Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

O věrohodnosti dat používaných pro sledování epidemie COVID-10 v ČR a pro predikci dalšího vývoje

Na prosincové předvánoční schůzi České statistické společnosti (https://www.statspol.cz/o-nas/) zazněla, kromě jiných (https://www.statspol.cz/konference/mikulassky-den/) i velmi pěkná kritická přednáška Tomáše Fürsta z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a z Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN (https://www.4bin.org/). Bayesovská statistika pracuje s podmíněnými pravděpodobnostmi a dovoluje zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy, jak se objevují další relevantní skutečnosti.

Autor ve své přednášce odlehčeným převánočním stylem upozorňuje na stále nedostatečně definované pojmy a kategorie používané při popisu statistických dat sbíraných v průběhu epidemie COVID-19 v ČR. Kromě jiného upozorňuje na problematiku týkající se senzitivity a specificity PCR testů a na mnoho dalších možných zdrojů chyb, které pak následně zpochyňují závěry a rozhodnutí z nich vycházející. Dále upozorňuje na chybějící dostupnost zdrojových dat pro analýzu prováděnou mimo ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví a jiné problematické oblasti hodnocení při hodnocení pandemie.

Autor též uvádí jednotlivá jména vědců spolupracujících s establishmentem, kteří dle jeho názoru bez jasných důkazů vyvozují a v mediích prezentují chybné závěry, které nejsou založené na důkazech („evidence based“) a nejsou podložené věrohodnou statistickou analýzou. Chovají se nezodpovědně nejen tím, že matou veřejnost, ale diskreditují tak celou vědeckou obec.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Odběr vzorku pro test RT-PCR ve Švédsku

Na základě osobní zkušenosti popisuji odběr vzorku pro RT-PCR vyšetření prováděný vyšetřovanou osobou, ve Švédsku, v kraji Västerbotten.

Na mnoha místech je možné si bezplatně vyzvednete odběrový set, nebo set pro nemocného vyzvedne kdokoli jiný. Tento set s skláddá z odběrové štětičky ve zkumavce, z malého čtverce buničiny a pouzdra, ve kterém je malé zkumavka s roztokem. K tomu dostanete návod buď v angličtině (viz přiložný pdf návod) nebo ve švédštině .

Na velmi jednoduchých webových stránkách – https://direkttest.se/ se dvěma tlačítku registruj odebraný vzorek a přečti si výsledek a pdf návodem v elektronické formě pak odebraný vzorek zaregistrujete. K registraci i k následnému zobrazení výsledku je využíván mobilní telefon a aplikace Mobil Bank ID. Tato aplikace a ověřovací procedura je navázána na Vaše rodné číslo a bankovní účet.

Tedy klient nemusí absolvovat žádné fronty v rozestupech a dlouhé čekání. Nejsou též nutní zdravotníci ve skafandrech, kteří jen celou směnu zastrkují špejle do nosu či úst. A v těchto skafandrech vypisují identifikační údaje, čtou OP a případně vyřizují platby. Odpadá tak riziko infekce jak pro čekající – Vaše sousedy ve frontě, tak pro zdravotníky, náklady na mzdu zdravotníků i na čas náročné pořizování záznamu. Odpadají tak i chyby z únavy při odběru či chybně zapsaný email nebo mobilní telefon.

Také lze předpokládat, že člověk odebírající vzorek sám sobě, vše provádí pečlivěji, beze spěchu, únavy a stressu z dlouhého čekání. Vzorek se odebírá z nosohltanu a současně se štětička ještě namáčí do slin na dodané buničině. Poté se ihned vata na konci odběrové sondy dává do média ve zkumavce. Ta se uzavře do dvojitého sáčku s plastikovými zipy

Pro zjištění výsledku kontrolujete sms a pro vytištění použijete stejnou webovou stránku a stejnou aplikaci pro ověření identity. Výsledek pak můžete stáhnout jako pdf dokument ve švédštině či angličtině.

V červenci jsem absolvoval jako samoplátce též odběr na téměř prázdném letišti Václava Havla,. Byli jsem tehdy ve frontě pouze tři, čekací doba byla 45 minut a nejvíce času pro pracovníky laboratoře zabralo vyplňování a platba. Jistě byl celodenní pobyt v skafandru pro pracovníky laboratoř velmi namáhavý a při srovnání se samoodběrem v podstatě zbytečný. Švédská možnost samoodběru je mnohem jednodušší, levnější a pro klienty mnohem příjemnější. Pokud si ani po přečtění návodu není klient jisté postupem, je na youtube několik verzí videí o celém postupu.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • psychika, sociologie

10 důležitých oblastí pro úspěšné zvládnutí pandemi COVID-19

Aktuální pandemie koronaviru staví naši společnost před obrovské výzvy, které jsou v celé řadě oblastí a směrů zcela nové a bezprecedentní. Letos v dubnu jsme vyjádřili své výhrady k prezentování nového virového onemocnění Covid-19. Učinili jsme tak jako lékaři a odborníci z různých oblastí medicíny, neboť jsme přesvědčeni, že úspěšné překonání jakékoliv pandemie, tedy i současné pandemie Covid-19, musí být vždy postaveno na komplexním, celostním přístupu ke zdraví člověka a aspektům zdravotní péče.

