Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce • věkové skupiny

Predikce 30denní mortality u mladších nemocných s COVID-19 dle CT skóre

30 nemocných mladších 50 let bez komorbidit z Iránu, kteří byli přijímání v těžším stavu, mělo po potvrzení nákazy provedeno vstupní CT a dle rozsahu a morfologickéhob typu změn na CT určeno tzv. CT severity skóre. To dle autorů spolehlivě předpovídá krátkodobou mortalitu v následujících 30 dnech.

CT severity skóre: Každý z 5 plicních laloků byl zhodnocen ve škále 0 až 4 takto; 0: nepostižený, 1: 1 %–25 % 2: 26 %–50 %, 3: 51 %–75
%, 4: 76 %–100 % postiženého parenchymu typickými změnami pro virovou pneumonii (GGO, crazy paving, consolidation).

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Restriktivní opatření v době pandemie a jejich nebezpečí pro společnost

1) Na rozdíl od krátkodobých kalamit (např. povodní) jsou onemocnění a epidemie typu COVID-19 vleklé záležitosti. Mimořádná i jiná opatření tedy nejsou „dočasná“ v horizontu týdnů, ale přenastavují poměry, vztahy a způsoby jednání dlouhodobě, mnohdy nevratně. Mohou tak uvolnit prostor horším hrozbám a škodám, než jaké představuje COVID-19 či v budoucnu jiná virová epidemie. Tím důležitější je ucelené posouzení rizik a dopadů přijímaných opatření – nemůže a nesmí jít o pohled z jednoho úhlu, jedné skupiny odborníků. COVID je nejen virová nákaza, ale také závažný psychosociální patogen.

2) Vleklá restriktivní opatření mají zcela mimořádný dopad na vzdělanost, sociální a pracovní návyky u dětí zvláště v prvních ročnících základních škol, ale také u přestupových ročníků. Ukazuje se, že distanční výuka, jako každá metoda, má i velké problémy a nenahrazuje tradiční model školní docházky – zvláště když „škola“ není „fabrika na znalosti“ (ty lze slušně nasypat i distančně), ale proces socializace, dosahování lidskosti a snižování sociálních rozdílů. Dlouhodobé restrikce vzdělávacího a výchovného procesu by tedy musely být podloženy mimořádně průkaznými důvody – rozhodně vážnějšími, než jaké nyní přinesl COVID-19, což ještě nebylo zřejmé na jaře, ale je zjevné nyní.

3) Zdraví, zdravím podmíněná kvalita života i příčiny úmrtí nemají jen biologický rozměr „tělesných“ onemocnění, mají též rozměry duševní, sociálně ekonomické či exsistenciální. Člověka lze zahubit stejně virovou nákazou jako navozením úzkosti a deprese, vyloučením ze společnosti, zpřetrháním vztahů, sociálním úpadkem, zbídačením, ztrátou životního smyslu. Nejen COVID, ale neméně protikovidová opatření vnesla do společnosti strach, závažná omezení, ohrožení mezigeneračních vztahů i další zmíněná rizika. Problém nestojí (jak se někdy zcestně naznačuje) tak, zda normalizaci společensko ekonomického života obětujeme životy ohrožených lidí, ale jak minimalizujeme celkový počet úmrtí, ztráty na životech ze všech souvisejících příčin.

