Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

John Snow Memorandum – musíme jednat nyní

https://www.johnsnowmemo.com

Memorandum převážně anglických vědců a lékařů má 4.11.2020 cca 4500 podpisů.

Je pojmenované dle Johna Snowa, anglického epidemiologa a jednoho ze zakladatelů moderní epidemiologie v 19. století, který vyvinul teorii přenosu cholery vodou. V roce 1854 přesvědčil úřady, aby odstranily rukojeť vodních pump a pokusily se omezit přenos cholery během vypuknutí v Londýně. Většinu svého života věnoval zlepšování veřejného zdraví.

Memorandum je reakcí na Great Barrington Declaration a vyjádřením nesouhlasu s jejími tvrzeními. (https://www.covidfakta.eu/ostatni/barringtonska-deklarace/ ). O této výzvě autoři memoranda tvrdí: “ Jedná se o nebezpečný klam nepodporovaný vědeckými důkazy“.

Autoři dále uváději v časopise The Lancet, že vzhledem k rychlému šíření v Evropě a USA je nutné zavést restrikce, které následně umožňují snížení čísla R. Poté je nutné provádět rychlou detekci lokalizovaných ohnisek a rychlou reakci prostřednictvím efektivního a komplexního vyhledávání, testování, sledování, izolace. Požadavek na cílenou ochranu nejvíce ohrožené skupiny považují za uskutečnitelný jen za cenu velkých obětí. Zdůrazňují, že vytoření „herd immunity“ je v krátkém čase velmi obtížné. Jedním z argumentů je obava o velké množství lidí, kteří budou mít po prodělané infekci bez hospitalizace na JIP sužováni chronickými obtížemi nazývanými souhrně „long COVID“. (vizd zde )

Zde je anglický text deklarace a následně ještě komentovaný podrobnější člínek z časopisu The Lancet.

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) has infected more than 35 million people globally, with more than 1 million deaths recorded by the World Health Organization as of Oct 12, 2020. As a second wave of COVID-19 affects Europe, and with winter approaching, we need clear communication about the risks posed by COVID-19 and effective strategies to combat them. Here, we share our view of the current evidence-based consensus on COVID-19.

SARS-CoV-2 spreads through contact (via larger droplets and aerosols), and longer-range transmission via aerosols, especially in conditions where ventilation is poor. Its high infectivity(1) combined with the susceptibility of unexposed populations to a new virus, creates conditions for rapid community spread. The infection fatality rate of COVID-19 is several-fold higher than that of seasonal influenza(2) and infection can lead to persisting illness, including in young, previously healthy people (ie, long COVID(3)). It is unclear how long protective immunity lasts(4) and, like other seasonal coronaviruses, SARS-CoV-2 is capable of re-infecting people who have already had the disease, but the frequency of re-infection is unknown(5). Transmission of the virus can be mitigated through physical distancing, use of face coverings, hand and respiratory hygiene, and by avoiding crowds and poorly ventilated spaces. Rapid testing, contact tracing, and isolation are also critical to controlling transmission. The World Health Organization has been advocating for these measures since early in the pandemic.

In the initial phase of the pandemic, many countries instituted lockdowns (general population restrictions, including orders to stay at home and work from home) to slow the rapid spread of the virus. This was essential to reduce mortality(6),(7) prevent health-care services from being overwhelmed, and buy time to set up pandemic response systems to suppress transmission following lockdown. Although lockdowns have been disruptive, substantially affecting mental and physical health, and harming the economy, these effects have often been worse in countries that were not able to use the time during and after lockdown to establish effective pandemic control systems. In the absence of adequate provisions to manage the pandemic and its societal impacts, these countries have faced continuing restrictions.

This has understandably led to widespread demoralisation and diminishing trust. The arrival of a second wave and the realisation of the challenges ahead has led to renewed interest in a so-called herd immunity approach, which suggests allowing a large uncontrolled outbreak in the low-risk population while protecting the vulnerable. Proponents suggest this would lead to the development of infection-acquired population immunity in the low-risk population, which will eventually protect the vulnerable. This is a dangerous fallacy unsupported by scientific evidence.

Any pandemic management strategy relying upon immunity from natural infections for COVID-19 is flawed. Uncontrolled transmission in younger people risks significant morbidity(3) and mortality across the whole population. In addition to the human cost, this would impact the workforce as a whole and overwhelm the ability of healthcare systems to provide acute and routine care.

