COVID-19 neohrožuje všechny lidi stejně. K účinnějšímu zacílení obrany teprve z kvalitních analýz pochopíme, kdo, proč a kdy je ohrožen. Je zřejmé, že těžké důsledky se bez určitých zdravotních dispozic netýkají dětí ani mladších lidí. Věk hraje roli zřejmě především v důsledku kumulace chorob, celkově špatného stavu a nízké odolnosti a event. malnutrici. Riziko nákazy i komplikací zhoršuje vyšší koncentrace virů – těsný kontakt, pobyt v masivně zamořeném prostoru s více nakaženými lidmi. V tom spočívá riziko pro klienty i personál ústavů bez ochranných pomůcek.
Všichni lidé mají právo na informace i solidaritu, aby si mohli život uspořádat podle konkrétních rizik a možností podpory. Každý sám musí uvážit, jaké riziko stojí za změnu životního způsobu.
V USA uváděl CDC USA weekly COVID-19 Surveillance Report pro období 12.2.-16.3. 2020 výskyt nejtěžších důsledků COVID-19 (přijetí na JIP, úmrtí) ve věku 45-54 let (5.4 %, 0.5 %), 55-64 let (4.7 %, 1.4 %), 65-74 let (8.1 %, 2.7 %), 75-84 let (10.5 %, 4.3 %), 85+ (6.3 %, 10.4 %). Čínské studie stanovily smrtnost u příznakových lidí pro věk 50-59 let na 3 %, 60-69 lety 4 %, 70-79 let 8 % a teprve 80+ 15 % (Wu Z., McGoogan J. JAMA 2020, 323 (13):1239-1242). Podle Verity R. et al. (Lancet Infect Dis. 2020 Mar 30. doi: doi.org/10.1016/S1473-3099(20)30243-7) byla case fatality rate v Číně 1.38 % (1.23-1.53), ve věku do 60 let 0.32 (0.27-0.38), ve věku 80+ 13.4 % (11.2-15.9). Velkou roli přitom hrála dostupnost zdravotní péče Ji Y. et al. (Lancet Global Health 2020, 8, 4), Li H. et al. (doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.25.20027672).