https://www.covid19insweden.com/en/
https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/
Rubrika: • léčba, léky, ostatní
Autor mnoha příspěvků na youtube polopatickým způsobem komentuje publikace týkající ochrany před těžkým průběhem onemocnění COVID19. Je však nutné upozornit, že u obou doporučovaných prostředků exituje možnost předávkování. Kromě komentovaných publikací je přiložen také krátký článek z časopisu Lancet rozebírající možné obtíže a problémy klinických studií. Článek také zmiňuje dvě publikované studie uvádějící inverzní korelace mezi národními odhady stavu vitaminu D a incidencí a mortalitou COVID-19 v evropských zemích. Dle jedné z citací z Irska mají země z oblasti s nižší zeměpisnou šířkou – typicky „slunečné“ země, jako je Španělsko a Itálie (zejména severní Itálie) nízké průměrné koncentrace 25 (OH) D a vysokou míru nedostatku vitaminu D. Tyto země také zažívají nejvyšší míru infekce a úmrtnosti v Evropě. Země severní šířky (Norsko, Finsko, Švédsko), které dostávají méně UV slunečního záření než jižní Evropa, měly ve skutečnosti mnohem vyšší průměrné koncentrace 25 (OH) D, nízkou hladinu deficitu a v Norsku a Finsku nižší míru infekce a úmrtí.
Další přiložený článek je metaanalýza dalších studií ohledně hladiny 25 (OH) D (v tisku). Autoři v něm analzyovali 25 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ve kterých bylo celkem 10 933 účastníků. Účinek vitaminu D pro prevenci akutní respirační infekce byl dle této publikace spolehlivě prokázán. Nejsilnější ochranné účinky byly spojeny s podáváním denních dávek 400–1 000 IU vitaminu D po dobu ≤ 12 měsíců.
Normální laboratorní hodnoty vitamin S-25-OH: <25 nmol / litr = výrazný nedostatek, 25-50 = nedostatek, 50-75 = dostatečná hladina. (Kalcifediol=kalcidiol=25-hydroxycholekalciferol=25-hydroxyvitamin D je prehormon, metabolit, jehož hladina v séru určuje hladinu vitmínu D)
Velmi dobře vysvětlený vývoj epidemie, čísla R a změny exponenciální na logistickou křivku
český článek na stejné téma z matematicko fyzikální fakulty na webu je zde:
https://www.matfyz.cz/clanky/matematika-koronaviru-exponenciala-vs-logisticka-krivka
V časopise Science byl na konci září 2020 uveřejněn článek indických a amerických autorů. Ačkoli se většina případů COVID-19 vyskytla v zemích s nízkými HDP, nižší úrovní zdravotnictví a nižší dostupností zdravotní péče, je o epidemiologii onemocnění v těchto podmínkách známo málo. Data z indických států Tamil Nadu a Ándhrapradéš poskytují podrobný pohled na přenosové cesty SARS-CoV-2 a úmrtnost v prostředí s vysokou incidencí.
Hlášené případy a úmrtí byly soustředěny do mladších kohort, než se očekávalo z pozorování v zemích s vyšším HDP, a to i po zohlednění demografických rozdílů Mezi 575 071 vyšetřenými bylo 84 965 potvrzených případů. Pravděpodobnost infekce se pohybovala od 4,7 % u nízkorizikových do 10,7% u a vysoce rizikových typů kontaktů. Kontakty stejného věku byly spojeny s největším rizikem infekce. Úmrtnost byla 0,05% ve věku 5-17 let a postupně stoupala s věkem až na 16,6% ve věku ≥ 85 let. Pro výzkum účinnosti různých opatření jsou naléhavě nutná primární data ze zemí s nízkými zdroji.