Apelovali jsme především na uvážlivé postupy, racionálnost, fakta a odmítali jsme akcentaci paniky, strachu a chaosu. Nyní prožíváme další fázi pandemie a jsme přesvědčeni, že je několik důležitých oblastí, které jsou pro její úspěšné potlačení důležité.

Podrobný popis a zdůvodnění podpory jednotlivých níže zmíněných oblasti je v přiloženém dokumentu.

Podpora a poděkování zdravotnickému a sociálnímu personálu a dobrovolníkům
Podpora ministra zdravotnictví a dalších kroků pro rozvolňování

Podpora cílených a individualizovaných opatření

Podpora co nejrychlejšího návratu dětí do škol

Podpora dobrovolného, nikoliv povinného testování klientů pobytových zařízení sociálních služeb

Podpora pro přesné nakládání s informacemi a jejich přesnou interpretaci

Podpora komunikační a mediální uvážlivosti, vedoucí ke zklidňování situace

Podpora vědeckým projektům, které přináší naději v boji s Covidem-19

Podpora všem občanům, kteří se potýkají s důsledky koronavirové pandemie

Podpora vyváženosti priorit

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované

Mortalita připisovaná Covidu-19 a nadúmrtnost – statistická analýza

Systematické monitorování dat týkajících se rozsahu infekcí Covidem 19 v obyvatelstvu je klíčovou součástí strategického postupu proti této pandemii. Rozšířený zdroj informací jsou data sbíraná universitou Johns Hopkins https://coronavirus.jhu.edu/, s možností stáhnutí například na
https://data.humdata.org/dataset/novel-coronavirus-2019-ncov-cases. Největší pozornost je věnována denním počtům potvrzených nebo registrovaných infekcí. To je odůvodněno tím, že se jedná o rychlý indikátor. Na druhé straně jsou tyto počty masivně ovlivněné rozsahem a strategií testování i typem používaného testu. Všechny tyto faktory se potenciálně mění v čase a prostoru. Proto nemohou tato data být objektivně porovnávána mezi různými státy a časovými obdobími a jejich
použití může vést k chybným nebo neopodstatněným protiopatřením.

Druhá důležitá veličina jsou úmrtí přičítaná Covidu 19. Jejich definice se take liší v ohledu na způsob jakým je úmrtí přiřazeno Covidu 19 nebo jiné příčině. Presto se dá očekávat, že úmrtí poskytují objektivnější obraz momentální závaznosti pandemie. Jejich nevýhoda je časové zpoždění řádově dvou týdnů oproti potvrzeným případům infekce.
Mezi nejobjektivnějsími kritérii na ohodnocení momentálního dopadu Covidu 19, nezkreslenými růzností definicí, je porovnání dvou zdrojů: hlášené úmrtnosti na Covid 19 na jedné straně a všeobecné mortality, obzvláště nadúmrtnosti, na straně druhé. Nadúmrtnost je definována jako
momentální počet úmrtí nad průměr daného časového úseku (typicky kalendářního týdne). Týdenní data o mortalitě jsou uložena, a mohou být stáhnuta, na https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/population-demography-migration-projections/data/database. Pravidelné přehledy jsou vydávány na https://www.euromomo.eu/ . Porovnáním těchto dvou zdrojů dat je možné

1. odhadnout, do jaké míry je úmrtnost připisovaná Covidu 19 poplatná této příčině

2. uvést úmrtnost na Covid 19 do poměru s běžnými náhodnými fluktuacemi nadúmrtnosti.

Tato analýza byla provedena pro evropské státy s daty obsaženými v databázi Eurostat. Bohužel část těchto zemí neposkytla data v rozsahu dostatečném protento účel. Některé státy jako Německo, Francie, Itálie a Spojené království neposkytují historii dostatecnou pro odhad průměrné týdenní mortality(minimálne od roku 2011). Jiné státy jako Česká republika a Slovensko dodávají data s podstatným zpožděním, takže pokrytí druhé vlny Covidu 19 od září 2020 je nedostatečné. Česká republika mohla být podmíněně analyzována kvůli poměrně výraznému růstu infekcí. Výběr zemí k analýze tedy obsahuje Českou republiku,Polsko, Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemí a Belgii, s daty o nadúmrtnosti počínající kalendářními týdny mezi 39 (Česká republika) a 44 (Švédsko).

Dvě statistické charakteristiky jsou v popředí této analýzy. Jedna je regresní koeficient, který ukazuje proporcionalitu, s jakou zvýšení úmrtnosti připisované Covidu 19 vede ke zvýšení všeobecné nadúmrtnosti. Hodnoty v blízkosti jedné poukazují na pravděpodobně správnou klasifikaci příčiny úmrtí.

