Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice • věkové skupiny

Barringtonská deklarace

Počet signatářů Great Barrington deklarace překročil 3.11.2020 celkem 657 000.


Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.

Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdrav
í.

To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.

Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.

Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.

Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.

Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.

4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.

Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

Podpis lze připojit zde

Komentář k výzvě

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Uzavírání škol dlouhodobě nejspíše zvýší v UK počet obětí COVID19

Podle pravděpodobnostního modelu a podle retrospektivní analýzy dat, uveřejněné 7. října 2020 v prestižním časopise British Medical Journal, je velmi pravděpodobné, že omezení výuky na školách zvýší v delším časovém horizontu počet obětí současné pandemie. Z modelu autorů a z analýzy proběhlých uzávěrů škol v UK vyplývá, že míra kontaktu domácností pro rodiny studentů se během uzavření zvýší o 50%. Kontakty v komunitě se během uzavření zvyšují o 25%. Přestože uzávěr škol sníží reprodukční číslo R, má podle autorů za následek více celkových úmrtí než žádné zavírání škol. Zmírnění epidemie covid-19 vyžaduje odlišnou strategii než chřipkové epidemie, s větším důrazem na ochranu starších a zranitelných lidí. Zatímco celkové infekce jsou na nízké úrovni, covid-19 se projevuje jako lokalizované hroty. Aktuálně dostupná data nestačí k spolehlivé předpovědi, kde k nim dojde.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • pro neodbornou veřejnost

Vliv opatření proti šíření infekce SARS-CoV2 („lockdown“, roušky, „social distancing“) na celkovou úmrtnost je mizivý

V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.

Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.

Autoro porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi , která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • ostatní • portály, deklarace, petice

COVID-19 u zvířat

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) zveřejňuje na svém webu doporučení a odpovědi na nejčastější otázky týkající se onemocnění COVID-19 u zvířat.

Organizace uvádí, že zvířata mohou být nakažena virem SARS-CoV-2. Jsou popsány nákazy psů, koček a norků, kteří se nakazili kontaktem s nemocnými lidmi. Nákaza se u koček projevuje respiračními a gastrointestinálními příznaky. Infekce norků chovaných na zvířecích farmách se projevuje respiračními příznaky a zvýšenou úmrtností. Nejnáchylnější k onemocnění jsou dle doposud získaných informací kočky. U koček chovaných v laboratorních podmínkách byl prokázán také přenos mezi kočkami navzájem. Přenos v laboratorních podmínkách byl pozorován i u fretek. Jejich onemocnění mělo mírnější průběh než u koček. Nakazit se mohou také křečci a makakové. Psi mívají mírnější projevy než kočky.

Ačkoliv jsou zvířata náchylná k infekci patogenem SARS-CoV-2, nejsou zvířata hnacím motorem pandemie. Zvířata mohou nakazit člověka, ale z epidemiologického hlediska není tento přenos významný.

Doporučení pro nemocné nebo COVID19 suspektní pacienty:

Je doporučeno omezení kontaktu se zvířaty.

Nemocní by neměli sdílet se zvířaty jídlo.

Neměli by se nechat od zvířat olizovat.

Péči o domácí mazlíčky by měli svěřit zdravým členům domácnosti.

Pokud musí nemocní pečovat o domácí mazlíčky sami, je doporučováno dodržování hygienických opatření včetně nošení ústenky, pokud je to možné.

Zvířata žijící v domácnosti s nemocnými lidmi nebo lidmi v domácí karanténě by neměla opouštět domov. Měla by být dodržována stejná karanténní opatření jako u lidí.

Na stránkách OIE jsou publikovány i konkrétní zprávy o nákazách domácích zvířat i zvířat chovaných v zajetí včetně divokých šelem.

https://www.oie.int/en/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus/

https://www.oie.int/en/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus/events-in-animals/

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

COVID19 pohled do budoucnosti

Autor publikoval tento text jako Newsletter na webu www.practiceupdate.com je lékař působící na Univerzitě ve Wisconsinu. V úvodu své úvahy si klade otázku, zda můžeme predikovat budoucí vývoj pandemie? Jednoduchá odpověď je, že nemůžeme. Zůstávají nám jen odhady, co se může stát. Některé z předpovědí jsou vzdělané a informované; ostatní jsou divoké spekulace. Na první se soustředí následující předpovědi o tom, co se může stát s globální pandemií COVID-19 v dalších týdnech a měsících.
V současné době nemáme žádnou vakcínu proti SARS-CoV-2 a žádnou ověřenou léčbu COVID-19 založenou na důkazech. Máme opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je „sociální distancování“ pro prevenci a lékařské intervence spočívající v podpůrné péči.
Využití epidemiologických nástrojů ve prospěch veřejného zdraví společnosti především kupuje čas na vývoj a testování vakcín a léčiv.

