U mnoha různých virových infekcí koreluje ochrana specifickými protilátkami získanými očkováním nebo přírodní infekcí s nízkým rizikem (re) infekce. Příkladem je inhibice hemaglutinace ur viru chřipky, kde titr 1:40 snižuje riziko nakažení o 50%. Podobné titry pro virus spalniček (titr ID50 1: 120), hepatitidu A, virus hepatitidy B a mnoho dalších (15). Tyto titry významně usnadnily vývoj vakcíny. Pro některé viry a vakcíny je známá i kinetika protilátkové odpovědi, což umožňuje přesnou předpověď, jak dlouho ochrana vydrží.
Proto se autoři z nemocnice Mount Sinai rozhodli testovat přítomnost protilátek a též jejich množství v čase pomocí ELISA testů (an enzyme-linked immunosorbent assay). Mezi březnem a říjnem 2020 bylo v této nemocnici vyšetřeno více než 30 tisíc nemocných, kteří prodělali infekci SARS-CoV2. U 30 082 pozitivních vzorků mělo: 690 (2,29%) titr 1:80; 1453 (4,83%) 1: 160; 6765 (22,49%) 1: 320; 9564 (31,79%) 1: 960; a 11610 (38,60%) 1: 2880. Drtivá většina pozitivních jedinců tedy měla středně vysoké až vysoké titry protilátek proti proteinů (spikům) na povrchu viru.
Stabilita titrů sérových v čase protilátek proti spike proteinu byla podrobněji sledována u 121 dárců plazmy, kteří byli poprvé vyšetřeni cca 30. den po nástupu příznaků a dále po 82 dnech od počáteční příznaků (rozmezí 52 až 80 dnů) a 148 dnů po nástupu příznaků (rozmezí 113 až 186 dnů). Tyto titry jsou relativně stabilní po dobu alespoň 5 měsíců. Jedinci s nízkými úvodními titry protilátek mají relativně rychlejší pokles jejich titru.