Furthermore, there is no evidence for lasting protective immunity to SARS-CoV-2 following natural infection(4) and the endemic transmission that would be the consequence of waning immunity would present a risk to vulnerable populations for the indefinite future. Such a strategy would not end the COVID-19 pandemic but result in recurrent epidemics, as was the case with numerous infectious diseases before the advent of vaccination. It would also place an unacceptable burden on the economy and healthcare workers, many of whom have died from COVID-19 or experienced trauma as a result of having to practise disaster medicine. Additionally, we still do not understand who might suffer from long COVID(3). Defining who is vulnerable is complex, but even if we consider those at risk of severe illness, the proportion of vulnerable people constitute as much as 30% of the population in some regions(8). Prolonged isolation of large swathes of the population is practically impossible and highly unethical. Empirical evidence from many countries shows that it is not feasible to restrict uncontrolled outbreaks to particular sections of society. Such an approach also risks further exacerbating the socioeconomic inequities and structural discriminations already laid bare by the pandemic. Special efforts to protect the most vulnerable are essential but must go hand-in-hand with multi-pronged population-level strategies.

Once again, we face rapidly accelerating increase in COVID-19 cases across much of Europe, the USA, and many other countries across the world. It is critical to act decisively and urgently. Effective measures that suppress and control transmission need to be implemented widely, and they must be supported by financial and social programmes that encourage community responses and address the inequities that have been amplified by the pandemic. Continuing restrictions will probably be required in the short term, to reduce transmission and fix ineffective pandemic response systems, in order to prevent future lockdowns. The purpose of these restrictions is to effectively suppress SARS-CoV-2 infections to low levels that allow rapid detection of localised outbreaks and rapid response through efficient and comprehensive find, test, trace, isolate, and support systems so life can return to near-normal without the need for generalised restrictions. Protecting our economies is inextricably tied to controlling COVID-19. We must protect our workforce and avoid long-term uncertainty.

Japan, Vietnam, and New Zealand, to name a few countries, have shown that robust public health responses can control transmission, allowing life to return to near-normal, and there are many such success stories. The evidence is very clear: controlling community spread of COVID-19 is the best way to protect our societies and economies until safe and effective vaccines and therapeutics arrive within the coming months.

We cannot afford distractions that undermine an effective response; it is essential that we act urgently based on the evidence.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Protilátky proti SARS-Cov2 přetrvávájí v 90% mnoho měsíců

U mnoha různých virových infekcí koreluje ochrana specifickými protilátkami získanými očkováním nebo přírodní infekcí s nízkým rizikem (re) infekce. Příkladem je inhibice hemaglutinace ur viru chřipky, kde titr 1:40 snižuje riziko nakažení o 50%. Podobné titry pro virus spalniček (titr ID50 1: 120), hepatitidu A, virus hepatitidy B a mnoho dalších (15). Tyto titry významně usnadnily vývoj vakcíny. Pro některé viry a vakcíny je známá i kinetika protilátkové odpovědi, což umožňuje přesnou předpověď, jak dlouho ochrana vydrží.

Proto se autoři z nemocnice Mount Sinai rozhodli testovat přítomnost protilátek a též jejich množství v čase pomocí ELISA testů (an enzyme-linked immunosorbent assay). Mezi březnem a říjnem 2020 bylo v této nemocnici vyšetřeno více než 30 tisíc nemocných, kteří prodělali infekci SARS-CoV2. U 30 082 pozitivních vzorků mělo: 690 (2,29%) titr 1:80; 1453 (4,83%) 1: 160; 6765 (22,49%) 1: 320; 9564 (31,79%) 1: 960; a 11610 (38,60%) 1: 2880. Drtivá většina pozitivních jedinců tedy měla středně vysoké až vysoké titry protilátek proti proteinů (spikům) na povrchu viru.

