Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Vývoj incidence a úmrtnosti na Covid19 při povinných rouškách a po zavření restaurací a poté při rozvolnění opatření v USA v období 1. 3. – 31. 12. 2020

V USA vydalo Centrum pro Kontrolu Nemocí (CDC) pravidelnou týdení zprávu s povzbudivým názvem Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR). V této zprávě sledovali incidenci COVID19 a mortalitu v čase při státem nařízenému používání tzv. face mask (roušky/respirátoru) a uzávěry restaurací a při následném zrušení tohoto zákazu.

Počínaje březnem/dubnem vydalo 39 států a District of Columbia (DC) povinnost obličejové masky. V březnu a dubnu 2020 49 států a DC zakázalo stravování v restauracích, ale do poloviny června tato omezení zrušily všechny státy a DC. Abychom prozkoumali souvislost státem vydaných pokynů s případy a úmrtími COVID-19 v období od 1. března do 31. prosince 2020, byla porovnána data o povinném nošení roušek a znovuotevření restaurace a míra růstu úmrtí ve vztahu k datu zavedení těchto opatření a po jejich rozvolnění na úrovní okresů (county). Nařízení povinného nošení masky byla spojena se snížením denních rychlostí růstu případů COVID-19 a úmrtí 1–20, 21–40, 41–60, 61–80 a 81–100 dní po zavedení. Povolení provozu v restauracích bylo spojeno se zvýšením denního tempa růstu případů COVID19 41–60, 61–80 a stabilizaci tohoto růstu v intervalu 81–100 dní po opětovném otevření a zvýšením denního tempa růstu úmrtí COVID19 61–80 a 81–100 dní po opětovném otevření.

V této studii byly nařízení povinného nošení obličejové masky spojeny se snížením případů COVID-19 a snížením počtu úmrtí již po 20 dnech, zatímco povolení místního stravování v restauracích bylo spojeno se zvýšením případů COVID-19 a tempem růstu úmrtí po 40 dnech. Se vznikem přenosnějších variant COVID-19 jsou opatření ke zmírnění dopadů komunity stále důležitější jako součást větší strategie ke snížení expozice a snížení přenosu SARS-CoV-2.

Omezení provedené analýzy jsou dle autorů následující:

Zaprvé, ačkoli modely zohledňovaly povinného nošení masky, zavírání restaurací a barů, zůstávání doma a zákazů shromažďování, ALE nezvažovali podíl dalších opatření včetně jiných typů podniků, provozoven a obchodů, dodržování rozestupů a další lokální omezení. Zadruhé, dodržování a prosazování všech opatření nebylo měřeny.

Zatřetí analýza nerozlišovala mezi vnitřním a venkovním stolováním, přiměřenou ventilací a dodržováním požadavků na rozestupy , fyzickou vzdálenost a obsazenost restaurací.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní

Pokles mortality nemocných s COVID19 na JIP z 60 % na 36 % – metaanalýza 53 studií

Autoři z Velké Británie uveřejnili v časopise Anesthesia na začátku února metaanalýzu 52 článků, zahrnujících 43128 pacientů a týkajících se úmrtnosti nemocných s dg. COVID na odděleních intenzivní péče (JIP) a vývoj úmrtnosti od počátku pandemie. Ukazuje se, že mortalita těchto těžce nemocných s COVID-19 od začátku pandemie nadále klesá, ale zlepšení se zpomaluje a v květnu dosáhla křivka vývoje plateau. Předchozí metaanalýza stejných autorů publikovaná v červenci 2020 ukázala, že celková úmrtnost pacientů s COVID-19 na JIP klesla z téměř 60 % na konci března 2020 na 41,6 % na konci konec května 2020 – tedy cca o jednu třetinu. Tato studie ukazuje, že pokles nadále pokračoval, ale již pomaleji a do konce října 2020 úmrtnost klesla na 35,5 %. Dva regiony se vymykají průměrné úmrtnosti: v australském státu Victoria je velmi nízká úmrtnost 11 % a na Středním východě je úmrtnost ze studie zahrnující čtyři země naprůměrně vysoká až 62 %.