Nižší hodnoty znamenají, že část “covidových” úmrtí pravděpodobně měla jinou příčinu. Hodnoty vyšší než jedna by poukazovaly na “skrytá” úmrtí na Covid 19, například nakažených, ale neregistrovaných jedinců. Regresnímu koeficientu je možno, v závislosti na datové situaci, přiřadit tzv. konfidenční interval, ve kterém se skutečná hodnota s velkou pravděpodobností nachází. Velmi široké konfidenční intervaly činí koeficient nespolehlivým pro interpretaci a tedy prakticky bezcenným.

Druhá charakteristika je koeficient determinace. Tento koeficient v našem případě udává, jakou část variability všeobecné nadúmrtnosti je možné vysvětlit úmrtností připisovanou Covidu 19. Je-li tento koeficient nízký, úmrtnost na Covid 19 tvoří jenom malou část běžné sezónní nadúmrtnosti.

Věcné závěry je možno učinit jen z kombinace obou charakteristik.
Metodické a číselné podrobnosti analýzy jsou uvedeny v přiložené zprávě v angličtině (PDF ke stažení dole). Kvalitativní shrnutí výsledku je následující.
Odděleně analyzovány byly dvě vlny Covidu 19. Data první vlny končí 26. kalendářním týdnem (konec června 2020). Data vlny druhé začínají 31. týdnem (srpen 2020).


Následující závěry jsou čistě statistické povahy. Předložená vysvětlení jsou jen návrhy, které je třeba ohodnotit epidemiologickou expertízou.
Jednotlivé státy vykazují široké spektrum charakteristických hodnot. Během první vlny, Švýcarsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemí a Belgie mají regresní koeficienty relevantní výšky s úzkými konfidenční intervaly. Dle příslušných koeficientů determinace vysvětlují mezi 59 % (Španělsko) a 92% (Švédsko) sezónní variability nadúmrtnosti. Regresní koeficienty Švýcarska, Španělska a Švédska se pohybují kolem 0.6. Navrhovaná interpretace je, že 60 % úmrtnosti připisované Covidu 19 skutečně mělo tuto příčinu, zbylých 40 % příčiny jiné (s náhodnou koincidencí s pozitivním testem na Covid 19).
Vysokou hodnotu 0.86, svědčící o cíleném zjišťování příčiny úmrtí, má Nizozemí. Nízká hodnota 0.42 v případě Belgie může pramenit z velkorysého přiřazování úmrtí Covidu 19.
Česká republika, Polsko a Maďarsko mají hodnoty s nízkou signifikancí. Regresní koeficienty mají malé hodnoty i široké konfidenční intervaly (včetně změny znaménka na negativní). Tato nízká signifikance je také dokumentována nízkými hodnotami koeficientu determinace. Celkový závěr je nízká intenzita první vlny v těchto zemích.
Rakousko se pohybuje mezi oběma skupinami zemí.


Výsledky pro druhou vlnu infekce jsou podstatně méně významné. Česká republika má jeden z relativně úzkých (ale stále širokých v porovnání s první vlnou v Západní Evropě) konfidenčních intervalů regresního koeficientu. Jeho hodnota je 0.56 (tedy 56 % vykázaných úmrtí mělo tuto příčinu, zbytek jinou) a tedy podobná hodnotám z první vlny v západní Evropě. Koeficient determinace poukazuje na 57 % variability všeobecné nadúmrtnosti vysvětlitelné vykázanými úmrtími na Covid 19. Tato variabilita všeobecné nadúmrtnosti je ovšem na konci léta a začátku podzimu podstatně nižší než na jaře, takže se jedná o podíl na všeobecně nižších číslech.
Západoevropské státy vykazují málo signifikantní hodnoty. Švýcarsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemí mají buď velmi nízké regresní hodnoty nebo jejich konfidenční intervaly jsou velmi široké. Regresní koeficient Belgie má poněkud užší konfidenční interval a jeho hodnota je relativně vysoká, 0.78. Koeficient determinace ale poukazuje na pouhých 24 % nadúmrtnosti způsobené Covidem 19 – ostatní příčiny nadúmrtnosti hrají větší roli.

Je důležité zdůraznit, že procentuální podíly se vztahují na nadúmrtnost a ne na celkovou úmrtnost. Nadúmrtnost je náhodně kolísající číslo prinejmenším o jeden řád menší než celková úmrtnost. Typické je pět až sedm procent celkové úmrtnosti. 50 % nadúmrtnosti odpovídá tedy zhruba 3 % celkové úmrtnosti.


Souhrnem je možné vyvodit, že je nízká statistická evidence pro hypotézu že druhá vlna je rozsahem srovnatelná s vlnou první. V tomto srovnání jsou hodnoty České republiky ve druhé vlně relativně nejvyšší. Možné vysvětlení spočívá v relativně zanedbatelné první vlně v centrální části východní Evropy, včetně České republiky. Následkem toho by nedošlo k podstatné imunizaci nebo úmrtnosti rizikových skupin.
Výsledky druhé vlny jsou jen předběžné, protože vlna stále probíhá. S přicházejícími dalšími daty je možné výsledky doplnit. Tím by vzrostla naděje na signifikantní závěry.

