Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované

Vývoj počtu úmrtí na COVID19 v ČR a Švédsku, celkové mortalita a nadúmrtnost v ČR

Příspěvek navazuje na odkazy z května na tomto webu zde:

Celkový kumulativni počet úmrtí na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová)

7 denní klouzavý průměr od 11.3 do 18.12. 2020 na/s COVID-19 (zdroj platz.se) ČR (bílá) a Švédsko (oranžová)

7 denní klouzavý průměr denních úmrtí na/s COVID-19 v ČR od 1.3 do 16.12. 2020 zdroj dat mzcr.cz

Z grafu se nezdá, že cokoli jako první vlna existovalo (i když přesná defince termínu vlna infekce není). Jednoznačná výchylka s vlivem na celkovou mortalitu začíná mezi 38.-39- týdnem.

Kumulovaná nadúmrtnost do 45. týdne ČR srovnání 2017, 2018 a 2019 zdroj dat csu.cz

Nadúmrtnost do 45. týdne ČR odpovídá zhruba grafům na euromomo.eu

Nadúmrtnost dle týdne a faktoru z – Švédsko – zdroj euromomo.eu – vysvětlení zde (https://www.covidfakta.eu/ostatni/covid19-a-vliv-na-celkovou-mortalitu-v-evropskych-zemich/)

Lze též srovnat s grafy v ČR do 36. týdne – zde https://www.covidfakta.eu/covid-a-incidence-mortalita/umrtnost-nadumrtnost-kumulovana-nadumrtnost-v-cr-do-36-tydne-dle-dat-csu/

Rubriky
• léčba, léky, ostatní

Přehled léků využívaných experimentálně k léčbě COVID19

Na stránkách SUKL (https://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19) je ke 3.12. aktualizovaný přehled většiny léčiv, u nichž se zkoumá potenciál jejich léčby u onemocnění COVID19. Většinou se jedná o léky schválené k užití v jiné indikaci. V dokumentu jsou uvedeny i léky od jejichž používání s ve většině států upustilo /antimalarika/.

ANTIMALARIKA
Chlorochin (CQ)
Hydroxychlorochin (HCQ)
Azithromycin

JINÁ ANTIPARAZITIKA
Nitazoxanid
Niklosamid
Ivermektin= Ivermectin

ANTIVIROTIKA
Remdesivir
Lopinavir/ritonavir
Ribavirin
Favipiravir
Umifenovir
Darunavir
Kobicistat
Baloxavir
Kamostat mesilát (CM)
Nafamostat mesilát
EIDD-2801 a EIDD-1931
Danoprevir
PF-07304814
KORTIKOSTEROIDY
PROTIZÁNĚTLIVÁ LÉČIVA
Kolchicin

INHIBITORY PROTEINKINÁZY
Ruxolitinib
Baricitinib
Opaganib (ABC294640)

JINÉ IMUNOMODULAČNÍ LÁTKY
Pirfenidon
Nintedanib
Sirolimus
Leflunomid
Akalabrutinib a ibrutinib
Selinexor
Imatinib
Masitinib
Reparixin
Apremilast
Syntetické peptidy
Solnatide
APL-9

BIOLOGICKÉ/BIOTECHNOLOGICKÉ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Tocilizumab
Sarilumab
Bevacizumab
Sargramostim
Angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2)
Anakinra
Siltuximab
Ekulizumab
Dornáza alfa
Emapalumab
IFX-1
Avdoralimab
Ravulizumab
Leronlimab
Kanakinumab
Itolizumab
Mavrilimumab
Gimsilumab
Otilimab
Lenzilumab
Pembrolizumab
Anti-spike rekombinantní monoklonální protilátky
AZD7442
Poractant alfa
Eftilagimod alfa (IMP321)
Fibrinolytika
Interferony
Kombinace antivirotik a interferonu
Lopinavir / ritonavir / interferon beta 1b / ribavirin

(Re)konvalescentní plazma
Hyperimunní imunoglobulin (H-IG) a TAK-888
Intravenózní imunoglobuliny – registrované přípravky
Vakcíny proti SARS-CoV-2
Léčba kmenovými buňkami
Antikoagulancia


RŮZNÉ

Vitamin C
Vitamin D
Raloxifen
Dapagliflozin
Kyselina acetylsalicylová (ASA)

