Rubriky
• CNS • kardiovaskulární systém • ledviny • ostatní

COVID-19 and Thrombotic or Thromboembolic Disease

Mezinárodní kolektiv více než 40 autorů vydal přehledný článek a doporučení tzv. State of Art Review k léčbě trombotických a tromboembolických komplikací infekčního onemocnění COVID19. Tyto komplikace společně s přehnanou imunitní reakcí jsou nejčastější příčinou úmrtí či dlouhodobých následků infekce SARS-CoV2 při poškození plic, srdce, ledvin a mozku. Současně dochází velmi často ke zkřížené reakci s dalšími podávanými léky. Proto má standardizace léčby a prevence zcela zásadní vliv na osud nemocných.

Kromě toho též zatím používané léky COVID-19 mohou mít nepříznivé lékové interakce s antiagreganty a antikoagulanty. Pandemie může též kvůli alokaci zdrojů při sociálním distancování nepříznivě ovlivnit péči o pacienty bez COVID-19, ale s trombotickými příhodami.

Rubriky
• incidence, mortalita • kardiovaskulární systém

Léčba chlorochinem / hydroxychlorochinem (Plaquenil) a makrolidovými antibiotiky u COVID-19

Autoři z Harvard Medical School v multicentrické mezinárodní studii hodnotí na základě analýzy registrů léčbu pacientů s COVID-19 využívající antimalarikum chlorochin a/nebo hydroxychlorochin v kombinaci s makrolidovými antibiotiky. 14 888 pacientů bylo léčeno antimalarikem (1 868 dostalo chlorochin, 3 783 dostalo chlorochin s makrolidem, 3 016 dostalo hydroxychlorochin a 6221 dostalo hydroxychlorochin s makrolidem). 81 144 nedostávalo ani jednu z výše uvedených kombinací a odpovídalo kontrolní skupině. Z podrobné analýzy vyplynulo, že každý z těchto lékových režimů s antimalarikem byl spojen se sníženým přežíváním hospitalizovaných s COVID-19 a se zvýšenou frekvencí komorových arytmií (ventrikulárních tachykardií a atriálních fibrilací vzniklých de.novo) Proto v závěru článku v časopise The Lancet autoři tuto léčbu důrazně nedoporučují. Na základě této práce a dalších analýz byla léčba již zakázána ve Francii, Itálii a Belgii. Výjimku představují probíhající kontrolované klinické studie schválené národními regulátory.

https://www.wionews.com/world/covid-19-france-italy-and-belgium-ban-usage-of-hydroxychloroquine-301449

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • kardiovaskulární systém • plíce • ventilace

Přednáška na téma: Specifika těžkých forem Covid19

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Popisuji naše zkušenosti s průběhem těžkých virových pneumonií při infekci SARS-CoV2 či RDS na JIP. Diskutujeme monitorování nemocných, podpůrnou léčbu včetně ECMO a atypický průběh onemocnění s celkovou endothelitidou.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • kardiovaskulární systém • ostatní • plíce

Proč a jak přechází těžší respirační infekce SARS-CoV-2 do obrazu ARDS a onemocnění jiných orgánů?

V této úvaze navrhuji pravděpodobnou možnost a příčiny tohoto vývoje.

K přechodu do ARDS = severe COVID pravděpodobně dochází při rozvoji generalizovaného postižení endotelu= endotelitidě s následnou endotelovou dysfunkcí, vaskulitidou. Dochází k depozice nefagocytovaných imunokomplexů „specifická potilátky + SARS-CoV-2„ v endotelu. Vznikají též nejrůznější antifosfolipidové a antikardiolipidové autoprotilátky tzv. antifosfolipidový syndrom a rozvíjejí se tepenné i žilní trombózy, které embolizují do velkého i malého oběhu. Dochází k rozvoji
disseminované intravaskulární koagulace (DIC) s následným možným krvácením – např. do CNS, mozkovým infarktům, k selháním ledvin etc..

Rubriky
• incidence, mortalita • kardiovaskulární systém • plíce

Význam terapeutické antikoagulace u COVID19 na JIP

Recentní práce v JACC (2800 pts) prokazuje pozitivní dopad terapeutické antikoagulace na mortalitu u závažných forem COVID-19 v intenzivní péči a na umělé plicní ventilaci. Zde byl rozdíl v mortalitě 63% (LOS 9 dní) u pacientů bez antikoagulace vs 29% (LOS 21 dní) u antikoagulovaných, p<0.001. U méně závažných forem byl rozdíl nevýznamný.

