Autor: Jiří Neuwirth

Rubriky
• CT, rtg, sono a MR • plíce

Rozbor znaků na CT u virových pneumonií a COVID-19 – metanalýza

Autoři provedli metanalýzy všech publikací popisující znaky virových pneumonií na CT. Zařazeny byly publikace popisující CT nálezy u imunokompetentní pacientů starších 16 let s virovou pneumonií, vyšetřených do 14 dnů od začátku obtíží s pozitivním průkazem COVID-19, adenovirus, chřipku A, rhinovirus, parainfluenzu nebo respirační syncyciální virus. Byly zahrnuty jen publikace analyzující více než 10 pacientů a CT znaky se souhrnnou prevalencí s 95% intervalem spolehlivosti (95% CI). Z 2263 publikací bylo vybráno 96 a po jejich analýze splnilo výše uvedená kritéria 33 článků.

• Nejčastější CT znaky COVID19 pneumonií : zastínění typu mléčného skla (GMO), kombinace GMO a konsolidace, bilaterální změny, periferní distribuce a postižení dolního laloku
• Nejčastějšími CT znaky virové pneumonie jiné než COVID: kombinace GMO a konsolidace, poté zastínění typu mléčného skla, bilaterální změny, náhodnou nebo difúzní distribuce a postižením dolního laloku.
• Pneumonie COVID-19 vykazovala ve srovnání s non-COVID virovou pneumonií vyšší prevalenci periferní distribuce a postižení horních a středních laloků

Přeloženo do jednoduché mluvy – na základě CT typu změn nálezu není možné spolehlivě odlišit pneumonii COVID-19 vs. non-COVID virovou pneumonii.

CT-ZNAKY-COVID-VS-JINE-VIROVE-PNEUMONIE-METAANALZYAStáhnout

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost • psychika, sociologie

Long COVID19 – dlouhodobé problémy následující po krátkém a mírném průběhu prvotní infekce

Článek z British Medical Journal uvádí že COVID-19 je komplexní multisystémové onemocnění, které se neomezuje pouze na kardiopulmonální systém.

Běžným a nejčastějším příznakem je „výrazná a trvající únava“ byla Další příznaky jsou: kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů, tíhu a tlak na hrudi, kožní vyrážky, palpitace, horečka, bolesti hlavy, průjem a parestezie,.
Velmi častým rysem je recidivující, remitující podstata nemoci, kdy se pacient cítí zcela uzdraven a ale obtíže se nenadále znovu a znovu vrací.

Long-COVIDStáhnout

V říjnu vydal britský NIHR (National Institute for Helath Research) 29 stránkovou publikaci „Jak žít s a po prodělaném onemocnění COVID-19“. Autoři odhadují že z více než 95000 hospitalizovaných pacientů s Covid19 bude potřebovat 45% trvalou podporu. Dále citují italskou práci, ve které se uvádí, že 87% lidí propuštěných z římské nemocnice mělo alespoň jeden příznak 60 dní po přijetí do nemocnice s dg Covid19. 55% mělo v průběhu 60 dnů od začátku onemocnění po proušttění tři nebo více z dále uvedených subjektivních příznaků: únava (53%), obtíží s dýcháním (43%), bolesti kloubů (27%), bolesti na hrudi (22%). 40% uvedlo, že to snížilo kvalitu jejich života.

Living-with-Covid-Themed-Review-October-2020Stáhnout

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • karanténa, vakcíny, očkování • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • pro neodbornou veřejnost

Statistika – pozitivně testovaní, zemřelí a hospitalizovaní na JIP – Švédsko přehled zdrojů informací

https://www.covid19insweden.com/en/

https://platz.se/coronavirus/

https://www.folkhalsomyndigheten.se/the-public-health-agency-of-sweden/communicable-disease-control/covid-19/prevention/

https://www.icuregswe.org/data–resultat/covid-19-i-svensk-intensivvard/

Rubriky
• karanténa, vakcíny, očkování • populárně naučné - nerecenzované • portály, deklarace, petice, odborné diskuze • věkové skupiny

Barringtonská deklarace

Signatures
Počet signatářů Great Barrington deklarace překročil 3.11.2020 celkem 657 000.


