Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Levná ochrana = profylaxe před COVID19 – zinek a vitamín D

Autor mnoha příspěvků na youtube polopatickým způsobem komentuje publikace týkající ochrany před těžkým průběhem onemocnění COVID19. Je však nutné upozornit, že u obou doporučovaných prostředků exituje možnost předávkování. Kromě komentovaných publikací je přiložen také krátký článek z časopisu Lancet rozebírající možné obtíže a problémy klinických studií. Článek také zmiňuje dvě publikované studie uvádějící inverzní korelace mezi národními odhady stavu vitaminu D a incidencí a mortalitou COVID-19 v evropských zemích. Dle jedné z citací z Irska mají země z oblasti s nižší zeměpisnou šířkou – typicky „slunečné“ země, jako je Španělsko a Itálie (zejména severní Itálie) nízké průměrné koncentrace 25 (OH) D a vysokou míru nedostatku vitaminu D. Tyto země také zažívají nejvyšší míru infekce a úmrtnosti v Evropě. Země severní šířky (Norsko, Finsko, Švédsko), které dostávají méně UV slunečního záření než jižní Evropa, měly ve skutečnosti mnohem vyšší průměrné koncentrace 25 (OH) D, nízkou hladinu deficitu a v Norsku a Finsku nižší míru infekce a úmrtí.

Další přiložený článek je metaanalýza dalších studií ohledně hladiny 25 (OH) D (v tisku). Autoři v něm analzyovali 25 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ve kterých bylo celkem 10 933 účastníků. Účinek vitaminu D pro prevenci akutní respirační infekce byl dle této publikace spolehlivě prokázán. Nejsilnější ochranné účinky byly spojeny s podáváním denních dávek 400–1 000 IU vitaminu D po dobu ≤ 12 měsíců.

Normální laboratorní hodnoty vitamin S-25-OH: <25 nmol / litr = výrazný nedostatek, 25-50 = nedostatek, 50-75 = dostatečná hladina. (Kalcifediol=kalcidiol=25-hydroxycholekalciferol=25-hydroxyvitamin D je prehormon, metabolit, jehož hladina v séru určuje hladinu vitmínu D)

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Epidemie a exponenciální a logistická křivka

Velmi dobře vysvětlený vývoj epidemie, čísla R a změny exponenciální na logistickou křivku

český článek na stejné téma z matematicko fyzikální fakulty na webu je zde:

https://www.matfyz.cz/clanky/matematika-koronaviru-exponenciala-vs-logisticka-krivka

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Uzavírání škol dlouhodobě nejspíše zvýší v UK počet obětí COVID19

Podle pravděpodobnostního modelu a podle retrospektivní analýzy dat, uveřejněné 7. října 2020 v prestižním časopise British Medical Journal, je velmi pravděpodobné, že omezení výuky na školách zvýší v delším časovém horizontu počet obětí současné pandemie. Z modelu autorů a z analýzy proběhlých uzávěrů škol v UK vyplývá, že míra kontaktu domácností pro rodiny studentů se během uzavření zvýší o 50%. Kontakty v komunitě se během uzavření zvyšují o 25%. Přestože uzávěr škol sníží reprodukční číslo R, má podle autorů za následek více celkových úmrtí než žádné zavírání škol. Zmírnění epidemie covid-19 vyžaduje odlišnou strategii než chřipkové epidemie, s větším důrazem na ochranu starších a zranitelných lidí. Zatímco celkové infekce jsou na nízké úrovni, covid-19 se projevuje jako lokalizované hroty. Aktuálně dostupná data nestačí k spolehlivé předpovědi, kde k nim dojde.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost • ventilace

Roušky a jiné způsoby ochrany proti virovým infekcím – metaanalýza

Kolektiv autorů z Kanady shrnuje v přehledné práci rozborem 172 prací z 16 zemí účinnost různých typů ochrany od sociálního ditancování přes roušky až po ochranu očí. Autoři uváději 87 citovaných zdrojů z lket 2003-2020. Vzdálenost 1m, 2m a 3m mají logicky vzestupný efekt ochrany. Použití obličejových masek je vhodné dle frekvenční a Bayesiánské analýzy jak pro ochranu zdravotníků tak veřejnosti, v komunitě je sice méně efektivní než v prostředí zdravotní péče, ale protektivní účinek na šíření viru je zřejmý. Respirátory N95 jsou účinější než bavlněné chirurgické roušky a to i i při absenci aerosolizace. Ochrana očí může poskytnout další výhody.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Inokulce = „variolizace“ infekcí SARS-CoV2 nošením roušky

Rouška nezabrání infekce, ale zmenší množství = dávku viru a tak se zvýší množtví lidí, u kterých se vyvine imunita ale neonemocní. Toto je hypotéza kterou popisují dva autoři v článku publikovaném v NEJM v září 2020. Autoři spekulují, že by efekt roušek napodoboval nejstarší doloženou metodu ochrany proti pravým neštovicím. Již v 10. století v Číně bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů, obsahujících především neaktivní viriony. Tato metoda se nazývá variolizace.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Interaktivní graf popisující klady a zápory testů protilátek COVID-19 na stránkách British Medical Journal

https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3325

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Vliv opatření proti šíření infekce SARS-CoV2 („lockdown“, roušky, „social distancing“) na celkovou úmrtnost je mizivý

V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.

Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.