Analýza dat poukazuje na značné rozdíly v pravděpodobnosti přenosu: žádné sekundární infekce nebyly spojeny se 71% případů, jejichž kontakty byly sledovány a testovány. Naopak data prokázují vysokou prevalenci infekce u dětí, které byly v kontaktu s vrstevníky. Zvýšené riziko infekce u jedinců vystavených nakaženým vrstevníkům je ale zjevné i u dospělých. Zavírání škol a jiné nefarmaceutické intervence během studijního období snad mohou přispět ke snížení kontaktu mezi dětmi. Naše analýzy nicméně ukazují, že sociální interakce mezi dětmi i tak vedou k přenosu. Celková úmrtnost u infikovaných jedinců ve zkoumaném souboru byla 2,1%.
https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/
Aktuální přehled doporučení léčby COVID19 v 215 stránkové publikaci opakovaně zveřejňují američtí autoři – panel vedou dva lékaři z NIH, Bethesda a jeden lékař z Weill Cornell Medicine, NY. Celkem se na publikaci podílí dalších 30 vysoce erudovaných lékařů z amerických univerzit a výzkumných institucí. Předposlední update byl proveden 9.10.2020, poslední 22.10.2020. Byla doplněna sekce „Therapeutic management“ s podrobnější diskuzí k indikaci podávání a k dávkování remdesviru a dexamethasonu a sekce o léčbě HIV+ pacientů s infekcí COVID19 a sekce „COVID a influenza“
V sekci klinických příznaků byla doplněna data a doporučení k léčbě perzistujících obtíží po prodělané infekci. V sekci léčby těžce nemocných (critically ill) byly doplněny podsekce „Sedation management“ a „Post-Intesive Care Syndrom“. Na konci každé sekce je uvedeno mnoho zdrojové literatury s elektronickými odkazy.
American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.
Maska resp. rouška typu N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.
Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.
Kolektiv autorů z Kanady shrnuje v přehledné práci rozborem 172 prací z 16 zemí účinnost různých typů ochrany od sociálního ditancování přes roušky až po ochranu očí. Autoři uváději 87 citovaných zdrojů z lket 2003-2020. Vzdálenost 1m, 2m a 3m mají logicky vzestupný efekt ochrany. Použití obličejových masek je vhodné dle frekvenční a Bayesiánské analýzy jak pro ochranu zdravotníků tak veřejnosti, v komunitě je sice méně efektivní než v prostředí zdravotní péče, ale protektivní účinek na šíření viru je zřejmý. Respirátory N95 jsou účinější než bavlněné chirurgické roušky a to i i při absenci aerosolizace. Ochrana očí může poskytnout další výhody.
Rouška nezabrání infekce, ale zmenší množství = dávku viru a tak se zvýší množtví lidí, u kterých se vyvine imunita ale neonemocní. Toto je hypotéza kterou popisují dva autoři v článku publikovaném v NEJM v září 2020. Autoři spekulují, že by efekt roušek napodoboval nejstarší doloženou metodu ochrany proti pravým neštovicím. Již v 10. století v Číně bylo používáno vdechování usušených neštovičných strupů, obsahujících především neaktivní viriony. Tato metoda se nazývá variolizace.
V poměrně dlouhé a fakty nabité přednášce komentuje Ivor Cummins na demografických křivkách a vývoji mortality na COVID19 v jednotlivých státech. Dva odlišné typy epidemického šíření respiračních virových infekcí byli popsány již v minulém století. Tzv. Gompertzova křivka popisuje šíření chřipky v Evropě a na východním pobřeží USA. Tzv. „double hump“ křivka popisuje šíření epidemií chřipky na celém území USA. Zde se totiž kombinují plochá křivka, s delším plateau, popisující šíření respiračních virových infekcí v rovníkových zemích a v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko, jižní části Kalifornie a Florida) a výše zmíněná Gompertzova křivka.
Dále autor z Irska analyzuje příčinu vyšší úmrtnosti ve Švédsku v porovnání s Norskem a Fisnkem a vysvětluje jí na grafech výrazným poklesem úmrtnosti na konci roku 2019 a v lednu 2020 ve Švédsku. Ve Fisnku a Norsko ve stejném období k žádnému poklesu úmrtnosti nedošlo. Tím vznikla ve Švédsku početně větší skupina tzv. křehké populace (vyšší věk a chronická onemocnění v pokročilé fázi), kterou pak zahubila rychle se šíří respirační infekce COVID19.
Autor porovnává „excessive death“ tedy výchylku na kumulativních grafech mortality dle stránek euromomo.eu ve sledovaných evropských státech v roce 2018 v průběhu chřipkové epidemi, která proběhla bez jakýchkoli evropských karantén a bez většího zájmu médii a v roce 2020. Rozdíl vzhledem ke sledované populaci 360 miliónů je velmi malý.