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování

Rozdělení vakcín dle typů, výhody a nevýhody u COVID19

Celovirionové vakcíny (atenuovaná nebo usmrcená vakcína) obsahují oslabený či usmrcený patogen. Atenuované vakcíny nejsou vhodné pro lidi s imunosupresí. ( Výhody a nevýhody podrobněji https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-whole-virus-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Vektorové vakcíny (využívající replikující se nebo nereplikující se virový vektor) – neobsahují antigen, ale virus, který je zbavený části genetické informace, způsobující onemocnění. Modifikovaný virus infikuje lidské buňky a předán jim instrukce aby vytvářeli velké množství antigenu, který pak spouští imunitní reakci. Sem patří již používané vakcíny ruská vakcína Sputnik V (vektor je adenovirus typu Ad5 a Ad26) a čínská vakcína CanSino Biologics ( vektor je adenovirus typu Ad5). Čínské vakcíny od firmem Sinovac Biotech CoronaVac i Sinotec využívají atenuované viry. V posledním stádiu klinikých zkoušek je tzv. oxfordská vakcína AZD1222 od firmy Astra Zeneca (oslabený adenovirus, postihující šimpanze). Výhody a nevýhody podrobněji https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-viral-vector-based-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Proteinové vakcíny (subjednotková = „subunit“) adjuvovaná vakcína nebo vakcína na bázi viru podobných částic) – vakcíny s proteinovou subjednotkou obsahují specifické izolované proteiny z virových nebo bakteriálních patogenů. Další typy jsou polysacharidové vakcíny obsahují řetězce molekul cukru (polysacharidy) nacházející se v buněčných stěnách některých bakterií nebo konjugované subjednotkové vakcíny váží polysacharidový řetězec na nosný protein, aby se pokusily posílit imunitní odpověď. Mají minimální vedlejší učinky a jelikož neobsahují virus jsou relativně stabilní. Nevýhodou je, že mohou vyvolat pouze tvrobu protilátek a ne buněčnou imunitu, jelikož neobsahují tzv „pathogen-associated molecular patterns“. Někdy se proto podávají adjuvans stimulující imunitu a / nebo se podává druhá tzv. „booster“ dávka. (Výhody a nevýhody podrobněji: https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-protein-subunit-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

DNA, RNA vakcíny = nukleotidové vakcíny – používají část genetické informace patogenu – DNA nebo RNA, která má pokyny pro výrobu konkrétního proteinu z patogenu. Ten pak ý imunitní systém rozpozná jako antigen. Dosud nikdy nebyl tento typ vakcín použit u lidí. Jakmile je DNA nebo RNA uvnitř buňky a začne produkovat antigeny, tento se zobrazí na jejím povrchu, kde je může detekovat imunitní systém. To vyvolá reakci, která zahrnuje killer T lymfocyty, které vyhledávají a ničí infikované buňky, stejně jako B lymfocyty produkující protilátky a hellper T lymfocyty, které podporují produkci protilátek.

Výroba RNA vakcíny je snažší než DNA vakcín, jelikož část genomu je možné syntetizova chemicky ze šablony v laboratoři, bez potřeby jakýchkoli bakterií nebo buněk. RNA vakcíny kódují antigen do mRNA (messenger) či saRNA (self-amplifying RNA), které mají přechodnou životnost. Proto neexistuje žádné riziko jeho integrace s naším vlastním genetickým materiálem a tento typ je tedy i bezpečnější než DNA vakcíny. Oba typy v USA v emergency režimu schvalovaných vakcín Pfizer-BioNTech i Moderna (mRNA-1273): patří do této kategorie. (https://www.gavi.org/vaccineswork/what-are-nucleic-acid-vaccines-and-how-could-they-be-used-against-covid-19 )

Dokument ministerstva zdravotnictví k plánovanému očkování – draft k veřejné diskuzi ze září 2020

Další informace

https://www.who.int/publications/m/item/draft-landscape-of-covid-19-candidate-vaccines

https://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmo_browse.aspx

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní

Tabulkový přehled 6 používaných a 46 zatím neschválených vakcín

Krátký článek sumarizuje ve dvou přehledných tabulkách schválené a vyvíjené vakciny a různé inciativy a sdružení sledující a podporující vývoj vakcíny proti infekci SARS CoV-2. První tabulka popisuje vakcíny, které získaly regulační povolení nebo schválení. Druhá tabulka sumarizuje vakcíny v klinických studiích fáze 1-3 a některé slibné kandidáty na vakcínu v raném vývoji.

