Rubriky
• genetika • pro neodbornou veřejnost česky

Původ viru SARS-CoV-2

Článek přináší vědecky podložená data o původu nového coronaviru SARS-CoV-2.

Virus SARS-CoV-2 je sedmým známým coronavirem, který vyvolává onemocnění u člověka. Některé coronaviry způsobují jen lehká onemocnění (viry HKU1, NL63, OC43 and 229E), jiné způsobují onemocnění s těžším průběhem (SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2).

Objevují se různé teorie o původu tohoto zatím posledního coronaviru SARS-CoV-2. V článku, který byl zveřejněn v časopise Nature Medicine, popisují vědci nejpravděpodobnější scénáře vzniku viru založené na analýze jeho genetického materiálu (genomu) a biochemických experimentech.

Virus SARS-CoV-2 má vysokou afinitu (ochotu se vázat) k receptorům ACE2. Receptory ACE2 se nachází v těle člověka, ale taky koček a některých dalších zvířat. Tato vazba viru k receptoru ACE2 je nutná k proniknutí virových částic do buňky hostitele. Počítačové analýzy, které umí vědci vytvořit, ale předpovídají spíše slabou interakci mezi tímto konkrétním virem a lidským receptorem ACE2. Je proto nepravděpodobné, že by virus vzniknul účelovou manipulací genomu, protože tato forma viru neměla být vhodná k vazbě na receptor. Vysoká afinita viru SARS-CoV-2 je tak podle vědců velmi pravděpodobně důsledkem přírodního výběru.

První teorie

První teorií vzniku je přírodní výběr proběhlý u zvířete s následným přenosem již „hotového“ viru na člověka. Vzhledem k tomu, že většina prvních případů byla vázána na trh Huanan ve Wuhanu v Číně, je pravděpodobné, že nějaký zvířecí zdroj byl na tomto místě přítomen. Virus SARS-CoV-2 je navíc z 96 % podobný coronaviru, který byl izolován z netopýra. Tento „netopýří“ virus se ale ještě neumí efektivně vázat na lidský receptor ACE2. Jiný podobný coronavirus, byl prokázán u luskounů ilegálně importovaných do čínské provincie Guangdong. Tento virus vykazuje velmi vysokou podobnost v mechanismu, který viru SARS-CoV-2 umožňuje silnou interakci se zmíněným lidským receptorem ACE2. Tento silný vazebný mechanizmus tedy vytvořila sama příroda, a to u luskounů.

Druhá teorie

Druhou teorií vzniku je prvotní přenos zvířecího viru na člověka následovaný přírodním výběrem během mezilidském přenosu. Všechny doposud analyzované genomy SARS-CoV-2 ukazují k jednomu společnému předkovi. Sekvenování (zjišťování pořadí nukleových bází v nukleových kyselinách) ukazuje na vznik viru někdy na přelomu listopadu a prosince 2019, což odpovídá i prvním zjištěným případům. Tato druhá teorie předpokládá určité přechodné období nerozpoznaných nákaz člověka zvířecím virem následovaných krátkými řetězci mezilidských přenosů.

Třetí teorie

Autoři jako teoretickou možnost zmiňují neúmyslný únik viru z laboratoře. Coronaviry jsou v laboratorních podmínkách zkoumány ve více zařízeních a byly popsány případy úniků. Mutace, které viru zajišťují snadný přenos na člověka tak teoreticky mohly vzniknout při vnášení viru do tkáňových kultur.

https://www.nature.com/articles/s41591-020-0820-9