V závěrečné diskuzi autoří zdůrazňují, že analyzované období nezahrnuje pacienty s novými variantami virů, které se obejvily v některých zemích do prosince 2020 či od ledna 2021. To zvýšilo počet pacientů s nutnou hospitalizací na JIP. Současně již v některých zemích ovlivňuje traektorii počtu závažných stavů opačným směrem stoupající počet očkováných obyvatel. Proto si období od listopadu 2020 zaslouží další, novou analýzu.

https://doi.org/10.1111/anae.15425

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy

Srovnání nadúmrtnosti v 77 státech světa v období pandemie COVID19

Dva autoři z německého Tübingenu a z Jeruzaléma srovnávaji nadúmrtnost v 77 zemích světa. Autoři porovnali týdenní, měsíční nebo čtvrtletní údaje o úmrtnosti ze všech příčin ze 77 zemí. K tomu využili volně dostupný a pravidelně aktualizovaný soubor údajů o úmrtnosti tzv. „World Mortality Dataset“. Z těchto dat pak vypočetli nadúmrtnosti (exessive mortality) v každé zemi během pandemie COVID-19.

V nejpostiženějších zemích vzrostla roční úmrtnost o více než 50%, zatímco v několika dalších zemích poklesla o více než 5%, pravděpodobně v důsledku locksdownů a snížení úmrtnosti mimo COVID-19. Z analýzy dat vyplynulo, že některé země hlásí úmrtí COVID-19 velmi přesně (viz první graf), ale mnoho podhodnocuje úmrtí na COVID-19 řádově. Zprůměrování celého souboru údajů naznačuje, že počet obětí na světě COVID-19 může být nejméně 1,6krát vyšší než uváděný počet potvrzených úmrtí.

Článek dosud nebyl publikován, je dostupný jako tzv. preprint.

na dalších dvou obrázcích je základní úmrtnost představuje černá linka, úmrtnost v letech 2015–2019 šedá linka, úmrtnost v roce 2020 červená) linka a v roce 2021 fialová linka.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy

Vývoj počtu úmrtí na COVID19 v ČR a Švédsku, mortalita do února 2021 a nová opatření ve Švédsku

Nová opatření platná od 25.2.2021 ve Švédsku.

Denní počty úmrtí – dle www.platz.se, např. dne 26. února ve Švédsku s otevřenými restauracemi, volným pohybem a pouze s doporučeným nošením roušek jen ve špičce v MHD či v nemocnicích umřelo 6x méně pacientů s diagnózou COVID19 ( hodnocen 7 denní klouzavý průměr).

Celkový počet úmrtí je k 27.2. v ČR (20194) cca o více než polovinu vyšší než ve stejně velkém (dle počtu obyvatel) ale výrazně rozlehlejším Švédsku 12857 a nůžky obou křivek se nadále rozevírají. Přitom ještě 25. září 2020 byl počet obětí ve Švédsku 10 krát vyšší než v ČR, jelikož ve Švédku proběhla na jaře 2020 opravdu výrazná tzv. první vlna a rozšířila se do domů s pečovatelskou službou („nursing homes“).

Předchozí příspěvky porovnávající obě země v prosinci 2020 a lednu 2021 jsou na našem webu zde:

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní

Kolchicin a jeho účinky u středního až těžkého průběhu nemoci COVID19 – klinická studie

Již mnoho desítek let používaný lék, alkaloid z cibule ocúnu podzimního (Colchicum autumnale) byl známý již starým Řekům a v současnosti je používán předevím u léčby záchvatů dny. Dle brazilských autorů je účinný i u těžších stavů onemocnění COVID19. K tomuto závěru došli v článku BMJ uveřejněného v druhé polovině ledna.

Autoři provedli dvojitě zaslepenou studii s placebem u 60 randomizovaných nemocných s středním až těžkým průběhem onemocnění. Ve 30 členné skupině léčené kolchicinem byli pacienti hospitalizovaní kratší dobu a v době hospitalizace byli též kratší dobu „na kyslíku“ ( 2 oproti 7 dnům). Zemřeli pouze 2 nemocní, oba v kontrolní skupině. Léčba kolchicinem neměla žádné závažné komplikace, jediným vedlejším účinkem byl častější průjem ve skupině léčené tímto přípravkem.

Studie probíhala v jediném centrum v Sao Paolu v Brazílii.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • psychika, sociologie

Existuje korelace mezi napjatostí=upjatostí a uvolněností ve společnosti a počtem úmrtí v době COVID19 pandemie?

