Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Fakta o rouškách a COVID19

American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.

Maska resp. rouška typu ​​N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.

Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.

https://www.lung.org/blog/covid-masks

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • pro neodbornou veřejnost • věkové skupiny

Uzavírání škol dlouhodobě nejspíše zvýší v UK počet obětí COVID19

Podle pravděpodobnostního modelu a podle retrospektivní analýzy dat, uveřejněné 7. října 2020 v prestižním časopise British Medical Journal, je velmi pravděpodobné, že omezení výuky na školách zvýší v delším časovém horizontu počet obětí současné pandemie. Z modelu autorů a z analýzy proběhlých uzávěrů škol v UK vyplývá, že míra kontaktu domácností pro rodiny studentů se během uzavření zvýší o 50%. Kontakty v komunitě se během uzavření zvyšují o 25%. Přestože uzávěr škol sníží reprodukční číslo R, má podle autorů za následek více celkových úmrtí než žádné zavírání škol. Zmírnění epidemie covid-19 vyžaduje odlišnou strategii než chřipkové epidemie, s větším důrazem na ochranu starších a zranitelných lidí. Zatímco celkové infekce jsou na nízké úrovni, covid-19 se projevuje jako lokalizované hroty. Aktuálně dostupná data nestačí k spolehlivé předpovědi, kde k nim dojde.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost • ventilace

Roušky a jiné způsoby ochrany proti virovým infekcím – metaanalýza

Kolektiv autorů z Kanady shrnuje v přehledné práci rozborem 172 prací z 16 zemí účinnost různých typů ochrany od sociálního ditancování přes roušky až po ochranu očí. Autoři uváději 87 citovaných zdrojů z lket 2003-2020. Vzdálenost 1m, 2m a 3m mají logicky vzestupný efekt ochrany. Použití obličejových masek je vhodné dle frekvenční a Bayesiánské analýzy jak pro ochranu zdravotníků tak veřejnosti, v komunitě je sice méně efektivní než v prostředí zdravotní péče, ale protektivní účinek na šíření viru je zřejmý. Respirátory N95 jsou účinější než bavlněné chirurgické roušky a to i i při absenci aerosolizace. Ochrana očí může poskytnout další výhody.

Rubriky
• genetika • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Podrobně popsaný případ reinfekce (včetně analýzy genomu) a opakovaného onemocnění COVID19 z USA

Autoři popisují případ reinfekce s těžkým průběhem druhé infekce u 29 letého muže z Nevady, USA. Odstup obou onemocnění byl 48 dní. Druhá infekce byla kmenen SARS-CoV2 s odlišným genomem. Mezi oběma variantami bylo zaznamenáno více než 10 mutací SNVs (single nucleotide variants) a několik dalších odlišností.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Inokulce = „variolizace“ infekcí SARS-CoV2 nošením roušky

Rouška nezabrání infekce, ale zmenší množství = dávku viru a tak se zvýší množtví lidí, u kterých se vyvine imunita ale neonemocní. Toto je hypotéza kterou popisují dva autoři v článku publikovaném v NEJM v září 2020. Autoři spekulují, že by efekt roušek napodoboval nejstarší doloženou metodu ochrany proti pravým neštovicím. Již v 10. století v Číně bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů, obsahujících především neaktivní viriony. Tato metoda se nazývá variolizace.

Rubriky
• imunitní a hematopoetický systém • plíce • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Závažný průběh pneumonie mají nemocní s autoprotilátkami proti interferonům I

Mezinárodní skupina více než 70 autorů publikovala v časopise Science 24.9.2020 článek o přítomnosti autoprotilátek IgG proti interferonu typu I minimálně u 10 % nemocných, u kterých infekce SARS-CoV2 proběhla formou těžké pneumonie. U 101 z 987 analyzovaných nemocných s život ohrožujícím průběhem COVID19 byly přítomné protilátky proti některému ze tří podtypů interferonu I. typu. Současně tento typ protilátek nebyl prokázán ani u jediného nemocného z 663 jedinců s
asymptomatickým průběhem nebo s mírnou infekce SARS-CoV-2. U zdravých jedinců byly protilátky nalezeny jen u 4 z 1227 vyšetřených.

