Dva autoři z německého Tübingenu a z Jeruzaléma srovnávaji nadúmrtnost v 77 zemích světa. Autoři porovnali týdenní, měsíční nebo čtvrtletní údaje o úmrtnosti ze všech příčin ze 77 zemí. K tomu využili volně dostupný a pravidelně aktualizovaný soubor údajů o úmrtnosti tzv. „World Mortality Dataset“. Z těchto dat pak vypočetli nadúmrtnosti (exessive mortality) v každé zemi během pandemie COVID-19.
V nejpostiženějších zemích vzrostla roční úmrtnost o více než 50%, zatímco v několika dalších zemích poklesla o více než 5%, pravděpodobně v důsledku locksdownů a snížení úmrtnosti mimo COVID-19. Z analýzy dat vyplynulo, že některé země hlásí úmrtí COVID-19 velmi přesně (viz první graf), ale mnoho podhodnocuje úmrtí na COVID-19 řádově. Zprůměrování celého souboru údajů naznačuje, že počet obětí na světě COVID-19 může být nejméně 1,6krát vyšší než uváděný počet potvrzených úmrtí.
Článek dosud nebyl publikován, je dostupný jako tzv. preprint.
na dalších dvou obrázcích je základní úmrtnost představuje černá linka, úmrtnost v letech 2015–2019 šedá linka, úmrtnost v roce 2020 červená) linka a v roce 2021 fialová linka.
Články o klinickém použití ivermektinu jsou většinou ze zemí, kde je tento lék rutinně používán v humánní medicíně při léčbě parazitóz. Proto je jeho použití z jiné indikace nejsnadnější a nejrychlejší. Článek australských autorů potvrzuje potlačení replikace viru SARS-CoV2 in vitro. Nejprestižnější z níže uvedených je časopis Chest, v něm kolektiv autorů z Floridy uveřejnil rozbor 280 nemocných rozdělených do dvou skupin. Šlo o retrospektivní analýzu a rozdíl mortality byl velmi vysoký 15,0 % vs 25 % ve prospěch Ivermektinu. O dvojitě zaslepené studii s použitím placeba jsme informovali v uveřejněném linku na krátkou přednášcku na youtube o předběžných výsledcích léčby nehospitalizovaných nemocných z Izraele.
Podle randomizované kontrolované studie zahrnujícívíce než 400 účastníků
(58% žen s průměrný věke 37 let), z nichž 398 pacientů studie dokončilo. Ivermektin byl podávaný 5 dní v dávce 300 μg / kg nezrychlil výrazně zotavení u relativnšě mladých dospělých s mírnými příznaky onemocnění (rozdíl 2 dní ve prospěch skupiny nemocných užívajících Ivermektin nebyl signifikantní – 10 dní vs 12 dní). U několika nemocných byla nutná eskalace léčby a i kdyý byl rozdíl ve prospěch Ivermektinu žřejmý, nebyl statisticky signifikantní (2 % Ivermektin vs 5 % placebo).
Denní počty úmrtí – dle www.platz.se, např. dne 26. února ve Švédsku s otevřenými restauracemi, volným pohybem a pouze s doporučeným nošením roušek jen ve špičce v MHD či v nemocnicích umřelo 6x méně pacientů s diagnózou COVID19 ( hodnocen 7 denní klouzavý průměr).
Celkový počet úmrtí je k 27.2. v ČR (20194) cca o více než polovinu vyšší než ve stejně velkém (dle počtu obyvatel) ale výrazně rozlehlejším Švédsku 12857 a nůžky obou křivek se nadále rozevírají. Přitom ještě 25. září 2020 byl počet obětí ve Švédsku 10 krát vyšší než v ČR, jelikož ve Švédku proběhla na jaře 2020 opravdu výrazná tzv. první vlna a rozšířila se do domů s pečovatelskou službou („nursing homes“).