Rubriky
• testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Možné příčiny falešně pozitivních výsledků RT-PCR testů a jejich konsekvence

V krátkém a přehledném příspěvku, publikovaném 13.10. 2020 na stránkách Americké asociace pro klinickou biochemii /aacc.org/ rozbebírá v článku s 6 citacemi S.S. Levinson důvody a příčiny falešně pozitivních výsledků testů RT-PCR. Je to téma stále častěji diskutována i v dalších článcích i na dalších webech.

Levinsonem uváděné důvody jsou:

  • Velké množství RT-PCR testů má pouze povolení pro nouzové použití (EUA) a existuje velké množství tzv. „cross-assay variation“ mezi různými testy.
  • Testy byly rychle vyvinuty, minimálně standardizovány a neexistuje dobře známé externí hodnocení kvality program (EQA).
  • Falešně pozitivní výsledky závistí též na počtu bází – délce sondy DNA. a počtu multiplikačních cyklů. DNA sondy použité v testovacích sadách CDC rRT-PCR pro test SARS-CoV-2 mají pouze 25 bazí. Tím nesplňuji doporučení FDA pro molekulární diagnostikua virových infekcí, kde je doporučován 100 souvislých bazí.
  • Samozřejmě chybné hodnocení závisí též na tom kolik a které geny jsou hodnocené (též viz https://www.covidfakta.eu/covid-a-testovani/modifikace-protokolu-pcr-tstu-firmy-roche-laboratori-v-augsburgu/) a na technických chybách.

Velké množství testů je prováděno jako screening ne jako diagnostické vyšetření probíhajícího onemocnění. Proto je prevalence relativně nízká.

Jedním ze způsobů, jak snížit falešně pozitivní výsledky, je opakovat PCR test s použitím testu v jiném formátu (od jiného výrobce). Bohužel kvůli omezenému počtu laboratoří a též z ekonomických důvodů se rutinně neprovádí potvrzení druhým testem rRT-PCR. Je proto pravděpodobné, že při současné aktivní prevalenci onemocnění jsou pozitivní výsledky rRT-PCR u mnoha „asymptomatických“ osob falešně pozitivní. Též viz

Z hlavní negativní důsledky falešeně pozitivního testu považuje autor negativní psychologické důsledky toho, že si člověk myslí, že je nakažen, když není, ale především možnost, že některé osoby s onemocněním jiným než COVID-19, které mají falešně pozitivní nálezy, mohou být hospitalizovány s pacienty s COVID-19 a následně opravdu infikovány.

Toté téma je diskutováno v poslední době nejen v odborné tisku /viz Lancet respiratory/, ale též ve věckých rubrikách denního tisku /např. v New York Times/. Falešně pozitivní výsledky, které představují desetinny procenta jsou při masovém testování velké absolutní číslo, protože jde o podíl z velkého počtu negativně testovaných (true negative).

Na vládním webu Spojeného království (https://www.gov.uk/government/publications/gos-impact-of-false-positives-and-negatives-3-june-2020) je též podrobné stanovisko k falešně pozitivním a falešně negativním PCR testům, jejich možným příčinám a vlivu na celkovou epidemiologickou situaci a lokální lockdowny v UK z července 2020. (Paper prepared by the Government Office for Science (GOS) for the Scientific Advisory Group for Emergencies (SAGE)). To je poslední pdf k této problematice.

Autor Andrew N. Cohen, PhD z Kalifornie „False Positives in PCR Tests for COVID-19“ se tomuto tématu věnuje ve třech krátkých příspěvcích z litopadu 2020 na webu https://www.icd10monitor.com/impacts-of-false-positive-results-in-covid-19-tests a odkazuje v nich též na článek, který je v recenzním řízení.

Zajímavá je též diskuze pod webovým článkem s názvem “The false-positive PCR” problem is not a problem“, která je na stránkách australského virologa pod jeho rozborem této problematiky. Tento autor, jak již z názvu vyplývá, tvrdí, že falešně pozitivní RT-PCR výsledky sice exitují, ale v klinické praxi nepředstavují reálný problém. (https://virologydownunder.com/the-false-positive-pcr-problem-is-not-a-problem/ ). Všichní předchozí autoři jej za problém považuji.