Kolektiv psychologů z USA, Holandska a Hong-Kongu se pokusil v článku v časopise The Lancet kvantifikovat tzv. „cultural tightness“ – napjatost=upjatost neboli semknutost či sklon ke kolektivizmu a respektování autorit v rámci státu a tuto vlastnost společnosti korelovat s lepší schopností státu vyrovnat se s kolektivní hrozbou (COVID19). Naopak větší uvolněnost / rozvolněnost, menší respekt k pravidlům vyhlašovaným státem a státním autoritám, větší sklon k individualizmu v jednotlivých státech se snažil korelovat větší incidencí COVID19. Využil k tomu publikaci, která takto charakterizovat jednotlivé státy na škále od mínus 1 do plus1,5. Poté vytvořili několik modelů, dle kterých se snažili tyto proměnné korelovat a tak vztáhnout tuto vlastnost společnosti k počtu prokázaných PCR pozitivních a k počtu úmrtí v době současné pandemie.

Analýza brala v potaz i další klíčové proměnné (Covariates), které by se mohly hodnověrně ovlivňovat počet úmrtí: ekonomický rozvoj (hrubý domácí produkt na obyvatele, Světová banka, 2019), nerovnost ( Giniho koeficienty, Světová banka), hustota obyvatelstva (log počtu / km², (Světova banka, 2018), střední věk (odhad CIA na Wikipedii, 2018) , efektivita vlády (Světová banka, 2016) a procenta migrantů (populační divize OSN, 2019).

Česká republika se řadí do oblasti s vyšší hodnotou logaritmu počti COVID-19 případů a větší uvolněnosti společně s Holandskem a Bosnou Hercegovinou, Ruskem či Španělskem a Kolumbií. To je kulturně i socio-ekonomicky velmi nesourodá skupina zemí. Stejně tak další státy, kterou na grafu v těsné blízkosti – Švédsko, Irán, Singapur a Spojené arabské emiráty.

Je-li tato korelace vůbec možná a a jak je reálná nechť posoudí čtenáři tohoto zajímavého myšlenkového experimentu v přiloženém originálním textu.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Prodělané onemocnění COVID19 u zdravotníků poskytuje ochranu 83-90% z nich mininimálně na pět měsíců

Předběžné výsledky studie Siren, která proběhla mezi zdravotnickým personálem NHS v UK mezi 18. červnem a 24. listopadem 2020 byly publikovány v BJM. Studie zahrnula 20 787 osob (84% žen, 88% bílých, střední věk 45,9), z nichž 6614 (32%) bylo zařazeno do pozitivní kohorty a 14 173 (68%) do negativní kohorty.
V pozitivní kohortě bylo zachyceno 44 potenciálních reinfekcí , 15 (34%) z nich bylo symptomatických. Bylo potvrzeno 42 ze 44 (dva pozitivní vzorky PCR s odstupem 90 nebo více dnů nebo nový pozitivní PCR
alespoň čtyři týdny po pozitivním výsledku testu na protilátky) a dvě reinfekce byly definovány jako pravděpodobné.
Toto bylo srovnáno s s 318 nově zachycenými PCR pozitivními infekcemi v negativní kohortě. 249 z 318 nově zachycených PCR pozitivit bylo symptomatických.
Autoři vypočítali, že upravený poměr šancí byl 0,17 u všech reinfekcí (95% interval spolehlivosti) ve srovnání s primárními infekcemi potvrzenými PCR, což odpovídá 83% ochraně. Střední interval mezi primární infekcí a reinfekcí byl více než 160 dnů.
Pokud hodnotíme pouze symptomatické případy s pozitivním PCR testem, pak snížila předchozí infekce pravděpodobnost reinfekce nejméně o 90%.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování

Kritické hodnocení účinku lockdownů na šíření SARs-CoV2 v Evropě

Autoři z kalifornské „Stanford university“ se snaží kriticky zhodnotit vliv tzv. NPI („nonpharmaceutical interventions“), mezi které patří zákazy vycházení – uzavření v domácnosti a zavíraní podniků a provozoven, na šíření onemocnění COVID19. Včasné přijetí restriktivnějších (mr=“more restrictive“) nefarmaceutických intervencí (mrNPI) počátkem roku 2020 bylo oprávněné kvůli rychlému šíření nemoci, přetíženým zdravotnickým systémům na některých těžce zasažených místech a značné nejistotě ohledně morbidity a mortality viru.

