Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • ostatní • plíce

Přednáška na téma: Patogeneze COVID-19

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Jelikož virus SARS-CoV-2 není adaptován na člověka má onemocnění různé formy podle místa vstupu, infekční dávky, stavu imunity. Po obvyklé počáteční klinické symptomatologii (dle WHO, CDC, ECDC – horečka ≥38°C, kašel, dušnost) se tato nemoc mnoha tváří může vyvíjet jako:

  • infekce HCD/nasofaryngitida → vyléčení (samoúzdravné)
  • infekce DCD/pneumonie → vyléčení pozvolné (hospitalizace), bronchiální hyperreaktivita, plicní fibróza
  • komplikace (MODS) → vyléčení nejisté (ICU)

O průběhu nemoci u konkrétního člověka rozhoduje jeho zdatnost a stav imunity a velikost virové nálože (množství viru, doba expozice). Podrobněji patogenezi onemocnění rozebírám v přiložené přednášce.

Rubriky
• plíce • věkové skupiny

Přednáška na téma: Pediatrický COVID-19

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Děti a dospívající do 19 let představují ve všech zemích postižených epidemií COVID-19 jen 1-2 % všech nemocných. Průběh onemocnění je u nich zpravidla mírnější než v pozdějším věku a fatální případy jsou zcela ojedinělé. Pediatři se obávali, zda některé skupiny dětí mohou být zranitelnější, ale to se naštěstí neprokázalo ani v případě kojenců, ani u dětí s chronickým plicním onemocněním, ani u imunosuprimovaných dětí v průběhu onkologické léčby. Děti jistě hrají určitou roli v komunitním šíření infekce. Transplacentární přenos byl zaznamenán zcela výjimečně a podle dostupných zpráv nebyl jednoznačně verifikován. Velkou výzvou zůstává otázka, zda rozdíly v klinické závažnosti u různých věkových skupin pomohou porozumět podstatě imunitní odpovědi organismu v průběhu COVID-19.

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • kardiovaskulární systém • plíce • ventilace

Přednáška na téma: Specifika těžkých forem Covid19

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Popisuji naše zkušenosti s průběhem těžkých virových pneumonií při infekci SARS-CoV2 či RDS na JIP. Diskutujeme monitorování nemocných, podpůrnou léčbu včetně ECMO a atypický průběh onemocnění s celkovou endothelitidou.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • kardiovaskulární systém • ostatní • plíce

Proč a jak přechází těžší respirační infekce SARS-CoV-2 do obrazu ARDS a onemocnění jiných orgánů?

V této úvaze navrhuji pravděpodobnou možnost a příčiny tohoto vývoje.

K přechodu do ARDS = severe COVID pravděpodobně dochází při rozvoji generalizovaného postižení endotelu= endotelitidě s následnou endotelovou dysfunkcí, vaskulitidou. Dochází k depozice nefagocytovaných imunokomplexů „specifická potilátky + SARS-CoV-2„ v endotelu. Vznikají též nejrůznější antifosfolipidové a antikardiolipidové autoprotilátky tzv. antifosfolipidový syndrom a rozvíjejí se tepenné i žilní trombózy, které embolizují do velkého i malého oběhu. Dochází k rozvoji
disseminované intravaskulární koagulace (DIC) s následným možným krvácením – např. do CNS, mozkovým infarktům, k selháním ledvin etc..

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • imunitní a hematopoetický systém • plíce

Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a onemocnění COVID-19 epidemiologie, diagnostika, patogeneze, klinika, léčba – v češtině

Čeští autoři shrnují v přehledném článku klinický obraz a typy onemocnění při infekci SARS-Cov2. Mezi nejčastější symptomy infekce patří horečka, dráždivý kašel, bolesti svalů nebo dušnost. Typické laboratorní nálezy zahrnují normální či mírně snížený počet leukocytů, lymfocytopenii, u závažně nemocných se zvyšuje hodnota LDH, D-dimerů, CRP, případně i prokalcitoninu. Mezi nejčastěji popisované radiologické nálezy patří multifokální periferně lokalizované opacity charakteru mléčného skla nebo konsolidace, zesílení sept, crazy paving či cystické změny. Smrtnost infekce je závislá na věku postiženého, jeho komorbiditách a obvykle bývá udávána mezi 1a 3 %. V terapii se zvažuje podání hydroxychlorochinu, remdesiviru,
lopinaviru/ritonaviru či rekonvalescentního séra.