4) Od počátku epidemie se akcentuje vztah ke starším dospělým lidem ve věku 65+. Z obecného faktu, že od zhruba 35-40 let se v závislosti na věku zvyšuje závažnost, komplikovanost, úmrtnost nejrůznějších onemocnění, úrazů, zdravotnických výkonů i zátěží (stresů) obecně se odvodily různé formy „zvláštního přístupu“ nad určitý věk (uplatnil se věk 65 let). Znovu a znovu se objevují návrhy na různá plošná, věkově skupinová opatření – jednou domněle ochranná, jindy zjevně diskriminační – i realizace těchto návrhů, a to bez ohledu na fakt, že většina starších lidí tato opatření nepotřebuje, je jimi poškozována, onemocnění COVID-19 překonává obdobně jako většina lidí mladších. Dochází k nebezpečné věkové segregaci, diskriminaci a ke vzbuzení mylného zdání, že starší lidé jsou obecně „neduživí“, nevýkonní, nepřínosní, že vůči nim lze postupovat jinak než vůči většinové společnosti. To je v rozporu s požadavkem, aby každý člověk (bez ohledu na rasu, gender, vyznání, věk, atd.) byl posuzován individuálně jako jedinec. Jinak se v obecném povědomí otevře cesta k hrozivým důsledkům. Upozorňujeme např. na velmi dobře formulované německé eticko právní stanovisko z letošního roku k medicínskému postupu při vyčerpání vzácných zdrojů, např. kapacit intenzivní péče. Jasně požaduje nezbytnost individuálního posouzení potřeb konkrétního člověka a odmítá jako zcela nepřijatelné skupinové přístupy na základě např. věku, genderu, ale také základní choroby, kterou mohou být lidé např. (i mylným) záznamem ve stále rozsáhlejších zdravotnických registrech kompromitováni. Braňme se cílevědomě věkové segregaci a diskriminaci, která k nám může vstoupit v „rouchu pozitivní ochrany“.  

5) Vleklá epidemie COVID-19 jako každý dlouhodobý proces prochází různými stádii a fázemi. Nejde o stále stejnou „epidemii COVID-19“, ale o její konkrétní fáze lišící se např. rozsahem nákazy, úrovní populační imunity, „agresivitou“ virů, připraveností společenských systémů atd. Tomu by měla odpovídat i přijímaná opatření. Pokud jsou uplatňovaná např. pozdě, takže spadají již do jiné fáze, do jiné situace, stávají se neúčelná či dokonce nebezpečná. Tak je tomu např. s frekventním testováním protilátek či antigenů. Kromě jiných výhrad jde o to, že na jaře, kdy byl výskyt onemocnění sporadický, mělo smysl se snažit rozsáhlým testováním a izolováním eliminovat zdroje nákazy a zabránit jejímu šíření a proniknutí do rizikových zařízení pro vysoce oslabené lidi. Pokud se do podzimu stala nákaza komunitní, široce rozšířenou, a současně se ukázalo, že v ohrožených zařízeních není tak nebezpečná, jak se zdálo, ztrácí tato strategie opodstatnění.

6) Vypjatá situace s masivním mediálním pokrytím logicky vede k řadě vystoupení a prohlášení, mnohdy vzájemně protichůdných. Velmi apelujeme sami na sebe i na všechny své kolegy, leckdy letité přátele jen nyní s rozdílnými názory na COVID-19: „kroťme své vášně, svá nadšení i opojení ze světel kamer“, buďme uvážliví a berme ohled na dopady našich proklamací, kterými se často snažíme více „porazit oponenty“ a pohladit své ego, než prospět lidem, společnosti, hledání optimálního postupu v neujasněné situaci. Všude ve světě jsou protichůdné názorové tábory reprezentované věhlasnými jmény – hledejme mezi sebou shodu na středových postupech, argumentujme pokorně ze svého úhlu pohledu, nikoliv z pozice jediné úplné „Pravdy“, vyjadřujme pochybnosti, požadujme podklady a vysvětlení, ale omezme kategorické apely na základě pouhých domněnek či dílčích spekulací. Buďme lidští a psychoterapeutičtí, nikoliv psychotraumatizující vůči široké veřejnosti, kterou naše vize (jakkoliv se zhusta nenaplní) i názorové rozpory děsí a znejišťují.