Kvůli možným škodlivým účinkům mrNPI na zdraví jednotlivců nebo ekonomickým důsledkům se škodlivými dopady na zdravotní stav celé společnosti je nutné kriticky analyzovat jejich přínost a předpokládané výhody. Škodlivé účinky lockdownů jsou popisována v mnoha citacích tohoto článku (včetně hladu, předávkování opiáty, zameškaných očkování, nárůstu jiných neinfekčních onemocněni z důvodu omezení dostupnosti zdravotnických služeb, domácího násilí, zvýšení sebevražednosti atd.. Odkaz na českou publikaci na tomto webu je zde (https://www.covidfakta.eu/psychika-sociologie/dopad-covid-19-a-restrikci-na-dusevni-zdravi/)

Přestože jedna prominentní modelová analýza odhadla, že v celé Evropě mrNPI snížili efektivního reprodukčního číslo (R) až o 81 %. chybí jasné empirického posouzení všech opatření a účinky na snížený přenos onemocnění se spíše předpokládají, než aby byly objektivně vyhodnoceny. Téměř celé snížení přenosu se pak přisuzuje vždy poslednímu zavednému zpřísnění opatření, ať už byl zásah jakýkoli, např. úplnému lockdownu ve Francii nebo zákazu veřejných akcí ve Švédsku. Autoři na datech jasné prokazují že, účinek těchto opatření je násobně přeceňovaný.

Autoři nejprve odhadli růst případů COVID-19 ve vztahu k jakékoli implementaci NPI v subnárodních regionech 10 zemí: Anglie, Francie, Německa, Íránu, Itálie, Nizozemska, Španělska, Jižní Koreje, Švédska a Spojených států. Poté izolovali účinky mrNPI odečtením kombinovaných účinků lrNPI a dynamiky epidemie od všech NPI. Používali ke korelaci
růst ve Švédsku a Jižní Koreji, ve dvou zemích zemích, které nezavedly povinné uzavření domácnosti a a lockdown obchodů a restaurací a tyto porovnali s dalšímí 8 státy.

Implementace jakýchkoli NPI byla spojena s významným snížením růstu případů v 9 z 10 všech analyzovaných států včetně Jižní Koreje a Švédska, které implementovaly pouze lr (low restrictive) NPI. Španělsko mělo nevýznamný účinek velmi přísného lockdown. Po odečtení účinků epidemie a lrNPI nenalezneme žádný jasný, významný příznivý účinek mrNPI na růst počtu onemocnění v jakékoli zemi. Například ve Francii byl účinek mrNPI +7% (95% CI: -5% -19%) ve srovnání se Švédskem a +13% (-12% -38%) ve srovnání s Jižní Koreou.

Autoři tedy velmi podrobnou studii uzavírají tvrzením, že na základě popsané analýzy lze vyloučit významný přínost přísných lockdownů, nepovažují jej za zásadně snižující šíření nemoci. Podobného snížení počtu infikovaných a nemocných lze dle autorů dosáhnout i méně omezujícími intervencemi.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Pět kroků ke zvládnutí epidemie – prohlášení statistiků

  1. Položit rozumné otázky.
  2. Získat relevantní a správná data.
  3. Na jejich základě tvořit matematické, či lépe statistické modely a učinit nějaký úsudek.
  4. Pomocí odhadnutých parametrů vytvořit predikci.
  5. Na základě predikce rozhodnout.

My – matematičtí statistici a biostatistici, datoví analytici, matematičtí modeláři a obecně lidé profesionálně pracující s daty – musíme bohužel konstatovat, že u nás selhal hned druhý krok a žádné další již nemohly rozumně následovat. Téměř rok po začátku epidemie neznáme parametry PCR testů a nejsme si tedy jisti, kolik falešně negativních a falešně pozitivních výsledků lze očekávat. To nám například zcela zatemnilo úsudek stran reinfekcí. 

Politikům tak nezbývá než se rozhodovat na základě dojmů, emocí, pocitů a přání a z plejády více či méně fantastických scénářů pak retrospektivně vybírat ty, které konvenují jejich emocionálním rozhodnutím. 

Tento způsob řešení koronavirové epidemie nás ohrožuje víc než virus samotný.

Celý text je zde

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované

Vývoj počtu úmrtí na COVID19 v ČR a Švédsku, mortalita a nadúmrtnost do ledna 2021 a nová opatření ve Švédsku

Grafy navazují na příspěvek z poloviny prosince https://www.covidfakta.eu/covid-a-incidence-mortalita/vyvoj-poctu-umrti-na-covid19-v-cr-a-svedsku-celkove-mortalita-a-nadumrtnost-v-cr

Celkový kumulativni počet úmrtí na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová) – od poloviny listopadu se rozdíl stále zvětšuje v neprospěch ČR.

