COVID-19 je infekční virové onemocnění způsobené RNA koronavirem vykazující podobné znaky jako onemocnění SARS a MERS. Toto onemocnění, způsobené virem SARS-CoV-2, se vyznačuje poměrně rychlým šířením prostřednictvím symptomatických i asymptomatických nosičů, avšak nedosahuje nakažlivosti např. viru lidských spalniček. Pro COVID-19 bylo vyhlášeno průměrné reprodukční číslo Ro 1,4-3,9, což je více než SARS, MERS i chřipka, ovšem mnohem nižší, než mají např. spalničky (R0 12-18). Chřipka má inkubační dobu kratší (1-4 dny) než COVID-19, a právě šíření nákazy COVID-19 prostřednictvím asymptomatických pacientů má za následek vysoce nakažlivou povahu tohoto onemocnění. Další srovnání s chřipkou: v období chřipkové epidemie v roce 2019, které trvalo 6 kalendářních týdnů, bylo v České republice hlášeno 996 000 osob s chřipkou, což odpovídá světovým statistikám (10 % populace), a cca 1500 úmrtí (www.szu.cz). Číslo hlášených případů je však ještě podhodnocené především z důvodu, že řada pacientů s chřipkou lékaře nevyhledá, a není tedy testována (www.szu.cz). I přes masivní testování na COVID-19 je v ČR k 10. 5. 2020 evidováno 8106 nakažených a 239 úmrtí. (https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19)
Rubrika: • populárně naučné – nerecenzované
Švédská agentura pro veřejné zdraví potvrdila, že somálští Švédi tvoří téměř 5 procent případů země COVID-19, přesto představují méně než 1 % z z 10 milionů obyvatel Švédska. Vyšší incidence v porovnání s rodilými Švédy je i u imigrantů z Iráku.
Ve Finsku, v Helsinkách bylo onemocnění prokázáno u 200 somálských imigrantů, tedy ve 14 % všech potvrzených infekcí.
V Norsku, kde přistěhovalci tvoří téměř 15 % celkové populace. představují asi 25 % potvrzených případů infekcí virem SARS-Cov2. Není jasné zda je tato situace ve Skandinávii způsobena jiným genomem či jinou sociální a epidemiologickou situací v těchto skupinách obyvatelstva.
Vakcinolog Jiří Beran upozorňuje na jeden z nedostatků testování. Typ prováděných testů nezachytil ty, kdo nemoc prodělali bez příznaků. Nezkoumala se totiž vůbec buněčná imunita. Počet nakažených pak podle Berana nehraje vůbec žádnou roli. „Potřebujeme vědět pouze počet nově hospitalizovaných lidí v nemocnicích a na JIP.
BBC článek o situaci v Belgii s nejvyšší mortalitou na 100 000 obyvatel. Naznačuje, že ostatní země mortalitu podhodnocují, zatímco Belgičané započítávají i velmi pravděpodobné, ale laboratorně nepotvrzené případy úmrtí (zvláště v ošetřovatelských domovech), nemocniční systém nebyl přehlcen (obložnost 42 %, jen některé bruselské nemocnice musely pacienty odesílat do jiných nemocnic), provedli plošné otestování (zřejmě PCR?) 210 000 klientů + personálu ve všech více než 500 pobytových zařízeních (nákaza zhruba v polovině z nich), od poloviny května začnou plošně vyšetřovat protilátky (zřejmě kvalitně, nikoliv problematickými rychlotesty), zjistili v domovech 10 % asymptotických klientů s „vytvořenou imunitou“ (snad při PCR pozitivitě doplnili protilátky?), obávají se podzimní 2. vlny při vlhkém ochlazení a návratu běžného života.
Novinový článek prezentuje 2 podložené názory (včetně stanoviska předsedy izraelské parlamentní komise pro kovidovou krizi), že průběh i ústup epidemie je dominantně dán jinými než tvrdě restriktivními opatřeními, dojem exponenciálního průběhu je dán navazováním teritoriálních (státních) stereotypně probíhajících epidemií v trvání 6-8 týdnů, mortalitou orientačně vyšší než 100/milion obyvatel bylo postiženo jen 13 západoevropských a severoamerických zemí (USA, Kanada, Británie, Irsko, Francie, Itálie, Švýcarsko, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Portugalsko, Švédsko)
Novinová Informace o doporučení izraelského ministerstva zdravotnictví jak orientačně hodnotit ohroženost lidí Covidem-19 a tím potřebnost ochranného režimu podle věku a komorbidity