7) Kritické myšlení a svobodná diskuse, tyto zásadní výhody a zbraně naší civilizace, vyžadují spolehlivé údaje, „tvrdá data“, nikoliv „idoly“, interpretace, rozvinuté narativy. Naléhavě upozorňujeme a žádáme o nápravu: ani vysoce kvalifikovaným, nezpochybnitelně seriozním odborníkům či uskupením se od počátku epidemie nedaří získat základní zdrojová data, aby bylo možné vědecky pracovat na korektivech, alternativních scénářích, vědecky diskutovat apod. Nedaří se ani uplatnit návrhy na upřesnění některých pojmů, jejichž matení vytváří zavádějící obraz skutečnosti. Zvláště je nutné odlišit bezpříznakové nákazy virem SARS-COV (většina případů), lehké půběhy bez závažných objektivních nálezů rtg anebo laboratorních, středně těžké průběhy s pozitivními nálezy, které ale bez ohledu na to, zda jsou ošetřovány doma (případně v pobytovém zařízení) nebo krátce v nemocnici nevyžadují invazivní péči, těžké průběhy vyžadující invazivní postupy. Právě tak je třeba alespoň zhruba, orientačně odlišovat případná úmrtí „na COVID“ od úmrtí „s COVIDEM“ (např. na cévní mozkovou příhodu, akutní srdeční infarkt, závažný úraz, v terminálním stádiu orgánových selhání apod.). Zatím trvá monopol dat a interpretací, před kterým naléhavě varujeme.

8) Řešení závažných problémů, k nimž epidemie COVID-19 nesporně patří, vyžaduje ucelená provázaná řešení, kvalitní logistiku. Jinak může dojít v dobré víře k narůstání problémů. Upozorňujeme v této souvislosti např. na mimořádná opatření nařizující frekventní testování klientů i zaměstnanců v pobytových zařízeních sociálních služeb, aniž by byly domyšleny metodologie provádění či řešení situace, pokud by byl v řadě zařízení uveden do karantény kritický počet zaměstnanců, za něž neexistuje náhrada.  Opomenuto v takové situaci bylo např. umožnění práce bezpříznakových lidí při použití dostatečných osobních ochranných pomůcek – jinak hrozí „exekutivou navozený kolaps systému“.

9) Podobně neuvědomovaně nedomyšlená se jeví opatření prolamující právní, respektive lidskoprávní záruky. Doporučujeme, aby u všech mimořádných i dalších opatření byl tento aspekt obligátně posuzován (obdobně jako se u legislativních návrhů posuzují ekonomické, ekologické či genderové dopady), aby ani nedostatečně obezřetnou formulací nedošlo k pootevření vrátek pro manipulace a diskriminace. Součástí lidskoprávní obezřetnosti by měla být preference doporučení před nařízeními, respektování zodpovědnostní subsidiarity, např. v pobytových zařízeních sociálních služeb, jejichž ředitelé většinou prokázali nejen zodpovědnost, ale také realističtější znalost poměrů a větší akceschopnost než centrální orgány, a také respektování svobodné vůle včetně zodpovědnosti za chybná rozhodnutí (např. v souvislosti s omezováním pohybu u tzv. rizikových skupin obyvatel). Upozorňujeme např. na „dobře myšlené, ale protiprávní“ časté omezení pohybu obyvatel v domech s pečovatelskou službou (DPS). Apelujeme na jasné zachování dominance etických a právních norem nad biologickým řízením společnosti.

10) Při všech humanitárních katastrofách je cílem nejen zachránit životy, ale také zachovat společenskou infrastrukturu, hodnotový a společenský systém. To se týká v našem případě a se zvláštním důrazem na normální vývoj dětí zachování rodinného fungování, mezigenerační komunikace a podpory, vzdělávacího a výchovného systému, ale také kulturního, tělovýchovně sportovního a spirituálního života a jistě také ekonomického fungování s důrazem nejen na hrubý domácí produkt a celkovou zaměstnanost, ale neméně též na existence a komunitní význam malých firem a živností.