Rubriky
• populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Odběr vzorku pro test RT-PCR ve Švédsku

Na základě osobní zkušenosti popisuji odběr vzorku pro RT-PCR vyšetření prováděný vyšetřovanou osobou, ve Švédsku, v kraji Västerbotten.

Na mnoha místech je možné si bezplatně vyzvednete odběrový set, nebo set pro nemocného vyzvedne kdokoli jiný. Tento set s skláddá z odběrové štětičky ve zkumavce, z malého čtverce buničiny a pouzdra, ve kterém je malé zkumavka s roztokem. K tomu dostanete návod buď v angličtině (viz přiložný pdf návod) nebo ve švédštině .

Na velmi jednoduchých webových stránkách – https://direkttest.se/ se dvěma tlačítku registruj odebraný vzorek a přečti si výsledek a pdf návodem v elektronické formě pak odebraný vzorek zaregistrujete. K registraci i k následnému zobrazení výsledku je využíván mobilní telefon a aplikace Mobil Bank ID. Tato aplikace a ověřovací procedura je navázána na Vaše rodné číslo a bankovní účet.

Tedy klient nemusí absolvovat žádné fronty v rozestupech a dlouhé čekání. Nejsou též nutní zdravotníci ve skafandrech, kteří jen celou směnu zastrkují špejle do nosu či úst. A v těchto skafandrech vypisují identifikační údaje, čtou OP a případně vyřizují platby. Odpadá tak riziko infekce jak pro čekající – Vaše sousedy ve frontě, tak pro zdravotníky, náklady na mzdu zdravotníků i na čas náročné pořizování záznamu. Odpadají tak i chyby z únavy při odběru či chybně zapsaný email nebo mobilní telefon.

Také lze předpokládat, že člověk odebírající vzorek sám sobě, vše provádí pečlivěji, beze spěchu, únavy a stressu z dlouhého čekání. Vzorek se odebírá z nosohltanu a současně se štětička ještě namáčí do slin na dodané buničině. Poté se ihned vata na konci odběrové sondy dává do média ve zkumavce. Ta se uzavře do dvojitého sáčku s plastikovými zipy

Pro zjištění výsledku kontrolujete sms a pro vytištění použijete stejnou webovou stránku a stejnou aplikaci pro ověření identity. Výsledek pak můžete stáhnout jako pdf dokument ve švédštině či angličtině.

V červenci jsem absolvoval jako samoplátce též odběr na téměř prázdném letišti Václava Havla,. Byli jsem tehdy ve frontě pouze tři, čekací doba byla 45 minut a nejvíce času pro pracovníky laboratoře zabralo vyplňování a platba. Jistě byl celodenní pobyt v skafandru pro pracovníky laboratoř velmi namáhavý a při srovnání se samoodběrem v podstatě zbytečný. Švédská možnost samoodběru je mnohem jednodušší, levnější a pro klienty mnohem příjemnější. Pokud si ani po přečtění návodu není klient jisté postupem, je na youtube několik verzí videí o celém postupu.

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce • věkové skupiny

Predikce 30denní mortality u mladších nemocných s COVID-19 dle CT skóre

30 nemocných mladších 50 let bez komorbidit z Iránu, kteří byli přijímání v těžším stavu, mělo po potvrzení nákazy provedeno vstupní CT a dle rozsahu a morfologickéhob typu změn na CT určeno tzv. CT severity skóre. To dle autorů spolehlivě předpovídá krátkodobou mortalitu v následujících 30 dnech.

CT severity skóre: Každý z 5 plicních laloků byl zhodnocen ve škále 0 až 4 takto; 0: nepostižený, 1: 1 %–25 % 2: 26 %–50 %, 3: 51 %–75
%, 4: 76 %–100 % postiženého parenchymu typickými změnami pro virovou pneumonii (GGO, crazy paving, consolidation).

Rubriky
• portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Český portál pro občany

https://covid.gov.cz/

pro srovnání zde jsou portály ve Švédsku

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

John Snow Memorandum – musíme jednat nyní

https://www.johnsnowmemo.com

Memorandum převážně anglických vědců a lékařů má 4.11.2020 cca 4500 podpisů.

