Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Kolik lidí usmrtil coronavirus? Boj badatelů s odhadem úmrtnosti

Badatelé bojují s odhadem úmrtnosti, zatímco pandemie pokračuje. Článek v časopise Nature popisuje obtíže při hledání skutečné úmrtnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Posun úmrtnosti

K odhadu úmrtnosti při epidemiích je používán posun úmrtnosti. Jedná se o srovnání aktuální úmrtnosti v určitém období s průměrnou úmrtností v tomto období za posledních pět let. Z věrohodných dat z více než 30 zemí vyplývá nárůst úmrtnosti o téměř 600 000. Oficiální data ale evidují úmrtí v souvislosti s COVID-19 pouze u přibližně 413 000 osob. Z těchto poznatků ale nelze učinit zjednodušený závěr, že úmrtnost na COVID-19 je o polovinu větší, než ukazují statistiky. Situaci komplikuje celá řada faktorů.

Některá úmrtí v souvislosti s COVID-19 nejsou správně zaznamenána anebo došlo k nárůstu jiných příčin úmrtí.

Komplikující faktory v odhadu úmrtnosti

V množině všech nadměrných úmrtí jsou započítáni kromě pacientů, kteří oficiálně zemřeli na COVID-19 i ti, kteří sice zemřeli také na COVID-19, ale o jejich infekci se nevědělo. Pak jsou zde nemocní, kteří zemřeli kvůli COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná – zde se totiž objevuje vliv snížené dostupnosti zdravotní péče, když například zdravotní systém kvůli redukovaným kapacitám nebyl schopný zajistit stávající zdravotní péči v plném rozsahu. Další roli v úmrtí v nepřímé souvislosti s COVID-19 sehrál vliv opožděné léčby z důvodu odkladu vyhledání lékařské péče pacienty (například je evidován nárůst úmrtí na infarkt myokardu). V menší míře mohou mít vliv i evidovaný nárůst případů domácího násilí, nárůst úmrtnosti na plicní embolii a ischemickou cévní mozkovou příhodu vzniklou ve spojitosti s onemocněním COVID-19. Tato souvislost nebyla zpočátku známa (https://www.covidfakta.eu/category/covid-a-cns/). Dále mohou statistiku komplikovat případy, ve kterých pacienti zemřeli s COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná.

Další komplikující faktor v opačném směru je pokles úmrtnosti na některé specifické příčiny – například pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách v dobách plošných karanténních opatření anebo na chřipku z důvodu zvýšených hygienických opatření. Tento pokles úmrtnosti může maskovat část nárůstu úmrtí na COVID-19 v množině nadbytečných úmrtí.

Excess deaths – zvýšení počtu úmrtí ve srovnání s předchozími roky

Analyzovat co nejpřesněji úmrtnost v souvislosti s COVID-19 potrvá roky po odeznění pandemie. Přesné vyhodnocení však nebude možné nikdy. Velkou neznámou jsou totiž chybějící statistické údaje ze středně a nízce rozvinutých zemí. Ve velké části světa jsou totiž data podhodnocená, protože se v řadě zemí neumírá v nemocnici, ale doma mimo systém zdravotní péče.

https://www.nature.com/articles/d41586-020-02497-w