Autoři z USA (včetně Harvardu) UK (včetně Oxforduú a Cambridge a Austrálie ale též i tzv nezívislého vědce z Prahy se snažili určit výsledný efekt vládních nefarmaceutických intervencí (NPI) na šíření COVID-19 v 41 zemích během první vlny pandemie. Sutidii uveřejnli 19.2:2021 v tištěné verzi časopisu Science. Z jejich srovnání vyplývá, že některé zásahy
byly výrazně účinnější než jiné. Tato práce může poskytnout vhled do kterých oblastí veřejného je vhodné výrazněji zasahovat. Stručný přehled jejich výsledů lze nejrychleji a nejpřehledněji zjistit z následného grafu.
Zdá se, že zavírání provozoven a obchodů a zákaz shromažďování byly účinné při snižování přenosu COVID-19. Uzavření většiny nepodstatných obchodů a provozoven bylo jen o něco málo účinnější než cílené uzavření, které se dotklo pouze podniků s vysokým rizikem infekce, jako jsou bary, restaurace a noční kluby.
Autoři sice analyzovali data mezi lednem a květnem 2020 ale v diskuzi uvádějí, že školy a univerzity mohou při opětovném otevírání zavést bezpečnostní opatření, jako je zmenšení velikosti třídy. Téměř 40 000 potvrzených případů spojených s univerzitami ve Velké Británii od jejich opětovného otevření v září 2020 však ukazuje, že tento typ vzdělávacích zařízení může i přes bezpečnostní opatření hrát v přenosu stále velkou roli.
V analyzovaných parametrech nejsou obsažena opatření jako, je testování, trasování a izolace případů. Tyto zásahy by se mohly stát důležitou součástí nákladově efektivní reakce na epidemii, ale dle autorů nebylo možné získat komplexní a srovnatelné údaje o jejich provádění.
Ačkoli jsou data týkající se nošení roušek a respirátorů snadněji dostupná, je obtížné odhadnout účinek nošení masky na veřejných prostranstvích, protože v důsledku jiných NPI došlo k omezenému veřejnému životu.
Další data k metodice a výpočtu jednotlivých modelů jsou obsažena v supplementu. Na následujícím grafu je vidět jak jednotlivá opatření ovlivňují počet případů infekce a počet úmrtí.
Článek na podobné téma do autorů ze Stanfordu, USA je zde