Je pojmenované dle Johna Snowa, anglického epidemiologa a jednoho ze zakladatelů moderní epidemiologie v 19. století, který vyvinul teorii přenosu cholery vodou. V roce 1854 přesvědčil úřady, aby odstranily rukojeť vodních pump a pokusily se omezit přenos cholery během vypuknutí v Londýně. Většinu svého života věnoval zlepšování veřejného zdraví.

Memorandum je reakcí na Great Barrington Declaration a vyjádřením nesouhlasu s jejími tvrzeními. (https://www.covidfakta.eu/ostatni/barringtonska-deklarace/ ). O této výzvě autoři memoranda tvrdí: “ Jedná se o nebezpečný klam nepodporovaný vědeckými důkazy“.

Autoři dále uváději v časopise The Lancet, že vzhledem k rychlému šíření v Evropě a USA je nutné zavést restrikce, které následně umožňují snížení čísla R. Poté je nutné provádět rychlou detekci lokalizovaných ohnisek a rychlou reakci prostřednictvím efektivního a komplexního vyhledávání, testování, sledování, izolace. Požadavek na cílenou ochranu nejvíce ohrožené skupiny považují za uskutečnitelný jen za cenu velkých obětí. Zdůrazňují, že vytoření „herd immunity“ je v krátkém čase velmi obtížné. Jedním z argumentů je obava o velké množství lidí, kteří budou mít po prodělané infekci bez hospitalizace na JIP sužováni chronickými obtížemi nazývanými souhrně „long COVID“. (vizd zde )

Zde je anglický text deklarace a následně ještě komentovaný podrobnější člínek z časopisu The Lancet.

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) has infected more than 35 million people globally, with more than 1 million deaths recorded by the World Health Organization as of Oct 12, 2020. As a second wave of COVID-19 affects Europe, and with winter approaching, we need clear communication about the risks posed by COVID-19 and effective strategies to combat them. Here, we share our view of the current evidence-based consensus on COVID-19.

SARS-CoV-2 spreads through contact (via larger droplets and aerosols), and longer-range transmission via aerosols, especially in conditions where ventilation is poor. Its high infectivity(1) combined with the susceptibility of unexposed populations to a new virus, creates conditions for rapid community spread. The infection fatality rate of COVID-19 is several-fold higher than that of seasonal influenza(2) and infection can lead to persisting illness, including in young, previously healthy people (ie, long COVID(3)). It is unclear how long protective immunity lasts(4) and, like other seasonal coronaviruses, SARS-CoV-2 is capable of re-infecting people who have already had the disease, but the frequency of re-infection is unknown(5). Transmission of the virus can be mitigated through physical distancing, use of face coverings, hand and respiratory hygiene, and by avoiding crowds and poorly ventilated spaces. Rapid testing, contact tracing, and isolation are also critical to controlling transmission. The World Health Organization has been advocating for these measures since early in the pandemic.

In the initial phase of the pandemic, many countries instituted lockdowns (general population restrictions, including orders to stay at home and work from home) to slow the rapid spread of the virus. This was essential to reduce mortality(6),(7) prevent health-care services from being overwhelmed, and buy time to set up pandemic response systems to suppress transmission following lockdown. Although lockdowns have been disruptive, substantially affecting mental and physical health, and harming the economy, these effects have often been worse in countries that were not able to use the time during and after lockdown to establish effective pandemic control systems. In the absence of adequate provisions to manage the pandemic and its societal impacts, these countries have faced continuing restrictions.

This has understandably led to widespread demoralisation and diminishing trust. The arrival of a second wave and the realisation of the challenges ahead has led to renewed interest in a so-called herd immunity approach, which suggests allowing a large uncontrolled outbreak in the low-risk population while protecting the vulnerable. Proponents suggest this would lead to the development of infection-acquired population immunity in the low-risk population, which will eventually protect the vulnerable. This is a dangerous fallacy unsupported by scientific evidence.

Any pandemic management strategy relying upon immunity from natural infections for COVID-19 is flawed. Uncontrolled transmission in younger people risks significant morbidity(3) and mortality across the whole population. In addition to the human cost, this would impact the workforce as a whole and overwhelm the ability of healthcare systems to provide acute and routine care.