Stabilita titrů sérových v čase protilátek proti spike proteinu byla podrobněji sledována u 121 dárců plazmy, kteří byli poprvé vyšetřeni cca 30. den po nástupu příznaků a dále po 82 dnech od počáteční příznaků (rozmezí 52 až 80 dnů) a 148 dnů po nástupu příznaků (rozmezí 113 až 186 dnů). Tyto titry jsou relativně stabilní po dobu alespoň 5 měsíců. Jedinci s nízkými úvodními titry protilátek mají relativně rychlejší pokles jejich titru.

https://www.mountsinai.org/about/newsroom/2020/most-people-mount-a-strong-antibody-response-to-sarscov2-that-does-not-decline-rapidly-pr

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce

Rozbor znaků na CT u virových pneumonií a COVID-19 – metanalýza

Autoři provedli metanalýzy všech publikací popisující znaky virových pneumonií na CT. Zařazeny byly publikace popisující CT nálezy u imunokompetentní pacientů starších 16 let s virovou pneumonií, vyšetřených do 14 dnů od začátku obtíží s pozitivním průkazem COVID-19, adenovirus, chřipku A, rhinovirus, parainfluenzu nebo respirační syncyciální virus. Byly zahrnuty jen publikace analyzující více než 10 pacientů a CT znaky se souhrnnou prevalencí s 95% intervalem spolehlivosti (95% CI). Z 2263 publikací bylo vybráno 96 a po jejich analýze splnilo výše uvedená kritéria 33 článků.

• Nejčastější CT znaky COVID19 pneumonií : zastínění typu mléčného skla (GMO), kombinace GMO a konsolidace, bilaterální změny, periferní distribuce a postižení dolního laloku
• Nejčastějšími CT znaky virové pneumonie jiné než COVID: kombinace GMO a konsolidace, poté zastínění typu mléčného skla, bilaterální změny, náhodnou nebo difúzní distribuce a postižením dolního laloku.
• Pneumonie COVID-19 vykazovala ve srovnání s non-COVID virovou pneumonií vyšší prevalenci periferní distribuce a postižení horních a středních laloků

Přeloženo do jednoduché mluvy – na základě CT typu změn nálezu není možné spolehlivě odlišit pneumonii COVID-19 vs. non-COVID virovou pneumonii.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Petice za „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol“

https://www.petice.com/vrame_zemi_do_normalu

Výzva Zdravého Fóra

My, níže podepsaní, se domníváme, že není možné, nadále udržovat stav, který u nás od jara panuje.

Drastické vládní kroky mají nedozírné dopady na všechny občany a zvláště nižší příjmové skupiny. Ohromné škody jsou už nyní nejen v majetkové, ale také ve společenské, rodinné, kulturní a psychické rovině všech obyvatel země. 

Chaotická opatření neustálého uzavírání a rozvolňování celé země, s vidinou vakcíny, která nemusí v dohledné době (nebo dokonce nikdy) přijít, nejsou nadále možná a dlouhodobě udržitelná.

Před strategií lockdownu, jako hlavního opatření, rovněž varuje WHO.

Není možné chránit malé procento populace tak, že se zničí život všech ostatních.

Požadujeme!

1) Okamžitý návrat žáků a studentů do škol – utíká jim čas!

  • ▪ Vládní opatření se týká téměř milionu žáků ZŠ, 400.000 SŠ a 300.000 VŠ
  • ▪ Jsme jedna z mála zemí EU, kde jsou školy zavřené.
  • Opatření je škodlivé pro psychický vývoj dětí a jejich vzdělání 
  • ▪ Jako zdroj nákazy jsou školy zcela zanedbatelné, dle dat ministerstva, pouze 1,4% – 4,8% všech nákaz.
  • Pro děti není covid-19 vůbec nebezpečný
  • ▪ Opatření představuje velký zásah pro matky samoživitelky i zdravotnický personál jak v nemocnicích, tak v sociálních službách
  • ▪ Děti mohou trávit čas s prarodiči a vystavit je tak zbytečnému riziku

2) Cílenou ochranu rizikových skupin

  • ▪ Po konzultaci s lékaři vytipování rizikových osob (např. praktickými lékaři)
    Toto pokládáme za první krok k cílené ochraně – protože právě tito lidé končí primárně v nemocnicích a zaplňují jejich kapacity.  (Např. rozdělit pacienty do několika skupin podle rizikovosti – vycházet z dat a zkušenosti lékařů, aby určili, které komorbidity jsou nejrizikovější)
  • ▪ Dle počtu potenciálně rizikových osob zvolit vhodnou strategii cílené ochrany a prevence
  • Detailní návrh musí být konsensem odborníků z mnoha odvětví – ne pouze jedné úzce zaměřené skupiny vládních vědců. 
  • ▪ Tuto strategii cílené ochrany začít okamžitě uplatňovat, místo testování dalších tisíců bezpříznakových osob v neohrožené skupině.
  • Možné návrhy a inspirace:  Opatření Prof. Jiřího Berana Dále např. prohlášení Barringtonské deklarace, podepsané tisíci vědci a lékaři