Pokusme se překlopit společenskou realitu ČR (nejen) v době COVID-19 od strachu a bojů znesvářených protistran k hledání kompromisního konsenzu a dlouhodobě neudržitelný systém restrikcí, zákazů a nařízení motivovaných biologicky k udržitelnému systému sociálně kulturního prospívání na základě umírněných, lidsky i společensky citlivých opatření k minimalizaci úmrtí cestou kriticky uvážlivé informovanosti a doporučení. Jinak to bez závažných lidských i společenských ztrát nezvládneme.       

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Rizika COVID19

Motto:

63 letý muž s léčenou hypertenzí pocítí přetrvávající bolest na hrudi. Z obavy před nákazou nejde k lékaři. Třetí den dochází k  prudkému zhoršení dechu a záchranka ho odveze do nemocnice. Zde se zjistí rozsáhlý infarkt myokardu a COVID pozitivita a muž umírá.

Otázka: Zemřel na infarkt jako komplikaci COVID či infarkt jako takový při ischemické chorobě srdeční s COVID jako náhodným nálezem v důsledku opožděné léčby pro obavy z infekce? ?

Příběh pandemie COVID-19 je v mnoha ohledech fascinující, což se týká i obtížné předvídatelnosti všech aspektů a variability klinického průběhu. Každá nemoc včetně infekcí je poznamenána růzností geografického rozšíření, míry rizika vzniku onemocnění a jeho tíže případně úmrtností, ale u COVID 19 je rozptyl těchto parametrů extrémní a obtížně vysvětlitelný, byť se o to snaží celosvětově záplava vědců a vědeckých institucí. 

Jestliže u jiných chorob bývá  běžně geografická rozdílnost v základních parametrech v násobcích, u COVID-19 jsou tyto rozdíly v řádech. Poznání  zákonitostí podmiňujících variabilitu onemocnění má zásadní význam v boji s pandemií, protože ochranná opatření musí být pokud možno přesně cílená.  Choroba COVID-19 přitáhla celosvětovou pozornost veřejnosti jako žádná jiná a prakticky každému je známa v hrubých rysech základní charakteristika onemocnění.  Pokud jde o geografii je rozdíl ve výskytu choroby i tíži jejího průběhu obrovský. K největšímu rozšíření i úmrtnosti charakterizované počtem zemřelých na milion obyvatel dochází na kontinentech Jižní, Střední a Severní Ameriky (500-1000 Spojené státy, Mexiko, Brazílie atd) a Západní Evropy (Belgie 1012, Španělsko 767, ČR 304 – k 6. 11.), naopak podstatně méně je zatížena většina zemí Východní Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie (Ukrajina 167, Řecko 60, Egypt 65, Kenya 19, Indie 87, Japonsko 14, Thajsko 1). I v rámci těchto geografických celků s předpokládanou podobnou genetikou, demografií, kvalitou lékařské péče, chováním populace a restriktivními opatřeními  je rozdíl mezi některými zeměmi překvapivě mnohonásobný – viz Švédsko (588) – Finsko (65)– Norsko (52), nebo Peru (1044) – Uruguay (58), či Arménie (460) – Gruzie (84). 

Samozřejmě nabízí se otázka jednotné metodiky sběru dat a zvažování příčin úmrtí zda „s COVID či na COVID“, nicméně prudký nárůst úmrtí jakéhokoliv původu dnes nelze nikde utajit. Právě studium příčin těchto rozdílů je klíčem k aplikaci účinných cílených restriktivních opatření.