Furthermore, there is no evidence for lasting protective immunity to SARS-CoV-2 following natural infection(4) and the endemic transmission that would be the consequence of waning immunity would present a risk to vulnerable populations for the indefinite future. Such a strategy would not end the COVID-19 pandemic but result in recurrent epidemics, as was the case with numerous infectious diseases before the advent of vaccination. It would also place an unacceptable burden on the economy and healthcare workers, many of whom have died from COVID-19 or experienced trauma as a result of having to practise disaster medicine. Additionally, we still do not understand who might suffer from long COVID(3). Defining who is vulnerable is complex, but even if we consider those at risk of severe illness, the proportion of vulnerable people constitute as much as 30% of the population in some regions(8). Prolonged isolation of large swathes of the population is practically impossible and highly unethical. Empirical evidence from many countries shows that it is not feasible to restrict uncontrolled outbreaks to particular sections of society. Such an approach also risks further exacerbating the socioeconomic inequities and structural discriminations already laid bare by the pandemic. Special efforts to protect the most vulnerable are essential but must go hand-in-hand with multi-pronged population-level strategies.

Once again, we face rapidly accelerating increase in COVID-19 cases across much of Europe, the USA, and many other countries across the world. It is critical to act decisively and urgently. Effective measures that suppress and control transmission need to be implemented widely, and they must be supported by financial and social programmes that encourage community responses and address the inequities that have been amplified by the pandemic. Continuing restrictions will probably be required in the short term, to reduce transmission and fix ineffective pandemic response systems, in order to prevent future lockdowns. The purpose of these restrictions is to effectively suppress SARS-CoV-2 infections to low levels that allow rapid detection of localised outbreaks and rapid response through efficient and comprehensive find, test, trace, isolate, and support systems so life can return to near-normal without the need for generalised restrictions. Protecting our economies is inextricably tied to controlling COVID-19. We must protect our workforce and avoid long-term uncertainty.

Japan, Vietnam, and New Zealand, to name a few countries, have shown that robust public health responses can control transmission, allowing life to return to near-normal, and there are many such success stories. The evidence is very clear: controlling community spread of COVID-19 is the best way to protect our societies and economies until safe and effective vaccines and therapeutics arrive within the coming months.

We cannot afford distractions that undermine an effective response; it is essential that we act urgently based on the evidence.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Protilátky proti SARS-Cov2 přetrvávájí v 90% mnoho měsíců

U mnoha různých virových infekcí koreluje ochrana specifickými protilátkami získanými očkováním nebo přírodní infekcí s nízkým rizikem (re) infekce. Příkladem je inhibice hemaglutinace ur viru chřipky, kde titr 1:40 snižuje riziko nakažení o 50%. Podobné titry pro virus spalniček (titr ID50 1: 120), hepatitidu A, virus hepatitidy B a mnoho dalších (15). Tyto titry významně usnadnily vývoj vakcíny. Pro některé viry a vakcíny je známá i kinetika protilátkové odpovědi, což umožňuje přesnou předpověď, jak dlouho ochrana vydrží.

Proto se autoři z nemocnice Mount Sinai rozhodli testovat přítomnost protilátek a též jejich množství v čase pomocí ELISA testů (an enzyme-linked immunosorbent assay). Mezi březnem a říjnem 2020 bylo v této nemocnici vyšetřeno více než 30 tisíc nemocných, kteří prodělali infekci SARS-CoV2. U 30 082 pozitivních vzorků mělo: 690 (2,29%) titr 1:80; 1453 (4,83%) 1: 160; 6765 (22,49%) 1: 320; 9564 (31,79%) 1: 960; a 11610 (38,60%) 1: 2880. Drtivá většina pozitivních jedinců tedy měla středně vysoké až vysoké titry protilátek proti proteinů (spikům) na povrchu viru.

Stabilita titrů sérových v čase protilátek proti spike proteinu byla podrobněji sledována u 121 dárců plazmy, kteří byli poprvé vyšetřeni cca 30. den po nástupu příznaků a dále po 82 dnech od počáteční příznaků (rozmezí 52 až 80 dnů) a 148 dnů po nástupu příznaků (rozmezí 113 až 186 dnů). Tyto titry jsou relativně stabilní po dobu alespoň 5 měsíců. Jedinci s nízkými úvodními titry protilátek mají relativně rychlejší pokles jejich titru.

https://www.mountsinai.org/about/newsroom/2020/most-people-mount-a-strong-antibody-response-to-sarscov2-that-does-not-decline-rapidly-pr