Jedná se o tzv. fenokopii vrozených poruch imunity v systému interferonů, tedy poruchu, která mimikuje vrozenou, geneticky podmíněnou chybu v produkci interferonů typu I. Neutralizační protilátky proti interferonům mohou vést ke stejnému funkčnímu důsledku, jako když se interferony netvoří na základě genetických mutací (proto označení „fenokopie“). U zkoumané sestavy pacientů s COVID19 pneumonií ve věku 25-87 let mělo neutralizační protilátky proti interferonům 12,5 % vyšetřených mužů a 2,6 % žen. Přítomnost autoprotilátek proti interferonům se nemusí klinicky projevit, dokud se pacient nesetká s určitým typem virové infekce.

Význam interferonů I. typu v obraně proti COVID19 dokladuje i další publikace z časopisu Science, v níž táž skupina autorů identifikovala genetické mutace typu „ztráta funkce genu“ – „loss of function“ v oblasti molekul zodpovědných za produkci interferonů I. typu u 3,5% ze 659 vyšetřených nemocných s těžkou pneumonií, a to autosomálně recesivního či dominantního typu dědičnosti. I tyto vrozené poruchy se mohou za života jedince projevit jen při expozici určitém druhu virových infekcí, např. tedy právě SARS-CoV-2.

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Interaktivní graf popisující klady a zápory testů protilátek COVID-19 na stránkách British Medical Journal

https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3325

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Vliv opatření proti šíření infekce SARS-CoV2 („lockdown“, roušky, „social distancing“) na celkovou úmrtnost je mizivý

V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.

Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.

Autor porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi, která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Kolik lidí usmrtil coronavirus? Boj badatelů s odhadem úmrtnosti

Badatelé bojují s odhadem úmrtnosti, zatímco pandemie pokračuje. Článek v časopise Nature popisuje obtíže při hledání skutečné úmrtnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Posun úmrtnosti

K odhadu úmrtnosti při epidemiích je používán posun úmrtnosti. Jedná se o srovnání aktuální úmrtnosti v určitém období s průměrnou úmrtností v tomto období za posledních pět let. Z věrohodných dat z více než 30 zemí vyplývá nárůst úmrtnosti o téměř 600 000. Oficiální data ale evidují úmrtí v souvislosti s COVID-19 pouze u přibližně 413 000 osob. Z těchto poznatků ale nelze učinit zjednodušený závěr, že úmrtnost na COVID-19 je o polovinu větší, než ukazují statistiky. Situaci komplikuje celá řada faktorů.

Některá úmrtí v souvislosti s COVID-19 nejsou správně zaznamenána anebo došlo k nárůstu jiných příčin úmrtí.

Komplikující faktory v odhadu úmrtnosti

V množině všech nadměrných úmrtí jsou započítáni kromě pacientů, kteří oficiálně zemřeli na COVID-19 i ti, kteří sice zemřeli také na COVID-19, ale o jejich infekci se nevědělo. Pak jsou zde nemocní, kteří zemřeli kvůli COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná – zde se totiž objevuje vliv snížené dostupnosti zdravotní péče, když například zdravotní systém kvůli redukovaným kapacitám nebyl schopný zajistit stávající zdravotní péči v plném rozsahu. Další roli v úmrtí v nepřímé souvislosti s COVID-19 sehrál vliv opožděné léčby z důvodu odkladu vyhledání lékařské péče pacienty (například je evidován nárůst úmrtí na infarkt myokardu). V menší míře mohou mít vliv i evidovaný nárůst případů domácího násilí, nárůst úmrtnosti na plicní embolii a ischemickou cévní mozkovou příhodu vzniklou ve spojitosti s onemocněním COVID-19. Tato souvislost nebyla zpočátku známa (https://www.covidfakta.eu/category/covid-a-cns/). Dále mohou statistiku komplikovat případy, ve kterých pacienti zemřeli s COVID-19, ale příčina úmrtí byla úplně jiná.

Další komplikující faktor v opačném směru je pokles úmrtnosti na některé specifické příčiny – například pokles počtu úmrtí při dopravních nehodách v dobách plošných karanténních opatření anebo na chřipku z důvodu zvýšených hygienických opatření. Tento pokles úmrtnosti může maskovat část nárůstu úmrtí na COVID-19 v množině nadbytečných úmrtí.

Excess deaths – zvýšení počtu úmrtí ve srovnání s předchozími roky

Analyzovat co nejpřesněji úmrtnost v souvislosti s COVID-19 potrvá roky po odeznění pandemie. Přesné vyhodnocení však nebude možné nikdy. Velkou neznámou jsou totiž chybějící statistické údaje ze středně a nízce rozvinutých zemí. Ve velké části světa jsou totiž data podhodnocená, protože se v řadě zemí neumírá v nemocnici, ale doma mimo systém zdravotní péče.

https://www.nature.com/articles/d41586-020-02497-w

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze

Orálně-fekální přenos SARS-CoV-2

Současné důkazy potvrzují, že hlavní cestou přenosu jsou kapénky od nakažených jedinců, které mohou vzniknout ve stadiu před rozvojem klinických projevů nebo v symptomatickém stadiu.

