Autoři z Harvard Medical School v multicentrické mezinárodní studii hodnotí na základě analýzy registrů léčbu pacientů s COVID-19 využívající antimalarikum chlorochin a/nebo hydroxychlorochin v kombinaci s makrolidovými antibiotiky. 14 888 pacientů bylo léčeno antimalarikem (1 868 dostalo chlorochin, 3 783 dostalo chlorochin s makrolidem, 3 016 dostalo hydroxychlorochin a 6221 dostalo hydroxychlorochin s makrolidem). 81 144 nedostávalo ani jednu z výše uvedených kombinací a odpovídalo kontrolní skupině. Z podrobné analýzy vyplynulo, že každý z těchto lékových režimů s antimalarikem byl spojen se sníženým přežíváním hospitalizovaných s COVID-19 a se zvýšenou frekvencí komorových arytmií (ventrikulárních tachykardií a atriálních fibrilací vzniklých de.novo) Proto v závěru článku v časopise The Lancet autoři tuto léčbu důrazně nedoporučují. Na základě této práce a dalších analýz byla léčba již zakázána ve Francii, Itálii a Belgii. Výjimku představují probíhající kontrolované klinické studie schválené národními regulátory.
Rubrika: • incidence, mortalita, statistické analýzy
Konference „Co víme a nevíme o COVID aneb Nemoc není politika“ 26.5.2020
Přednáška shrnuje možné přístupy ke sběru dat (pasivní a aktivní sběr dat), hodnotí proběhlé studie a diskutuje možný design studií budoucích.
Autoři analzyuji některé rizikové faktory u onemocnění COVID19, především křehkosti ve stáří a diabetes mellitus.
Ze sledování dat úmrtnosti v některých evropských státech lze dovodit jak moc ovlivnila pandemie SARS-CoV2 úmrtnost – (viz naše zprávu o projektu euromomo). Z dat k 20. týdnu je zřejmé, že v okolních státech /Německo, Rakousko, Maďarsko/ k žádnému zvýšení úmrtnosti nedošlo. Naopak je úmrtnost v mnoha týdnech pandemie nižší než průměr za posledních 5 let. Stejná je situace v ČR do 13. týdne. Zpoždění českých dat vysvětluje tiskový mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar ( jan.cieslar@czso.cz) takto:
Systém sběru dat o zemřelých ČSÚ probíhá prostřednictvím sběru a zpracování statistických hlášení o úmrtí, které vyplňují a na ČSÚ posílají příslušné matriční úřady. Lhůta na posílání je určena na nejpozději 5. kalendářní den po skončení kalendářního měsíce. Tato lhůta je daná historicky a vychází z měsíčního cyklu zpracování a kontroly demografických dat a zřejmě i ekonomických důvodů (dříve šlo pouze o papírová hlášení posílaná klasickou poštou; i nyní je však poštou stále zasílán poměrně velký objem hlášení – 40% v případě hlášení o sňatku či úmrtí, 98% v případě hlášení o narození, zbytek se posílá datovou schránkou buď jako sken hlášení anebo v elektronicky čitelném formátu). Tímto bohužel vzniká už několikatýdenní „zpoždění“ hned na začátku intervalu mezi datem úmrtí a zpracováním na ČSÚ.
V zájmu zveřejňování nezkreslených údajů tak ČSÚ zveřejňuje nyní údaje o týdenních počtech úmrtí pouze za ty týdny, které jsou vyhodnoceny jako dostatečně úplné ke zveřejňování. Vždy je však určitá část úmrtí, o nichž se informace dostane na ČSÚ s větším zpožděním, proto jsou údaje vedeny jako předběžné: https://www.czso.cz/csu/czso/oby_cr
Tento portál poskytuje informace o počtu hospitalizovaných v jednotlivých švédských městech a nemocnicích, o věkové struktuře i rizikových onemocněních hospitalizovaných pacientů s COVID19. Údaje jsou každodenně aktualizované.
