Rubrika: • incidence, mortalita, statistické analýzy

V USA vydalo Centrum pro Kontrolu Nemocí (CDC) pravidelnou týdení zprávu s povzbudivým názvem Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR). V této zprávě sledovali incidenci COVID19 a mortalitu v čase při státem nařízenému používání tzv. face mask (roušky/respirátoru) a uzávěry restaurací a při následném zrušení tohoto zákazu.

Počínaje březnem/dubnem vydalo 39 států a District of Columbia (DC) povinnost obličejové masky. V březnu a dubnu 2020 49 států a DC zakázalo stravování v restauracích, ale do poloviny června tato omezení zrušily všechny státy a DC. Abychom prozkoumali souvislost státem vydaných pokynů s případy a úmrtími COVID-19 v období od 1. března do 31. prosince 2020, byla porovnána data o povinném nošení roušek a znovuotevření restaurace a míra růstu úmrtí ve vztahu k datu zavedení těchto opatření a po jejich rozvolnění na úrovní okresů (county). Nařízení povinného nošení masky byla spojena se snížením denních rychlostí růstu případů COVID-19 a úmrtí 1–20, 21–40, 41–60, 61–80 a 81–100 dní po zavedení. Povolení provozu v restauracích bylo spojeno se zvýšením denního tempa růstu případů COVID19 41–60, 61–80 a stabilizaci tohoto růstu v intervalu 81–100 dní po opětovném otevření a zvýšením denního tempa růstu úmrtí COVID19 61–80 a 81–100 dní po opětovném otevření.

V této studii byly nařízení povinného nošení obličejové masky spojeny se snížením případů COVID-19 a snížením počtu úmrtí již po 20 dnech, zatímco povolení místního stravování v restauracích bylo spojeno se zvýšením případů COVID-19 a tempem růstu úmrtí po 40 dnech. Se vznikem přenosnějších variant COVID-19 jsou opatření ke zmírnění dopadů komunity stále důležitější jako součást větší strategie ke snížení expozice a snížení přenosu SARS-CoV-2.

Omezení provedené analýzy jsou dle autorů následující:

Zaprvé, ačkoli modely zohledňovaly povinného nošení masky, zavírání restaurací a barů, zůstávání doma a zákazů shromažďování, ALE nezvažovali podíl dalších opatření včetně jiných typů podniků, provozoven a obchodů, dodržování rozestupů a další lokální omezení. Zadruhé, dodržování a prosazování všech opatření nebylo měřeny.

Zatřetí analýza nerozlišovala mezi vnitřním a venkovním stolováním, přiměřenou ventilací a dodržováním požadavků na rozestupy , fyzickou vzdálenost a obsazenost restaurací.

Autoři z kalifornské „Stanford university“ se snaží kriticky zhodnotit vliv tzv. NPI („nonpharmaceutical interventions“), mezi které patří zákazy vycházení – uzavření v domácnosti a zavíraní podniků a provozoven, na šíření onemocnění COVID19. Včasné přijetí restriktivnějších (mr=“more restrictive“) nefarmaceutických intervencí (mrNPI) počátkem roku 2020 bylo oprávněné kvůli rychlému šíření nemoci, přetíženým zdravotnickým systémům na některých těžce zasažených místech a značné nejistotě ohledně morbidity a mortality viru.

Kvůli možným škodlivým účinkům mrNPI na zdraví jednotlivců nebo ekonomickým důsledkům se škodlivými dopady na zdravotní stav celé společnosti je nutné kriticky analyzovat jejich přínost a předpokládané výhody. Škodlivé účinky lockdownů jsou popisována v mnoha citacích tohoto článku (včetně hladu, předávkování opiáty, zameškaných očkování, nárůstu jiných neinfekčních onemocněni z důvodu omezení dostupnosti zdravotnických služeb, domácího násilí, zvýšení sebevražednosti atd.. Odkaz na českou publikaci na tomto webu je zde (https://www.covidfakta.eu/psychika-sociologie/dopad-covid-19-a-restrikci-na-dusevni-zdravi/)

Přestože jedna prominentní modelová analýza odhadla, že v celé Evropě mrNPI snížili efektivního reprodukčního číslo (R) až o 81 %. chybí jasné empirického posouzení všech opatření a účinky na snížený přenos onemocnění se spíše předpokládají, než aby byly objektivně vyhodnoceny. Téměř celé snížení přenosu se pak přisuzuje vždy poslednímu zavednému zpřísnění opatření, ať už byl zásah jakýkoli, např. úplnému lockdownu ve Francii nebo zákazu veřejných akcí ve Švédsku. Autoři na datech jasné prokazují že, účinek těchto opatření je násobně přeceňovaný.

Autoři nejprve odhadli růst případů COVID-19 ve vztahu k jakékoli implementaci NPI v subnárodních regionech 10 zemí: Anglie, Francie, Německa, Íránu, Itálie, Nizozemska, Španělska, Jižní Koreje, Švédska a Spojených států. Poté izolovali účinky mrNPI odečtením kombinovaných účinků lrNPI a dynamiky epidemie od všech NPI. Používali ke korelaci
růst ve Švédsku a Jižní Koreji, ve dvou zemích zemích, které nezavedly povinné uzavření domácnosti a a lockdown obchodů a restaurací a tyto porovnali s dalšímí 8 státy.

Implementace jakýchkoli NPI byla spojena s významným snížením růstu případů v 9 z 10 všech analyzovaných států včetně Jižní Koreje a Švédska, které implementovaly pouze lr (low restrictive) NPI. Španělsko mělo nevýznamný účinek velmi přísného lockdown. Po odečtení účinků epidemie a lrNPI nenalezneme žádný jasný, významný příznivý účinek mrNPI na růst počtu onemocnění v jakékoli zemi. Například ve Francii byl účinek mrNPI +7% (95% CI: -5% -19%) ve srovnání se Švédskem a +13% (-12% -38%) ve srovnání s Jižní Koreou.

Autoři tedy velmi podrobnou studii uzavírají tvrzením, že na základě popsané analýzy lze vyloučit významný přínost přísných lockdownů, nepovažují jej za zásadně snižující šíření nemoci. Podobného snížení počtu infikovaných a nemocných lze dle autorů dosáhnout i méně omezujícími intervencemi.