https://www.covid19insweden.com/en/
https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/
Rubrika: • portály, deklarace, petice, odborné diskuze
Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.
Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdraví.
To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.
Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.
Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.
Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.
Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.
Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.
4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.
Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.
Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.
Podpis lze připojit zde
Komentář k výzvě
Badatelé bojují s odhadem úmrtnosti, zatímco pandemie pokračuje. Článek v časopise Nature popisuje obtíže při hledání skutečné úmrtnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Posun úmrtnosti
K odhadu úmrtnosti při epidemiích je používán posun úmrtnosti. Jedná se o srovnání aktuální úmrtnosti v určitém období s průměrnou úmrtností v tomto období za posledních pět let. Z věrohodných dat z více než 30 zemí vyplývá nárůst úmrtnosti o téměř 600 000. Oficiální data ale evidují úmrtí v souvislosti s COVID-19 pouze u přibližně 413 000 osob. Z těchto poznatků ale nelze učinit zjednodušený závěr, že úmrtnost na COVID-19 je o polovinu větší, než ukazují statistiky. Situaci komplikuje celá řada faktorů.
Komplikující faktory v odhadu úmrtnosti
V množině všech nadměrných úmrtí jsou započítáni kromě pacientů, kteří oficiálně zemřeli na COVID-19 i ti, kteří sice zemřeli také na COVID-19, ale o jejich infekci se nevědělo. Pak jsou zde nemocní, kteří zemřeli kvůli COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná – zde se totiž objevuje vliv snížené dostupnosti zdravotní péče, když například zdravotní systém kvůli redukovaným kapacitám nebyl schopný zajistit stávající zdravotní péči v plném rozsahu. Další roli v úmrtí v nepřímé souvislosti s COVID-19 sehrál vliv opožděné léčby z důvodu odkladu vyhledání lékařské péče pacienty (například je evidován nárůst úmrtí na infarkt myokardu). V menší míře mohou mít vliv i evidovaný nárůst případů domácího násilí, nárůst úmrtnosti na plicní embolii a ischemickou cévní mozkovou příhodu vzniklou ve spojitosti s onemocněním COVID-19. Tato souvislost nebyla zpočátku známa (https://www.covidfakta.eu/category/covid-a-cns/). Dále mohou statistiku komplikovat případy, ve kterých pacienti zemřeli s COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná.
Další komplikující faktor v opačném směru je pokles úmrtnosti na některé specifické příčiny – například pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách v dobách plošných karanténních opatření anebo na chřipku z důvodu zvýšených hygienických opatření. Tento pokles úmrtnosti může maskovat část nárůstu úmrtí na COVID-19 v množině nadbytečných úmrtí.
Analyzovat co nejpřesněji úmrtnost v souvislosti s COVID-19 potrvá roky po odeznění pandemie. Přesné vyhodnocení však nebude možné nikdy. Velkou neznámou jsou totiž chybějící statistické údaje ze středně a nízce rozvinutých zemí. Ve velké části světa jsou totiž data podhodnocená, protože se v řadě zemí neumírá v nemocnici, ale doma mimo systém zdravotní péče.
Současné důkazy potvrzují, že hlavní cestou přenosu jsou kapénky od nakažených jedinců, které mohou vzniknout ve stadiu před rozvojem klinických projevů nebo v symptomatickém stadiu.
Analýza CEBM (Centra medicíny založené na důkazech) Oxfordské univerzity přináší shrnutí relevantních prací přinašející důkazy, že virus SARS-CoV-2 může infikovat také gastrointestinální trakt a dále se z něj šířit.
Část pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 (přibližně 12 %) má gastrointestinální příznaky (průjem, nauzeu, zvracení). Asi dvě pětiny (41 %) COVID-19 pozitivních pacientů vylučuje virus ve stolici. Vylučování viru stolicí trvá déle, než je přítomnost viru v nosohltanu. Byla potvrzena i přítomnost životaschopných virových částic ve stolici.
Zdravotnická zařízení
Mnoho vzorků nemocničních povrchů a vzduchu během pandemie v Londýně obsahovalo virovou RNA. Většina RNA pozitivních vzorků byla sice nalezena v místech obývaných COVID-19 nemocnými, ale 45 % pozitivních vzorků bylo nalezeno v místech, která nebyla bezprostředně obývána nemocnými. Kontaminované povrchy byly nejčastěji nalézány na klávesnicích, židlích a dávkovačích desinfekcí. Životaschopný virus se z povrchů ani ze vzduchu získat nepodařilo.
Stěry povrchů ze zdravotnického centra ve Wuhanu vykazovaly nejčastější míru pozitivity virové RNA v případě jednotky intenzivní péče (32 %), o něco méně na gynolologicko-porodnickém oddělení (28 %) a 20 % bylo nalezeno na oddělení vyhrazeném pro pacienty s COVID-19. Nejčastěji kontaminovanými povrchy byly tiskárny, klávesnice a kliky od dveří. Nejčastěji kontaminovanými ochrannými prostředky byly rukavice a dávkovače desinfekce.
Ve zdravotnickém zařízení v Singapuru byla testována přítomnost virové RNA pomocí RT-PCR. Nebyla zkoumána viabilita. Ve dvou zkoumaných pacientských pokojích, ve kterých se léčili nemocní s COVID-19, byly všechny vzorky negativní po provedeném běžném úklidu. V jednom pacientském pokoji s nemocnými, byly vzorky odebrány před úklidem. Zde byla zjištěna pozitivita výsledků u 13 z 15 povrchů v pokoji a 3 z 5 vzorků z toalety.