Pokud jde o zvážení rizik je třeba rozlišit rizika infekce jako takové, závažného průběhu a úmrtí, přičemž všechny tyto parametry se mohou měnit v čase, protože jednak virus může měnit svou agresivitu, jednak se jeho šíření i průběh onemocnění mění restriktivními opatřeními a zdokonalující se léčbou. Je snadno představitelné, že šíření ovlivňuje koncentrace populace, intenzita mezilidských kontaktů a individuální vnímavost, která je jen obtížně charakterizovatelná, přesto se choroba různě šíří a chová v jinak stejně lidnatých aglomeracích například  rovníkové Afriky, Indie a na druhé straně Spojených států a Západní Evropy bez zjevného ohledu na hygienické standardy. Z intenzity kontaktů vyplývá riziko onemocnění u zaměstnaneckých skupin, které je relativně vysoké u zdravotníků a sociálních pracovníků. Přesto je míra úmrtí ve všech zaměstnaneckých skupinách menší než 1% a zdá se, že zaměstnaneckým poměrem obecně charakterizovaná individuální aktivita je výrazným ochranným faktorem.  Pokud jde o klinický průběh z denního všeobecně dostupného zpravodajství je zjevné, že u mladých se onemocnění snadno šíří například v rámci sportovních kolektivů a společenských akcí, nicméně průběh dejme tomu do 40 let je většinou velmi lehký až bezpříznakový. Víme, že u chřipky tomu tak není.  Riziko těžšího průběhu a případně úmrtnosti vzrůstá nad 50 let, přičemž z rizikových faktorů se zvažují zejména diabetes, vysoký tlak, obezita, kardiovaskulární choroby, nádory a snížení imunity. Pozoruhodné je, že v rámci globalizace se zastoupení těchto faktorů v rozdílných teritoriích sbližuje, takže samotný jejich aritmetický souhrn řádové rozdíly  v průběhu choroby nevysvětluje.

Jak vypadá konkrétní analýza těchto faktorů: Podle Italské studie jedno procento všech mnoha zemřelých byli jedinci mladší než 50 let. V Číně byl průměrný věk zemřelých 76 let. U nás je 92 – 93% zemřelých starších než 65 let,  průměrný věk v této kategorii je 78 – 79 let a tato hodnota je v celém průběhu epidemie překvapivě velmi konsistentní.

Pokud jde o další rizikové faktory  těžkého průběhu a úmrtí jsou jimi jak již bylo uvedeno diabetes mellitus (kolem 30% při těžkém průběhu), hypertenze (do 30%), cévní postižení srdce a mozku (kolem 20%) a obezita (v USA 40%), která se vyskytuje většinou v kombinaci s výše uvedenými komplikacemi a je nejčastějším rizikem u nemocných pod 60 let.  Nádory jsou ve svém úhrnu relativně menším rizikovým faktorem  samozřejmě s výjimkou konečných stádií. Ze specifických skupin z několika set registrovaných infikovaných rodiček byly vážný průběh a přenos na dítě výjimečné. Postižení dětí je téměř vždy lehké či bezpříznakové a to i u nositelů dalších chorob, jako jsou například alergie či retardace. Nemocní s chronickými zánětlivými chorobami a s tzv. sníženou imunitou v důsledku například biologické léčby výrazně zvýšené riziko nevykazují. Souběh s AIDS je daleko méně častý, než se předpokládalo. Charakteristika nemocných odpovídá ostatním pacientům s COVID-19, mortalita se podle jednotlivých studií pohybuje od 2 do  14,3%. Z nemocných po transplantaci jsou zatíženi vyšším rizikem nemocní po transplantaci ledvin, nikoliv však jater. Chronická plicní onemocnění dospělých jsou zatížena určitým rizikem, avšak vzhledem k tomu, že nejzávažnějším projevem COVID-19 je pneumonie menším, než by se očekávalo.  Kouření je rizikovým faktorem úmrtí, méně infekce jako takové. Je zřejmé, že riziko těžkého průběhu skokově narůstá při kombinaci dvou a více rizikových faktorů, jako například vysoký věk, diabetes mellitus a jeho komplikace a imobilita. Nepřímé a dosud nevyhodnocen riziko pandemie vyplývá ze změny chování společnosti. Senioři v léčebnách a azylech všeho druhu trpí deprivací (zákaz návštěv) a obavami o sebe i své rodiny, se kterými ztrácejí kontakt, což má fatální dopad na jejich vitalitu.  Vzrůstá alkoholismus i sebevražedné pokusy. Nemocní umírají doma na kardiální komplikace a mozkové mrtvice z obavy z  návštěvy zdravotnického zařízení. Klesá počet potenciálně život zachraňujících výkonů, jako orgánové transplantace a onkologická chirurgie, což je snadno dohledatelné podle statistik pojišťoven.