3) Rozvolňování opatření a postupný návrat země do normálu

  • ▪ Aplikovat postupně – ruku v ruce s ochranou rizikových skupin obyvatel
  • Objektivní a vyvážené informování veřejnosti bez přešlapů a zbytečného strašení
  • ▪ Žádáme naprostou otevřenost všech relevantních dat, které stát v souvislostí s pandemií získává
  • ▪ Žádáme hledání a přijímání cílených a dlouhodobě udržitelných opatření, která budou fungovat i po návratu země do normálu. Virus tady bude s námi i po lockdownu.
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Jak postupovat v současné epidemii COVID – je nutné stanovit nové priority!!

  1. Zaměřit se prioritně na osoby starší 65 let bez ohledu na to, zda jsou institucionalizované (DD, LDN atd.), nebo zda se nacházejí v komunitě.
  2. Zrychlit, zefektivnit a zjednodušit jejich testování, trasování a hospitalizace.
  3. Testování pozitivity antigenu neprovádět plošně, ale cíleně se zaměřením na osoby starší 65 let a na personál, který se o ně v institucích stará.
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Smrtnost seniorů v ČR na / s COVID19 se automaticky nesníží pokud bude nízké „R“

Institucionalizovaní senioři tvoří v ČR jedno procento populace a zároveň 24 % všech zemřelých.

Dalších, asi 17 % osob (osoby starší 65 let) z populace přispívá k dalším 68 % úmrtí.

Dohromady je to 18 % populace, jež přispívá k 92-93 % všech úmrtí na COVID-19.

Obě skupiny seniorů jsou specifické v mnoha směrech a tak šíření viru mezi nimi neprobíhá standardně.

Prací s těmito skupinami je možné dosáhnout úspěchu ve snížení smrtnosti, ale nesníží se reprodukční číslo R na úrovni populace.

A obráceně platí, že snížením reprodukčního čísla v populaci jako celku se nesníží smrtnost v těchto specifických skupinách.

Rubriky
• genetika • incidence, mortalita, statistické analýzy • věkové skupiny

Komplikace onemocnění COVID-19 v těhotenství

Studie Světové asociace perinatální medicíny zkoumala vliv infekčního onemocnění COVID-19 na těhotné a novorozence. Do studie se mezi 1. únorem a 30. dubnem 2020 a zapojilo 73 center z 22 zemí světa. Ve zkoumané kohortě bylo 388 těhotných matek s pozitivním testem RT-PCT na SARS-CoV-2.

Výsledky studie

43 z 388 (11,1 %) vyžadovalo intenzivní péči a 36 (9,3 %) umělou plicní ventilaci. 3 z 388 (0,8 %) matek zemřelo.

V době analýzy dat studie bylo 122 z 388 žen stále ještě těhotných. Ze zbývajících 266 těhotných porodilo živé dítě 251 matek (94,4 %). Předčasný porod před 37. týdnem gestačního stáří byl zaznamenán u 70 z 266 matek (26,3 %), z nich čtyři pětiny bylo indukováno a jedna pětina nastala spontánně. Šest matek porodilo mrtvý plod.

Z 251 živě narozených dětí zemřelo 5 novorozenců (2,0 %). Pouze u jednoho živě narozeného dítěte z 251 (0,4 %) byla prokázána pozitivita RT-PCR. Dítě bylo asymptomatické

Z 266 dokončených těhotenství byla zaznamenána perinatální úmrtnost 4,1% (porod mrtvého plodu + úmrtí dítěte do jednoho týdne věku), kdy 10 matek mělo klinické projevy COVID-19 v době příjmu a jedna byla asymptomatická.