Detailně zpracovaná analýza provedená v únoru v Číně zkoumala vzorky stěrů z povrchů ve čtyřech náhodně vybraných trojlůžkových izolačních pokojích, v traktu oddělení a v částech vyhrazených pro personál. Nález RT-PCR pozitivních vzorků byl dokumentován dominantně na pacientských toaletách. Jeden slabě pozitivní vzorek vzduchu byl nalezen v traktu oddělení. Souhrn pozitivních nálezů z pokojů ukazuje obrázek. Práce zapadá do narůstajícího množství důkazů, že přenos nákazy probíhá i kontaktním přenosem. Zdůrazňuje význam hygieny rukou a desinfekce povrchů v boji s nákazou.
Odpadní vody
Virus je nalézán v odpadních vodách. Viabilní virové částice přetrvávají déle při nižších teplotách (14 dní při 4 °C, 2 dny při 20 °C).
Virus SARS-CoV-2 byl nalezen ve vzorcích odpadní vody ve Španělsku 41 dní před ohlášením prvního případu nákazy v zemi. Ve zmražených vzorcích vody (testována přítomnost 5 virových antigenů) byla zjištěna pozitivita již ve vzorcích z března 2019. Výsledky potřebují ověření. Nelze vyloučit falešnou pozitivitu metody PCR.
První pozitivní vzorek odpadních vod v Miláně byl zjištěn tři dny po identifikaci prvního nakaženého v Lombardii ve městě Codogno.
První pozitivní vzorky odpadních vod byly nalezeny pět dní po ohlášení prvních nakažených v Holandsku. Identifikace pozitivních vzorků byla možná při prevalenci onemocnění v populaci 1/100 000 nebo i nižší.
Kontrola odpadních vod tak může být citlivou metodou k monitoraci cirkulace viru v populaci. Virové částice v odpadních vodách nejsou velmi pravděpodobně viabilní.
Chlorování vody je nejefektivnějším nástrojem proti koronavirům ve vodě.
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) zveřejňuje na svém webu doporučení a odpovědi na nejčastější otázky týkající se onemocnění COVID-19 u zvířat.
Organizace uvádí, že zvířata mohou být nakažena virem SARS-CoV-2. Jsou popsány nákazy psů, koček a norků, kteří se nakazili kontaktem s nemocnými lidmi. Nákaza se u koček projevuje respiračními a gastrointestinálními příznaky. Infekce norků chovaných na zvířecích farmách se projevuje respiračními příznaky a zvýšenou úmrtností. Nejnáchylnější k onemocnění jsou dle doposud získaných informací kočky. U koček chovaných v laboratorních podmínkách byl prokázán také přenos mezi kočkami navzájem. Přenos v laboratorních podmínkách byl pozorován i u fretek. Jejich onemocnění mělo mírnější průběh než u koček. Nakazit se mohou také křečci a makakové. Psi mívají mírnější projevy než kočky.
Ačkoliv jsou zvířata náchylná k infekci patogenem SARS-CoV-2, nejsou zvířata hnacím motorem pandemie. Zvířata mohou nakazit člověka, ale z epidemiologického hlediska není tento přenos významný.
Doporučení pro nemocné nebo COVID19 suspektní pacienty:
Je doporučeno omezení kontaktu se zvířaty.
Nemocní by neměli sdílet se zvířaty jídlo.
Neměli by se nechat od zvířat olizovat.
Péči o domácí mazlíčky by měli svěřit zdravým členům domácnosti.
Pokud musí nemocní pečovat o domácí mazlíčky sami, je doporučováno dodržování hygienických opatření včetně nošení ústenky, pokud je to možné.
Zvířata žijící v domácnosti s nemocnými lidmi nebo lidmi v domácí karanténě by neměla opouštět domov. Měla by být dodržována stejná karanténní opatření jako u lidí.
Na stránkách OIE jsou publikovány i konkrétní zprávy o nákazách domácích zvířat i zvířat chovaných v zajetí včetně divokých šelem.
Obsahují odkazy na odborné články i seznam všech klinických studií v USA
Informace pro laickou i odbornou veřejnost v angličtině. Jsou zde vzory informačních letáků pro nemocné s různými typy chronických onemocnění, pro těhotné ženy atd. .. V části Disease background je podrobně popsán vlastní virus, odkazy na mapu jeho genomu, jeho sezónní šíření, typy onemocnění u různých věkových a rizikových skupin nemocných.
Tento portál poskytuje informace o počtu hospitalizovaných v jednotlivých švédských městech a nemocnicích, o věkové struktuře i rizikových onemocněních hospitalizovaných pacientů s COVID19. Údaje jsou každodenně aktualizované.
Počet nově hospitalizovaných nemocných na JIP ve Švédsku od začátku května pomalu klesá navzdory nezavedení karantény a neuzavření základních škol a školek. Celkový počet hospitalizovaných a zemřelých je však v porovnání s ČR cca desetinásobný. Ale například oproti Francii či Irsku se o mnoho neliší, ačkoli v Irsku je přísná karanténa a uzavřené školy pro žáky od 12.3. až doposud (23.5.). Ve Francii je kromě uzavření škol též omezeno cestování mezi kraji atd. atd.. Opatření ve Francii, zelené a červené zóny https://www.bbc.com/news/world-europe-52615733 a přetrvávající omezení shromažďování včetně náboženských https://www.france24.com/en/20200523-france-to-allow-religious-gatherings-with-worshippers-in-masks-after-covid-19-ban
https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/
Opatření v Irské republice jsou shrnuta zde https://www.theguardian.com/world/2020/may/02/ireland-extends-covid-19-lockdown-to-18-may-before-phased-exit
Na této stránce si můžeme sami vytvořit interaktivní grafy dle různých parametrů a pro různé země ve zvoleném období per capita nebo celková čísla a vždy aktualizované.