V renomovaném časopise Cells uveřejnili američtí autoři z Kalifornie, Severní Karolíny a Sinai Hospital z New Yorku článek o reakcích lidských T lymfocytů na SARS-CoV2 . V článku popisují metodiku kvantifikace množství virově specifických CD4 + a CD8 + T lymfcoytů. To poskytne poznatky o imunitě a patogenezi infekce SARS-CoV-2 pomůže navrhnout a vyhodnotit účinnost různých vakcín. Odhady imunity jsou také zásadní pro epidemiologickou kalibraci modelu budoucích sociálních distancujících opatření pro kontrolu pandemie. Modely se dramaticky liší v závislosti na tom, zda infekce SARS-CoV-2 vytváří samostatnou specifickou imunitu či zda existuje nějaká zkřížená imunita mezi SARS-CoV-2 a cirkulujícími sezónními „běžnými studenými“ lidskými koronaviry. Jedná se o 4 kmeny: HCoV-OC43, HCoV-HKU1, HCoV-NL63, a HCoV-229E.
Autoři podrobně vyšetřili 20 dospělých dobrovolníků, kteří se uzdravili po mírném průběhu COVID19, který nevyžadoval hospitalizaci.
Reakce CD4+ T lymfocytů na antigeny SARS-CoV-2: V vyšetřované sestavě byla jasná hierarchizace. Většina CD4+ T lymfocytů reagovala proti těmto antigenům: ORFs spike – 27%, M-21% a N-11% epitopům. Další CD4+ T lymfocyty, specifické pro SARS-CoV-2 reagovala na antigeny nsp3-5%, nsp4-5% a ORF8-5%. Procenta udávají relativní počet CD4+T lymfocytů reagujících na daný antigeny ze všech CD4+T lymfocytů reagujících na antigeny SARS-CoV-2. V průměru tedy 50% CD4+ T lymfocytů reagovalo na spike protein a 50% zbylé antigeny SARS-CoV-2 ORFeomu (open reading frames).
Reakce CD8+ T lymfocytů na antigeny SARS-CoV-2 byla na antigeny na výběžcích (spikes) z 26% a N protein – 12%. Významná reaktivita u 19 zkoumaných subjektů byla proti dalším antigenům: M (22%), nsp6 (15%), ORF8 (10%) a ORF3a (7%).
Autoři potvrdili též korelaci mezi titrem protilátek IgG, IgM a IgA a specifickou buněčnou odpovědí T lymfocytů CD4+ a CD8+. Čím vyšší byl titr protilátek tím lepší byla buněčná odpověď.
Autoři také detekovali T lymfocyty zkříženě reagující s non-spike antigeny SARS-CoV-2 až u 50% zdravých jedinců, kteří neprodělali COVID-19. Toto zjištění podporuje ideu, že v lidské populaci existuje potenciál paměťové buněčné imunity díky expozici běžným tzv. studeným koronavirům.