Rubrika: • karanténa, vakcíny, očkování

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

COVID-19: Odhad rizika

Článek vydaný v Journal of Chemical Health and Safety komplexně shrnuje doposud známá fakta o viru SARS-Cov-2 a onemocnění COVID-19. Srovnává některé vlastnosti viru s jinými viry, jako je například SARS-CoV-1 způsobující onemocnění SARS, MERS-CoV způsobující onemocnění MERS nebo Influenza A, která je původcem chřipky. Věnuje se infekčním dávkám, nakažlivosti onemocnění, schopnosti viru setrvávat v životaschopném stavu v prostředí a smrtností onemocnění. Zabývá se možnostmi eliminace rizika nákazy a testováním. Popisuje také epidemiologickou situaci v USA a porovnává vývoj se situací v jiných státech. Uvádí některé konkrétní zdokumentované případy tzv. superšiřitelů a hromadných přenosů na veřejných akcích.

Některá zajímaví fakta z článku podložená citacemi vědeckých prací jsou uvedena níže:

Vylučování viru do dýchacích cest u nakaženého člověka nastává asi 2,5 dne před vznikem příznaků. Vrcholí 0,6 dne před vznikem příznaků.

Reprodukční číslo (počet lidí, které jeden nemocný nakazí) bylo při epidemii v Číně opraveno na 5,7, zatímco dříve bylo odhadováno jen na 2,2.

Během vzniku a šíření epidemie v Číně nebyla většina případů onemocnění zdokumentována. Za většinu přenosů byli zodpovědní asymptomatičtí nemocní.

Stabilita viru SARS-Cov-1 v prostředí je podobná jako u viru SARS-Cov-2, což značí, že stabilita viru není příčinou rapidního rozvoje pandemie COVID-19 ve srovnání s onemocněním SARS.

V samotném závěru článku autor poukazuje na to, že čas, který jsme od doby vzniku onemocnění jako SARS a MERS měli, jsme efektivně nevyužili k přípravě na další epidemie.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7216769/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Přežívání viru ve vzduchu v kapénkách vzniklých při řeči

Článek publikovaný ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických se zabývá možností šíření nákazy vzduchem drobnými kapénkami, které vznikají při řeči.

Je prokázáno, že ve slinách jsou částice viru SARS-CoV-2 přítomny i u asymptomatických pacientů. Autoři pomocí laseru v laboratorních podmínkách zjišťovali množství kapének, které při řeči vznikají.

Průměrně docházelo ke vzniku přibližně 1000 kapének za vteřinu. Objem kapének a jejich množství rostl s hlasitostí řeči. Velikost tvořených kapének měla vliv na délku setrvání ve vzduchu a množství virových částic v kapénce. Menší kapénky obsahují sice menší virovou nálož, ale zůstávají ve vzduchu déle. Delší setrvání kapének ve vzduchu umocňuje zmenšení jejich objemu rychlým vypařováním tekutiny z těchto kapének.

Autoři také vypočítávají, jaká virová nálož je přítomna v jedné kapénce. Například v kapénce o velikosti 10 µm před vyschnutím je přítomna jedna virová částice s pravděpodobností 0,37 %, v kapénce o velikosti 50 µm pravděpodobnost přítomnosti jedné virové částice je již vyšší, a to 37 %.

Autoři odhadují, že při řeči vzniká za vteřinu nejméně 1000 kapének obsahujících virové částice, které zůstávají v neproudícím vzduchu při pokojové teplotě a nízké relativní vlhkosti více než 8 minut.

Rozdílem od běžného života je provedení testu v laboratorních podmínkách při absenci proudění vzduchu. Test byl prováděn při nízké relativní vlhkosti vzduchu, která má vliv na zrychlení vysychání kapének, a tím na delší setrvání kapének ve vzduchu. Drobným rozdílem od našich podmínek může být i fakt, že zkoumána byla anglická věta: „Stay healthy.“, kde právě slabika „th“, která v češtině chybí, má produkovat nejvíce kapének.

Zatím není známo, jakou virovou nálož by musel člověk vdechnout, aby virus způsobil onemocnění COVID-19. Podle názoru autorů práce ale představují tyto kapénky významnou cestu přenosu viru SARS-CoV-2. Tento názor nemají zatím vědecky potvrzen.