Předchozí příspěvky porovnávající obě země v prosinci 2020 a lednu 2021 jsou na našem webu zde:
Autoři z USA (včetně Harvardu) UK (včetně Oxforduú a Cambridge a Austrálie ale též i tzv nezívislého vědce z Prahy se snažili určit výsledný efekt vládních nefarmaceutických intervencí (NPI) na šíření COVID-19 v 41 zemích během první vlny pandemie. Sutidii uveřejnli 19.2:2021 v tištěné verzi časopisu Science. Z jejich srovnání vyplývá, že některé zásahy byly výrazně účinnější než jiné. Tato práce může poskytnout vhled do kterých oblastí veřejného je vhodné výrazněji zasahovat. Stručný přehled jejich výsledů lze nejrychleji a nejpřehledněji zjistit z následného grafu.
Zdá se, že zavírání provozoven a obchodů a zákaz shromažďování byly účinné při snižování přenosu COVID-19. Uzavření většiny nepodstatných obchodů a provozoven bylo jen o něco málo účinnější než cílené uzavření, které se dotklo pouze podniků s vysokým rizikem infekce, jako jsou bary, restaurace a noční kluby.
Autoři sice analyzovali data mezi lednem a květnem 2020 ale v diskuzi uvádějí, že školy a univerzity mohou při opětovném otevírání zavést bezpečnostní opatření, jako je zmenšení velikosti třídy. Téměř 40 000 potvrzených případů spojených s univerzitami ve Velké Británii od jejich opětovného otevření v září 2020 však ukazuje, že tento typ vzdělávacích zařízení může i přes bezpečnostní opatření hrát v přenosu stále velkou roli.
V analyzovaných parametrech nejsou obsažena opatření jako, je testování, trasování a izolace případů. Tyto zásahy by se mohly stát důležitou součástí nákladově efektivní reakce na epidemii, ale dle autorů nebylo možné získat komplexní a srovnatelné údaje o jejich provádění.
Ačkoli jsou data týkající se nošení roušek a respirátorů snadněji dostupná, je obtížné odhadnout účinek nošení masky na veřejných prostranstvích, protože v důsledku jiných NPI došlo k omezenému veřejnému životu.
Další data k metodice a výpočtu jednotlivých modelů jsou obsažena v supplementu. Na následujícím grafu je vidět jak jednotlivá opatření ovlivňují počet případů infekce a počet úmrtí.
V lednu uveřejnil časopis Lancet preprint studie španělských a belgických autorů, uvádějících že podávání vitamínu D snižilo mortalitu nemocných na JIP s COVID19 a oboustrannou pneumonií o 60% oproti kontolní skupině. Následně po kritice některých recenzentů článek stáhlo a metodiku a statistické zpracování dsikutue s autory. Na serveru medscape vyšel k této situaci komentář. Předpokládá se, že v COVID-19 by vitamin D mohl snížit produkci prozánětlivých cytokinů a související syndrom akutní respirační tísně a následnou potřebu kritické péče.
Systematický přehled a metaanalýza z doby před COVID-19 z roku 2017, která zkoumala randomizované kontrolované studie (RCT), zahrnující více než 11 000 účastníků, prokázaly ochranné účinky denního nebo týdenního podávání vitaminu D na riziko akutní infekce dýchacích cest.
V současnosti dle serveru ClinicalTrials.gov probíhá cca 40 studií ohledně vitaminem D u nemocných s COVID-19 s různými hypotézami, včetně prevence a různých forem léčby.
Jedna studie publikovaná online loni v listopadu a zveřejněná na webu Medscape Medical News zjistila, že nedostatek vitaminu D při přijetí do nemocnice byl spojen s 3,7násobným zvýšením pravděpodobnosti úmrtí na COVID-19. Podobně jiná studie z Brazílie zveřejněná loni v prosinci zjistila, že nízké hladiny vitaminu D byly spojeny s vyšším rizikem závažné COVID-19. Vitamin D podávaný kriticky nemocným pacientům s COVID-19 však nesnížil jejich pravděpodobnost nutnosti mechanické ventilace nebo úmrtí.
