Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Antigenní testy nejsou spolehlivé, ukazuje provedená studie

Tiskový odbor FN Motol zveřejnil tuto zprávu: Srovnávací studie měla odpovědět na otázky, jestli je možné dosud nejspolehlivější metodu testovánína Covid-19, tedy PCR (výsledky do 4 hodin), nahradit metodou novou, ukteré testování trvá kratší dobu –přibližně 30 minut. Zkoumala se jednak celková citlivost antigenních testů, tzn. u jedinců bez ohledu na projevené příznaky, a dále citlivost u těch, u kterých se alespoň jeden zuváděných příznaků nemoci Covid-19 projevil.O použití antigenních testů se uvažovalo vsouvislosti sceloplošným testováním české populace. Během testovací studie, která proběhla v minulém týdnu (21.10.2020-24.10.2020),vyšetřil tým pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol ve spolupráci s odběrovým místem FN Motol celkem 591 jedinců, kteří navštívili odběrové místo a souhlasili s odběry z nosohltanu pro účely srovnávací studie. Věkový průměr testovaných osob byl40 let (věkové rozpětí 11 až 78 let).Jeden anebovíce příznaků onemocnění COVID-19 u sebe pozorovalo 290 jedinců (49 %), zbylých 391 jedinců neuvádělo žádný z následujících příznaků: kašel, bolest svalů, kloubů, zimnice, průjem, zvracení, zvýšená teplota,ztráta chuti a čichu.„Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 %.Náš odhad byl přitom zhruba 85 %,“ říká prof. MUDr. Pavel Dřevínek,Ph.D.,přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol,a dodává: „Dá se říct, že 3 z 10 Covid+pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky,antigenní testy vůbec nerozpoznají!“Ve studii byly srovnávány dva typy antigenního testu, které se mezi sebou liší především ve způsobu detekce a odečtu barevné změny testovacího proužku. Zatímco výsledek jednoho typu testu se odečítá prostým okem (antigenní test 1), druhý vyžaduje přístroj pro odečet fluorescenčního signálu (antigenní test 2). Pro každý z testů byl jako materiál použit samostatný výtěr z nosohltanu; testy byly provedeny podle instrukcí výrobců ihned po odběru v prostoru odběrové místnosti. Metoda PCR byla provedena ze samostatného výtěru znosohltanuadoplněnáo výtěr ze zadní stěny nosohltanu. Výtěry pro účely PCR byly vloženy do virologického transportního média a zpracovány standardním způsobemvprostorách pracoviště nemocniční mikrobiologie, který zahrnoval potřebnou extrakcinukleové kyseliny a vlastní PCR(polymerázová řetězová reakce; jedná se o metodurychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin).

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Barringtonská deklarace

Počet signatářů Great Barrington deklarace překročil 3.11.2020 celkem 657 000.


Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.

Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdrav
í.

To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.

Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.

Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.

Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.

Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.

4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.

Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

Podpis lze připojit zde

Komentář k výzvě

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Levná ochrana = profylaxe před COVID19 – zinek a vitamín D

Autor mnoha příspěvků na youtube polopatickým způsobem komentuje publikace týkající ochrany před těžkým průběhem onemocnění COVID19. Je však nutné upozornit, že u obou doporučovaných prostředků exituje možnost předávkování. Kromě komentovaných publikací je přiložen také krátký článek z časopisu Lancet rozebírající možné obtíže a problémy klinických studií. Článek také zmiňuje dvě publikované studie uvádějící inverzní korelace mezi národními odhady stavu vitaminu D a incidencí a mortalitou COVID-19 v evropských zemích. Dle jedné z citací z Irska mají země z oblasti s nižší zeměpisnou šířkou – typicky „slunečné“ země, jako je Španělsko a Itálie (zejména severní Itálie) nízké průměrné koncentrace 25 (OH) D a vysokou míru nedostatku vitaminu D. Tyto země také zažívají nejvyšší míru infekce a úmrtnosti v Evropě. Země severní šířky (Norsko, Finsko, Švédsko), které dostávají méně UV slunečního záření než jižní Evropa, měly ve skutečnosti mnohem vyšší průměrné koncentrace 25 (OH) D, nízkou hladinu deficitu a v Norsku a Finsku nižší míru infekce a úmrtí.

