Článek více než 50 autorů ze Španělska, Itálie, Německa, Austrálie analyzuje spojitost COVID19 onemocnění u různých krevních skupin nemocných z Itálie a Španělska a s klastrem na 3. chromozomu.
x
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Jelikož virus SARS-CoV-2 není adaptován na člověka má onemocnění různé formy podle místa vstupu, infekční dávky, stavu imunity. Po obvyklé počáteční klinické symptomatologii (dle WHO, CDC, ECDC – horečka ≥38°C, kašel, dušnost) se tato nemoc mnoha tváří může vyvíjet jako:
- infekce HCD/nasofaryngitida → vyléčení (samoúzdravné)
- infekce DCD/pneumonie → vyléčení pozvolné (hospitalizace), bronchiální hyperreaktivita, plicní fibróza
- komplikace (MODS) → vyléčení nejisté (ICU)
O průběhu nemoci u konkrétního člověka rozhoduje jeho zdatnost a stav imunity a velikost virové nálože (množství viru, doba expozice). Podrobněji patogenezi onemocnění rozebírám v přiložené přednášce.
Článek publikovaný ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických se zabývá možností šíření nákazy vzduchem drobnými kapénkami, které vznikají při řeči.
Je prokázáno, že ve slinách jsou částice viru SARS-CoV-2 přítomny i u asymptomatických pacientů. Autoři pomocí laseru v laboratorních podmínkách zjišťovali množství kapének, které při řeči vznikají.
Průměrně docházelo ke vzniku přibližně 1000 kapének za vteřinu. Objem kapének a jejich množství rostl s hlasitostí řeči. Velikost tvořených kapének měla vliv na délku setrvání ve vzduchu a množství virových částic v kapénce. Menší kapénky obsahují sice menší virovou nálož, ale zůstávají ve vzduchu déle. Delší setrvání kapének ve vzduchu umocňuje zmenšení jejich objemu rychlým vypařováním tekutiny z těchto kapének.
Autoři také vypočítávají, jaká virová nálož je přítomna v jedné kapénce. Například v kapénce o velikosti 10 µm před vyschnutím je přítomna jedna virová částice s pravděpodobností 0,37 %, v kapénce o velikosti 50 µm pravděpodobnost přítomnosti jedné virové částice je již vyšší, a to 37 %.
Autoři odhadují, že při řeči vzniká za vteřinu nejméně 1000 kapének obsahujících virové částice, které zůstávají v neproudícím vzduchu při pokojové teplotě a nízké relativní vlhkosti více než 8 minut.
Rozdílem od běžného života je provedení testu v laboratorních podmínkách při absenci proudění vzduchu. Test byl prováděn při nízké relativní vlhkosti vzduchu, která má vliv na zrychlení vysychání kapének, a tím na delší setrvání kapének ve vzduchu. Drobným rozdílem od našich podmínek může být i fakt, že zkoumána byla anglická věta: „Stay healthy.“, kde právě slabika „th“, která v češtině chybí, má produkovat nejvíce kapének.
Zatím není známo, jakou virovou nálož by musel člověk vdechnout, aby virus způsobil onemocnění COVID-19. Podle názoru autorů práce ale představují tyto kapénky významnou cestu přenosu viru SARS-CoV-2. Tento názor nemají zatím vědecky potvrzen.
Práce se nezabývá vlivem používání ústenek na případné snížení virové nálože.
Robert Cuffe z BBC (News Head of Statistics) vysvětluje tři možné způsoby odhadu úmrtí na COVID19, s COVID19 a zvýšenou mortalitu v porovnání s 5-letou průměrnou hodnotou. Na konkrétních číslech uvádí tyto hodnoty v jednotlivých částech Spojeného království Velké Británie a severního Irska.
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Děti a dospívající do 19 let představují ve všech zemích postižených epidemií COVID-19 jen 1-2 % všech nemocných. Průběh onemocnění je u nich zpravidla mírnější než v pozdějším věku a fatální případy jsou zcela ojedinělé. Pediatři se obávali, zda některé skupiny dětí mohou být zranitelnější, ale to se naštěstí neprokázalo ani v případě kojenců, ani u dětí s chronickým plicním onemocněním, ani u imunosuprimovaných dětí v průběhu onkologické léčby. Děti jistě hrají určitou roli v komunitním šíření infekce. Transplacentární přenos byl zaznamenán zcela výjimečně a podle dostupných zpráv nebyl jednoznačně verifikován. Velkou výzvou zůstává otázka, zda rozdíly v klinické závažnosti u různých věkových skupin pomohou porozumět podstatě imunitní odpovědi organismu v průběhu COVID-19.
Autoři z Harvard Medical School v multicentrické mezinárodní studii hodnotí na základě analýzy registrů léčbu pacientů s COVID-19 využívající antimalarikum chlorochin a/nebo hydroxychlorochin v kombinaci s makrolidovými antibiotiky. 14 888 pacientů bylo léčeno antimalarikem (1 868 dostalo chlorochin, 3 783 dostalo chlorochin s makrolidem, 3 016 dostalo hydroxychlorochin a 6221 dostalo hydroxychlorochin s makrolidem). 81 144 nedostávalo ani jednu z výše uvedených kombinací a odpovídalo kontrolní skupině. Z podrobné analýzy vyplynulo, že každý z těchto lékových režimů s antimalarikem byl spojen se sníženým přežíváním hospitalizovaných s COVID-19 a se zvýšenou frekvencí komorových arytmií (ventrikulárních tachykardií a atriálních fibrilací vzniklých de.novo) Proto v závěru článku v časopise The Lancet autoři tuto léčbu důrazně nedoporučují. Na základě této práce a dalších analýz byla léčba již zakázána ve Francii, Itálii a Belgii. Výjimku představují probíhající kontrolované klinické studie schválené národními regulátory.
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Ve všech zemích největší počet obětí mezi klienty dlouhodobé zdravotně sociální péče (DS, DZR, LDN) při kumulace rizikových faktorů:
velmi staří, multimorbidní a křehcí (frail) klienti, mnohdy odtržení od potřebné zdravotní péče, stálé nebezpečí nezvládnutí ústavní epidemie (zavlečení, promoření, chaos).
Česko bohužel dlouhodobě zdravotně sociální pomezí systémově neřeší = potenciální velký problém epidemiologický, etický, právní, zdravotní, organizační pro případnou 2. vlnu!!!
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Popisuji naše zkušenosti s průběhem těžkých virových pneumonií při infekci SARS-CoV2 či RDS na JIP. Diskutujeme monitorování nemocných, podpůrnou léčbu včetně ECMO a atypický průběh onemocnění s celkovou endothelitidou.
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Výskyt deprese, úzkosti a PTSD a další neuropsychiatrické projevy u SARS-Cov2 a možné souvislosti restrikcí a izolace v rámci nouzového stavu s domácím násilím, spotřebou alkoholu či sebevražedností.
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Shrnuji základní metody přímého a nepřímého průkazu infekce virem SARS-CoV2. Rozebírám možné příčiny falešné negativity PCR testů a falešné pozitivity i negativity sérologické diagnostiky.