Tyto závěry jsou zalozeny pouze na datech. Skutečná kauzality nemůže být prokázána statistickými prostředky – definitivní interpretace by musela být provedena za účasti epidemiologů. Statistická podpora a důkazy platnosti ale mohou být vítaným zdrojem pro budování kauzálních hypotéz.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Restriktivní opatření v době pandemie a jejich nebezpečí pro společnost

1) Na rozdíl od krátkodobých kalamit (např. povodní) jsou onemocnění a epidemie typu COVID-19 vleklé záležitosti. Mimořádná i jiná opatření tedy nejsou „dočasná“ v horizontu týdnů, ale přenastavují poměry, vztahy a způsoby jednání dlouhodobě, mnohdy nevratně. Mohou tak uvolnit prostor horším hrozbám a škodám, než jaké představuje COVID-19 či v budoucnu jiná virová epidemie. Tím důležitější je ucelené posouzení rizik a dopadů přijímaných opatření – nemůže a nesmí jít o pohled z jednoho úhlu, jedné skupiny odborníků. COVID je nejen virová nákaza, ale také závažný psychosociální patogen.

2) Vleklá restriktivní opatření mají zcela mimořádný dopad na vzdělanost, sociální a pracovní návyky u dětí zvláště v prvních ročnících základních škol, ale také u přestupových ročníků. Ukazuje se, že distanční výuka, jako každá metoda, má i velké problémy a nenahrazuje tradiční model školní docházky – zvláště když „škola“ není „fabrika na znalosti“ (ty lze slušně nasypat i distančně), ale proces socializace, dosahování lidskosti a snižování sociálních rozdílů. Dlouhodobé restrikce vzdělávacího a výchovného procesu by tedy musely být podloženy mimořádně průkaznými důvody – rozhodně vážnějšími, než jaké nyní přinesl COVID-19, což ještě nebylo zřejmé na jaře, ale je zjevné nyní.

3) Zdraví, zdravím podmíněná kvalita života i příčiny úmrtí nemají jen biologický rozměr „tělesných“ onemocnění, mají též rozměry duševní, sociálně ekonomické či exsistenciální. Člověka lze zahubit stejně virovou nákazou jako navozením úzkosti a deprese, vyloučením ze společnosti, zpřetrháním vztahů, sociálním úpadkem, zbídačením, ztrátou životního smyslu. Nejen COVID, ale neméně protikovidová opatření vnesla do společnosti strach, závažná omezení, ohrožení mezigeneračních vztahů i další zmíněná rizika. Problém nestojí (jak se někdy zcestně naznačuje) tak, zda normalizaci společensko ekonomického života obětujeme životy ohrožených lidí, ale jak minimalizujeme celkový počet úmrtí, ztráty na životech ze všech souvisejících příčin.

4) Od počátku epidemie se akcentuje vztah ke starším dospělým lidem ve věku 65+. Z obecného faktu, že od zhruba 35-40 let se v závislosti na věku zvyšuje závažnost, komplikovanost, úmrtnost nejrůznějších onemocnění, úrazů, zdravotnických výkonů i zátěží (stresů) obecně se odvodily různé formy „zvláštního přístupu“ nad určitý věk (uplatnil se věk 65 let). Znovu a znovu se objevují návrhy na různá plošná, věkově skupinová opatření – jednou domněle ochranná, jindy zjevně diskriminační – i realizace těchto návrhů, a to bez ohledu na fakt, že většina starších lidí tato opatření nepotřebuje, je jimi poškozována, onemocnění COVID-19 překonává obdobně jako většina lidí mladších. Dochází k nebezpečné věkové segregaci, diskriminaci a ke vzbuzení mylného zdání, že starší lidé jsou obecně „neduživí“, nevýkonní, nepřínosní, že vůči nim lze postupovat jinak než vůči většinové společnosti. To je v rozporu s požadavkem, aby každý člověk (bez ohledu na rasu, gender, vyznání, věk, atd.) byl posuzován individuálně jako jedinec. Jinak se v obecném povědomí otevře cesta k hrozivým důsledkům. Upozorňujeme např. na velmi dobře formulované německé eticko právní stanovisko z letošního roku k medicínskému postupu při vyčerpání vzácných zdrojů, např. kapacit intenzivní péče. Jasně požaduje nezbytnost individuálního posouzení potřeb konkrétního člověka a odmítá jako zcela nepřijatelné skupinové přístupy na základě např. věku, genderu, ale také základní choroby, kterou mohou být lidé např. (i mylným) záznamem ve stále rozsáhlejších zdravotnických registrech kompromitováni. Braňme se cílevědomě věkové segregaci a diskriminaci, která k nám může vstoupit v „rouchu pozitivní ochrany“.  