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce

Švédské guidelines pro zobrazování COVID19

Tyto pokyny jsou relativně stručné a a zobrazování nepřiřazují významnou úlohu v primární diagnostice. Jsou v rámci zveřejněných guidelines na tomto webu na opačném konci indikační škály, ale dané formulaci vycházejí z evropských guidelines od ESTI.

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce

Urgentní výpočetní tomografie při podezření na onemocnění COVID-19

Článek českých autorů, vycházejí z čínských zkušeností, byl původně distrubován jak doporučený postup Radiologické společnosti ČLS JEP pro provedení, hodnocení nálezů a interpretaci výsledků. Postupně se změnil na návod expertní názor a byl doplně o dva odstave uvedené jako CAVE. Ty velmi zpochybňují vlastní text doporučení k provedení CT hrudníku jen na základě klinických příznalů. Autoři na konci textu totiž uvádějí že: až 50 % (v originálním článku Bernhaim A. et al je uvedeno 56%) pacientů COVID pozitivních může mít normální CT nález v prvních 2 dnech od začátku symptomů a též že: až v 70 % mohou být morfologické změny na CT způsobeny jinou infekcí než COVID19.

Z článků a doporučení citovaných na našem webu však vyplývá, že urgentní CT hrudníku nedoporučuje zatím žádná radiologická odborná společnost z oblasti států EU, z USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce

Srovnání CT nálezu u COVID19 a jiných virových pneumonií

Autoři ze dvou center srovnávají COVID19 s jinými virovými pneumoniemi. Typickými znaky pro COVI19 pneumonii je periferní distribuce, ložiska mléčného skla větší než > 10 cm, oboustraná lokalizace a typicky postižení všech 5 laloků, zvětšené medistinální a hilové uzliny. typicky také není patrný fluidotorax.

Rubriky
• incidence, mortalita • plíce • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Lék na pálení žáhy – žaludeční acidózu snad snižuje úmrtnost na COVID19

Studie zahrnuje 1 620 hospitalizovaných pacientů s COVID-19, včetně 84 (5,1%), kteří dostali famotidin do 24 hodin od přijetí do nemocnice. 340 (21%) zemřelo nebo bylo intubováno. Použití famotidinu bylo spojeno se sníženým rizikem smrti nebo intubace (upravený poměr rizika (aHR) 0,42, 95% CI 0,21-0,85) a také se sníženým rizikem smrti samotné (aHR 0,30, 95% CI 0,11-0,80). Článek nebyl publikován v recenzovaném časopise, ale na serveru, který uveřejňuje články v recenzním řízení či předběžné výsledky lékařských studií. www.medrxiv.org. Autoři se domnívají, že lék Famotidin zabraňuje replikaci viru SARS-COV2. Nefungují tak ale častěji používané blokátory protonové pumpy. Autoři uvádějí, že jde o retrospektivní analýzu a ne o prospektivní výzkum s náhodným výběrem a účinek léku musí být dále ověřen a případně potvrzen. Lék je pod názvem Famosan v ČR volně prodejný v 10 mg balení.

https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.05.01.20086694v1

Rubriky
• incidence, mortalita • kardiovaskulární systém • plíce

Význam terapeutické antikoagulace u COVID19 na JIP

Recentní práce v JACC (2800 pts) prokazuje pozitivní dopad terapeutické antikoagulace na mortalitu u závažných forem COVID-19 v intenzivní péči a na umělé plicní ventilaci. Zde byl rozdíl v mortalitě 63% (LOS 9 dní) u pacientů bez antikoagulace vs 29% (LOS 21 dní) u antikoagulovaných, p<0.001. U méně závažných forem byl rozdíl nevýznamný.