Analýza CEBM (Centra medicíny založené na důkazech) Oxfordské univerzity přináší shrnutí relevantních prací přinašející důkazy, že virus SARS-CoV-2 může infikovat také gastrointestinální trakt a dále se z něj šířit.

Část pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 (přibližně 12 %) má gastrointestinální příznaky (průjem, nauzeu, zvracení). Asi dvě pětiny (41 %) COVID-19 pozitivních pacientů vylučuje virus ve stolici. Vylučování viru stolicí trvá déle, než je přítomnost viru v nosohltanu. Byla potvrzena i přítomnost životaschopných virových částic ve stolici.

Zdravotnická zařízení

Mnoho vzorků nemocničních povrchů a vzduchu během pandemie v Londýně obsahovalo virovou RNA. Většina RNA pozitivních vzorků byla sice nalezena v místech obývaných COVID-19 nemocnými, ale 45 % pozitivních vzorků bylo nalezeno v místech, která nebyla bezprostředně obývána nemocnými. Kontaminované povrchy byly nejčastěji nalézány na klávesnicích, židlích a dávkovačích desinfekcí. Životaschopný virus se z povrchů ani ze vzduchu získat nepodařilo.

Stěry povrchů ze zdravotnického centra ve Wuhanu vykazovaly nejčastější míru pozitivity virové RNA v případě jednotky intenzivní péče (32 %), o něco méně na gynolologicko-porodnickém oddělení (28 %) a 20 % bylo nalezeno na oddělení vyhrazeném pro pacienty s COVID-19. Nejčastěji kontaminovanými povrchy byly tiskárny, klávesnice a kliky od dveří. Nejčastěji kontaminovanými ochrannými prostředky byly rukavice a dávkovače desinfekce.

Ve zdravotnickém zařízení v Singapuru byla testována přítomnost virové RNA pomocí RT-PCR. Nebyla zkoumána viabilita. Ve dvou zkoumaných pacientských pokojích, ve kterých se léčili nemocní s COVID-19, byly všechny vzorky negativní po provedeném běžném úklidu. V jednom pacientském pokoji s nemocnými, byly vzorky odebrány před úklidem. Zde byla zjištěna pozitivita výsledků u 13 z 15 povrchů v pokoji a 3 z 5 vzorků z toalety.

Detailně zpracovaná analýza provedená v únoru v Číně zkoumala vzorky stěrů z povrchů ve čtyřech náhodně vybraných trojlůžkových izolačních pokojích, v traktu oddělení a v částech vyhrazených pro personál. Nález RT-PCR pozitivních vzorků byl dokumentován dominantně na pacientských toaletách. Jeden slabě pozitivní vzorek vzduchu byl nalezen v traktu oddělení. Souhrn pozitivních nálezů z pokojů ukazuje obrázek. Práce zapadá do narůstajícího množství důkazů, že přenos nákazy probíhá i kontaktním přenosem. Zdůrazňuje význam hygieny rukou a desinfekce povrchů v boji s nákazou.

Odpadní vody

Virus je nalézán v odpadních vodách. Viabilní virové částice přetrvávají déle při nižších teplotách (14 dní při 4 °C, 2 dny při 20 °C).

Virus SARS-CoV-2 byl nalezen ve vzorcích odpadní vody ve Španělsku 41 dní před ohlášením prvního případu nákazy v zemi. Ve zmražených vzorcích vody (testována přítomnost 5 virových antigenů) byla zjištěna pozitivita již ve vzorcích z března 2019. Výsledky potřebují ověření. Nelze vyloučit falešnou pozitivitu metody PCR.

První pozitivní vzorek odpadních vod v Miláně byl zjištěn tři dny po identifikaci prvního nakaženého v Lombardii ve městě Codogno.

První pozitivní vzorky odpadních vod byly nalezeny pět dní po ohlášení prvních nakažených v Holandsku. Identifikace pozitivních vzorků byla možná při prevalenci onemocnění v populaci 1/100 000 nebo i nižší.

Kontrola odpadních vod tak může být citlivou metodou k monitoraci cirkulace viru v populaci. Virové částice v odpadních vodách nejsou velmi pravděpodobně viabilní.

Chlorování vody je nejefektivnějším nástrojem proti koronavirům ve vodě.