Nezávislými prediktory těžkého průběhu (přijetí na JIP, nutnost použití umělé plicní ventilace nebo úmrtí) byly:
  •  symptomy infekce COVID-19 v době příjmu oproti ženám bez symptomů (aOR 5,11; 95% CI 1,11-23,6)
  • dušnost v době příjmu (aOR 3,68; 95% CI 1,58-8,58)
  • zvýšená hladina laktát dehydrogenázy (LDH) (aOR 4,13; 95% CI 1,54-11,1)

Slabé stránky studie

Slabou stránkou retrospektivní studie bylo to, že nebyla randomizovaná a neměla kontrolní skupinu. Zkoumanou populaci tvořily především ženy s podezřením na onemocnění COVID-19, a tím pádem v ní bylo nízké zastoupení asymptomatických pacientek. Další limitací je fakt, že analýza byla provedena pouze ve vysokopříjmových a středněpříjmových zemích.

Implikace práce

Fyziologické adaptační procesy v těhotenství představují riziko závažnějšího průběhu virové pneumonie s vyšším rizikem úmrtí a nemocnosti matky, jako je tomu u chřipky nebo planých neštovic.

Doposud publikovaná data ukazují relativně vysoké riziko předčasného porodu u COVID-19 nemocných matek, ale nepřináší důkaz vertikálního přenosu (přenos z matky na dítě) ani zvýšeného rizika úmrtí matky. Ve zkoumané kohortě byla popsána tři úmrtí symptomatických pacientek (0,8 %). Smrtnost během epidemie španělské chřipky byla pro srovnání odhadována na 3% v normální populaci a na 37 % u těhotných.

Další informace

Ve studii jsou dále uvedena detailní demografická data, přehled symptomů, laboratorních nálezů a informace o farmakologické léčbě nemocných.

https://obgyn.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/uog.23107

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy

První a druhá vlna

Znázorněny jsou úmrtnosti a počty registrovaných případů středoevropských zemí a Francie v časovém rozsahu první a nabíhající druhé vlny Covidu 19.

Zdroj dat: https://data.humdata.org/dataset/novel-coronavirus-2019-ncov-cases (download ve formátu CSV).

Úmrtnost vykazovaná na Covid 19 je v druhé vlně, s výjimkou Francie, zhruba v opačném pořadí než v první, s podobnými špičkovými hodnotami obou vln.

Zcela jiné poměry u denních registrovaných prípadů poukazují na změnu praxe v testování nebo specifické úmrtnosti na Covid19.

Tuto změnu ilustruje i podíl úmrtí na registrovaných (v druhém zobrazení s identickými grafy zvětšeno kvuli extrémním hodnotám Francie).

Zvětšeno:

Kumulativní čísla úmrtí poukazují na určitý stupeň (opět s výjimkou Francie) konvergence: druhá vlna kumulativně „dohání“ prvou.

Mezi možnými vysvětlujícími hypotézami je i imunizace během nastalé první vlny, které se nedosáhlo tam, kde první vlna (potenciálně i vlivem extrémních protiopatření) nastala jen rudimentárně.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Čísla v pandemii, jejich význam a mediální interpretace

Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – dnes jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie. Říkají tomu počet nově nakažených z minulého dne, někteří dokonce počet nemocných. Většinu lidí toto trvale rostoucí číslo děsí a zřejmě je děsit má. Panika sílí.

Ve skutečnosti je toto číslo – náš hlavní indikátor vývoje situace – naprosto nesmyslné. Samo o sobě téměř postrádá vypovídací hodnotu. Nejde ani o počet nově nemocných, ani nakažených, ale počet pozitivních testů zjištěných metodou PCRTo znamená, že obsahuje duplicity (lidí opakovaně testované). Pozitivita testů automaticky neznamená nákazu, natož stav nemoci. Devadesáti procentům pozitivně testovaných lidí vůbec nic není a mezi nemocné být počítáni nemohou. (Jenom pro srovnání, u chřipkových epidemií, kdy se uvádí řádově vyšší počet nakažených, jde o skutečně nemocné lidi, protože pozitivitu na chřipkový virus u zdravých lidí nikdo nezjišťuje).

