Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

John Snow Memorandum – musíme jednat nyní

https://www.johnsnowmemo.com

Memorandum převážně anglických vědců a lékařů má 4.11.2020 cca 4500 podpisů.

Je pojmenované dle Johna Snowa, anglického epidemiologa a jednoho ze zakladatelů moderní epidemiologie v 19. století, který vyvinul teorii přenosu cholery vodou. V roce 1854 přesvědčil úřady, aby odstranily rukojeť vodních pump a pokusily se omezit přenos cholery během vypuknutí v Londýně. Většinu svého života věnoval zlepšování veřejného zdraví.

Memorandum je reakcí na Great Barrington Declaration a vyjádřením nesouhlasu s jejími tvrzeními. (https://www.covidfakta.eu/ostatni/barringtonska-deklarace/ ). O této výzvě autoři memoranda tvrdí: “ Jedná se o nebezpečný klam nepodporovaný vědeckými důkazy“.

Autoři dále uváději v časopise The Lancet, že vzhledem k rychlému šíření v Evropě a USA je nutné zavést restrikce, které následně umožňují snížení čísla R. Poté je nutné provádět rychlou detekci lokalizovaných ohnisek a rychlou reakci prostřednictvím efektivního a komplexního vyhledávání, testování, sledování, izolace. Požadavek na cílenou ochranu nejvíce ohrožené skupiny považují za uskutečnitelný jen za cenu velkých obětí. Zdůrazňují, že vytoření „herd immunity“ je v krátkém čase velmi obtížné. Jedním z argumentů je obava o velké množství lidí, kteří budou mít po prodělané infekci bez hospitalizace na JIP sužováni chronickými obtížemi nazývanými souhrně „long COVID“. (vizd zde )

Zde je anglický text deklarace a následně ještě komentovaný podrobnější člínek z časopisu The Lancet.

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) has infected more than 35 million people globally, with more than 1 million deaths recorded by the World Health Organization as of Oct 12, 2020. As a second wave of COVID-19 affects Europe, and with winter approaching, we need clear communication about the risks posed by COVID-19 and effective strategies to combat them. Here, we share our view of the current evidence-based consensus on COVID-19.

SARS-CoV-2 spreads through contact (via larger droplets and aerosols), and longer-range transmission via aerosols, especially in conditions where ventilation is poor. Its high infectivity(1) combined with the susceptibility of unexposed populations to a new virus, creates conditions for rapid community spread. The infection fatality rate of COVID-19 is several-fold higher than that of seasonal influenza(2) and infection can lead to persisting illness, including in young, previously healthy people (ie, long COVID(3)). It is unclear how long protective immunity lasts(4) and, like other seasonal coronaviruses, SARS-CoV-2 is capable of re-infecting people who have already had the disease, but the frequency of re-infection is unknown(5). Transmission of the virus can be mitigated through physical distancing, use of face coverings, hand and respiratory hygiene, and by avoiding crowds and poorly ventilated spaces. Rapid testing, contact tracing, and isolation are also critical to controlling transmission. The World Health Organization has been advocating for these measures since early in the pandemic.

In the initial phase of the pandemic, many countries instituted lockdowns (general population restrictions, including orders to stay at home and work from home) to slow the rapid spread of the virus. This was essential to reduce mortality(6),(7) prevent health-care services from being overwhelmed, and buy time to set up pandemic response systems to suppress transmission following lockdown. Although lockdowns have been disruptive, substantially affecting mental and physical health, and harming the economy, these effects have often been worse in countries that were not able to use the time during and after lockdown to establish effective pandemic control systems. In the absence of adequate provisions to manage the pandemic and its societal impacts, these countries have faced continuing restrictions.

This has understandably led to widespread demoralisation and diminishing trust. The arrival of a second wave and the realisation of the challenges ahead has led to renewed interest in a so-called herd immunity approach, which suggests allowing a large uncontrolled outbreak in the low-risk population while protecting the vulnerable. Proponents suggest this would lead to the development of infection-acquired population immunity in the low-risk population, which will eventually protect the vulnerable. This is a dangerous fallacy unsupported by scientific evidence.

Any pandemic management strategy relying upon immunity from natural infections for COVID-19 is flawed. Uncontrolled transmission in younger people risks significant morbidity(3) and mortality across the whole population. In addition to the human cost, this would impact the workforce as a whole and overwhelm the ability of healthcare systems to provide acute and routine care.