Co z toho plyne: Pandemie COVID-19 je objektivním problémem, který je třeba studovat systematicky a reagovat přiměřeně na základě vědeckých analýz. Nesprávně aplikovaná opatření mohou mít devastující byť v tuto chvíli neobjektivizovatelný vliv v na zdravotní stav společnosti.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Petice za „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol“

https://www.petice.com/vrame_zemi_do_normalu

Výzva Zdravého Fóra

My, níže podepsaní, se domníváme, že není možné, nadále udržovat stav, který u nás od jara panuje.

Drastické vládní kroky mají nedozírné dopady na všechny občany a zvláště nižší příjmové skupiny. Ohromné škody jsou už nyní nejen v majetkové, ale také ve společenské, rodinné, kulturní a psychické rovině všech obyvatel země. 

Chaotická opatření neustálého uzavírání a rozvolňování celé země, s vidinou vakcíny, která nemusí v dohledné době (nebo dokonce nikdy) přijít, nejsou nadále možná a dlouhodobě udržitelná.

Před strategií lockdownu, jako hlavního opatření, rovněž varuje WHO.

Není možné chránit malé procento populace tak, že se zničí život všech ostatních.

Požadujeme!

1) Okamžitý návrat žáků a studentů do škol – utíká jim čas!

  • ▪ Vládní opatření se týká téměř milionu žáků ZŠ, 400.000 SŠ a 300.000 VŠ
  • ▪ Jsme jedna z mála zemí EU, kde jsou školy zavřené.
  • Opatření je škodlivé pro psychický vývoj dětí a jejich vzdělání 
  • ▪ Jako zdroj nákazy jsou školy zcela zanedbatelné, dle dat ministerstva, pouze 1,4% – 4,8% všech nákaz.
  • Pro děti není covid-19 vůbec nebezpečný
  • ▪ Opatření představuje velký zásah pro matky samoživitelky i zdravotnický personál jak v nemocnicích, tak v sociálních službách
  • ▪ Děti mohou trávit čas s prarodiči a vystavit je tak zbytečnému riziku

2) Cílenou ochranu rizikových skupin

  • ▪ Po konzultaci s lékaři vytipování rizikových osob (např. praktickými lékaři)
    Toto pokládáme za první krok k cílené ochraně – protože právě tito lidé končí primárně v nemocnicích a zaplňují jejich kapacity.  (Např. rozdělit pacienty do několika skupin podle rizikovosti – vycházet z dat a zkušenosti lékařů, aby určili, které komorbidity jsou nejrizikovější)
  • ▪ Dle počtu potenciálně rizikových osob zvolit vhodnou strategii cílené ochrany a prevence
  • Detailní návrh musí být konsensem odborníků z mnoha odvětví – ne pouze jedné úzce zaměřené skupiny vládních vědců. 
  • ▪ Tuto strategii cílené ochrany začít okamžitě uplatňovat, místo testování dalších tisíců bezpříznakových osob v neohrožené skupině.
  • Možné návrhy a inspirace:  Opatření Prof. Jiřího Berana Dále např. prohlášení Barringtonské deklarace, podepsané tisíci vědci a lékaři

3) Rozvolňování opatření a postupný návrat země do normálu

  • ▪ Aplikovat postupně – ruku v ruce s ochranou rizikových skupin obyvatel
  • Objektivní a vyvážené informování veřejnosti bez přešlapů a zbytečného strašení
  • ▪ Žádáme naprostou otevřenost všech relevantních dat, které stát v souvislostí s pandemií získává
  • ▪ Žádáme hledání a přijímání cílených a dlouhodobě udržitelných opatření, která budou fungovat i po návratu země do normálu. Virus tady bude s námi i po lockdownu.
Rubriky
• genetika • incidence, mortalita, statistické analýzy • věkové skupiny

Komplikace onemocnění COVID-19 v těhotenství

Studie Světové asociace perinatální medicíny zkoumala vliv infekčního onemocnění COVID-19 na těhotné a novorozence. Do studie se mezi 1. únorem a 30. dubnem 2020 a zapojilo 73 center z 22 zemí světa. Ve zkoumané kohortě bylo 388 těhotných matek s pozitivním testem RT-PCT na SARS-CoV-2.