Práce se nezabývá vlivem používání ústenek na případné snížení virové nálože.

https://www.pnas.org/content/early/2020/05/12/2006874117

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované

Je vhodné znát rizika šíření viru a vyhnout se jim

Zajímavý a obsáhlý článek Erina Bromage, profesora biologie, se specializací imunologie na University of Massachusetts Dartmouth. Autor analyzuje vývoj epidemie v USA, podrobně popisuje jednotlivé typy šíření (mluvení, kašel, kýchání, vzdálenost od nakažené osoby v hromadné dopravě, v práci, v restauraci atd.). Jedná se o odborný text na blogu a ne o vědecký článek. Až ve 44 % dochází k šíření onemocnění bezpříznakovými nosiči. Jednotlivé zakašlání uvolní 3000 kapének, kýchnutí 30000 kapének, usilovný výdech pak 50 až 5000 kapének. Při zakašlání či kýchnutí se uvolní do okolí až 200 miliónu virů.

https://www.erinbromage.com/post/the-risks-know-them-avoid-them

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • psychika, sociologie • věkové skupiny

Normy a pravidla provozu pobytových zařízení sociálních služeb (PSSZ) a infekce COVID19

Nad rámec neformálního dodržování kvalitní hygienické prevence je v době pandemie nutno v PSSZ vyřešit následující kruhy problémů:

  • Nedostatečný počet personálu PZSS – při krizi se rychle vyčerpává, nemožné se též stává střídání v 1-2 týdenních turnusech „hermetické karantény“, která dnes ovšem nemá ani pracovně právní oporu – proto je nutné podpořit vytváření „pomocných ošetřovatelských záloh“, s jejichž místním výcvikem přišel např. ČČK
  • Personál není trénovaný v praktickém používání ochranných pomůcek, bez nacvičených dovedností je užívá nebezpečně pro sebe i klienty – proto: prakticky trénovat s personálem (nejednoduché) používání pomůcek, jak nabídl např. ČČK, jinak nemají karanténní režimy v zařízeních větší smysl
  • Nedostatečné vybavení pobytových zařízení ochrannými a hygienickými pomůckami– nutné zajistit nápravu
  • Základním opatřením proti zavlečení nákazy je kromě disciplinovanosti personálu a důsledného dodržování hygienického režimu frekventní provádění spolehlivých testů umožňujících zjistit v řádu hodin bez čekání na protilátky infekciozitu – nutné provádět v gesci Hygienické služby kvalitní časté testování u personálu a při podezřelých projevech též u klientů PZSS
  • Většina PZSS nemá prostorové podmínky pro účinný karanténní režim či nemá nacvičené jeho provádění – proto: požadovat nejen často formální karanténní plán, ale pod vedením odborníka (především z Hygienické služby) jej pro konkrétní zařízení nastavit a kvalifikovaně nacvičovat, jak to již některá PZSS realizují – tato angažmá hygieniků, epidemiologů vyžadují jejich posílení
  • Stávající normy a standardy PZSS vyžadují v kontextu epidemiologické a hygienické zkušenosti s COVID-19 zpřísnění – jde např. o závazné snížení počtu klientů na pokojích či epidemiologické odmítnutí velkokapacitních PZSS ve prospěch malokapacitních oddělených budov
  • Kritickým bodem je řešení nákazy na zdravotně sociálním pomezí tak, aby nedocházelo k přehlcení zdravotnického systému, k eticky nepřijatelnému odpojování určité skupiny (např. klientů PZSS) od potřebné zdravotní péče ani k zanedbání ochrany ostatních klientů před nákazou – nutné: pro regionální podmínky vypracovat zdravotně sociální řešení epidemií typu COVID-19 ohrožujících PZSS, a to tak, aby bylo reálně možné přemisťovat včas pozitivně testované klienty do prostorově, personálně i provozně oddělených prostor, aby v případě neexistence takového prostoru přímo v PZSS (většinová situace) byl možný překlad na zdravotnická karanténní (expektační) lůžka pro pozitivní avšak bezpříznakové klienty, kde by mohli vyčkat do vyhojení či do překladu na akutní lůžko (standardní nemocniční oddělení či JIP) při rozvoji významných příznaků. Jde o diferencovaný systém pro COVID+
  • Karanténní režim v PZSS leckdy odpovídá „kárně zostřenému vězeňskému režimu samovazby se zákazem návštěv i pohybu mimo celu“, což má dopad na duševní stav i pohyblivost klientů a je dlouhodobě neudržitelné. Obava z opakování několikaměsíčních „kovidových krizí“ vyžaduje vytváření epidemiologicky bezpečných návštěvních místností vzduchotěsně rozdělených na klientskou (čistou) a návštěvnickou (potenciálně kontaminovanou) část s vlastním vchodem zvenčí, což umožní vizuální a hlasový kontakt
  • Humanizaci vyžaduje při předpokladu dlouhodobých opakovaných karantén též rozloučení nejbližších s umírajícími v PZSS i v nemocnicích umožněním epidemiologicky bezpečné návštěvy v kompletním karanténním obleku, s čímž stávající pravidla ani praxe nepočítají
Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Karanténní opatření v domácnostech se zdravotně rizikovými osobami

Pokud se někdo ocitne v domácí karanténě pro podezřelý kontakt s nakaženým člověkem, musí se zamezit jeho styku se zdravotně ohroženými, byť na jeho péči závislými lidmi ve společné domácnosti. Karanténní režim v rámci jednoho bytu nestačí. Řešením může být dočasné přemístění ohroženého člověka k příbuzným či přátelům (pokud sám ohrožený není v karanténě), což vyžaduje rychlé kvalitní testování. Na komunitní úrovni by mohlo jít např. o karanténní pensiony ke krátkodobým pobytům s pečovatelskou službou. Ty náš systém dosud nezná, mohou však zachránit život.