O podrobné modelování Kissler et al (odkaz pod textem) , kteří zohledňují sezónnost, trvání imunity a křížové ochrany způsobené předchozí infekcí dvěma dalšími běžnými betacoronaviry (HKU1 a OC43). Poté poskytují celou řadu scénářů, které současně hodnotí dopady délky (4 týdny až na dobu neurčitou) a síly (0-60% snížení Ro) sociálního distancování.

Základní poznatky:
1. koronaviry jsou sezónní; cirkulovaly především v pozdních podzimních, zimních a časných jarních měsících v mírných oblastech;
2. imunita vůči běžným betakoronavirům HKU1 a OC43 slábne poměrně rychle v průběhu zhruba jednoho roku;
3. mezi těmito dvěma běžnými typy viry existuje určitá zkřížená ochrana a snad se vztahuje i na SARS-CoV-2;
4. oba tyto sezónní koronaviry jsou méně infekční než SARS-CoV-2.

Snahy o modelování vedou k některým zajímavým a nepříjemným závěrům:
1. SARS-CoV-2 se může množit v kterémkoli ročním období (jak nyní vidíme po celém světě);
2. pokud imunita není trvalá, SARS-CoV-2 nakonec vstoupí do pravidelného oběhu jako náš pátý sezónní koronavirus;
3. pokud je imunita trvalá (nebo velmi dlouhotrvající), SARS-CoV-2 by mohl po několika letech zmizet;
4. vysoká úroveň sezónnosti povede k menšímu počátečnímu vrcholu, ale k většímu ohnisku v průběhu zimy;
5. nízká úroveň křížové ochrany před OC43 a HKU1 by mohla umožnit obnovu SARS-CoV-2 po období nízké aktivity trvající několik let.

Když spojíme možnou sezónnost a sociální distancování nabízejí se následující scénáře dalšího vývoje:
1. krátké období sociálního distancování odsune šíření infekce do blízké budoucnosti;
2. delší období a vyšší intenzita sociálního distancování efektivně sníží výskyty ohnisek a jejich šíření, ale výsledkem bude významný nárůst počtu infikovaných na podzim a v zimě;
3. permanentní sociálního distancován střední či vysoké intenzity bude při kontrole a utlumení šíření infekce SARS-CoV-2 fungovat (ale bylo by to téměř pro nás všechny nesnesitelné).

Nejpravděpodobnější jsou tedy scénáře vývoje, které kombinují sezónní kulminace infekce a účinky sociální distancování:
1. krátké trvání sociálního distancování mírně zpožďuje vrcholy COVID-19, ale vede k vysoké celkové míře infekce v populaci; 2. delší trvání sociálního distancování přesouvá vrcholy do zimních měsíců a zvyšuje celkovou míru infekce;
3. přerušované sociální distancování založené na dobrém monitorování, umožní lepší kontrolu ohnisek rychlého šíření případu, do té doby dokud nebudou k dispozici vakcíny nebo dokud nebude infikováno dostatečné procento populace, která se stane imunní a zamezí šíření infekce (tzv. stádní imunita).

Jde vždy o Faustovu volbu, kupování si času na účet možné budoucí katastrofy, ale při zachování si naděje na možný budoucí efekt doposud neexistující léčby a / nebo vakcíny. Druhou možností je, že se v mezidobí objeví kritická data týkající se rozsahu imunity populace, trvání imunity po prodělané infekci a rychlostí jejího poklesu. Pak může být strategie ochrany populace upřesněna.

Perhaps the last and best words for COVID-19 predictions are those of Ebenezer Scrooge, “Are these the shadows of the things that Will be, or are they shadows of things that May be?” Only time will tell.

https://www.practiceupdate.com/expertopinion/4637/3/1?elsca1=emc_enews_top-10&elsca2=email&elsca3=practiceupdate_onc&elsca4=oncology&elsca5=newsletter&rid=MTI3NDk1NzgxMjYwS0&lid=10332481

Zdroj zdroje: Kissler SM, Tedijanto C, Goldstein E, et al. Projecting the transmission dynamics of SARS-CoV-2 through the postpandemic period. Science. 2020 Apr 14. doi: 10.1126/science.abb5793. [Epub ahead of print.]

Další články autora

  1. Loss of Smell and Taste in Mild to Moderate COVID-19
  2. Physical Distancing, Face Masks, and Eye Protection to Prevent Transmission of COVID-19
  3. Oedipus and the Coronavirus Pandemic
  4. Remdesivir for the Treatment of COVID-19—Preliminary Report
  5. Being Human Amidst COVID-19
  6. Public Wearing of Face Masks During the COVID-19 Crisis
  7. Child Health: CDC Issues Health Alert for Multisystem Inflammatory Syndrome
  8. Child Health: The Indirect Specter of COVID-19
  9. COVID-19: Face Masks for the Public
  10. Remdesivir Reduces Time to Recovery in COVID-19 Patients


Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

COVID-19: Odhad rizika

Článek vydaný v Journal of Chemical Health and Safety komplexně shrnuje doposud známá fakta o viru SARS-Cov-2 a onemocnění COVID-19. Srovnává některé vlastnosti viru s jinými viry, jako je například SARS-CoV-1 způsobující onemocnění SARS, MERS-CoV způsobující onemocnění MERS nebo Influenza A, která je původcem chřipky. Věnuje se infekčním dávkám, nakažlivosti onemocnění, schopnosti viru setrvávat v životaschopném stavu v prostředí a smrtností onemocnění. Zabývá se možnostmi eliminace rizika nákazy a testováním. Popisuje také epidemiologickou situaci v USA a porovnává vývoj se situací v jiných státech. Uvádí některé konkrétní zdokumentované případy tzv. superšiřitelů a hromadných přenosů na veřejných akcích.

