Rubriky
• CNS • ledviny • plíce

Mechanizmus postižení mozku u COVID19 experimentální studie


. Autoři popisují distribuci proteinu S1, odděleného od vlastního viru (podjednotka spike proteinu), a jeho schopnost překonat „blood brain“ bariéru (BBB). Intravenózně injikovaný protein S1 (I-S1) byl vychytáván v různých orgánech, včetně plic, sleziny, ledvin a jater. Absorpce I-S1 byla nejvyšší v játrech a v plicích. Jde o experimentální studii na na myších uveřejněnou v prosinci 2020 v časopise Nature Neuroscience
V mozku myší byl protein I-S1 degradován a do 30 minut po injekci přestoupil polivna podaného množství stěnu kapilár. To naznačuje, že I-S1 vstupuje přes BBB neporušený, ale nakonec je degradován v mozku. Zde způsobí uvolnění cytokinů, které vyvolají zánětlivou reakci a následnou neurotoxicitu.
V závislosti na pohlaví myší bylo vychytávání protein I-S1 vyšší v bulbus olfacotirus, játrech a ledvinách u samců a ve slezině u samiček. Při intranazálním podání bylo množství proteinu v CNS 10x nižší, než při intravenózním podání.

Autoři vyvolali u myší zánětlivý stav injekcí lipopolysacharidu (LPS) a zjistili, že zánět zvýšil absorpci I-S1 v mozku i v plicích (kde byla absorpce zvýšena o 101%). Zánět může zvýšit toxicitu S1 pro plicní tkáň zvýšením absorpce,virového proteinu I-S1 a totéž platí pro jeho průnik do mozku, „pravděpodobně kvůli narušení BBB“.

Rubriky
• CNS • léčba, léky, ostatní • psychika, sociologie

Dopad Covid-19 a restrikcí na duševní zdraví

Původní práce z Národního ústavu duševního zdraví, Klecany

Autoři studie, publikované v září 2020 v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, upozorňují na zhruba trojnásobný nárůst výskytu deprese a sebevražedných myšlenek v populaci a více než dvojnásobný nárůst prevalence úzkostných poruch vinou koronavirové nákazy a restriktivních opatření. Interpretují tak nálezy opakovaných průřezových průzkumů na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých občanů České republiky starších 18-ti let, provedených jak v listopadu 2017 (n=3306; 54% žen), tak v květnu 2020 (n=3021; 52% žen) s použitím diagnostického nástroje MINI jako hlavního skríninkového instrumentu.

https://www.dropbox.com/s/3s2w2pnk28h8h2t/Winkler%202020_Epi%20Covid%20CZ%2011-2017%20vs%2005-2020.pdf?dl=0

Rubriky
• CNS • CT, rtg, sono a MR • genetika • léčba, léky, ostatní • ledviny • plíce

Doporučení = guidelines léčby COVID19

https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/

Aktuální přehled doporučení léčby COVID19 v 215 stránkové publikaci opakovaně zveřejňují američtí autoři – panel vedou dva lékaři z NIH, Bethesda a jeden lékař z Weill Cornell Medicine, NY. Celkem se na publikaci podílí dalších 30 vysoce erudovaných lékařů z amerických univerzit a výzkumných institucí. Předposlední update byl proveden 9.10.2020, poslední 22.10.2020. Byla doplněna sekce „Therapeutic management“ s podrobnější diskuzí k indikaci podávání a k dávkování remdesviru a dexamethasonu a sekce o léčbě HIV+ pacientů s infekcí COVID19 a sekce „COVID a influenza“

V sekci klinických příznaků byla doplněna data a doporučení k léčbě perzistujících obtíží po prodělané infekci. V sekci léčby těžce nemocných (critically ill) byly doplněny podsekce „Sedation management“ a „Post-Intesive Care Syndrom“. Na konci každé sekce je uvedeno mnoho zdrojové literatury s elektronickými odkazy.

Rubriky
• CNS • kardiovaskulární systém • léčba, léky, ostatní • ledviny

COVID-19 and Thrombotic or Thromboembolic Disease

Mezinárodní kolektiv více než 40 autorů vydal přehledný článek a doporučení tzv. State of Art Review k léčbě trombotických a tromboembolických komplikací infekčního onemocnění COVID19. Tyto komplikace společně s přehnanou imunitní reakcí jsou nejčastější příčinou úmrtí či dlouhodobých následků infekce SARS-CoV2 při poškození plic, srdce, ledvin a mozku. Současně dochází velmi často ke zkřížené reakci s dalšími podávanými léky. Proto má standardizace léčby a prevence zcela zásadní vliv na osud nemocných.

Kromě toho též zatím používané léky COVID-19 mohou mít nepříznivé lékové interakce s antiagreganty a antikoagulanty. Pandemie může též kvůli alokaci zdrojů při sociálním distancování nepříznivě ovlivnit péči o pacienty bez COVID-19, ale s trombotickými příhodami.

Rubriky
• CNS • CT, rtg, sono a MR

Cévní mozková příhoda jako první příznak COVID19

Autoři v časopise Brain, Behavior, and Immunity publikovali 27.4:2020 sestavu čtyř nemocných ve věku 73-88 let s iktem, jako první příznakem infekce COVID19. Doposud popisované CMP proběhly až po určité době léčby COVID19 pneumonie.

Rubriky
• CNS • CT, rtg, sono a MR

Nálezy na MR mozku u pacientů na JIP s infekcí COVID-19

36% pacientů s COVID-19 má příznaky postižení CNS včetně bolesti hlavy, změněného duševního stavu, akutního cerebrovaskulárního onemocnění a epilepsie. Míra i četnost neurologických příznaků je vyšší u pacientů se závažnějším stavem respiračního onemocnění. Relativně vysoké procento neurologických příznaků je v souladu se studiemi, které ukazují neurotropismus koronaviru. Obraz postižení mozku na MR byl u 44 % (12 z 27 vyšetřených COVID19 nemocných). Nejčastějí abnormality byl zvýšení signál kortexu na FLAIR obrazech a poté zvýšený signál bílé hmoty subkortikálně bez lobární predilekce. U jednoho nemocného byla diagnostikován akutní infarkt a u dalšího trombóza žilních splavů.