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Ochrana u oslabených a zdravotně rizikových jedinců

Zřejmě tedy není nezbytně nutné ani u starších lidí bez rizikových zdravotních dispozic „zbortit“ jejich životní způsob, aktivity, rodinné a sociální kontakty nad rámec obecných protikovidových opatření. Nelze je vyloučit do izolace, pasivity, úzkosti, poškození z nečinnosti, jejichž závažnost a frekvence jsou vyšší než riziko přijetí na JIP při komplikacích případné nákazy.

Přísnější ochranný režim je na místě u oslabených a zdravotně rizikových jedinců – míru ohroženosti nejlépe posoudí lékař znalý stavu i situace daného člověka. Obecně by zdravotně ohrožení lidé (bez ohledu na věk) měli důsledně dodržovat sociální distanci, hygienu, dezinfekční pravidla, vyhýbat se rizikovým místům s více lidmi (zaplněné obchody, hromadná doprava) a při rizikovějších kontaktech (včetně některých setkání v rámci rodiny) pokud možno používat místo roušek účinnější FFP2 respirátory. Lze doporučit ochranný pobyt na odlehlejších nepřelidněných místech (např. chaty), významná je rodinná, sousedská, komunitní, komerční dovážka nákupů. Zachování dostatečného pohybu ve volném prostoru i bezpečných sociálních kontaktů je nezbytné.

Pokud se někdo ocitne v domácí karanténě pro podezřelý kontakt s nakaženým člověkem, musí se zamezit jeho styku se zdravotně ohroženými, byť na jeho péči závislými lidmi ve společné domácnosti. Karanténní režim v rámci jednoho bytu nestačí. Řešením může být dočasné přemístění ohroženého člověka k příbuzným či přátelům (pokud sám ohrožený není v karanténě), což vyžaduje rychlé kvalitní testování. Na komunitní úrovni by mohlo jít např. o karanténní pensiony ke krátkodobým pobytům s pečovatelskou službou. Ty náš systém dosud nezná, mohou však zachránit život.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • věkové skupiny

COVID19 dle věku

COVID-19 neohrožuje všechny lidi stejně. K účinnějšímu zacílení obrany teprve z kvalitních analýz pochopíme, kdo, proč a kdy je ohrožen. Je zřejmé, že těžké důsledky se bez určitých zdravotních dispozic netýkají dětí ani mladších lidí. Věk hraje roli zřejmě především v důsledku kumulace chorob, celkově špatného stavu a nízké odolnosti a event. malnutrici. Riziko nákazy i komplikací zhoršuje vyšší koncentrace virů – těsný kontakt, pobyt v masivně zamořeném prostoru s více nakaženými lidmi. V tom spočívá riziko pro klienty i personál ústavů bez ochranných pomůcek.

Všichni lidé mají právo na informace i solidaritu, aby si mohli život uspořádat podle konkrétních rizik a možností podpory. Každý sám musí uvážit, jaké riziko stojí za změnu životního způsobu.

V USA uváděl CDC USA weekly COVID-19 Surveillance Report pro období 12.2.-16.3. 2020 výskyt nejtěžších důsledků COVID-19 (přijetí na JIP, úmrtí) ve věku 45-54 let (5.4 %, 0.5 %), 55-64 let (4.7 %, 1.4 %), 65-74 let (8.1 %, 2.7 %), 75-84 let (10.5 %, 4.3 %), 85+ (6.3 %, 10.4 %). Čínské studie stanovily smrtnost u příznakových lidí pro věk 50-59 let na 3 %, 60-69 lety 4 %, 70-79 let 8 % a teprve 80+ 15 % (Wu Z., McGoogan J. JAMA 2020, 323 (13):1239-1242). Podle Verity R. et al. (Lancet Infect Dis. 2020 Mar 30. doi: doi.org/10.1016/S1473-3099(20)30243-7) byla case fatality rate v Číně 1.38 % (1.23-1.53), ve věku do 60 let 0.32 (0.27-0.38), ve věku 80+ 13.4 % (11.2-15.9). Velkou roli přitom hrála dostupnost zdravotní péče Ji Y. et al. (Lancet Global Health 2020, 8, 4), Li H. et al. (doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.25.20027672).