Některá zajímaví fakta z článku podložená citacemi vědeckých prací jsou uvedena níže:

Vylučování viru do dýchacích cest u nakaženého člověka nastává asi 2,5 dne před vznikem příznaků. Vrcholí 0,6 dne před vznikem příznaků.

Reprodukční číslo (počet lidí, které jeden nemocný nakazí) bylo při epidemii v Číně opraveno na 5,7, zatímco dříve bylo odhadováno jen na 2,2.

Během vzniku a šíření epidemie v Číně nebyla většina případů onemocnění zdokumentována. Za většinu přenosů byli zodpovědní asymptomatičtí nemocní.

Stabilita viru SARS-Cov-1 v prostředí je podobná jako u viru SARS-Cov-2, což značí, že stabilita viru není příčinou rapidního rozvoje pandemie COVID-19 ve srovnání s onemocněním SARS.

V samotném závěru článku autor poukazuje na to, že čas, který jsme od doby vzniku onemocnění jako SARS a MERS měli, jsme efektivně nevyužili k přípravě na další epidemie.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7216769/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Přežívání viru ve vzduchu v kapénkách vzniklých při řeči

Článek publikovaný ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických se zabývá možností šíření nákazy vzduchem drobnými kapénkami, které vznikají při řeči.

Je prokázáno, že ve slinách jsou částice viru SARS-CoV-2 přítomny i u asymptomatických pacientů. Autoři pomocí laseru v laboratorních podmínkách zjišťovali množství kapének, které při řeči vznikají.

Průměrně docházelo ke vzniku přibližně 1000 kapének za vteřinu. Objem kapének a jejich množství rostl s hlasitostí řeči. Velikost tvořených kapének měla vliv na délku setrvání ve vzduchu a množství virových částic v kapénce. Menší kapénky obsahují sice menší virovou nálož, ale zůstávají ve vzduchu déle. Delší setrvání kapének ve vzduchu umocňuje zmenšení jejich objemu rychlým vypařováním tekutiny z těchto kapének.

Autoři také vypočítávají, jaká virová nálož je přítomna v jedné kapénce. Například v kapénce o velikosti 10 µm před vyschnutím je přítomna jedna virová částice s pravděpodobností 0,37 %, v kapénce o velikosti 50 µm pravděpodobnost přítomnosti jedné virové částice je již vyšší, a to 37 %.

Autoři odhadují, že při řeči vzniká za vteřinu nejméně 1000 kapének obsahujících virové částice, které zůstávají v neproudícím vzduchu při pokojové teplotě a nízké relativní vlhkosti více než 8 minut.

Rozdílem od běžného života je provedení testu v laboratorních podmínkách při absenci proudění vzduchu. Test byl prováděn při nízké relativní vlhkosti vzduchu, která má vliv na zrychlení vysychání kapének, a tím na delší setrvání kapének ve vzduchu. Drobným rozdílem od našich podmínek může být i fakt, že zkoumána byla anglická věta: „Stay healthy.“, kde právě slabika „th“, která v češtině chybí, má produkovat nejvíce kapének.

Zatím není známo, jakou virovou nálož by musel člověk vdechnout, aby virus způsobil onemocnění COVID-19. Podle názoru autorů práce ale představují tyto kapénky významnou cestu přenosu viru SARS-CoV-2. Tento názor nemají zatím vědecky potvrzen.

Práce se nezabývá vlivem používání ústenek na případné snížení virové nálože.

https://www.pnas.org/content/early/2020/05/12/2006874117

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Je vhodné znát rizika šíření viru a vyhnout se jim

Zajímavý a obsáhlý článek Erina Bromage, profesora biologie, se specializací imunologie na University of Massachusetts Dartmouth. Autor analyzuje vývoj epidemie v USA, podrobně popisuje jednotlivé typy šíření (mluvení, kašel, kýchání, vzdálenost od nakažené osoby v hromadné dopravě, v práci, v restauraci atd.). Jedná se o odborný text na blogu a ne o vědecký článek. Až ve 44 % dochází k šíření onemocnění bezpříznakovými nosiči. Jednotlivé zakašlání uvolní 3000 kapének, kýchnutí 30000 kapének, usilovný výdech pak 50 až 5000 kapének. Při zakašlání či kýchnutí se uvolní do okolí až 200 miliónu virů.

https://www.erinbromage.com/post/the-risks-know-them-avoid-them