Druhou zásadní věcí je fakt, že se v šířeném zpravodajství toto číslo pozitivně testovaných explicitně nedává do souvislosti s počtem provedených testů.  Těch se dnes provádí cca 30 000 denně, což znamená, že pozitivních je dnes asi třetina. To je samozřejmě hodně, ale vůbec nám to nic neříká o vývoji nákazy v čase.  Jestliže se dozvídáme, že předevčírem bylo 6,5 tisíce pozitivních, včera 8000 a dnes 9000, vypadá to, že nákaza prudce roste. Dodáme-li, ALE že první dva dny se provedlo 20 000 testů a dnes o třetinu více, znamená to, že se nárůst počtu pozitivních zpomaluje.  Takto však situaci nikdo zřetelně neinterpretuje. Kdyby se nám dnes naráz podařilo zvýšit počet testů na sto tisíc, budeme mít nově „nemocných“ přes 30 000, a v současné interpretační praxi se nám nákaza ze dne na den více než ztrojnásobí. Ve skutečnosti však zůstává stejná.

Další zamlčenou neznámou je, jak se vytváří a v čase mění testovaný soubor obyvatelstva. Pokud jsou na testy orgány hygieny posíláni převážně lidé s příznaky nemoci a jejich blízké okolí zjištěné trasováním, poměr mezi celkovým počtem testů a počtem nakažených bude vysoký. Pokud do hry vstupuje větší počet náhodných osob, které nemají příznaky a nežijí s nakaženými, poměr se bude logicky snižovat. Jak se mění kompozice testovaného vzorku v čase, nám nesděluje nikdo, ale čísla jsou nám prezentována jako srovnatelná, což není pravda.

To vše znamená, že hlavní publikované indikátory epidemie, o něž jsou argumentačně opřena přijímaná drakonická opatření, nejsou seriózní a ve vážné diskusi nemohou obstát.

Jedinou relevantní informací může být nárůst počtu hospitalizovaných, hospitalizovaných v těžkém stavu a především počty zemřelých.

Právě vývoj úmrtnosti, respektive její radikální zhoršování, může ospravedlnit karantény, lock-downy a enormní ekonomické a finanční ztráty. Nejde však o úmrtnost na covid, ani s covidem, jde o vývoj úmrtnosti celkové.  Počty úmrtí, které jsou publikovány a připisovány covidu, jsou absurdní nesmyslná čísla. Vyplývají z oficiální definice ministerstva zdravotnictví, že se za oběť covidu považuje každý pozitivně testovaný zemřelý, ať byla příčina jeho smrti jakákoliv. Nesmyslnost tohoto přístupu je tak evidentní, až je děsivá. Znamená, že pozitivně testované oběti dopravních nehod nebo sebevražd jsou vykazovány jako ti, jež zahubil koronavirus.  Kdybychom obdobné pravidlo jako u covidu aplikovali na střevní bakterii escherichia coli, na kterou je pozitivní každý člověk, mohli bychom rázem označit za vymýcené všechny známé choroby a tvrdit, že smrt má na světě pouze jedinou příčinu – tuto bakterii.

Obrázek o závažnosti situace si tak můžeme udělat pouze z údajů o vývoji celkové úmrtnosti v zemi. Podle posledních zveřejněných údajů ČSÚ nejen že celková úmrtnost v ČR neroste, ale oproti relativně příznivému loňskému roku (mírná zima, slabá chřipková epidemie atd.) se dokonce snížila a za posledních 5 let zůstává druhá nejnižší.  Nikde se také běžný občan, který je k smrti hysterizován výkřiky, že na covid již zemřelo přes tisíc lidí, nedozví, že za tři čtvrtiny každého roku zemře u nás mezi 80 a 90 tisíci lidmi, denně v průměru přes 300.  Toto měřítko v mediálním hodnocení situace chybí.

Pokud nedochází k dramatické změně celkové úmrtnosti, znamená to, že COVID19 fakticky nic podstatného nemění, pouze možná koncentruje běžné fatální případy způsobení jinými chorobami do kratšího období v průběhu roku, což může krátkodobě zahlcovat zdravotnický systém nebo jednotlivé nemocnice.  

Oprávněnost drakonických opatření likvidujících celá odvětví ekonomiky a ničících na dlouhá léta veřejné finance v důsledku karantén a lock-downu však v takovém případě rozhodně mizí. O vývoji celkové úmrtnosti se zarytě mlčí.

O absurditě a nesmyslnosti publikovaných údajů a na nich založené propagandy vědí nejenom laici, ale vědí o ní samozřejmě především odborníci, příslušné státní orgány i politici, kteří již na to byli navíc mnohokrát upozorněni. Přesto s námi tímto nehorázným způsobem stále manipulují a vědomě šíří strach a hysterii. Ptejme se jich, proč to dělají.