Prohlášení z Great Barringtonu
Jsme epidemiologové infekčních onemocnění a odborníci na veřejné zdraví. Dělá nám starosti, jaké zničující dopady na tělesné a duševní zdraví mají opatření proti covidu 19 a navrhujeme místo nich takzvanou cílenou ochranu.

Stojíme politicky nalevo i napravo a pocházíme z různých částí světa. Své životy jsme zasvětili ochraně lidí. Současná opatření zmrazují různé oblasti společenského života a vážně poškozují veřejné zdraví, krátkodobě i dlouhodobě. Negativní dopady jsou četné a (abychom jmenovali jen některé z nich) patří mezi ně:
méně proočkovaných dětí,
zhoršení výsledků kardiovaskulárního programu,
včas nepodchycené výskyty rakoviny
a zhoršující se duševní zdraví.

To vše povede ke zbytečným úmrtím v následujících letech. Nejvíc to dopadne na mladé lidi a lidi s nejnižšími příjmy.
Žáci a studenti, kteří nemohou normálně chodit do škol, platí nespravedlivou daň.

Udržovat současná opatření do doby, než bude vakcína, znamená způsobit nenapravitelné škody, které neúměrně dopadnou na společensky znevýhodněné vrstvy obyvatel.
Naštěstí toho víme o viru čím dál tím víc. Víme, že covidem 19 jsou tisíckrát víc než mladí smrtelně ohroženi staří a nemocní lidé. Na děti číhá spousta mnohem závažnějších nebezpečí než covid 19, nebezpečnější je pro ně i chřipka.

Jak imunita celé populace roste, klesá nebezpečí nákazy pro všechny a chrání i ohrožené skupiny. Víme, že každá populace nakonec získá skupinovou imunitu – tedy že dosáhne bodu, kdy se šíření infekce zpomalí a stabilizuje. Získání kolektivní imunity se dá napomoci očkováním, ale vzniká po čase i bez vakcinace. Naším cílem by proto mělo být zabránit úmrtím a společenským škodám, dokud nedosáhneme skupinové imunity.

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana.

Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit.

Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné.

4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:
Autoři
Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění.

Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

Podpis lze připojit zde

Home

Komentář k výzvě

The biggest protest movement you’ve never heard of

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • pro neodbornou veřejnost

Levná ochrana = profylaxe před COVID19 – zinek a vitamín D

Autor mnoha příspěvků na youtube polopatickým způsobem komentuje publikace týkající ochrany před těžkým průběhem onemocnění COVID19. Je však nutné upozornit, že u obou doporučovaných prostředků exituje možnost předávkování. Kromě komentovaných publikací je přiložen také krátký článek z časopisu Lancet rozebírající možné obtíže a problémy klinických studií. Článek také zmiňuje dvě publikované studie uvádějící inverzní korelace mezi národními odhady stavu vitaminu D a incidencí a mortalitou COVID-19 v evropských zemích. Dle jedné z citací z Irska mají země z oblasti s nižší zeměpisnou šířkou – typicky „slunečné“ země, jako je Španělsko a Itálie (zejména severní Itálie) nízké průměrné koncentrace 25 (OH) D a vysokou míru nedostatku vitaminu D. Tyto země také zažívají nejvyšší míru infekce a úmrtnosti v Evropě. Země severní šířky (Norsko, Finsko, Švédsko), které dostávají méně UV slunečního záření než jižní Evropa, měly ve skutečnosti mnohem vyšší průměrné koncentrace 25 (OH) D, nízkou hladinu deficitu a v Norsku a Finsku nižší míru infekce a úmrtí.

vitam-D-A-case-to-answer-LancetStáhnout

Další přiložený článek je metaanalýza dalších studií ohledně hladiny 25 (OH) D (v tisku). Autoři v něm analzyovali 25 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) ve kterých bylo celkem 10 933 účastníků. Účinek vitaminu D pro prevenci akutní respirační infekce byl dle této publikace spolehlivě prokázán. Nejsilnější ochranné účinky byly spojeny s podáváním denních dávek 400–1 000 IU vitaminu D po dobu ≤ 12 měsíců.