Autor porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi, která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

COVID19 pohled do budoucnosti

Autor publikoval tento text jako Newsletter na webu www.practiceupdate.com je lékař působící na Univerzitě ve Wisconsinu. V úvodu své úvahy si klade otázku, zda můžeme predikovat budoucí vývoj pandemie? Jednoduchá odpověď je, že nemůžeme. Zůstávají nám jen odhady, co se může stát. Některé z předpovědí jsou vzdělané a informované; ostatní jsou divoké spekulace. Na první se soustředí následující předpovědi o tom, co se může stát s globální pandemií COVID-19 v dalších týdnech a měsících.
V současné době nemáme žádnou vakcínu proti SARS-CoV-2 a žádnou ověřenou léčbu COVID-19 založenou na důkazech. Máme opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je „sociální distancování“ pro prevenci a lékařské intervence spočívající v podpůrné péči.
Využití epidemiologických nástrojů ve prospěch veřejného zdraví společnosti především kupuje čas na vývoj a testování vakcín a léčiv.

O podrobné modelování Kissler et al (odkaz pod textem) , kteří zohledňují sezónnost, trvání imunity a křížové ochrany způsobené předchozí infekcí dvěma dalšími běžnými betacoronaviry (HKU1 a OC43). Poté poskytují celou řadu scénářů, které současně hodnotí dopady délky (4 týdny až na dobu neurčitou) a síly (0-60% snížení Ro) sociálního distancování.

Základní poznatky:
1. koronaviry jsou sezónní; cirkulovaly především v pozdních podzimních, zimních a časných jarních měsících v mírných oblastech;
2. imunita vůči běžným betakoronavirům HKU1 a OC43 slábne poměrně rychle v průběhu zhruba jednoho roku;
3. mezi těmito dvěma běžnými typy viry existuje určitá zkřížená ochrana a snad se vztahuje i na SARS-CoV-2;
4. oba tyto sezónní koronaviry jsou méně infekční než SARS-CoV-2.

Snahy o modelování vedou k některým zajímavým a nepříjemným závěrům:
1. SARS-CoV-2 se může množit v kterémkoli ročním období (jak nyní vidíme po celém světě);
2. pokud imunita není trvalá, SARS-CoV-2 nakonec vstoupí do pravidelného oběhu jako náš pátý sezónní koronavirus;
3. pokud je imunita trvalá (nebo velmi dlouhotrvající), SARS-CoV-2 by mohl po několika letech zmizet;
4. vysoká úroveň sezónnosti povede k menšímu počátečnímu vrcholu, ale k většímu ohnisku v průběhu zimy;
5. nízká úroveň křížové ochrany před OC43 a HKU1 by mohla umožnit obnovu SARS-CoV-2 po období nízké aktivity trvající několik let.

Když spojíme možnou sezónnost a sociální distancování nabízejí se následující scénáře dalšího vývoje:
1. krátké období sociálního distancování odsune šíření infekce do blízké budoucnosti;
2. delší období a vyšší intenzita sociálního distancování efektivně sníží výskyty ohnisek a jejich šíření, ale výsledkem bude významný nárůst počtu infikovaných na podzim a v zimě;
3. permanentní sociálního distancován střední či vysoké intenzity bude při kontrole a utlumení šíření infekce SARS-CoV-2 fungovat (ale bylo by to téměř pro nás všechny nesnesitelné).

Nejpravděpodobnější jsou tedy scénáře vývoje, které kombinují sezónní kulminace infekce a účinky sociální distancování:
1. krátké trvání sociálního distancování mírně zpožďuje vrcholy COVID-19, ale vede k vysoké celkové míře infekce v populaci; 2. delší trvání sociálního distancování přesouvá vrcholy do zimních měsíců a zvyšuje celkovou míru infekce;
3. přerušované sociální distancování založené na dobrém monitorování, umožní lepší kontrolu ohnisek rychlého šíření případu, do té doby dokud nebudou k dispozici vakcíny nebo dokud nebude infikováno dostatečné procento populace, která se stane imunní a zamezí šíření infekce (tzv. stádní imunita).

Jde vždy o Faustovu volbu, kupování si času na účet možné budoucí katastrofy, ale při zachování si naděje na možný budoucí efekt doposud neexistující léčby a / nebo vakcíny. Druhou možností je, že se v mezidobí objeví kritická data týkající se rozsahu imunity populace, trvání imunity po prodělané infekci a rychlostí jejího poklesu. Pak může být strategie ochrany populace upřesněna.

Perhaps the last and best words for COVID-19 predictions are those of Ebenezer Scrooge, “Are these the shadows of the things that Will be, or are they shadows of things that May be?” Only time will tell.

https://www.practiceupdate.com/expertopinion/4637/3/1?elsca1=emc_enews_top-10&elsca2=email&elsca3=practiceupdate_onc&elsca4=oncology&elsca5=newsletter&rid=MTI3NDk1NzgxMjYwS0&lid=10332481

Zdroj zdroje: Kissler SM, Tedijanto C, Goldstein E, et al. Projecting the transmission dynamics of SARS-CoV-2 through the postpandemic period. Science. 2020 Apr 14. doi: 10.1126/science.abb5793. [Epub ahead of print.]

Další články autora

  1. Loss of Smell and Taste in Mild to Moderate COVID-19
  2. Physical Distancing, Face Masks, and Eye Protection to Prevent Transmission of COVID-19
  3. Oedipus and the Coronavirus Pandemic
  4. Remdesivir for the Treatment of COVID-19—Preliminary Report
  5. Being Human Amidst COVID-19
  6. Public Wearing of Face Masks During the COVID-19 Crisis
  7. Child Health: CDC Issues Health Alert for Multisystem Inflammatory Syndrome
  8. Child Health: The Indirect Specter of COVID-19
  9. COVID-19: Face Masks for the Public
  10. Remdesivir Reduces Time to Recovery in COVID-19 Patients