7 denní klouzavý počtu úmrtí na/s COVID-19 průměr od 12.3 do 28.1. 2021 na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová)

Kumulovaná nadúmrtnost do 51. týdne ČR srovnání 2017, 2018 a 2019 zdroj dat csu.cz. V roce 2020 klesla pod 10 násobek SD až 51 týden. Od 41. týdne až do 51. týden (maximum byl cca 42 násobek SD) byla vyšší. Při srovnání se Z skóre dle webu euromomo.eu se nad 40 násobek dostalo pouze Španělsko cca ve 14 týdnu 2020, v současnosti je Portugalsko na cca 38 násboku Z skóre.

Nadúmrtnost dle euromomo.eu ve Švédsku nepřekročila na podzim 10ti násobek Z skóre a v novém roce dále klesá dle webu euromomo.eu .

Přesto celková mortalita od 20 do 45. týdne nepřekročila normální dlohodoubé kolísání a cca od 50. do 2. týdne dosáhla maximálně 7násobku tzv. z skóre (přesnější než SD, ale její obdoba) prakticky bez povinných roušek (kromě MHD ve špičce, letišť a nemocnic) a s otevřenými restauracemi, od 20:00 jen s limonádou.

O důvodech rozdílné celkové úmrtnosti i počtu úmrtí na/s COVID-19 lze zatím jen spekulovat, jistě se na nich podílí též hustota osídlení, možná odlišný zdravotní stav populace, genetika a jiné sociální zvyky.

Znění doposud nejpřísnějších opatření ve Švédsku z 24.1.2021, která odpovídají zhruba PES 3-4

Orgány ve Švédsku rozšířily řadu omezení souvisejících s koronavirovými chorobami (COVID-19) minimálně do 7. února po zvýšení počtu případů. Úředníci vyzvali všechny nepodstatné veřejné služby, aby zůstaly zavřené do 7. února. Bary a restaurace musí pozastavit prodej alkoholu po 20 hodině. Úřady rovněž rozšířily distanční vzdělávání pro střední školy do 1. dubna.

Úřady zakázaly cestování z Velké Británie a Dánska minimálně do 31. ledna kvůli nové variantě COVID-19 aktivní v těchto zemích. Výjimky z tohoto zákazu cestování zahrnují švédské státní příslušníky, pracovníky dopravy, cestování z naléhavých rodinných důvodů a jednotlivce, kteří žijí nebo pracují ve Švédsku. Osvobození cestující, kteří přijíždějí ze Spojeného království, musí mít negativní test COVID-19 provedený do 72 hodin před příjezdem do Švédska.

Úředníci rovněž zakázali jakékoli nepodstatné cestování mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) a Švýcarsko minimálně do 31. března. V souladu s doporučeními EU povolují úřady cestujícím z Austrálie, Japonska, Nového Zélandu, Rwandy, Singapuru, Jižní Koreje, Thajska, a Uruguay, vstoupit. Výjimky ze zákazu zahrnují studenty, zdravotnické pracovníky, přeshraniční pracovníky, diplomaty, pracovníky v nákladní dopravě, cestující na cestě a osoby cestující v naléhavých rodinných případech. Švédské ministerstvo zahraničních věcí nadále nedoporučuje jakékoli nepodstatné cestování do zemí mimo EHP a Švýcarsko.

Ve Švédsku úřady zakázaly veřejná shromáždění a akce více než osmi lidí; pohřby mohou proběhnout až s 20 účastníky.

Úředníci povolují maximálně čtyři osoby u stolu v barech nebo restauracích, ačkoli od roku 2000 zakazují prodej alkoholu. Nepodstatné veřejné budovy, včetně lázní, muzeí a sportovních hal, jsou do 7. února uzavřeny.

Úřady nadále doporučují používání obličejových masek ve veřejné dopravě během dopravní špičky. Poskytovatelé cestování také zavedli přísná hygienická a sociální opatření se zachováním 2m odstupů při poskytování služeb.

Otevřeny jsou obchody, stravovací zařízení a mnoho nepodstatných podniků, které však musí omezit počet zákazníků a dodržovat pokyny pro sociální distancování.

Úřady by mohly v nadcházejících týdnech znovu zavést, rozšířit, dále zmírnit nebo jinak změnit jakákoli omezení s minimálním nebo žádným upozorněním v závislosti na aktivitě choroby.

https://www.garda.com/crisis24/news-alerts/433756/sweden-authorities-extend-nationwide-covid-19-related-restrictions-as-of-jan-24-update-10