Furthermore, there is no evidence for lasting protective immunity to SARS-CoV-2 following natural infection(4) and the endemic transmission that would be the consequence of waning immunity would present a risk to vulnerable populations for the indefinite future. Such a strategy would not end the COVID-19 pandemic but result in recurrent epidemics, as was the case with numerous infectious diseases before the advent of vaccination. It would also place an unacceptable burden on the economy and healthcare workers, many of whom have died from COVID-19 or experienced trauma as a result of having to practise disaster medicine. Additionally, we still do not understand who might suffer from long COVID(3). Defining who is vulnerable is complex, but even if we consider those at risk of severe illness, the proportion of vulnerable people constitute as much as 30% of the population in some regions(8). Prolonged isolation of large swathes of the population is practically impossible and highly unethical. Empirical evidence from many countries shows that it is not feasible to restrict uncontrolled outbreaks to particular sections of society. Such an approach also risks further exacerbating the socioeconomic inequities and structural discriminations already laid bare by the pandemic. Special efforts to protect the most vulnerable are essential but must go hand-in-hand with multi-pronged population-level strategies.

Once again, we face rapidly accelerating increase in COVID-19 cases across much of Europe, the USA, and many other countries across the world. It is critical to act decisively and urgently. Effective measures that suppress and control transmission need to be implemented widely, and they must be supported by financial and social programmes that encourage community responses and address the inequities that have been amplified by the pandemic. Continuing restrictions will probably be required in the short term, to reduce transmission and fix ineffective pandemic response systems, in order to prevent future lockdowns. The purpose of these restrictions is to effectively suppress SARS-CoV-2 infections to low levels that allow rapid detection of localised outbreaks and rapid response through efficient and comprehensive find, test, trace, isolate, and support systems so life can return to near-normal without the need for generalised restrictions. Protecting our economies is inextricably tied to controlling COVID-19. We must protect our workforce and avoid long-term uncertainty.

Japan, Vietnam, and New Zealand, to name a few countries, have shown that robust public health responses can control transmission, allowing life to return to near-normal, and there are many such success stories. The evidence is very clear: controlling community spread of COVID-19 is the best way to protect our societies and economies until safe and effective vaccines and therapeutics arrive within the coming months.

We cannot afford distractions that undermine an effective response; it is essential that we act urgently based on the evidence.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Petice za „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol“

https://www.petice.com/vrame_zemi_do_normalu

Výzva Zdravého Fóra

My, níže podepsaní, se domníváme, že není možné, nadále udržovat stav, který u nás od jara panuje.

Drastické vládní kroky mají nedozírné dopady na všechny občany a zvláště nižší příjmové skupiny. Ohromné škody jsou už nyní nejen v majetkové, ale také ve společenské, rodinné, kulturní a psychické rovině všech obyvatel země. 

Chaotická opatření neustálého uzavírání a rozvolňování celé země, s vidinou vakcíny, která nemusí v dohledné době (nebo dokonce nikdy) přijít, nejsou nadále možná a dlouhodobě udržitelná.

Před strategií lockdownu, jako hlavního opatření, rovněž varuje WHO.

Není možné chránit malé procento populace tak, že se zničí život všech ostatních.

Požadujeme!

1) Okamžitý návrat žáků a studentů do škol – utíká jim čas!

  • ▪ Vládní opatření se týká téměř milionu žáků ZŠ, 400.000 SŠ a 300.000 VŠ
  • ▪ Jsme jedna z mála zemí EU, kde jsou školy zavřené.
  • Opatření je škodlivé pro psychický vývoj dětí a jejich vzdělání 
  • ▪ Jako zdroj nákazy jsou školy zcela zanedbatelné, dle dat ministerstva, pouze 1,4% – 4,8% všech nákaz.
  • Pro děti není covid-19 vůbec nebezpečný
  • ▪ Opatření představuje velký zásah pro matky samoživitelky i zdravotnický personál jak v nemocnicích, tak v sociálních službách
  • ▪ Děti mohou trávit čas s prarodiči a vystavit je tak zbytečnému riziku

2) Cílenou ochranu rizikových skupin

  • ▪ Po konzultaci s lékaři vytipování rizikových osob (např. praktickými lékaři)
    Toto pokládáme za první krok k cílené ochraně – protože právě tito lidé končí primárně v nemocnicích a zaplňují jejich kapacity.  (Např. rozdělit pacienty do několika skupin podle rizikovosti – vycházet z dat a zkušenosti lékařů, aby určili, které komorbidity jsou nejrizikovější)
  • ▪ Dle počtu potenciálně rizikových osob zvolit vhodnou strategii cílené ochrany a prevence
  • Detailní návrh musí být konsensem odborníků z mnoha odvětví – ne pouze jedné úzce zaměřené skupiny vládních vědců. 
  • ▪ Tuto strategii cílené ochrany začít okamžitě uplatňovat, místo testování dalších tisíců bezpříznakových osob v neohrožené skupině.
  • Možné návrhy a inspirace:  Opatření Prof. Jiřího Berana Dále např. prohlášení Barringtonské deklarace, podepsané tisíci vědci a lékaři