Počet nově hospitalizovaných nemocných na JIP ve Švédsku od začátku května pomalu klesá navzdory nezavedení karantény a neuzavření základních škol a školek. Celkový počet hospitalizovaných a zemřelých je však v porovnání s ČR cca desetinásobný. Ale například oproti Francii či Irsku se o mnoho neliší, ačkoli v Irsku je přísná karanténa a uzavřené školy pro žáky od 12.3. až doposud (23.5.). Ve Francii je kromě uzavření škol též omezeno cestování mezi kraji atd. atd.. Opatření ve Francii, zelené a červené zóny https://www.bbc.com/news/world-europe-52615733 a přetrvávající omezení shromažďování včetně náboženských https://www.france24.com/en/20200523-france-to-allow-religious-gatherings-with-worshippers-in-masks-after-covid-19-ban
https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/
Opatření v Irské republice jsou shrnuta zde https://www.theguardian.com/world/2020/may/02/ireland-extends-covid-19-lockdown-to-18-may-before-phased-exit
Čínští autoři podrobně popisují post mortm nálezy na ledvinách u 26 zemřelých na COVID19. Prokazují četné a výrazné erytrocytové agregáty, blokující kapilární lumen. Tyto agregáty neobsahovaly trombocyty ani fibrinoidů. Patologové neprokazují známky vaskulitidy, intersticiálního zánět nebo krvácení. Vyšetření pomocí elektronového mikroskopu ukázuje shluky částic podobných koronavirům s výraznými hroty v tubulárním epitelu a podocytech. Dále bylo zjištěno, že receptor SARS-CoV-2, ACE2, je upregulovaný u pacientů s COVID-19 a imunobarvení pomocí nukleoproteinové protilátky SARS-CoV bylo pozitivní v tubulech. Studie poskytuje přímý důkaz invaze SARSCoV-2 do ledvinové tkáně.
Na webové stránce ourworldindata.org lze interaktivně sestavit různé grafy týkající se COVID19. Na grafu lze porovnat počet testů v okolním zemích, v UK, v USA, ve Švédsku a pak v zemích nejvyšším počtem testů na jednu prokázanou nákazu. Je nutné zdůraznit, že se nejedná o počet testů k prokázání jednoho nemocného, ale jednoho nakaženého, který v době testu mohl být buď nemocný nebo zcela zdravý a bez příznaků (například při epidemiologické trasování kontaktů nemocného nebo při plošném testování v určité skupině nebo oblasti). Velmi vysoký počet testů tedy mají země, které testují plošně a poté země s velmi aktivním vyhledáváním možných infikovaných nemocných. Země, které vyšetřují jen nemocné s typickými klinickými obtížemi potřebují jen velmi málo testů k potvrzení jednoho nemocného s COVID19.
Na této stránce si můžeme sami vytvořit interaktivní grafy dle různých parametrů a pro různé země ve zvoleném období per capita nebo celková čísla a vždy aktualizované.
Studie zahrnuje 1 620 hospitalizovaných pacientů s COVID-19, včetně 84 (5,1%), kteří dostali famotidin do 24 hodin od přijetí do nemocnice. 340 (21%) zemřelo nebo bylo intubováno. Použití famotidinu bylo spojeno se sníženým rizikem smrti nebo intubace (upravený poměr rizika (aHR) 0,42, 95% CI 0,21-0,85) a také se sníženým rizikem smrti samotné (aHR 0,30, 95% CI 0,11-0,80). Článek nebyl publikován v recenzovaném časopise, ale na serveru, který uveřejňuje články v recenzním řízení či předběžné výsledky lékařských studií. www.medrxiv.org. Autoři se domnívají, že lék Famotidin zabraňuje replikaci viru SARS-COV2. Nefungují tak ale častěji používané blokátory protonové pumpy. Autoři uvádějí, že jde o retrospektivní analýzu a ne o prospektivní výzkum s náhodným výběrem a účinek léku musí být dále ověřen a případně potvrzen. Lék je pod názvem Famosan v ČR volně prodejný v 10 mg balení.
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.05.01.20086694v1
Recentní práce v JACC (2800 pts) prokazuje pozitivní dopad terapeutické antikoagulace na mortalitu u závažných forem COVID-19 v intenzivní péči a na umělé plicní ventilaci. Zde byl rozdíl v mortalitě 63% (LOS 9 dní) u pacientů bez antikoagulace vs 29% (LOS 21 dní) u antikoagulovaných, p<0.001. U méně závažných forem byl rozdíl nevýznamný.