Autoři ze dvou center srovnávají COVID19 s jinými virovými pneumoniemi. Typickými znaky pro COVI19 pneumonii je periferní distribuce, ložiska mléčného skla větší než > 10 cm, oboustraná lokalizace a typicky postižení všech 5 laloků, zvětšené medistinální a hilové uzliny. typicky také není patrný fluidotorax.
Facebooková stránka chronologicky mapuje krizovou situaci ve zdravotnictví od počátku epidemie Covid-19 v ČR v březnu 2020. Stránka zveřejňuje autentická svědectví zdravotníků a konfrontuje je s prohlášeními vlády a krizového štábu ČR. Spolu s informacemi z oficiálních zpravodajských serverů tak vytváří nezávislou kroniku této největší zdravotnické krize v dějinách ČR. Stránka sdílí také užitečné informace a odkazy pro zdravotníky, kteří i přes kritický nedostatek ochranných prostředků pracovali v první linii a přitom nemohli sebe, své pacienty, kolegy ani rodinné příslušníky v prvních měsících epidemie efektivně chránit před onemocněním Covid-19. Všechny příspěvky od provozovatelů stránky – lékařů jsou redigovány neformální redakcí.
V druhé části manuálu o současné pandemii uveřejněném v Lidových novinách upozorňujeme na chybné používání označení nemoci COVID-19. Ten se často v tisku používá nesprávně i pro označení osob, které jsou zdravé a virus u nich byl zachycen některým diagnostickým testem. To může vést k matoucím důsledkům. Je potřeba mít na paměti, že člověk s pozitivním výsledkem testu na SARS CoV2 může být nejen nemocný, ale i zdravý, a může také být infekční i neinfekční.
Podle současných hodnocení je nakažlivost COVID-19 u BCG neočkovaných cca 6x vyšší. Situaci pěkně dokládají mapy WHO, které tím vysvětlují i malé postižení zemí třetího světa. Přesvědčivým dokladem je kupř. Ekvádor- jediná latinskoamerická zem bez povinné vakcinace proti TBC, která má nyní v regionu nejvyšší morbiditu i mortalitu. Velmi instruktivní je v této souvislosti dále i malé postižení spolkových zemí bývalé NDR. Článek nebyl uveřejněn v recenzovaném časopise, ale na serveru, který uveřejňuje články v recenzním řízení či předběžné výsledky lékařských studií https://www.medrxiv.org/.
Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced morbidity and mortality for COVID-19: an epidemiological study
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.03.24.20042937v1
Studie zahrnuje 1 620 hospitalizovaných pacientů s COVID-19, včetně 84 (5,1%), kteří dostali famotidin do 24 hodin od přijetí do nemocnice. 340 (21%) zemřelo nebo bylo intubováno. Použití famotidinu bylo spojeno se sníženým rizikem smrti nebo intubace (upravený poměr rizika (aHR) 0,42, 95% CI 0,21-0,85) a také se sníženým rizikem smrti samotné (aHR 0,30, 95% CI 0,11-0,80). Článek nebyl publikován v recenzovaném časopise, ale na serveru, který uveřejňuje články v recenzním řízení či předběžné výsledky lékařských studií. www.medrxiv.org. Autoři se domnívají, že lék Famotidin zabraňuje replikaci viru SARS-COV2. Nefungují tak ale častěji používané blokátory protonové pumpy. Autoři uvádějí, že jde o retrospektivní analýzu a ne o prospektivní výzkum s náhodným výběrem a účinek léku musí být dále ověřen a případně potvrzen. Lék je pod názvem Famosan v ČR volně prodejný v 10 mg balení.
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.05.01.20086694v1
Zajímavý a obsáhlý článek Erina Bromage, profesora biologie, se specializací imunologie na University of Massachusetts Dartmouth. Autor analyzuje vývoj epidemie v USA, podrobně popisuje jednotlivé typy šíření (mluvení, kašel, kýchání, vzdálenost od nakažené osoby v hromadné dopravě, v práci, v restauraci atd.). Jedná se o odborný text na blogu a ne o vědecký článek. Až ve 44 % dochází k šíření onemocnění bezpříznakovými nosiči. Jednotlivé zakašlání uvolní 3000 kapének, kýchnutí 30000 kapének, usilovný výdech pak 50 až 5000 kapének. Při zakašlání či kýchnutí se uvolní do okolí až 200 miliónu virů.
https://www.erinbromage.com/post/the-risks-know-them-avoid-them
Koronaviry obecně napadají epiteliální buňky, jinými slovy působí infekci sliznic2. Koronaviry, které napadají člověka, postihují především dýchací cesty. U kopytníků a hlodavců jsou rozšířeny jiné druhy koronavirů, které vyvolávají střevní onemocnění.
Patogeneze SARS CoV2 byla díky analogiím s dřívější epidemií SARS popsána poměrně přesně. Virus je po vniknutí do lidského organismu aktivován serinovou proteázou TMPRSS2 a současně se váže na enzymy ACE2 (angiotensin-converting enzyme 2), které jsou přítomné na povrchu buněk v různých orgánech: v dýchacích cestách, plicích, ledvinách, tenkém střevě i dalších. Tyto enzymy řídí ve tkáních úroveň lokálního prokrvení podle místních podmíneka. Prostřednictvím ACE2 virus vstoupí do buňky, přeprogramuje její metabolismus a začne se v ní množit.
Nové virové částice vypučí z povrchu buňky (tento proces se nazývá exocytóza), a přitom se na povrchu pokryjí buněčnou membránou. Viry, které vznikají tímto způsobem, řadíme mezi tzv. obalené viry.
V literatuře existují zmínky o tom, že virus může napadnout i makrofágy a T lymfocyty, čili tytéž buňky, v nichž se množí HIV nebo virus spalniček. Tím je možné vysvětlit lymfopenii (snížené množství lymfocytů v krvi) a výrazný pokles imunity pozorovaný u pacientů s těžkým průběhem COVID-19, viz níže. Makrofágy ani lymfocyty však pravděpodobně nejsou cílovými buňkami viru
Recentní práce v JACC (2800 pts) prokazuje pozitivní dopad terapeutické antikoagulace na mortalitu u závažných forem COVID-19 v intenzivní péči a na umělé plicní ventilaci. Zde byl rozdíl v mortalitě 63% (LOS 9 dní) u pacientů bez antikoagulace vs 29% (LOS 21 dní) u antikoagulovaných, p<0.001. U méně závažných forem byl rozdíl nevýznamný.
Autoři v časopise Brain, Behavior, and Immunity publikovali 27.4:2020 sestavu čtyř nemocných ve věku 73-88 let s iktem, jako první příznakem infekce COVID19. Doposud popisované CMP proběhly až po určité době léčby COVID19 pneumonie.