3) Rozvolňování opatření a postupný návrat země do normálu

  • ▪ Aplikovat postupně – ruku v ruce s ochranou rizikových skupin obyvatel
  • Objektivní a vyvážené informování veřejnosti bez přešlapů a zbytečného strašení
  • ▪ Žádáme naprostou otevřenost všech relevantních dat, které stát v souvislostí s pandemií získává
  • ▪ Žádáme hledání a přijímání cílených a dlouhodobě udržitelných opatření, která budou fungovat i po návratu země do normálu. Virus tady bude s námi i po lockdownu.
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Jak postupovat v současné epidemii COVID – je nutné stanovit nové priority!!

  1. Zaměřit se prioritně na osoby starší 65 let bez ohledu na to, zda jsou institucionalizované (DD, LDN atd.), nebo zda se nacházejí v komunitě.
  2. Zrychlit, zefektivnit a zjednodušit jejich testování, trasování a hospitalizace.
  3. Testování pozitivity antigenu neprovádět plošně, ale cíleně se zaměřením na osoby starší 65 let a na personál, který se o ně v institucích stará.
Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Média vyvolávají v lidech stres a tím jim oslabují imunitu

“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
„Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života,“

„Zásadní vliv na imunitu mají také psychické vlivy. Zásah do naší imunity vlivem psychického stresu je možný nejen přímým působením stresu, ale už i pouhými signály, které člověk vyhodnotí jako ohrožení. Dokonce více podléhá vlastní interpretaci situace než přímým psychickým stresogenním vlivům. Pokud tedy situaci už předem vyhodnotí způsobem „já to nezvládnu, je to nad mé síly, je to nebezpečné, ohrožující“, tedy s vnitřně úzkostným pocitem a strachem, vznikne v jeho organismu naprosto stejná změna imunity, jako když na nás zaútočí psychický stres přímo. Třeba když se pohádáme s manželkou nebo nás vyhodí z práce. Tento fakt je v době koronavirové krize velmi důležitý.“
„Dnešní mediální a oficiální interpretace situace hodně přispívá k celkově špatnému vyhodnocování a orientaci v dané problematice. V lidech se vytváří zcela neadekvátní strach, někdy až panika.”
“My jsme přitom v naší Motolské nemocnici, která je jedním z center péče o pacienty s těžkým průběhem onemocnění, neměli za poslední dva měsíce jediný vážný případ, kdy musel být pacient intubován. I v celé republice je minimum případů s těžkým průběhem. Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít zásadní dopady do všech oblastí našeho života.“
„Je třeba přestat dělat paniku. Vezměte si situaci, že přijde na testy jakýkoliv člověk bez příznaků nemoci a my se nezaměříme na COVID, ale na různé jiné viry či bakterie. Třeba takového zlatého stafylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství,” říká Pavel Kolář.
“Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS CoV2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.“
Nutno testovat je ty, co mají příznaky
„Jsem přesvědčený, že se mají testovat jen lidé, co mají příznaky. Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.“
„Už nyní je jasné, že akce COVID bude znamenat omezení naší svobody. Viz vyjádření jedné z hygieniček, to bylo symbolické: „Na podzim bude zavedeno plošné nošení roušek, i když třeba nebude tolik nových případů. To ale nevadí, alespoň to pomůže, abychom si nepřenášeli chřipku a jiné nemoci.“ Jinými slovy řečeno: Roušek a jiných omezení se už nezbavíme do smrti. Jsou tu napořád…“
Děti bez pohybu budou trpět
„Mám skutečně velké obavy z jedné věci. Děti a mladí lidé s vlivem této krize přestávají hýbat. To je pro zdraví dětí a celého národa vekou hrozbou. Přirozený pohyb a tělesnou zátěž nelze ani v nejmenším nahradit virtuálně. Když se rozmanitost pohybu nezapíše do našich zkušeností, už se to v pozdějším věku nedá nahradit,“ říká Pavel Kolář.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Barringtonská deklarace

Počet signatářů Great Barrington deklarace překročil 3.11.2020 celkem 657 000.


Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.

Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdrav
í.

To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.

Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.

Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.

Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.

Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.

4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.

Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

Podpis lze připojit zde

Komentář k výzvě

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Uzavírání škol dlouhodobě nejspíše zvýší v UK počet obětí COVID19

Podle pravděpodobnostního modelu a podle retrospektivní analýzy dat, uveřejněné 7. října 2020 v prestižním časopise British Medical Journal, je velmi pravděpodobné, že omezení výuky na školách zvýší v delším časovém horizontu počet obětí současné pandemie. Z modelu autorů a z analýzy proběhlých uzávěrů škol v UK vyplývá, že míra kontaktu domácností pro rodiny studentů se během uzavření zvýší o 50%. Kontakty v komunitě se během uzavření zvyšují o 25%. Přestože uzávěr škol sníží reprodukční číslo R, má podle autorů za následek více celkových úmrtí než žádné zavírání škol. Zmírnění epidemie covid-19 vyžaduje odlišnou strategii než chřipkové epidemie, s větším důrazem na ochranu starších a zranitelných lidí. Zatímco celkové infekce jsou na nízké úrovni, covid-19 se projevuje jako lokalizované hroty. Aktuálně dostupná data nestačí k spolehlivé předpovědi, kde k nim dojde.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Vliv opatření proti šíření infekce SARS-CoV2 („lockdown“, roušky, „social distancing“) na celkovou úmrtnost je mizivý

V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.

Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.

Autor porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi, která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

COVID-19 u zvířat

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) zveřejňuje na svém webu doporučení a odpovědi na nejčastější otázky týkající se onemocnění COVID-19 u zvířat.

Organizace uvádí, že zvířata mohou být nakažena virem SARS-CoV-2. Jsou popsány nákazy psů, koček a norků, kteří se nakazili kontaktem s nemocnými lidmi. Nákaza se u koček projevuje respiračními a gastrointestinálními příznaky. Infekce norků chovaných na zvířecích farmách se projevuje respiračními příznaky a zvýšenou úmrtností. Nejnáchylnější k onemocnění jsou dle doposud získaných informací kočky. U koček chovaných v laboratorních podmínkách byl prokázán také přenos mezi kočkami navzájem. Přenos v laboratorních podmínkách byl pozorován i u fretek. Jejich onemocnění mělo mírnější průběh než u koček. Nakazit se mohou také křečci a makakové. Psi mívají mírnější projevy než kočky.

Ačkoliv jsou zvířata náchylná k infekci patogenem SARS-CoV-2, nejsou zvířata hnacím motorem pandemie. Zvířata mohou nakazit člověka, ale z epidemiologického hlediska není tento přenos významný.

Doporučení pro nemocné nebo COVID19 suspektní pacienty:

Je doporučeno omezení kontaktu se zvířaty.

Nemocní by neměli sdílet se zvířaty jídlo.

Neměli by se nechat od zvířat olizovat.

Péči o domácí mazlíčky by měli svěřit zdravým členům domácnosti.

Pokud musí nemocní pečovat o domácí mazlíčky sami, je doporučováno dodržování hygienických opatření včetně nošení ústenky, pokud je to možné.

Zvířata žijící v domácnosti s nemocnými lidmi nebo lidmi v domácí karanténě by neměla opouštět domov. Měla by být dodržována stejná karanténní opatření jako u lidí.

Na stránkách OIE jsou publikovány i konkrétní zprávy o nákazách domácích zvířat i zvířat chovaných v zajetí včetně divokých šelem.

https://www.oie.int/en/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus/

https://www.oie.int/en/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus/events-in-animals/

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

COVID19 pohled do budoucnosti

Autor publikoval tento text jako Newsletter na webu www.practiceupdate.com je lékař působící na Univerzitě ve Wisconsinu. V úvodu své úvahy si klade otázku, zda můžeme predikovat budoucí vývoj pandemie? Jednoduchá odpověď je, že nemůžeme. Zůstávají nám jen odhady, co se může stát. Některé z předpovědí jsou vzdělané a informované; ostatní jsou divoké spekulace. Na první se soustředí následující předpovědi o tom, co se může stát s globální pandemií COVID-19 v dalších týdnech a měsících.
V současné době nemáme žádnou vakcínu proti SARS-CoV-2 a žádnou ověřenou léčbu COVID-19 založenou na důkazech. Máme opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je „sociální distancování“ pro prevenci a lékařské intervence spočívající v podpůrné péči.
Využití epidemiologických nástrojů ve prospěch veřejného zdraví společnosti především kupuje čas na vývoj a testování vakcín a léčiv.

O podrobné modelování Kissler et al (odkaz pod textem) , kteří zohledňují sezónnost, trvání imunity a křížové ochrany způsobené předchozí infekcí dvěma dalšími běžnými betacoronaviry (HKU1 a OC43). Poté poskytují celou řadu scénářů, které současně hodnotí dopady délky (4 týdny až na dobu neurčitou) a síly (0-60% snížení Ro) sociálního distancování.