Další přiložený článek je metaanalýza dalších studií ohledně hladiny 25 (OH) D (v tisku). Autoři v něm analzyovali 25 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ve kterých bylo celkem 10 933 účastníků. Účinek vitaminu D pro prevenci akutní respirační infekce byl dle této publikace spolehlivě prokázán. Nejsilnější ochranné účinky byly spojeny s podáváním denních dávek 400–1 000 IU vitaminu D po dobu ≤ 12 měsíců.

Normální laboratorní hodnoty vitamin S-25-OH: <25 nmol / litr = výrazný nedostatek, 25-50 = nedostatek, 50-75 = dostatečná hladina. (Kalcifediol=kalcidiol=25-hydroxycholekalciferol=25-hydroxyvitamin D je prehormon, metabolit, jehož hladina v séru určuje hladinu vitmínu D)

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Fakta o rouškách a COVID19

American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.

Maska resp. rouška typu ​​N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.

Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.

https://www.lung.org/blog/covid-masks

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Interaktivní graf popisující klady a zápory testů protilátek COVID-19 na stránkách British Medical Journal

https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3325

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Kolik lidí usmrtil coronavirus? Boj badatelů s odhadem úmrtnosti

Badatelé bojují s odhadem úmrtnosti, zatímco pandemie pokračuje. Článek v časopise Nature popisuje obtíže při hledání skutečné úmrtnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Posun úmrtnosti

K odhadu úmrtnosti při epidemiích je používán posun úmrtnosti. Jedná se o srovnání aktuální úmrtnosti v určitém období s průměrnou úmrtností v tomto období za posledních pět let. Z věrohodných dat z více než 30 zemí vyplývá nárůst úmrtnosti o téměř 600 000. Oficiální data ale evidují úmrtí v souvislosti s COVID-19 pouze u přibližně 413 000 osob. Z těchto poznatků ale nelze učinit zjednodušený závěr, že úmrtnost na COVID-19 je o polovinu větší, než ukazují statistiky. Situaci komplikuje celá řada faktorů.

Některá úmrtí v souvislosti s COVID-19 nejsou správně zaznamenána anebo došlo k nárůstu jiných příčin úmrtí.

Komplikující faktory v odhadu úmrtnosti

V množině všech nadměrných úmrtí jsou započítáni kromě pacientů, kteří oficiálně zemřeli na COVID-19 i ti, kteří sice zemřeli také na COVID-19, ale o jejich infekci se nevědělo. Pak jsou zde nemocní, kteří zemřeli kvůli COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná – zde se totiž objevuje vliv snížené dostupnosti zdravotní péče, když například zdravotní systém kvůli redukovaným kapacitám nebyl schopný zajistit stávající zdravotní péči v plném rozsahu. Další roli v úmrtí v nepřímé souvislosti s COVID-19 sehrál vliv opožděné léčby z důvodu odkladu vyhledání lékařské péče pacienty (například je evidován nárůst úmrtí na infarkt myokardu). V menší míře mohou mít vliv i evidovaný nárůst případů domácího násilí, nárůst úmrtnosti na plicní embolii a ischemickou cévní mozkovou příhodu vzniklou ve spojitosti s onemocněním COVID-19. Tato souvislost nebyla zpočátku známa (https://www.covidfakta.eu/category/covid-a-cns/). Dále mohou statistiku komplikovat případy, ve kterých pacienti zemřeli s COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná.

Další komplikující faktor v opačném směru je pokles úmrtnosti na některé specifické příčiny – například pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách v dobách plošných karanténních opatření anebo na chřipku z důvodu zvýšených hygienických opatření. Tento pokles úmrtnosti může maskovat část nárůstu úmrtí na COVID-19 v množině nadbytečných úmrtí.

Excess deaths – zvýšení počtu úmrtí ve srovnání s předchozími roky

Analyzovat co nejpřesněji úmrtnost v souvislosti s COVID-19 potrvá roky po odeznění pandemie. Přesné vyhodnocení však nebude možné nikdy. Velkou neznámou jsou totiž chybějící statistické údaje ze středně a nízce rozvinutých zemí. Ve velké části světa jsou totiž data podhodnocená, protože se v řadě zemí neumírá v nemocnici, ale doma mimo systém zdravotní péče.

https://www.nature.com/articles/d41586-020-02497-w

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Orálně-fekální přenos SARS-CoV-2

Současné důkazy potvrzují, že hlavní cestou přenosu jsou kapénky od nakažených jedinců, které mohou vzniknout ve stadiu před rozvojem klinických projevů nebo v symptomatickém stadiu.