5) Vleklá epidemie COVID-19 jako každý dlouhodobý proces prochází různými stádii a fázemi. Nejde o stále stejnou „epidemii COVID-19“, ale o její konkrétní fáze lišící se např. rozsahem nákazy, úrovní populační imunity, „agresivitou“ virů, připraveností společenských systémů atd. Tomu by měla odpovídat i přijímaná opatření. Pokud jsou uplatňovaná např. pozdě, takže spadají již do jiné fáze, do jiné situace, stávají se neúčelná či dokonce nebezpečná. Tak je tomu např. s frekventním testováním protilátek či antigenů. Kromě jiných výhrad jde o to, že na jaře, kdy byl výskyt onemocnění sporadický, mělo smysl se snažit rozsáhlým testováním a izolováním eliminovat zdroje nákazy a zabránit jejímu šíření a proniknutí do rizikových zařízení pro vysoce oslabené lidi. Pokud se do podzimu stala nákaza komunitní, široce rozšířenou, a současně se ukázalo, že v ohrožených zařízeních není tak nebezpečná, jak se zdálo, ztrácí tato strategie opodstatnění.

6) Vypjatá situace s masivním mediálním pokrytím logicky vede k řadě vystoupení a prohlášení, mnohdy vzájemně protichůdných. Velmi apelujeme sami na sebe i na všechny své kolegy, leckdy letité přátele jen nyní s rozdílnými názory na COVID-19: „kroťme své vášně, svá nadšení i opojení ze světel kamer“, buďme uvážliví a berme ohled na dopady našich proklamací, kterými se často snažíme více „porazit oponenty“ a pohladit své ego, než prospět lidem, společnosti, hledání optimálního postupu v neujasněné situaci. Všude ve světě jsou protichůdné názorové tábory reprezentované věhlasnými jmény – hledejme mezi sebou shodu na středových postupech, argumentujme pokorně ze svého úhlu pohledu, nikoliv z pozice jediné úplné „Pravdy“, vyjadřujme pochybnosti, požadujme podklady a vysvětlení, ale omezme kategorické apely na základě pouhých domněnek či dílčích spekulací. Buďme lidští a psychoterapeutičtí, nikoliv psychotraumatizující vůči široké veřejnosti, kterou naše vize (jakkoliv se zhusta nenaplní) i názorové rozpory děsí a znejišťují.

7) Kritické myšlení a svobodná diskuse, tyto zásadní výhody a zbraně naší civilizace, vyžadují spolehlivé údaje, „tvrdá data“, nikoliv „idoly“, interpretace, rozvinuté narativy. Naléhavě upozorňujeme a žádáme o nápravu: ani vysoce kvalifikovaným, nezpochybnitelně seriozním odborníkům či uskupením se od počátku epidemie nedaří získat základní zdrojová data, aby bylo možné vědecky pracovat na korektivech, alternativních scénářích, vědecky diskutovat apod. Nedaří se ani uplatnit návrhy na upřesnění některých pojmů, jejichž matení vytváří zavádějící obraz skutečnosti. Zvláště je nutné odlišit bezpříznakové nákazy virem SARS-COV (většina případů), lehké půběhy bez závažných objektivních nálezů rtg anebo laboratorních, středně těžké průběhy s pozitivními nálezy, které ale bez ohledu na to, zda jsou ošetřovány doma (případně v pobytovém zařízení) nebo krátce v nemocnici nevyžadují invazivní péči, těžké průběhy vyžadující invazivní postupy. Právě tak je třeba alespoň zhruba, orientačně odlišovat případná úmrtí „na COVID“ od úmrtí „s COVIDEM“ (např. na cévní mozkovou příhodu, akutní srdeční infarkt, závažný úraz, v terminálním stádiu orgánových selhání apod.). Zatím trvá monopol dat a interpretací, před kterým naléhavě varujeme.

8) Řešení závažných problémů, k nimž epidemie COVID-19 nesporně patří, vyžaduje ucelená provázaná řešení, kvalitní logistiku. Jinak může dojít v dobré víře k narůstání problémů. Upozorňujeme v této souvislosti např. na mimořádná opatření nařizující frekventní testování klientů i zaměstnanců v pobytových zařízeních sociálních služeb, aniž by byly domyšleny metodologie provádění či řešení situace, pokud by byl v řadě zařízení uveden do karantény kritický počet zaměstnanců, za něž neexistuje náhrada.  Opomenuto v takové situaci bylo např. umožnění práce bezpříznakových lidí při použití dostatečných osobních ochranných pomůcek – jinak hrozí „exekutivou navozený kolaps systému“.