Jak rychle se mění vědecké názory a jak rozpotuplné výsledky mohou mít dvě klinické studie dokazuej tato práce. Na rozdíl od článku brazilských autorů viz zde ( https://www.covidfakta.eu/covid-a-incidence-mortalita/kolchicin-a-jeho-ucinky-u-ocvid19-klinicka-studie/) zveřejnili autoři z kandaského Montralu a z Mayo kliniky v USA data u mnohem větší studie s více než 4000 pacientů. Z hodnocení těchto dat vyplývá, že léčba COVID19 kolchicinem v rámci ambulantní péče významně nesnížila počet úmrtí nebo hospitalizací, ale současně bylo u těchto nemocných zaznamenáné více plicních embolií než u kontrolní skupiny léčené placebem. Autoři v dvojitě zaslepené studi s názvem COLchicine CORONAvirus SARS-CoV-2 (COLCORONA) po randomizaci podávali kolchicin v dávce 0,5 mg dvakrát denně po dobu prvních tří dnů a poté jednou denně) nebo placebo.
Do studie byly zařazení pacienti starší 40ti let, kteří měli alespoň jeden z dále uvedených rizikových faktorů a jejicch stave nebyl tak vážný, že vyžadoval hospitalizaci. Zařazen do studie byli pacienti s alespoň jedním z následujících vysoce rizikových kritérií: věk 70 let nebo starší, obezita (index tělesné hmotnosti 30 kg / m2 nebo více), cukrovka, nekontrolovaná hypertenze (systolický krevní tlak ≥ 150 mm Hg), známá respirační onemocnění, známé srdeční selhání, známé koronární onemocnění, horečka nejméně 38,4 ° C za posledních 48 hodin, dušnost v době prezentace, bicytopenie, pancytopenie nebo kombinace vysokého počtu neutrofilů a nízkého počtu lymfocytů.
Již mnoho desítek let používaný lék, alkaloid z cibule ocúnu podzimního (Colchicum autumnale) byl známý již starým Řekům a v současnosti je používán předevím u léčby záchvatů dny. Dle brazilských autorů je účinný i u těžších stavů onemocnění COVID19. K tomuto závěru došli v článku BMJ uveřejněného v druhé polovině ledna.
Autoři provedli dvojitě zaslepenou studii s placebem u 60 randomizovaných nemocných s středním až těžkým průběhem onemocnění. Ve 30 členné skupině léčené kolchicinem byli pacienti hospitalizovaní kratší dobu a v době hospitalizace byli též kratší dobu „na kyslíku“ ( 2 oproti 7 dnům). Zemřeli pouze 2 nemocní, oba v kontrolní skupině. Léčba kolchicinem neměla žádné závažné komplikace, jediným vedlejším účinkem byl častější průjem ve skupině léčené tímto přípravkem.
Studie probíhala v jediném centrum v Sao Paolu v Brazílii.
Kolektiv psychologů z USA, Holandska a Hong-Kongu se pokusil v článku v časopise The Lancet kvantifikovat tzv. „cultural tightness“ – napjatost=upjatost neboli semknutost či sklon ke kolektivizmu a respektování autorit v rámci státu a tuto vlastnost společnosti korelovat s lepší schopností státu vyrovnat se s kolektivní hrozbou (COVID19). Naopak větší uvolněnost / rozvolněnost, menší respekt k pravidlům vyhlašovaným státem a státním autoritám, větší sklon k individualizmu v jednotlivých státech se snažil korelovat větší incidencí COVID19. Využil k tomu publikaci, která takto charakterizovat jednotlivé státy na škále od mínus 1 do plus1,5. Poté vytvořili několik modelů, dle kterých se snažili tyto proměnné korelovat a tak vztáhnout tuto vlastnost společnosti k počtu prokázaných PCR pozitivních a k počtu úmrtí v době současné pandemie.