Normální laboratorní hodnoty vitamin S-25-OH: <25 nmol / litr = výrazný nedostatek, 25-50 = nedostatek, 50-75 = dostatečná hladina. (Kalcifediol=kalcidiol=25-hydroxycholekalciferol=25-hydroxyvitamin D je prehormon, metabolit, jehož hladina v séru určuje hladinu vitmínu D)

vitam-D-studies-metaanalysisStáhnout
Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • pro neodbornou veřejnost

Epidemie a exponenciální a logistická křivka

Velmi dobře vysvětlený vývoj epidemie, čísla R a změny exponenciální na logistickou křivku

český článek na stejné téma z matematicko fyzikální fakulty na webu je zde:

https://www.matfyz.cz/clanky/matematika-koronaviru-exponenciala-vs-logisticka-krivka

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy

Publikace WHO výrazně snížila odhadovanou úmrtnost na COVID19

Prof. Ioannidis publikoval 14. října 2020 35 stránkový bulletin WHO, týkající se úmrtnosti v rámci probíhající pandemie. Na základě metaanalýzy 61 studií a osmi předběžných národních odhadů se séroprevalence pohybuje mezi 0,02% do 53,40%. Míra úmrtnosti na infekci se pohybovala od 0,00% do 1,54%. Na 51 místech byla střední míra úmrtnosti na COVID19 0,27% (korigováno na 0,23%).

Medián úmrtnosti na COVID19 u lidí <70 let 0,05%

  • 0,09% v lokalitách s mírou úmrtnosti (< 118 úmrtí / milion)
  • 0,20% v lokalitách s 118–500 úmrtími COVID19 / milion lidí
  • 0,57% v lokalitách s> 500 úmrtími COVID19 / milion lidí

Závěr: Míra úmrtnosti na infekci COVID19 se může v různých zemích i regionech podstatně lišit. To odráží rozdíly ve věkové struktuře populace a casemixu infikovaných a zemřelých pacientů a dalších faktorech. Odvozená míra úmrtnosti v současné pandemii je však mnohem nižší než byly dřívější odhady.

Infection-fatality-rate-WHO-16-Oct-2020Stáhnout

Jako odkaz – citace číslo 71. je uvedena publikace UZIS

Komentovář k článku a k vývoji mortality v Irsku s lockdownem a rouškami a ve Švédsku bez roušek a lockdownu od Ivora Cumminsez 15.10. je zde.

Rubriky
• incidence, mortalita, statistické analýzy • léčba, léky, ostatní • testování (rRT-PCR, IgG, IGM, IgM, T-CD4+, CD8+)

Epidemiologie a přenos COVID19 – data z Indie

V časopise Science byl na konci září 2020 uveřejněn článek indických a amerických autorů. Ačkoli se většina případů COVID-19 vyskytla v zemích s nízkými HDP, nižší úrovní zdravotnictví a nižší dostupností zdravotní péče, je o epidemiologii onemocnění v těchto podmínkách známo málo. Data z indických států Tamil Nadu a Ándhrapradéš poskytují podrobný pohled na přenosové cesty SARS-CoV-2 a úmrtnost v prostředí s vysokou incidencí.

Hlášené případy a úmrtí byly soustředěny do mladších kohort, než se očekávalo z pozorování v zemích s vyšším HDP, a to i po zohlednění demografických rozdílů Mezi 575 071 vyšetřenými bylo 84 965 potvrzených případů. Pravděpodobnost infekce se pohybovala od 4,7 % u nízkorizikových do 10,7% u a vysoce rizikových typů kontaktů. Kontakty stejného věku byly spojeny s největším rizikem infekce. Úmrtnost byla 0,05% ve věku 5-17 let a postupně stoupala s věkem až na 16,6% ve věku ≥ 85 let. Pro výzkum účinnosti různých opatření jsou naléhavě nutná primární data ze zemí s nízkými zdroji.
Analýza dat poukazuje na značné rozdíly v pravděpodobnosti přenosu: žádné sekundární infekce nebyly spojeny se 71% případů, jejichž kontakty byly sledovány a testovány. Naopak data prokázují vysokou prevalenci infekce u dětí, které byly v kontaktu s vrstevníky. Zvýšené riziko infekce u jedinců vystavených nakaženým vrstevníkům je ale zjevné i u dospělých. Zavírání škol a jiné nefarmaceutické intervence během studijního období snad mohou přispět ke snížení kontaktu mezi dětmi. Naše analýzy nicméně ukazují, že sociální interakce mezi dětmi i tak vedou k přenosu. Celková úmrtnost u infikovaných jedinců ve zkoumaném souboru byla 2,1%.