9) Podobně neuvědomovaně nedomyšlená se jeví opatření prolamující právní, respektive lidskoprávní záruky. Doporučujeme, aby u všech mimořádných i dalších opatření byl tento aspekt obligátně posuzován (obdobně jako se u legislativních návrhů posuzují ekonomické, ekologické či genderové dopady), aby ani nedostatečně obezřetnou formulací nedošlo k pootevření vrátek pro manipulace a diskriminace. Součástí lidskoprávní obezřetnosti by měla být preference doporučení před nařízeními, respektování zodpovědnostní subsidiarity, např. v pobytových zařízeních sociálních služeb, jejichž ředitelé většinou prokázali nejen zodpovědnost, ale také realističtější znalost poměrů a větší akceschopnost než centrální orgány, a také respektování svobodné vůle včetně zodpovědnosti za chybná rozhodnutí (např. v souvislosti s omezováním pohybu u tzv. rizikových skupin obyvatel). Upozorňujeme např. na „dobře myšlené, ale protiprávní“ časté omezení pohybu obyvatel v domech s pečovatelskou službou (DPS). Apelujeme na jasné zachování dominance etických a právních norem nad biologickým řízením společnosti.

10) Při všech humanitárních katastrofách je cílem nejen zachránit životy, ale také zachovat společenskou infrastrukturu, hodnotový a společenský systém. To se týká v našem případě a se zvláštním důrazem na normální vývoj dětí zachování rodinného fungování, mezigenerační komunikace a podpory, vzdělávacího a výchovného systému, ale také kulturního, tělovýchovně sportovního a spirituálního života a jistě také ekonomického fungování s důrazem nejen na hrubý domácí produkt a celkovou zaměstnanost, ale neméně též na existence a komunitní význam malých firem a živností.

Pokusme se překlopit společenskou realitu ČR (nejen) v době COVID-19 od strachu a bojů znesvářených protistran k hledání kompromisního konsenzu a dlouhodobě neudržitelný systém restrikcí, zákazů a nařízení motivovaných biologicky k udržitelnému systému sociálně kulturního prospívání na základě umírněných, lidsky i společensky citlivých opatření k minimalizaci úmrtí cestou kriticky uvážlivé informovanosti a doporučení. Jinak to bez závažných lidských i společenských ztrát nezvládneme.       

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • populárně naučné - nerecenzované

Nová poznatky o COIVD19 a imunitním systému

akcentace významu interferonů, které jsou tvořeny okolními neinfikovanými buňkami ihned po infekci, interferony pak brání vzniku syncytií / “ obrovských buněk “ /, které se podařilo minulý týden vizualizovat v Pasteurově ústavu. V nich se nový koronavirus replikuje mnohem intenzivněji. Tak se za nepřítomnosti interferonů infekce v těle šíří mnohem rychleji a je větší riziko rozvoje těžší formy COVIDU-19. Genetikové tvrdí, že až 10% populace trpí různým stupněm snížení některého z interferonů a právě u těchto lidí bývá klinický průběh těžší.

uplatnění se “ neutrofilových pastí „ / netóza /, kdy polymorfonukleární leukocyty uvolní část svého obsahu do extracelulárního prostředí, kde se mohou viry i části buněk zachycovat.

uplatnění se “ fagocytární clearence „ již v první fázi infekce, ještě před  “ doputováním informace “ k helper T 4+ lymfocytům, úloha APC / antigen prezentujících buněk / a především DC / dendritických buněk /.

imunologický profil nemocného před infekcí / známe ho u nemocných sledovaných v imunologických ambulancích /, kdy bývá redukováno absolutní množství jednotlivých T lymfocytárních subpopulací v důsledku preexistujícího vážného onemocnění, aktálně je studován mechanizmus, jakým právě u těchto lidí “ sám nový koronavirus “ dále prohlubuje deficity jednotlivých subpopulací na poměrně nízké hodnoty / okolo 300 – 500/microl. – viz hodnoty při HIV infekci /, přičemž stejně jako tam i u jiných virových infekcí / např. CMV / je relativně nejméně snížena subpopulace cytotoxických T 8+ lymfocytů. Aktuálně je intenzivně studována otázka, proč je v průběhu infekce SARS-CoV-2 tak opožděna či významně redukována syntéza protilátek, samozřejmě při fyziologické převaze Th2 větve imunitní reakce / protilátková reaktivita / – občas i dříve se objevující protilátky jsou tvořeny běžně, ale v nedetekovatelné koncentraci ? – a proč se až při těžších formách COVIDU-19 objevují masivně?

Úloha těchto protilátek ve vysoké koncentaci při vážném průběhu onemocnění ? Nepochybně vyvazují nový koronavirus, vznikají cirkulující imunokomplexy, které však nejsou při nedostatečné stimulaci fagocytárních funkcí poškozenými hT 4+ lmfocyty deponovány do tkání, kde vyvolávají poškozující zánět / vaskulitida nasedající již na rozvinutou endoteliální dysfunkci, rozvoj plicní fibrózy,../. Tento imunokomplexově zprostředkovaný zánět při současné nekoordinované cytokinové bouři přispívá k zhoršení klinického stavu, kdy již nepůsobí virus, ale člověk může zemřít působením vlastního imunitního systému! Proto je nutné stanovení kritérií, kdy již začít podávat antivirotika / např. Remdesivir / a kdy už je třeba modulovat, resp. tlumit imunitní systém kortikosteroidy. Svůj čas má tedy Remdesivir, svůj čas mají kortikosteroidy.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Rizika COVID19

Motto:

63 letý muž s léčenou hypertenzí pocítí přetrvávající bolest na hrudi. Z obavy před nákazou nejde k lékaři. Třetí den dochází k  prudkému zhoršení dechu a záchranka ho odveze do nemocnice. Zde se zjistí rozsáhlý infarkt myokardu a COVID pozitivita a muž umírá.

