Novinová Informace o doporučení izraelského ministerstva zdravotnictví jak orientačně hodnotit ohroženost lidí Covidem-19 a tím potřebnost ochranného režimu podle věku a komorbidity
musí jít hlavně o zabránění rychlému a masovému rozšíření nemoci a umožnění postupného rozložení nákazy v čase. V tomto směru jsou některá karanténní opatření důležitá (diskutujme, v jakém rozsahu). Důležité je jistě důsledné používání roušek a respirátorů a cílené testování směrem k ochraně rizikových pacientů a osob v první linii. Zbrzdění postupu infekce sice nezabrání jejímu rozšíření, ale umožní, že ti kriticky nemocní, kteří mají těžce postižené plíce a vyžadují intenzivní péči, se dostanou k napojení na ventilátory. To se zdá v tuto chvíli být úzkým hrdlem celého systému, protože jednotek intenzivní péče a ventilátorů je omezený počet. Pomalý postup infekce zpomalí „průtok“ tímto úzkým hrdlem.
Kdy virus porazíme?
Dnes je téměř jisté, že virus neporazíme v krátkém čase. Diskutujme proto o karanténních opatřeních velmi odpovědně. Zastavení výroby, chodu podniků… Tedy neselektivní hermetická opatření budou mít nedozírné ekonomické a následně i psychosociální dopady, o politických nemluvě. Diskutujme o tom, zda dát ohrožené lidi (seniory a chronicky nemocné) do preventivní karantény, ale nedávejme do hermetické karantény celou zemi.
Mehta v JAMA Cardiology publikoval 5.5.2020 retrospektivní studii na 18472 pacientech, z nichž 1322 (7.2%) bralo chronicky ACE inhibitory a 982 (5.3%) ATII blokátory. Pozitivní COVID-19 test byl zaznamenán u 1735 (9.4%) z nichž 116 (6.7%) bralo ACE inh. a 98 (5.6%) ATII blokátory. Souvislost s pozit COVID-19 nebyla prokázána (overlap propensity score–weighted odds ratio, 0.97; 95% CI, 0.81-1.15).
Výsledky podporují doporučení odborných společností pokračovat v zavedené léčbě buď s ACE inh. nebo ATII blokátory během pandemie COVID-19. Nepřímo i vylučují epidemiologické riziko pro tyto pacienty. Vztah mezi závažností stonání pro tyto pacienty a jejich medikací nebyl v retrospektivní studii prokázán.
Přehledný článek v JAMA autorů Patel a Verma shrnuje poznatky o užívání ACE a AT blokátorů.
K vysazení této skupiny kardiofarmak neexistuje žádná validní práce, jen patofyziologické úvahy. Zdá se poněkud spekulativní uvažovat, že blokáda receptoru přes který proniká koronavirus do buňky může být horší (pro předpokládanou upregulaci), než jeho neblokovaný stav. Ze sfery patofyziologie jsou také práce poukazující na protektivní efekt těchto léčiv.
V dotazníku pro rodiče žáků a studentů, kteří by měli v květnu nastoupit zpět do lavic je používání ACE/AT blokátorů v rodině považováno za jeden z hlavních rizikových faktorů. To je samozřejmě nesmysl a mělo by se na to upozornit – že je to možná stejně rizikové jako protektivní.
Evropská kardiologická společnost (ESC), americká kardiologická asociace (AHA) ve shodě s národními společnostmi (ČKS) nedoporučují jakkoli zasahovat do medikací ACE inhibitory nebo sartany (blokátory angiotenzinových receptorů). Zcela chybí kontrolované práce o souvislosti se závažností koronavirové infekce. Je zde velké riziko dekompenzace kardiaků a hypertoniků. Uvedené třídy léků bere v ČR okolo 400.000 seniorů, kteří by neměli být čistě na podkladě této svojí medikace považováni za epidemiologické riziko.
Statement-of-the-European-Society-of-Hypertension-ESH-on-hypertension-Renin-Angiotensin-System-bl-1Stáhnout
Profesor epidemiologie Jiří Beran, ředitel Centra očkování a cestovní medicíny, polemizuje s prováděným testováním kolektivní imunity obyvatel Česka. Vlivem zvolené metodologie výsledkem nebudou informace, které očekáváme.
Studie kolektivní imunity nám zřejmě nepřinese očekávané informace o bezpříznakovém šíření viru v populaci a vlivu dosud prováděných protiepidemických opatření. Je totiž naplánována jen jako jednorázová studie, která si vytyčila za cíl sledovat imunitní parametry koronavirové infekce, jež by u zcela bezpříznakového průběhu neměly být přítomny. A ten lze očekávat až u 30-40% lidí. Rychlotesty nezahrnují buněčnou imunitu a odpověď v protilátkách třídy IgA, které mohou být pozitivní až v 15% populace exponované koronaviru.
V německém městečku Gangelt ve Westphalen
byla testována promořenost kombinací anti SARS-Cov2-IgA a IgG metodou ELISA společně s PCR metodou – s výsledkem 15.5%, zmiňovaná fatality rate byla 0.36%…..
The Royal Australian and New Zealand College of Radiologists (RANZCR) neosuhlasí s názorem chirurgické společnosti, která doporučuje doplnit CT hrudníku u nemocných s náhlou příhodou břišní u kterých je prováděno CT břicha kvůli ozřejmení etiologie. S odvoláním na publikace v časopise Radiology uvádějí, že CT hrudníku je negativní u 20% nemocných s COVID19 a u 50% asymptomatických nemocných se swab rRT-PCR pozitivním testem. A ani pozitivní CT nález není zcela specifický pro infekci virem SARs-CoV2.
Autoři navrhují zvážit indikaci CT u nemocných s negativním prvním rRT-PCR a v publikaci v rubrice Contraversies navrhují rozhodovací blokové schéma pro jednotlivé situace. Pokud je první PCR negativní navrhují po 48 hodinách opakovat PCR test ze suputa nebo opět výtěrem nosu a hrdla.
CT-v-pripade-negativniho-PCR-a-vysoke-klinicke-suspekce-na-COVID19_thoraxjnl-2020-214916.full_Stáhnout
https://thorax.bmj.com/content/early/2020/04/21/thoraxjnl-2020-214916
Většina profesionálních organizací nebo americkýé CDC v současné době NEODPORUČUJE rutinní screening CT pro diagnostiku nebo vyloučení COVID-19.
Negativní CXR nevylučuje diagnózu COVID-19.
V přiloženém souboru autoři klasifikují nálezy na prostém snímku a dokumentují jejich jednotlivé typy na obrázcích. Uvádějí též pravděpodobnost COVID19 u jednotlivých typů nálezů a doporučují formulaci popisů snímků. CT s typickým nález okrsků s denzitou mléčného skla, které se u symptomatických nemocných objevují mezi 0-4 dnem onemocnění, není doporučované jako rutinní vyšetření na počátku onemocnění.