Kolektiv čínských autorů publikoval v lednu 2021 v časopise Lancet analýzu nálezů u dosud největší dlouhodobě sledované skupiny hospitalizovaných nemocných s COVID19. Pacienti s COVID-19 propuštění z nemocnic mohou mít přetrvávající příznaky a často si stěžují na špatnou kvalitu života. V popisované studii autoři podrobně analyzují subjektivní obtíže u 1733 nemocných (průměrný věk 57 let, 52 % muži) . U 390 z nich proběhlo též kontrolní vyšetření plicních funkcí, HRCT a sonografie žil dolní končetiny a břicha s odstupem 6 měsíců od propuštění z nemocnice.
76% pacientů uvedlo alespoň jeden příznak 6 měsíců po onemocnění a podíl byl vyšší u žen. Nejběžnějšími příznaky byly únava nebo svalová slabost a potíže se spánkem. Navíc 23% pacientů uvedlo při následném sledování úzkost nebo depresi.
CT bylo velmi podrobně semikvantitativně hodnoceno, každý z 5 plicních laloků byl ohodnocen stupněm 1-5 dle % postižení z celkového objemu plicního parenchymu. Pacienti se závažnějším klinickým průběhem mají celkem logicky také vyšší kontrolní skóre abnormalit na CT – nejčastější morfologické změny jsou zvýšení denzity typu mléčného skla a nález nepravidelných retikulárních a lineárních změn v plicním parenchymu. Procento pacientů s abnormální plicní difúzí je též vyšší u těch, kteří prodělali těžší akutní onemocněním.
V analýze s více proměnnými mají ženy a účastníci studie se stupnicí závažnosti 5–6 vyšší riziko poškození difúze plic a častější subjektivní obtíže (úzkosti nebo deprese a únavy nebo svalové slabosti).