Výsledky studie

43 z 388 (11,1 %) vyžadovalo intenzivní péči a 36 (9,3 %) umělou plicní ventilaci. 3 z 388 (0,8 %) matek zemřelo.

V době analýzy dat studie bylo 122 z 388 žen stále ještě těhotných. Ze zbývajících 266 těhotných porodilo živé dítě 251 matek (94,4 %). Předčasný porod před 37. týdnem gestačního stáří byl zaznamenán u 70 z 266 matek (26,3 %), z nich čtyři pětiny bylo indukováno a jedna pětina nastala spontánně. Šest matek porodilo mrtvý plod.

Z 251 živě narozených dětí zemřelo 5 novorozenců (2,0 %). Pouze u jednoho živě narozeného dítěte z 251 (0,4 %) byla prokázána pozitivita RT-PCR. Dítě bylo asymptomatické

Z 266 dokončených těhotenství byla zaznamenána perinatální úmrtnost 4,1% (porod mrtvého plodu + úmrtí dítěte do jednoho týdne věku), kdy 10 matek mělo klinické projevy COVID-19 v době příjmu a jedna byla asymptomatická.

Nezávislými prediktory těžkého průběhu (přijetí na JIP, nutnost použití umělé plicní ventilace nebo úmrtí) byly:
  •  symptomy infekce COVID-19 v době příjmu oproti ženám bez symptomů (aOR 5,11; 95% CI 1,11-23,6)
  • dušnost v době příjmu (aOR 3,68; 95% CI 1,58-8,58)
  • zvýšená hladina laktát dehydrogenázy (LDH) (aOR 4,13; 95% CI 1,54-11,1)

Slabé stránky studie

Slabou stránkou retrospektivní studie bylo to, že nebyla randomizovaná a neměla kontrolní skupinu. Zkoumanou populaci tvořily především ženy s podezřením na onemocnění COVID-19, a tím pádem v ní bylo nízké zastoupení asymptomatických pacientek. Další limitací je fakt, že analýza byla provedena pouze ve vysokopříjmových a středněpříjmových zemích.

Implikace práce

Fyziologické adaptační procesy v těhotenství představují riziko závažnějšího průběhu virové pneumonie s vyšším rizikem úmrtí a nemocnosti matky, jako je tomu u chřipky nebo planých neštovic.

Doposud publikovaná data ukazují relativně vysoké riziko předčasného porodu u COVID-19 nemocných matek, ale nepřináší důkaz vertikálního přenosu (přenos z matky na dítě) ani zvýšeného rizika úmrtí matky. Ve zkoumané kohortě byla popsána tři úmrtí symptomatických pacientek (0,8 %). Smrtnost během epidemie španělské chřipky byla pro srovnání odhadována na 3% v normální populaci a na 37 % u těhotných.

Další informace

Ve studii jsou dále uvedena detailní demografická data, přehled symptomů, laboratorních nálezů a informace o farmakologické léčbě nemocných.

https://obgyn.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/uog.23107

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Barringtonská deklarace

Počet signatářů Great Barrington deklarace překročil 3.11.2020 celkem 657 000.


Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.

Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdrav
í.

To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.

Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.

Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.

Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.

Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.

4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.

Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

Podpis lze připojit zde

Komentář k výzvě

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Uzavírání škol dlouhodobě nejspíše zvýší v UK počet obětí COVID19

Podle pravděpodobnostního modelu a podle retrospektivní analýzy dat, uveřejněné 7. října 2020 v prestižním časopise British Medical Journal, je velmi pravděpodobné, že omezení výuky na školách zvýší v delším časovém horizontu počet obětí současné pandemie. Z modelu autorů a z analýzy proběhlých uzávěrů škol v UK vyplývá, že míra kontaktu domácností pro rodiny studentů se během uzavření zvýší o 50%. Kontakty v komunitě se během uzavření zvyšují o 25%. Přestože uzávěr škol sníží reprodukční číslo R, má podle autorů za následek více celkových úmrtí než žádné zavírání škol. Zmírnění epidemie covid-19 vyžaduje odlišnou strategii než chřipkové epidemie, s větším důrazem na ochranu starších a zranitelných lidí. Zatímco celkové infekce jsou na nízké úrovni, covid-19 se projevuje jako lokalizované hroty. Aktuálně dostupná data nestačí k spolehlivé předpovědi, kde k nim dojde.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • věkové skupiny

Nadměrná úmrtnost způsobená všemi příčinami v Evropě v březnu a dubnu během COVID-19 pandemie: předběžné výsledky dle EuroMOMO

EuroMOMO projekt používá statistický algoritmus, který umožňuje
vzájemně porovnávat týdenní nadměrnou úmrtnost v jednotlivých evropských státech. Funguje od pandemie chřipky A (H1N1) v roce 2009. Evropské státy, které jsou součástí projektu Euromomo (A, BE, D, DK, E, EST, F, FIN, GR, GB, H, I, L, MT, NL, NI, P, S, SUI ) zveřejnili analýzu a hodnocení celkové mortality v průběhu pandemie do 18 týdne roku 2020.

Souhrnně došlo k postupnému vzestupu celkové úmrtnosti ve všech hodnocených věkových skupinách nad 14 let mezi 11.-14. týdnem a poté došlo k rychlému poklesu. Ve 14. týdnu zemřelo o cca 35 000 lidí více než byl dlouhodobý průměrný počet zemřelých souhrnně ve všech zúčastněných státech. 32800 z nich bylo starších 65 let.

V státech A, DK, EST, FIN, DE, GR, H, L, MT a N se však křivka průměrné úmrtnosti neodchýlila od normálu na rozdíl od ostatních států (BE, E, F, GB, Ch, I, NL, NI, P, S, SUI), kde došlo k výrazným odchylkám.

též viz

Rubriky
• plíce • věkové skupiny

Přednáška na téma: Pediatrický COVID-19

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Děti a dospívající do 19 let představují ve všech zemích postižených epidemií COVID-19 jen 1-2 % všech nemocných. Průběh onemocnění je u nich zpravidla mírnější než v pozdějším věku a fatální případy jsou zcela ojedinělé. Pediatři se obávali, zda některé skupiny dětí mohou být zranitelnější, ale to se naštěstí neprokázalo ani v případě kojenců, ani u dětí s chronickým plicním onemocněním, ani u imunosuprimovaných dětí v průběhu onkologické léčby. Děti jistě hrají určitou roli v komunitním šíření infekce. Transplacentární přenos byl zaznamenán zcela výjimečně a podle dostupných zpráv nebyl jednoznačně verifikován. Velkou výzvou zůstává otázka, zda rozdíly v klinické závažnosti u různých věkových skupin pomohou porozumět podstatě imunitní odpovědi organismu v průběhu COVID-19.

Rubriky
• pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie • věkové skupiny

Přednáška na téma: COVID-19 u starších lidí a v tzv. dlouhodobé péči

Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020

Ve všech zemích největší počet obětí mezi klienty dlouhodobé zdravotně sociální péče (DS, DZR, LDN) při kumulace rizikových faktorů:
velmi staří, multimorbidní a křehcí (frail) klienti, mnohdy odtržení od potřebné zdravotní péče, stálé nebezpečí nezvládnutí ústavní epidemie (zavlečení, promoření, chaos).
Česko bohužel dlouhodobě zdravotně sociální pomezí systémově neřeší = potenciální velký problém epidemiologický, etický, právní, zdravotní, organizační pro případnou 2. vlnu!!!