Analýza brala v potaz i další klíčové proměnné (Covariates), které by se mohly hodnověrně ovlivňovat počet úmrtí: ekonomický rozvoj (hrubý domácí produkt na obyvatele, Světová banka, 2019), nerovnost ( Giniho koeficienty, Světová banka), hustota obyvatelstva (log počtu / km², (Světova banka, 2018), střední věk (odhad CIA na Wikipedii, 2018) , efektivita vlády (Světová banka, 2016) a procenta migrantů (populační divize OSN, 2019).
Česká republika se řadí do oblasti s vyšší hodnotou logaritmu počti COVID-19 případů a větší uvolněnosti společně s Holandskem a Bosnou Hercegovinou, Ruskem či Španělskem a Kolumbií. To je kulturně i socio-ekonomicky velmi nesourodá skupina zemí. Stejně tak další státy, kterou na grafu v těsné blízkosti – Švédsko, Irán, Singapur a Spojené arabské emiráty.
Je-li tato korelace vůbec možná a a jak je reálná nechť posoudí čtenáři tohoto zajímavého myšlenkového experimentu v přiloženém originálním textu.
Kolektiv čínských autorů publikoval v lednu 2021 v časopise Lancet analýzu nálezů u dosud největší dlouhodobě sledované skupiny hospitalizovaných nemocných s COVID19. Pacienti s COVID-19 propuštění z nemocnic mohou mít přetrvávající příznaky a často si stěžují na špatnou kvalitu života. V popisované studii autoři podrobně analyzují subjektivní obtíže u 1733 nemocných (průměrný věk 57 let, 52 % muži) . U 390 z nich proběhlo též kontrolní vyšetření plicních funkcí, HRCT a sonografie žil dolní končetiny a břicha s odstupem 6 měsíců od propuštění z nemocnice.
76% pacientů uvedlo alespoň jeden příznak 6 měsíců po onemocnění a podíl byl vyšší u žen. Nejběžnějšími příznaky byly únava nebo svalová slabost a potíže se spánkem. Navíc 23% pacientů uvedlo při následném sledování úzkost nebo depresi. CT bylo velmi podrobně semikvantitativně hodnoceno, každý z 5 plicních laloků byl ohodnocen stupněm 1-5 dle % postižení z celkového objemu plicního parenchymu. Pacienti se závažnějším klinickým průběhem mají celkem logicky také vyšší kontrolní skóre abnormalit na CT – nejčastější morfologické změny jsou zvýšení denzity typu mléčného skla a nález nepravidelných retikulárních a lineárních změn v plicním parenchymu. Procento pacientů s abnormální plicní difúzí je též vyšší u těch, kteří prodělali těžší akutní onemocněním. V analýze s více proměnnými mají ženy a účastníci studie se stupnicí závažnosti 5–6 vyšší riziko poškození difúze plic a častější subjektivní obtíže (úzkosti nebo deprese a únavy nebo svalové slabosti).
Tato stránka používá cookies, které ji pomáhají ke správnému fungování. Nastavení CookiesPOVOLIT
Privacy & Cookies Policy
Přehled soukromí
Tato stránka používá cookies k vylepšení vaší zkušenosti. Cookies, které jsou označeny jako nezbytné jsou uloženy ve Vašem prohlížeči a jsou potřebné pro základní fungování této stránky. Používáme také cookies třetích stran, které nám pomáhají porozumět tomu, jak užíváte tuto stránku. Tyto cookies budou ve vašem prohlížeči uloženy jen s Vaším souhlasem. Máte také možnost tyto cookies odmítnout, to ale může mít vliv na Vaši zkušenost s prohlížením tohoto webu.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. This category only includes cookies that ensures basic functionalities and security features of the website. These cookies do not store any personal information.
Any cookies that may not be particularly necessary for the website to function and is used specifically to collect user personal data via analytics, ads, other embedded contents are termed as non-necessary cookies. It is mandatory to procure user consent prior to running these cookies on your website.