epidemiology-and-transmission-India_science-sept-2020-Princetown-Johns-Hopkins-2Stáhnout

Rubriky
• CNS • CT, rtg, sono a MR • genetika • léčba, léky, ostatní • ledviny • plíce

Doporučení = guidelines léčby COVID19

https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/

Aktuální přehled doporučení léčby COVID19 v 215 stránkové publikaci opakovaně zveřejňují američtí autoři – panel vedou dva lékaři z NIH, Bethesda a jeden lékař z Weill Cornell Medicine, NY. Celkem se na publikaci podílí dalších 30 vysoce erudovaných lékařů z amerických univerzit a výzkumných institucí. Předposlední update byl proveden 9.10.2020, poslední 22.10.2020. Byla doplněna sekce „Therapeutic management“ s podrobnější diskuzí k indikaci podávání a k dávkování remdesviru a dexamethasonu a sekce o léčbě HIV+ pacientů s infekcí COVID19 a sekce „COVID a influenza“

V sekci klinických příznaků byla doplněna data a doporučení k léčbě perzistujících obtíží po prodělané infekci. V sekci léčby těžce nemocných (critically ill) byly doplněny podsekce „Sedation management“ a „Post-Intesive Care Syndrom“. Na konci každé sekce je uvedeno mnoho zdrojové literatury s elektronickými odkazy.

Coronavirus-treatment-guidelinesStáhnout
covid19treatmentguidelines-22.rijna-2020Stáhnout

Rubriky
• léčba, léky, ostatní • populárně naučné - nerecenzované • ventilace

Fakta o rouškách a COVID19

American Lung Association sdružující především pneumology v USA uveřejnila na své stránce lung.org informace o přinosech ale i možných problémech při nošení roušek. Článek určený pro širokou veřejnost se snaží se uvést na pravou míru velké množství nepravdivých informací o této problematice, jelikož se z nošení roušek stal politický a ne medicínský problém.

Maska resp. rouška typu ​​N-95 /FFP2 je z 95% účinná při ochraně nositele před vdechování virových částic. Tyto masky jsou stále vyhrazeny především pracovníkům v první linii ve vysoce rizikových prostředích, kde se vyskytují aerosoly virových částic. Chirurgické masky jsou při ochraně nositele méně účinné a látkové roušky obličeje ještě méně. Statisticky důležité je však i 50% snížení přenosu viru. Pro širokou veřejnost je důvodem, proč si nosit pokrývku obličeje, pomoci chránit ostatní před vámi, když kašlete, kýcháte nebo dokonce mluvíte a stříkáte virové kapičky do vzduchu. Mnoho lidí, kteří se nakazí, může nevědomky šířit virus COVID-19, protože mají málo nebo žádné příznaky. Takže nošení masky je projevem úcty k ostatním a je vaším způsobem, jak pomoci zmírnit šíření nemoci.

Masky jsou navrženy tak, aby byly prodyšné a neexistují žádné důkazy o tom, že dochází k snižování hladiny kyslíku v krvi. To však neznamená, že nošení roušky nemá svá negativa a nezpůsobuje žádné problémy lidem s preexistujícím onemocním plic. Existují důkazy, že dlouhodobé používání masek N-95 u pacientů s již existujícím plicním onemocněním může způsobit určité zvýšení hladiny oxidu uhličitého v těle. Lidé s již existujícími plicními problémy by měli prodiskutovat dlohodobé nošení masky se svými poskytovateli zdravotní péče. Neexistují však absolutně žádné vědecké důkazy o tom, že by nošení roušek či respirátorů oslabovalo imunitní systém.

https://www.lung.org/blog/covid-masks