Mezinárodní skupina více než 70 autorů publikovala v časopise Science 24.9.2020 článek o přítomnosti autoprotilátek IgG proti interferonu typu I minimálně u 10 % nemocných, u kterých infekce SARS-CoV2 proběhla formou těžké pneumonie. U 101 z 987 analyzovaných nemocných s život ohrožujícím průběhem COVID19 byly přítomné protilátky proti některému ze tří podtypů interferonu I. typu. Současně tento typ protilátek nebyl prokázán ani u jediného nemocného z 663 jedinců s
asymptomatickým průběhem nebo s mírnou infekce SARS-CoV-2. U zdravých jedinců byly protilátky nalezeny jen u 4 z 1227 vyšetřených.
Jedná se o tzv. fenokopii vrozených poruch imunity v systému interferonů, tedy poruchu, která mimikuje vrozenou, geneticky podmíněnou chybu v produkci interferonů typu I. Neutralizační protilátky proti interferonům mohou vést ke stejnému funkčnímu důsledku, jako když se interferony netvoří na základě genetických mutací (proto označení „fenokopie“). U zkoumané sestavy pacientů s COVID19 pneumonií ve věku 25-87 let mělo neutralizační protilátky proti interferonům 12,5 % vyšetřených mužů a 2,6 % žen. Přítomnost autoprotilátek proti interferonům se nemusí klinicky projevit, dokud se pacient nesetká s určitým typem virové infekce.
Význam interferonů I. typu v obraně proti COVID19 dokladuje i další publikace z časopisu Science, v níž táž skupina autorů identifikovala genetické mutace typu „ztráta funkce genu“ – „loss of function“ v oblasti molekul zodpovědných za produkci interferonů I. typu u 3,5% ze 659 vyšetřených nemocných s těžkou pneumonií, a to autosomálně recesivního či dominantního typu dědičnosti. I tyto vrozené poruchy se mohou za života jedince projevit jen při expozici určitém druhu virových infekcí, např. tedy právě SARS-CoV-2.