Analýza CEBM (Centra medicíny založené na důkazech) Oxfordské univerzity přináší shrnutí relevantních prací přinašející důkazy, že virus SARS-CoV-2 může infikovat také gastrointestinální trakt a dále se z něj šířit.

Část pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 (přibližně 12 %) má gastrointestinální příznaky (průjem, nauzeu, zvracení). Asi dvě pětiny (41 %) COVID-19 pozitivních pacientů vylučuje virus ve stolici. Vylučování viru stolicí trvá déle, než je přítomnost viru v nosohltanu. Byla potvrzena i přítomnost životaschopných virových částic ve stolici.

Zdravotnická zařízení

Mnoho vzorků nemocničních povrchů a vzduchu během pandemie v Londýně obsahovalo virovou RNA. Většina RNA pozitivních vzorků byla sice nalezena v místech obývaných COVID-19 nemocnými, ale 45 % pozitivních vzorků bylo nalezeno v místech, která nebyla bezprostředně obývána nemocnými. Kontaminované povrchy byly nejčastěji nalézány na klávesnicích, židlích a dávkovačích desinfekcí. Životaschopný virus se z povrchů ani ze vzduchu získat nepodařilo.

Stěry povrchů ze zdravotnického centra ve Wuhanu vykazovaly nejčastější míru pozitivity virové RNA v případě jednotky intenzivní péče (32 %), o něco méně na gynolologicko-porodnickém oddělení (28 %) a 20 % bylo nalezeno na oddělení vyhrazeném pro pacienty s COVID-19. Nejčastěji kontaminovanými povrchy byly tiskárny, klávesnice a kliky od dveří. Nejčastěji kontaminovanými ochrannými prostředky byly rukavice a dávkovače desinfekce.

Ve zdravotnickém zařízení v Singapuru byla testována přítomnost virové RNA pomocí RT-PCR. Nebyla zkoumána viabilita. Ve dvou zkoumaných pacientských pokojích, ve kterých se léčili nemocní s COVID-19, byly všechny vzorky negativní po provedeném běžném úklidu. V jednom pacientském pokoji s nemocnými, byly vzorky odebrány před úklidem. Zde byla zjištěna pozitivita výsledků u 13 z 15 povrchů v pokoji a 3 z 5 vzorků z toalety.

Detailně zpracovaná analýza provedená v únoru v Číně zkoumala vzorky stěrů z povrchů ve čtyřech náhodně vybraných trojlůžkových izolačních pokojích, v traktu oddělení a v částech vyhrazených pro personál. Nález RT-PCR pozitivních vzorků byl dokumentován dominantně na pacientských toaletách. Jeden slabě pozitivní vzorek vzduchu byl nalezen v traktu oddělení. Souhrn pozitivních nálezů z pokojů ukazuje obrázek. Práce zapadá do narůstajícího množství důkazů, že přenos nákazy probíhá i kontaktním přenosem. Zdůrazňuje význam hygieny rukou a desinfekce povrchů v boji s nákazou.

Odpadní vody

Virus je nalézán v odpadních vodách. Viabilní virové částice přetrvávají déle při nižších teplotách (14 dní při 4 °C, 2 dny při 20 °C).

Virus SARS-CoV-2 byl nalezen ve vzorcích odpadní vody ve Španělsku 41 dní před ohlášením prvního případu nákazy v zemi. Ve zmražených vzorcích vody (testována přítomnost 5 virových antigenů) byla zjištěna pozitivita již ve vzorcích z března 2019. Výsledky potřebují ověření. Nelze vyloučit falešnou pozitivitu metody PCR.

První pozitivní vzorek odpadních vod v Miláně byl zjištěn tři dny po identifikaci prvního nakaženého v Lombardii ve městě Codogno.

První pozitivní vzorky odpadních vod byly nalezeny pět dní po ohlášení prvních nakažených v Holandsku. Identifikace pozitivních vzorků byla možná při prevalenci onemocnění v populaci 1/100 000 nebo i nižší.

Kontrola odpadních vod tak může být citlivou metodou k monitoraci cirkulace viru v populaci. Virové částice v odpadních vodách nejsou velmi pravděpodobně viabilní.

Chlorování vody je nejefektivnějším nástrojem proti koronavirům ve vodě.