Otázka: Zemřel na infarkt jako komplikaci COVID či infarkt jako takový při ischemické chorobě srdeční s COVID jako náhodným nálezem v důsledku opožděné léčby pro obavy z infekce? ?

Příběh pandemie COVID-19 je v mnoha ohledech fascinující, což se týká i obtížné předvídatelnosti všech aspektů a variability klinického průběhu. Každá nemoc včetně infekcí je poznamenána růzností geografického rozšíření, míry rizika vzniku onemocnění a jeho tíže případně úmrtností, ale u COVID 19 je rozptyl těchto parametrů extrémní a obtížně vysvětlitelný, byť se o to snaží celosvětově záplava vědců a vědeckých institucí. 

Jestliže u jiných chorob bývá  běžně geografická rozdílnost v základních parametrech v násobcích, u COVID-19 jsou tyto rozdíly v řádech. Poznání  zákonitostí podmiňujících variabilitu onemocnění má zásadní význam v boji s pandemií, protože ochranná opatření musí být pokud možno přesně cílená.  Choroba COVID-19 přitáhla celosvětovou pozornost veřejnosti jako žádná jiná a prakticky každému je známa v hrubých rysech základní charakteristika onemocnění.  Pokud jde o geografii je rozdíl ve výskytu choroby i tíži jejího průběhu obrovský. K největšímu rozšíření i úmrtnosti charakterizované počtem zemřelých na milion obyvatel dochází na kontinentech Jižní, Střední a Severní Ameriky (500-1000 Spojené státy, Mexiko, Brazílie atd) a Západní Evropy (Belgie 1012, Španělsko 767, ČR 304 – k 6. 11.), naopak podstatně méně je zatížena většina zemí Východní Evropy, Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie (Ukrajina 167, Řecko 60, Egypt 65, Kenya 19, Indie 87, Japonsko 14, Thajsko 1). I v rámci těchto geografických celků s předpokládanou podobnou genetikou, demografií, kvalitou lékařské péče, chováním populace a restriktivními opatřeními  je rozdíl mezi některými zeměmi překvapivě mnohonásobný – viz Švédsko (588) – Finsko (65)– Norsko (52), nebo Peru (1044) – Uruguay (58), či Arménie (460) – Gruzie (84). 

Samozřejmě nabízí se otázka jednotné metodiky sběru dat a zvažování příčin úmrtí zda „s COVID či na COVID“, nicméně prudký nárůst úmrtí jakéhokoliv původu dnes nelze nikde utajit. Právě studium příčin těchto rozdílů je klíčem k aplikaci účinných cílených restriktivních opatření.

Pokud jde o zvážení rizik je třeba rozlišit rizika infekce jako takové, závažného průběhu a úmrtí, přičemž všechny tyto parametry se mohou měnit v čase, protože jednak virus může měnit svou agresivitu, jednak se jeho šíření i průběh onemocnění mění restriktivními opatřeními a zdokonalující se léčbou. Je snadno představitelné, že šíření ovlivňuje koncentrace populace, intenzita mezilidských kontaktů a individuální vnímavost, která je jen obtížně charakterizovatelná, přesto se choroba různě šíří a chová v jinak stejně lidnatých aglomeracích například  rovníkové Afriky, Indie a na druhé straně Spojených států a Západní Evropy bez zjevného ohledu na hygienické standardy. Z intenzity kontaktů vyplývá riziko onemocnění u zaměstnaneckých skupin, které je relativně vysoké u zdravotníků a sociálních pracovníků. Přesto je míra úmrtí ve všech zaměstnaneckých skupinách menší než 1% a zdá se, že zaměstnaneckým poměrem obecně charakterizovaná individuální aktivita je výrazným ochranným faktorem.  Pokud jde o klinický průběh z denního všeobecně dostupného zpravodajství je zjevné, že u mladých se onemocnění snadno šíří například v rámci sportovních kolektivů a společenských akcí, nicméně průběh dejme tomu do 40 let je většinou velmi lehký až bezpříznakový. Víme, že u chřipky tomu tak není.  Riziko těžšího průběhu a případně úmrtnosti vzrůstá nad 50 let, přičemž z rizikových faktorů se zvažují zejména diabetes, vysoký tlak, obezita, kardiovaskulární choroby, nádory a snížení imunity. Pozoruhodné je, že v rámci globalizace se zastoupení těchto faktorů v rozdílných teritoriích sbližuje, takže samotný jejich aritmetický souhrn řádové rozdíly  v průběhu choroby nevysvětluje.