Rubriky
• kardiovaskulární systém

Cardiovascular disease, drug therapy, and mortality in Covid-19

Další článek, tentokrát New England Journal of Medicine autorů Mehra et al. z Harvardu, Brigham and Women’s Hospital. Týká se v literatuře zmiňované vyšší úmrtnosti u nemocných s vysokým tlakem a jinými chorobami léčenými ACE inhibitory nebo ARBs. Autoři vyvracejí toto podezření podrobnou multicentrickou analýzou ohromné skupiny 8910 nemocných s COVID19.

Rubriky
• kardiovaskulární systém

Vztah mezi užíváním ACE inhibitorů / AT II blokátorů a pozitivním testem na Covid19 nebyl prokázán

Mehta v JAMA Cardiology publikoval 5.5.2020 retrospektivní studii na 18472 pacientech, z nichž 1322 (7.2%) bralo chronicky ACE inhibitory a 982 (5.3%) ATII blokátory. Pozitivní COVID-19 test byl zaznamenán u 1735 (9.4%) z nichž 116 (6.7%) bralo ACE inh. a 98 (5.6%) ATII blokátory. Souvislost s pozit COVID-19 nebyla prokázána (overlap propensity score–weighted odds ratio, 0.97; 95% CI, 0.81-1.15).
Výsledky podporují doporučení odborných společností pokračovat v zavedené léčbě buď s ACE inh. nebo ATII blokátory během pandemie COVID-19. Nepřímo i vylučují epidemiologické riziko pro tyto pacienty. Vztah mezi závažností stonání pro tyto pacienty a jejich medikací nebyl v retrospektivní studii prokázán.

Rubriky
• kardiovaskulární systém • ostatní

Vztah používání ACE inhibitorů a blokátorů angiotenzinových receptorů k riziku vážného průběhu Covid19 není prokázán

Přehledný článek v JAMA autorů Patel a Verma shrnuje poznatky o užívání ACE a AT blokátorů.

K vysazení této skupiny kardiofarmak neexistuje žádná validní práce, jen patofyziologické úvahy. Zdá se poněkud spekulativní uvažovat, že blokáda receptoru přes který proniká koronavirus do buňky může být horší (pro předpokládanou upregulaci), než jeho neblokovaný stav. Ze sfery patofyziologie jsou také práce poukazující na protektivní efekt těchto léčiv.

V dotazníku pro rodiče žáků a studentů, kteří by měli v květnu nastoupit zpět do lavic je používání ACE/AT blokátorů v rodině považováno za jeden z hlavních rizikových faktorů. To je samozřejmě nesmysl a mělo by se na to upozornit – že je to možná stejně rizikové jako protektivní.

Rubriky
• kardiovaskulární systém

ACE inhibitory a blokátory angiotenzinových receptorů by neměly být vysazovány

Evropská kardiologická společnost (ESC), americká kardiologická asociace (AHA) ve shodě s národními společnostmi (ČKS) nedoporučují jakkoli zasahovat do medikací ACE inhibitory nebo sartany (blokátory angiotenzinových receptorů). Zcela chybí kontrolované práce o souvislosti se závažností koronavirové infekce. Je zde velké riziko dekompenzace kardiaků a hypertoniků. Uvedené třídy léků bere v ČR okolo 400.000 seniorů, kteří by neměli být čistě na podkladě této svojí medikace považováni za epidemiologické riziko.

Rubriky
• kardiovaskulární systém

ACE Inhibitors and ARBs: Good, Bad, or Neutral in COVID-19 Patients?

Z citací použitých v článku není jasné, do jaké míry ACE inhibitory a ARB užívány po celou dobu hospitalizace COVID-19. Ve dvou studiích s však bylo použití ACE inhibitorů nebo ARB spojeno se zlepšenými výsledky u pacientů s hypertenzí a s COVID-19. Dohromady tyto tři studie poskytují předběžnou jistotu, že ACE inhibitory a ARB u COVID-19.pacientů nejsou škodlivé Zda jsou prospěšné pro klinický výsledek je předmětem další prospektivní studie. Výsledky jsou však téměř opačné než níže uvedený francouzský článek.

https://www.jwatch.org/na51458/2020/04/28/ace-inhibitors-and-arbs-good-bad-or-neutral-covid-19