Základní poznatky:
1. koronaviry jsou sezónní; cirkulovaly především v pozdních podzimních, zimních a časných jarních měsících v mírných oblastech;
2. imunita vůči běžným betakoronavirům HKU1 a OC43 slábne poměrně rychle v průběhu zhruba jednoho roku;
3. mezi těmito dvěma běžnými typy viry existuje určitá zkřížená ochrana a snad se vztahuje i na SARS-CoV-2;
4. oba tyto sezónní koronaviry jsou méně infekční než SARS-CoV-2.

Snahy o modelování vedou k některým zajímavým a nepříjemným závěrům:
1. SARS-CoV-2 se může množit v kterémkoli ročním období (jak nyní vidíme po celém světě);
2. pokud imunita není trvalá, SARS-CoV-2 nakonec vstoupí do pravidelného oběhu jako náš pátý sezónní koronavirus;
3. pokud je imunita trvalá (nebo velmi dlouhotrvající), SARS-CoV-2 by mohl po několika letech zmizet;
4. vysoká úroveň sezónnosti povede k menšímu počátečnímu vrcholu, ale k většímu ohnisku v průběhu zimy;
5. nízká úroveň křížové ochrany před OC43 a HKU1 by mohla umožnit obnovu SARS-CoV-2 po období nízké aktivity trvající několik let.

Když spojíme možnou sezónnost a sociální distancování nabízejí se následující scénáře dalšího vývoje:
1. krátké období sociálního distancování odsune šíření infekce do blízké budoucnosti;
2. delší období a vyšší intenzita sociálního distancování efektivně sníží výskyty ohnisek a jejich šíření, ale výsledkem bude významný nárůst počtu infikovaných na podzim a v zimě;
3. permanentní sociálního distancován střední či vysoké intenzity bude při kontrole a utlumení šíření infekce SARS-CoV-2 fungovat (ale bylo by to téměř pro nás všechny nesnesitelné).

Nejpravděpodobnější jsou tedy scénáře vývoje, které kombinují sezónní kulminace infekce a účinky sociální distancování:
1. krátké trvání sociálního distancování mírně zpožďuje vrcholy COVID-19, ale vede k vysoké celkové míře infekce v populaci; 2. delší trvání sociálního distancování přesouvá vrcholy do zimních měsíců a zvyšuje celkovou míru infekce;
3. přerušované sociální distancování založené na dobrém monitorování, umožní lepší kontrolu ohnisek rychlého šíření případu, do té doby dokud nebudou k dispozici vakcíny nebo dokud nebude infikováno dostatečné procento populace, která se stane imunní a zamezí šíření infekce (tzv. stádní imunita).

Jde vždy o Faustovu volbu, kupování si času na účet možné budoucí katastrofy, ale při zachování si naděje na možný budoucí efekt doposud neexistující léčby a / nebo vakcíny. Druhou možností je, že se v mezidobí objeví kritická data týkající se rozsahu imunity populace, trvání imunity po prodělané infekci a rychlostí jejího poklesu. Pak může být strategie ochrany populace upřesněna.

Perhaps the last and best words for COVID-19 predictions are those of Ebenezer Scrooge, “Are these the shadows of the things that Will be, or are they shadows of things that May be?” Only time will tell.

https://www.practiceupdate.com/expertopinion/4637/3/1?elsca1=emc_enews_top-10&elsca2=email&elsca3=practiceupdate_onc&elsca4=oncology&elsca5=newsletter&rid=MTI3NDk1NzgxMjYwS0&lid=10332481

Zdroj zdroje: Kissler SM, Tedijanto C, Goldstein E, et al. Projecting the transmission dynamics of SARS-CoV-2 through the postpandemic period. Science. 2020 Apr 14. doi: 10.1126/science.abb5793. [Epub ahead of print.]

Další články autora

  1. Loss of Smell and Taste in Mild to Moderate COVID-19
  2. Physical Distancing, Face Masks, and Eye Protection to Prevent Transmission of COVID-19
  3. Oedipus and the Coronavirus Pandemic
  4. Remdesivir for the Treatment of COVID-19—Preliminary Report
  5. Being Human Amidst COVID-19
  6. Public Wearing of Face Masks During the COVID-19 Crisis
  7. Child Health: CDC Issues Health Alert for Multisystem Inflammatory Syndrome
  8. Child Health: The Indirect Specter of COVID-19
  9. COVID-19: Face Masks for the Public
  10. Remdesivir Reduces Time to Recovery in COVID-19 Patients