Jak vypadá konkrétní analýza těchto faktorů: Podle Italské studie jedno procento všech mnoha zemřelých byli jedinci mladší než 50 let. V Číně byl průměrný věk zemřelých 76 let. U nás je 92 – 93% zemřelých starších než 65 let,  průměrný věk v této kategorii je 78 – 79 let a tato hodnota je v celém průběhu epidemie překvapivě velmi konsistentní.

Pokud jde o další rizikové faktory  těžkého průběhu a úmrtí jsou jimi jak již bylo uvedeno diabetes mellitus (kolem 30% při těžkém průběhu), hypertenze (do 30%), cévní postižení srdce a mozku (kolem 20%) a obezita (v USA 40%), která se vyskytuje většinou v kombinaci s výše uvedenými komplikacemi a je nejčastějším rizikem u nemocných pod 60 let.  Nádory jsou ve svém úhrnu relativně menším rizikovým faktorem  samozřejmě s výjimkou konečných stádií. Ze specifických skupin z několika set registrovaných infikovaných rodiček byly vážný průběh a přenos na dítě výjimečné. Postižení dětí je téměř vždy lehké či bezpříznakové a to i u nositelů dalších chorob, jako jsou například alergie či retardace. Nemocní s chronickými zánětlivými chorobami a s tzv. sníženou imunitou v důsledku například biologické léčby výrazně zvýšené riziko nevykazují. Souběh s AIDS je daleko méně častý, než se předpokládalo. Charakteristika nemocných odpovídá ostatním pacientům s COVID-19, mortalita se podle jednotlivých studií pohybuje od 2 do  14,3%. Z nemocných po transplantaci jsou zatíženi vyšším rizikem nemocní po transplantaci ledvin, nikoliv však jater. Chronická plicní onemocnění dospělých jsou zatížena určitým rizikem, avšak vzhledem k tomu, že nejzávažnějším projevem COVID-19 je pneumonie menším, než by se očekávalo.  Kouření je rizikovým faktorem úmrtí, méně infekce jako takové. Je zřejmé, že riziko těžkého průběhu skokově narůstá při kombinaci dvou a více rizikových faktorů, jako například vysoký věk, diabetes mellitus a jeho komplikace a imobilita. Nepřímé a dosud nevyhodnocen riziko pandemie vyplývá ze změny chování společnosti. Senioři v léčebnách a azylech všeho druhu trpí deprivací (zákaz návštěv) a obavami o sebe i své rodiny, se kterými ztrácejí kontakt, což má fatální dopad na jejich vitalitu.  Vzrůstá alkoholismus i sebevražedné pokusy. Nemocní umírají doma na kardiální komplikace a mozkové mrtvice z obavy z  návštěvy zdravotnického zařízení. Klesá počet potenciálně život zachraňujících výkonů, jako orgánové transplantace a onkologická chirurgie, což je snadno dohledatelné podle statistik pojišťoven.

Co z toho plyne: Pandemie COVID-19 je objektivním problémem, který je třeba studovat systematicky a reagovat přiměřeně na základě vědeckých analýz. Nesprávně aplikovaná opatření mohou mít devastující byť v tuto chvíli neobjektivizovatelný vliv v na zdravotní stav společnosti.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované

Rozbor pro a proti šíření infekce SARS-CoV2 mezi mladou zdravou částí populace

V článku z časopisu The Economist porovnávají jeho autoři lékařské a společenské argumenty autorů a signatářů dvou odborných prohlášení určených též veřejnosti.

Great Barrington Declaration (https://www.covidfakta.eu/covid-a-popularne-naucne-clanky/barringtonska-deklarace/)

John Snow Memorandum (https://www.covidfakta.eu/ostatni/rozbor-pro-a-proti-sireni-infekce-sars-cov2-mezi-mladou-zdravou-casti-populace/).

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Jak postupovat v současné epidemii COVID – je nutné stanovit nové priority!!

  1. Zaměřit se prioritně na osoby starší 65 let bez ohledu na to, zda jsou institucionalizované (DD, LDN atd.), nebo zda se nacházejí v komunitě.
  2. Zrychlit, zefektivnit a zjednodušit jejich testování, trasování a hospitalizace.
  3. Testování pozitivity antigenu neprovádět plošně, ale cíleně se zaměřením na osoby starší 65 let a na personál, který se o ně v institucích stará.
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Smrtnost seniorů v ČR na / s COVID19 se automaticky nesníží pokud bude nízké „R“

Institucionalizovaní senioři tvoří v ČR jedno procento populace a zároveň 24 % všech zemřelých.

Dalších, asi 17 % osob (osoby starší 65 let) z populace přispívá k dalším 68 % úmrtí.

Dohromady je to 18 % populace, jež přispívá k 92-93 % všech úmrtí na COVID-19.

Obě skupiny seniorů jsou specifické v mnoha směrech a tak šíření viru mezi nimi neprobíhá standardně.

Prací s těmito skupinami je možné dosáhnout úspěchu ve snížení smrtnosti, ale nesníží se reprodukční číslo R na úrovni populace.

A obráceně platí, že snížením reprodukčního čísla v populaci jako celku se nesníží smrtnost v těchto specifických skupinách.