opatření

• Podpora co nejrychlejšího návratu dětí do škol

• Podpora dobrovolného, nikoliv povinného testování klientů pobytových zařízení sociálních služeb

• Podpora pro přesné nakládání s informacemi a jejich přesnou interpretaci

• Podpora komunikační a mediální uvážlivosti, vedoucí ke zklidňování situace

• Podpora vědeckým projektům, které přináší naději v boji s Covidem-19

• Podpora všem občanům, kteří se potýkají s důsledky koronavirové pandemie

• Podpora vyváženosti priorit

2020_12.11.jedenactka-PodporujemeStáhnout
Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

Krutá prognóza: “Roušek se nezbavíme do smrti,” říká profesor Pavel Kolář. “Přestaňte testovat lidi bez příznaků!” “Vážných případů je minimum.” Média vyvolávají v lidech stres a tím je zabíjejí, protože jim oslabují imunitu.

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

Long-COVIDStáhnout

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Living-with-Covid-Themed-Review-October-2020Stáhnout

Rubriky
• pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie • věkové skupiny

Přednáška na téma: COVID-19 u starších lidí a v tzv. dlouhodobé péči

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Ve všech zemích největší počet obětí mezi klienty dlouhodobé zdravotně sociální péče (DS, DZR, LDN) při kumulace rizikových faktorů:
velmi staří, multimorbidní a křehcí (frail) klienti, mnohdy odtržení od potřebné zdravotní péče, stálé nebezpečí nezvládnutí ústavní epidemie (zavlečení, promoření, chaos).
Česko bohužel dlouhodobě zdravotně sociální pomezí systémově neřeší = potenciální velký problém epidemiologický, etický, právní, zdravotní, organizační pro případnou 2. vlnu!!!

COVID-u-starsich-lidiStáhnout
Rubriky
• léčba, léky, ostatní • psychika, sociologie

Přednáška na téma: Dopad Covid-19 a nouzového stavu na lidskou psychiku

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Výskyt deprese, úzkosti a PTSD a další neuropsychiatrické projevy u SARS-Cov2 a možné souvislosti restrikcí a izolace v rámci nouzového stavu s domácím násilím, spotřebou alkoholu či sebevražedností.

Co-vime-a-nevime-o-Covid-19-pubStáhnout

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • psychika, sociologie • věkové skupiny

Normy a pravidla provozu pobytových zařízení sociálních služeb (PSSZ) a infekce COVID19

Nad rámec neformálního dodržování kvalitní hygienické prevence je v době pandemie nutno v PSSZ vyřešit následující kruhy problémů:

  • Nedostatečný počet personálu PZSS – při krizi se rychle vyčerpává, nemožné se též stává střídání v 1-2 týdenních turnusech „hermetické karantény“, která dnes ovšem nemá ani pracovně právní oporu – proto je nutné podpořit vytváření „pomocných ošetřovatelských záloh“, s jejichž místním výcvikem přišel např. ČČK
  • Personál není trénovaný v praktickém používání ochranných pomůcek, bez nacvičených dovedností je užívá nebezpečně pro sebe i klienty – proto: prakticky trénovat s personálem (nejednoduché) používání pomůcek, jak nabídl např. ČČK, jinak nemají karanténní režimy v zařízeních větší smysl
  • Nedostatečné vybavení pobytových zařízení ochrannými a hygienickými pomůckami– nutné zajistit nápravu
  • Základním opatřením proti zavlečení nákazy je kromě disciplinovanosti personálu a důsledného dodržování hygienického režimu frekventní provádění spolehlivých testů umožňujících zjistit v řádu hodin bez čekání na protilátky infekciozitu – nutné provádět v gesci Hygienické služby kvalitní časté testování u personálu a při podezřelých projevech též u klientů PZSS
  • Většina PZSS nemá prostorové podmínky pro účinný karanténní režim či nemá nacvičené jeho provádění – proto: požadovat nejen často formální karanténní plán, ale pod vedením odborníka (především z Hygienické služby) jej pro konkrétní zařízení nastavit a kvalifikovaně nacvičovat, jak to již některá PZSS realizují – tato angažmá hygieniků, epidemiologů vyžadují jejich posílení
  • Stávající normy a standardy PZSS vyžadují v kontextu epidemiologické a hygienické zkušenosti s COVID-19 zpřísnění – jde např. o závazné snížení počtu klientů na pokojích či epidemiologické odmítnutí velkokapacitních PZSS ve prospěch malokapacitních oddělených budov
  • Kritickým bodem je řešení nákazy na zdravotně sociálním pomezí tak, aby nedocházelo k přehlcení zdravotnického systému, k eticky nepřijatelnému odpojování určité skupiny (např. klientů PZSS) od potřebné zdravotní péče ani k zanedbání ochrany ostatních klientů před nákazou – nutné: pro regionální podmínky vypracovat zdravotně sociální řešení epidemií typu COVID-19 ohrožujících PZSS, a to tak, aby bylo reálně možné přemisťovat včas pozitivně testované klienty do prostorově, personálně i provozně oddělených prostor, aby v případě neexistence takového prostoru přímo v PZSS (většinová situace) byl možný překlad na zdravotnická karanténní (expektační) lůžka pro pozitivní avšak bezpříznakové klienty, kde by mohli vyčkat do vyhojení či do překladu na akutní lůžko (standardní nemocniční oddělení či JIP) při rozvoji významných příznaků. Jde o diferencovaný systém pro COVID+
  • Karanténní režim v PZSS leckdy odpovídá „kárně zostřenému vězeňskému režimu samovazby se zákazem návštěv i pohybu mimo celu“, což má dopad na duševní stav i pohyblivost klientů a je dlouhodobě neudržitelné. Obava z opakování několikaměsíčních „kovidových krizí“ vyžaduje vytváření epidemiologicky bezpečných návštěvních místností vzduchotěsně rozdělených na klientskou (čistou) a návštěvnickou (potenciálně kontaminovanou) část s vlastním vchodem zvenčí, což umožní vizuální a hlasový kontakt
  • Humanizaci vyžaduje při předpokladu dlouhodobých opakovaných karantén též rozloučení nejbližších s umírajícími v PZSS i v nemocnicích umožněním epidemiologicky bezpečné návštěvy v kompletním karanténním obleku, s čímž stávající pravidla ani praxe nepočítají